BOZP díry při legálním provozu erotických podniků

Co by měl dodržovat poskytovatel erotických služeb v pevné budově z hlediska zajištění podmínek pro bezpečnou práci (BOZP) i obecnou bezpečnost (OOPP, elektrospotřebiče, rizika, školení, pracovní řády...), pokud by bylo tzv. nejstarší řemeslo legalizováno.

Na zaměstnankyně - zaměstnance erotických služeb, byť se to komu líbí či ne, se plně vztahuje zákoník práce a proto je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců zajistit  bezpečnost a ochranu zdraví  při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen rizika) – viz ustanovení §132 odst. 1 ZP.   Stejně jako u ostatních zaměstnavatelů i tito jsou povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je zaměstnavatel povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek … – viz ustanovení § 132a odst. 3 ZP.   Apríl  aprílové téma prostituce

Problematika se dá sledovat z různých úhlů pohledu:

1. Budova (pevné prostory):

- budova restaurační a pohostinské zařízení – bar, snackbar, restaurace;
- relaxační a rehabilitační zařízení – herna, tančírna, sauna, masážní salon;
- ubytovací zařízení – hotel, motel, botel, rotel, camp apod.

Již samotná budova, ve které jsou dané služby poskytovány, může být zdrojem rizik. Je velmi důležité, aby tyto prostory byly  řádně zkolaudovány pro svůj účel. Dalo by se říci, že při kolaudaci provádí státní odborný dozor (SOD)  nebo stavební úřad za majitele „tzv. bezpečnostní audit“. Tato kontrola probíhá již na úrovni posuzování dokumentace. Majitel nebo investor takovéhoto objektu musí předložit kompletní dokumentaci stavebnímu úřadu ještě před zahájením stavebních prací. V této dokumentaci by již měly být vyřešeny základní požadavky BOZP.  Bez základních požadavků na bezpečnost budovy by nebylo možné takovýto objekt uvést do provozu. Inspektoři například kontrolují, zda schody a schodiště mají požadovaný tvar (nesmí být  točitá – v případě hromadného opuštění budovy např. z důvodu požáru je zde nebezpečí hromadného pádu a zavalení tohoto schodiště), zda jsou první a poslední stupně v každém rameni schodiště barevně odlišeny (pro hůře vidící návštěvníky nebo zaměstnance), zda jsou na volných okrajích těchto schodišť instalována madla (proti pádu do hloubky – nezajištěného volného prostoru), zda mají zaměstnanci dostatek pracovního prostoru, zda nemůže dojít k poranění od ostrých hran nábytku (např. rohy postelí a stolků) atd. 

Při kolaudaci těchto budov  je nutné doložit kontrolním orgánům revize elektrického, zdvihacího, tlakového a plynového zařízení (pakliže jsou instalovány), protokol o určení vnějších vlivů vzhledem k instalaci EZ a dokumentaci ke strojům – zařízením (s návody na obsluhu a údržbu). Upozorňuji, že  na zařízení instalovaná v těchto prostorech se plně vztahuje zákon  o  technických požadavcích na výrobky č. 22/1997Sb., ve znění pozdějších předpisů a  příslušné nařízení vlády.

Součástí bezpečnosti objektu je i dostatečné osvětlení a instalace bezpečnostního únikového značení.

Nelze opomenout ani případné požadavky dalších tzv. neopomenutelných účastníků – orgány hygieny - ochrany veřejného zdraví –(počet sanitárních zařízení, hygienické požadavky na „pracoviště“ apod.), dále Hasičský záchranný sbor - požární posouzení - “kouření“ v posteli, v mnoha případech i pod vlivem omamných a opojných látek apod.

2. Proces eliminace  rizik – provedení celého komplexu opatření k jejich odstranění

Uvědomme si například, že návštěvníci těchto prostor mohou být pod vlivem alkoholu a jejich orientační a rozhodovací  schopnost může být značně oslabena. Samozřejmě předpokládáme, že zaměstnanci (zaměstnankyně)  nepožívají alkoholické nápoje a jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště viz ustanovení § 135 odst. 4 písm. e) ZP.

3. Pracovní doba, práce přesčas, stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení prac. doby ve smyslu § 32 odst. 3 písm. f ZP

Žádoucí bude stanovení délky pracovní doby podle pracovního režimu a rozvržení pracovní doby, včetně požadavků na noční práci. Úvaha pro čtenáře:  bude se jednat o dělené směny – „co zákazník to pracovní směna?“.

Neopomeňme, že určitým rizikovým faktorem může být i práce přesčas. Zvláště pokud zaměstnanci nemají dostatečně dlouhý nepřetržitý odpočinek mezi směnami, viz.  ustanovení § 90 odst. 1 a 2 ZP, může dojít vzhledem k únavě  ke špatným reakcím na možné vzniklé situace (např. nedodržení návodu na obsluhu zařízení, opomenutí při používání OOPP a další).

4. OOPP

Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení  jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno, viz.  ustanovení §132a odst. 4 ZP. Pod tímto ustanovením jsou myšlena  ta opatření, která  sice riziko úplně neodstraní, ale sníží ho na přijatelnou úroveň.

V těchto podnicích například nemůže zaměstnavatel zcela vyloučit případné agresivní nebo jinak nemístné chování zákazníků. Proto je na místě, že v takovýchto zařízeních pracují i  zaměstnanci, kteří mají všechny možné předpoklady tyto situace zvládnout a jsou na tyto situace náležitě vybaveni a vyškoleni. Náležitým vybavením však nemyslíme střelné zbraně, ale jistou fyzickou (tělesnou zdatnost), dobrou znalost psychologie a  další schopnosti.

Dále to jsou osobní ochranné pracovní prostředky, které zaměstnanci používají. Například ochranný oděv, obuv a rukavice pro pracovníky kuchyně a úklidu, preservativy  a lubrikační gely pro zaměstnance poskytující erotické služby  a mycí, čistící  a desinfekční prostředky, viz. ustanovení § 133a odst. 1 – 6  ZP a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., do této skupiny však nespadají prostředky určené pro sebeobranu.

Pozor však na povinnost zaměstnavatele seznámení zaměstnanců s používáním ochranných prostředků! Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami - viz. ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

Dále musí být  u ochranných prostředků uveden způsob, podmínky a doba používání. Toto stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.

Tato problematika je poměrně složitá a je nutné se podrobně seznámit s výše uvedeným nařízením vlády a ustanoveními zákoníku práce.

5. Zdravotní a odborná způsobilost

Dle § 133 ZP,  odst. 1 písm. a), který stanoví, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práci, jejíž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti  (například vstupní a periodická zdravotní prohlídka zaměstnanců).

Vyhláška čís. 288/2003Sb neřeší tyto práce a pracoviště formou zákazu pro mladistvé, ani výjimky, kdy tyto práce mohou vykonávat mladiství z důvodu „přípravy na povolání“. Otázkou zůstává posouzení schopnosti, event. odborné způsobilosti pro výkon této práce.

6.Školení zaměstnanců

Zaměstnavatelé jsou samozřejmě povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, seznámit zaměstnance s návody na obsluhu jednotlivých zařízení a s jejich údržbou, tyto znalosti ověřovat a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Například povinnost zaměstnanců používat přidělené OOPP, nepoužívat alkoholické nápoje na pracovišti, dodržovat pracovní postupy a údržbu svěřených zařízení a další.

7. Kategorizace práce

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví …, ve znění pozdějších předpisů.

Je žádoucí zařazení do příslušné kategorie na základě vyhodnocení rizikových faktorů: hluk – audio a video technika, vibrace – nízkofrekvenční podle zdatnosti a zdravotního stavu zákazníka, a vysokofrekvenční uváděné výrobcem erotických hraček a pomůcek, pracovní poloha – bližší požadavky snad určuje „kámasutra“, jednostranná pracovní zátěž – např. epicondylitida – „tenisový loket“ a další rizikové faktory – např. luxace mandibuly, tržné zranění apod.

8. Revize technických zařízení

Ustanovení § 134a odst. 1 písm. c) ZP ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje, pomůcky a nářadí  byly z hlediska BOZP vhodné pro práci a činnost, při které budou používány. Tato zařízení a prostředky musí být  pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. To platí i pro elektromechanické ruční nářadí a elektrospotřebiče, v našem případě se tedy jedná i o revizi erotických pomůcek na elektriku, např. vibrátorů apod. (viz ČSN 331600 a 331610).

Na závěr této aprílové studie bychom rádi podotkli, že jistá úsměvnost tématu, ale také pojetí při psaní tohoto příspěvku zvážní okamžikem úplné legalizace tohoto odvětví lidské činnosti.

Návrh věcného záměru zákona o prostituci naštěstí nepředpokládá zaměstnanecký vztah mezi provozovatelem nevěstince a osobou poskytující erotické služby. Z litery zákona je však jasné, že jak provozovatel nevěstince tak osoba poskytující služby bude povinna dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Podle stávající platné právní úpravy jsou osoby uvedené v § 137 zákoníku práce (tj. zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštního zákona a nikoho nezaměstnává nebo spolupracující manžel nebo dítě výše uvedené fyzické osoby) povinni dodržovat přiměřené ustanovení části druhé, hlavy páté zákoníku práce. V případě přijetí nového zákoníku práce, jehož návrh se projednává, mění přiměřenost v konkrétnost. S ohledem na znění návrhu nového zákoníku práce a jeho doprovodné zákony upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jak pro pracovněprávní tak mimo pracovněprávní vztah, nebude zcela určitě nouze o humorné situace při jejich uplatňování.

Z právní úpravy zákoníku práce a jeho doprovodných zákonů jednoznačně vyplývá, že osoby dnes uvedené v § 137 současného zákoníku budou muset dodržovat § 108 odst. 1 a 2, § 110 (viz ve starém zákoníku práce § 133 a § 135). Dále budou mít povinnost dodržovat § 2 - 16 doprovodného zákona, kterým se upravují požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. To však, ale není ještě konec ve výčtu povinností,  protože v § 2 - 16 jsou zmocnění při vydání prováděcích nařízení vlády k zákonu.

Zákon o prostituci - to však není vazba jen na zákoník práce a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale také zákon o  zaměstnanosti (zák. č. 435/2004 Sb.). V souvislosti se zákonem o zaměstnanosti je nutné si položit otázku, co bude, pokud osoba v evidenci odmítne práci v nevěstinci, i když půjde o práci číšníka, servírky apod. z důvodu či s ohledem na jeho víru a mravní hodnoty. Pokud tento problém nebude řešen úpravou zákona o zaměstnanosti, lze oprávněně očekávat stejné problémy jaké v současné době řeší SRN.