BOZP méně obvyklých profesí - kanálníci

Zdroj: 

Oficiálně čističi kanalizačních zařízení. Jaká rizika a jaká opatření proti jejich působení jsou s touto pracovní pozicí spojena, čtěte v tomto článku.

Profese je to náročná a mohlo by se zdát, že i neoblíbená. V kanálech to přece zapáchá, je tam spousta odpadků a odpudivá havěť. Pánové Jan Bernát a Ing. Zbyněk Venkrbec z Útvaru stokové sítě společnosti Pražské vodovody a kanalizace mě vyvádějí z omylu. „Zaměstnanec, který projde zkušební dobou, zde pak vydrží dlouho,“ říkají a upozorňují na klady této práce: „Když pracovníci procházejí kanalizací, mohou vidět velmi hezké stavební objekty, precizní historickou práci. Co se týče zápachu, není to nijak strašné, dá se to přirovnat k zatuchlému sklepu. Záleží také na tom, kde se právě nacházíte. Když jste například v blízkosti pivovaru, cítíte slad. Nejhorší zápach je z usazeného tuku, který se také těžko likviduje. Musí se odstraňovat krumpáčem.“

Zájemci o tuto profesi nemusí být nějak odborně způsobilí, podle slov Jana Bernáta se vše naučí, akorát nesmí mít klaustrofobii, arachnofobií (abnormální strach z pavouků – pozn. red.) a strach z výšek. „A nesmí se bát špíny,“ podotýká Zbyněk Venkrbec.

Samozřejmě rizika z pohledu bezpečnosti práce nejsou zanedbatelná. K nejzásadnějším rizikům, kterými jsou tito pracovníci ohroženi, patří riziko pádu z výšky při práci nad volnou hloubkou. Kanalizace se nachází ve vzdálenosti od 2 až do cca 12 metrů do hloubky, pracovníci se při sestupu musí jistit proti pádu. Podle druhu činnosti, kterou vykonávají, podstupují někteří i několikadenní školení práce ve výškách.

Dále je zde samozřejmě riziko uklouznutí či pádu na mokrém povrchu; riziko kontaktu s biologickými činiteli, odpadní vodou, usazeninami; riziko kontaktu s nebezpečnými hlodavci a parazity; riziko udušení v případě, že bude spotřebován kyslík, riziko výbuchu, pokud se nahromadí metan; poranění o injekční stříkačky a ostré předměty; riziko výskytu nebezpečných koncentrací toxických nebo nedýchatelných plynů a riziko přívalové vlny. Dvě posledně jmenovaná rizika považuje pan Venkrbec za nejhorší.

Každá pracovní skupina, která sestupuje do šachty, má s sebou detektor plynu. Než sestoupí, musí změřit koncentraci plynů  - měří se množství kyslíku, CO2, výbušné látky (množství metanu) a sirovodík. Před lety se stal případ, že se pracovník, který vstoupil do kanálu, nadýchal kyanidu a musel být hospitalizován.

Pracovníci v kanálech z důvodu bezpečnosti nepracují osamoceně, většinou jsou dva na povrchu a jeden sestupuje do šachty, a pokud procházejí kanalizací, tak 2 jsou dole, kde chodí blízko u sebe, a 2 na povrchu. Stoky se dělí na neprůlezné (do 60 cm), průlezné (do 60 do 125 cm) a průchozí, kam se ale také v případě vyšší vrstvy nánosu usazených nečistot jinak než po kolenou nebo „žabáky“ nedostanou. Musí si stále dávat pozor, kam vstupují, kde se pohybují.

Čističi kanalizačního zařízení by v případě předpovědi velmi nepříznivého počasí, kterou sledují i podle radaru, do kanálu nevstoupili. „Pokud by se však přece jenom stalo, že by je smetla přívalová vlna, záleželo by na její velikosti, ale pravděpodobně by se nezachránili. (Vzpomenu si na nedávno medializovaný případ stavebního dělníka, který se pohyboval v Praze 6 v rekonstruované kanalizaci v blízkosti šachty hluboké asi 6 m a strhla ho přívalová vlna. Po více než 3 týdnech ho našli mrtvého ve Vltavě.) Není se čeho pořádně zachytit. Možná v další šachtě, pokud se nenaplní stoka, která je stavěna na 5letý déšť,“ uvažuje nahlas pan Bernát. „A těch 5letých dešťů je i několik za léto. Nedávno se stalo, že se zde na Prosecké ulici v Praze zaplnily kanály natolik, že se tlakem otevřely poklopy, a ty pak „lítaly“ po ulici,“ doplňuje.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou pracovníci zařazeni z důvodu uvedených rizikových faktorů do 2. kategorie práce, pro rizikový faktor biologické činitele dokonce i do kategorie třetí. Jsou běžně očkováni proti hepatitidě typu A, někteří i proti klíšťové encefalitidě.

Nahlížím do dlouhého seznamu osobních ochranných pracovních prostředků, které jsou zaměstnancům přidělovány. Jsou zde vyjmenovány například různé druhy gumových holínek (brodačky, prsačky), letní i zimní pracovní kotníčková obuv s ocelovou tužinkou ve špičce a ocelovou stélkou, ochranná přilba nebo zachycovací postroj. Zaměstnanci jsou kompletně vybaveni ochrannými oděvy včetně vhodně vybraného spodního prádla, aby nemohlo dojít k jiskření od statické elektřiny.

Kromě smrtelného úrazu, který se stal již dávno – pracovník vylézal z kanalizace, před jeho zajištěným pracovištěm stálo auto, do kterého někdo narazil a posunul ho o pár metrů dál, a to způsobilo přimáčknutí pracovníka v šachtě, a zmíněné příhody s kyanidem, se většinou stávají méně závažné úrazy. Naražení, vyvrtnutí, řezné rány. V roce 2018 se takové pracovní úrazy staly tři.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail