BOZP a odškodňování pracovních úrazů ve vzájemných souvislostech

Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP shrnul základní informace ohledně povinností zaměstnavatele v oblasti evidence a dokumentace pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. Upozornil na statistické údaje – počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesá, ale průměrná doba trvání pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu mírně stoupá. Zajímavé je, že v roce 2015 na tom byla z hlediska pracovních úrazů nejhůře věková skupina 21 – 25 let, v roce 2016 skupina nad 50 let. Stále platí, že to, zdali je úraz uznán jako pracovní, rozhoduje zaměstnavatel, v případě sporu soud. Nemůže to rozhodovat Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce.

Robert Křepinský dále zopakoval právní předpisy, které se k pracovním úrazům vztahují, a také hlavní směry činnosti odborně způsobilých osob v prevenci rizik na základě vývoje pracovní úrazovosti. Například dokumentace BOZP by měla být krátká, ale výstižná, pravidelně aktualizovaná, vedoucí pracovníci musí vědět, co mají kontrolovat, mimo jiné je důležitý pořádek, upozorňování na závady na pracovišti a dobré vztahy mezi spolupracovníky. Na závěr poděkoval odborně způsobilým osobám v prevenci rizik za jejich zásluhy o bezpečnost na pracovištích a vyzval je, ať posílají náměty. „Bez vás legislativu nezměníme,“ řekl.

Na téma pracovnělékařských služeb a nemocí z povolání hovořil doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a soudní znalec. Musí být splněny 3 podmínky, aby nemoc z povolání mohlo pracoviště příslušné k uznávání nemocí z povolání uznat - příčinná souvislost s prací, zařazení do platného seznamu nemocí z povolání, musí být prokázána v posudkově významné formě (určitý stupeň pokročilosti) nejpozději do 6. měsíce po odchodu zaměstnance z práce (ve výjimečných případech nejdéle za 1 rok).

Existují nemoci, které z lékařského hlediska vznikly při práci, přesto nejde o nemoci z povolání. U některých nemocí naopak pochybujeme o jejich souvislosti s prací, avšak, pokud splňují zákonné podmínky pro uznání, musí být za nemoci z povolání uznány. Například byl uznán jako nemoc z povolání syndrom karpálního tunelu v případě padesátileté ženy, která měla dispozice k tomuto onemocnění (obezita, diabetes) a v osobním životě pracovala na přestavbě domu. Nebylo vyloučeno, že nemoc nemohla vzniknout při práci, takže byla uznána jako nemoc z povolání.

Pokud je pracovník nemocný v posudkově významném stupni už v době, než nastoupí na určitou pracovní pozici, pak by se nemoc z povolání neměla uznat.

Pan docent Hrnčíř se netajil nedůvěrou vůči některým pracovníkům, kteří za každou cenu usilují o uznání nemoci z povolání, přestože jejich nárok je neoprávněný (vymýšlejí si, přehánějí, zatajují skutečnosti, posílají jiného člověka na místo sebe), a některým lékařům, kteří se jim snaží vyhovět.

Srovnával funkci závodního lékaře v minulosti a lékaře pracovnělékařské péče nyní a zopakoval povinnosti lékařů pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb., jehož novela nyní prochází legislativním procesem, stejně tak jako novela vyhl. č. 79/2013 Sb. a zákoníku práce.

O procesu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání hovořil JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec, který říká: „Prvotní proces, jak se úraz zapíše do knihy úrazů, sepíše záznam o úrazu, vyšetří jeho příčiny, to je alfa a omega všeho.“

Samozřejmě došlo i na krácení odškodnění pojišťovnami, u kterých je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a regresní nároky zdravotních pojišťoven. Podle JUDr. Mikysky v případě, že je rozsah krácení škody mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem a odborovou organizací dohodnut a vydiskutován, tak by do toho pojišťovna neměla zasahovat. Pokud zaměstnavatel nebo poškozený porušil předpisy BOZP, uplatňuje regresní nárok u zaměstnavatele zdravotní pojišťovna zaměstnance. Například v malé truhlárně se stal pracovní úraz s trvalými následky poškození mozku s mírou spoluzavinění poškozeného, zaměstnavatel také pochybil - nedoložil správný pracovní postup, a pojišťovna uplatnila u zaměstnavatele regresní nárok 600 tis. Kč. Zaměstnavatel byl pojištěn na mnohem menší částku.

V případě soudních sporů musí zaměstnavatel unést důkazní břemeno, jestli dodržel všechny povinnosti BOZP. Jestli byl dotyčný řádně seznámen s pokynem k zajištění BOZP, zkoumá se, co se školilo, jak dlouho se školilo, jestli byl proveden nějaký test znalostí, jakou časovou periodu pro opakované školení bezpečnostních předpisů si zaměstnavatel stanovil, vyžaduje se prezenční listina školení. V jednom případě zaměstnavatel doložil úředně ověřenou kopii prezenční listiny, ale to nestačí. Zjistilo se, že v ten den byl dotyčný zaměstnanec v pracovní neschopnosti a přesto tam byl podepsán. Soudy jsou spíše vstřícnější vůči poškozeným zaměstnancům, zvlášť jestli jsou vážně poškozeni. Některé případy, kde je těžká újma na zdraví, mohou skončit až u trestního soudu.

Dotazy z praxe

Dotaz: Jak se odvolat proti rozhodnutí uznání nebo neuznání nemoci z povolání?

Odpověď E. H.: Podává se návrh na přezkoumání lékařského posudku řediteli zdravotnického zařízení, které vydalo lékařský posudek. Pokud nevyhoví, rozhodne zřizovatel zdravotnického zařízení (krajský úřad).

Dotaz: Kdy budou nemoci páteře zařazeny do seznamu nemocí z povolání? Slyšela jsem, že od července.

E. H.: To určitě ne, nejbližší termín je od ledna příštího roku, ale není to jisté.

Dotaz: Zaměstnankyně, která nebývá v pracovní neschopnosti, se nyní léčí na psychiatrii a máme pocit, že nestačí na svoji práci. Co s tím?

E. H.: Zaměstnavatel má možnost okamžitě ji vyslat na mimořádnou lékařskou prohlídku.

Dotaz: Inspektor práce nám vytkl, že chybí písemný pokyn pro konkrétní práci zaměstnance, přestože jsem namítl, že pokyn může být i ústní.

M. M.: Nemusí být písemný.

Dotaz: Slyšel jsem, že zkouška na alkohol se provede jen tehdy, když je důvodné podezření.

R. K.: Testy na alkohol se mohou provádět kdykoli v rámci prevence.

Dotaz: Dokdy máme rozhodnout míru odpovědnosti zaměstnance při pracovním úrazu a oznámit mu to?

M. M. Co nejdříve. Povinnost vyplácet náhradu na výdělku podle § 271m zákoníku práce má zaměstnavatel postiženému zaměstnanci jednou měsíčně, nebyl-li dohodnut jiný způsob výplaty. Jestliže je míra odpovědnosti nejasná a když to zaměstnavatel ještě nestihl prošetřit, může se se zaměstnancem dohodnout na záloze.

Dotaz: Na základě čeho pojišťovna protestuje proti rozhodnutí zaměstnavatele, když je v zákoníku práce jasně stanoveno, že zaměstnavatel šetří úraz a stanovuje míru zodpovědnosti a tím pádem krácení odškodnění?

M. M.: Existuje ustanovení o tom, že pojišťovna poskytuje pojistné plnění v rozsahu odpovědnosti podle zákoníku práce. Co kdyby se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli, že bude odpovídat 100 % a přitom to neodpovídá zákoníku práce?

V čem to neodpovídá zákoníku práce?

Je to jiný možný názor na rozsah krácení. Způsob řešení je v tom, že zaměstnanec může žalovat zaměstnavatele. Spor bude probíhat mezi poškozeným zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůže být přímý spor mezi zaměstnancem a pojišťovnou. Jestli pojišťovna má jiný názor, může být vyvolán spor mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou.

Dotaz: Člověk provádí úkon v souvislosti s prací a rupne mu v koleni. Dá se uznat jako PÚ?

E.H.: Přiklonil bych se, že ano.

Dotaz: Zaměstnanec A utrpěl pracovní úraz částečným zaviněním zaměstnance B téhož zaměstnavatele. Byl odškodněn zaměstnavatelem v plném rozsahu, pojišťovna odškodnila částečně s tím, že zbytek škody má zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci B. Je to v pořádku?

M. M.: Protože úraz spoluzavinil zaměstnanec B odpovědného zaměstnavatele, pojišťovna může regresně požadovat od zaměstnavatele podíl spoluodpovědnosti zaměstnance B na úrazu, protože zaměstnanec B navenek vůči třetím osobám neodpovídá a jeho odpovědnost za spoluzavinění úrazu se může objevit v náhradě škody toho, co zaměstnavatel zaplatil z titulu regresu pojišťovně. V zákoníku práce je stanovena odpovědnost zaměstnance za škodu do čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Dotaz: Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, ale zaměstnavateli se nezdá délka pracovní neschopnosti. Co může dělat?

E. H.: Měl by upozornit správu sociálního zabezpečení, aby poslala posudkového lékaře, který to posoudí. Může doporučit lékaři, aby pracovní neschopnost ukončil.

Dotaz: Jak je to s promlčováním pracovních úrazů?

R. K.: Samotný pracovní úraz se nepromlčuje, pokud mluvíme o náhradách škody, platí lhůta 3 roky, ale například ztráta na výdělku se nepromlčuje, promlčují se jednotlivá měsíční plnění.

Přednášející se dále shodli na tom, že odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání by nemělo probíhat podle občanského zákoníku z důvodu nejistoty, prodlužování odškodňování apod. Částka 240 tis. Kč na odškodnění pozůstalých po smrtelném pracovním úrazu je „nemravná a zastaralá“, i když je zde dána možnost zvýšení. Dlouhodobě se usiluje o změnu.

Organizátoři doufají, že odborná veřejnost přivítá, že všichni tři protagonisté souhlasili zopakovat akci 3. října a se stejným programem vystoupit v Olomouci. Podrobnosti a přihlašovací formulář naleznou zájemci ZDE.

JUDr. Martin Mikyska