Bezpečnost zaměstnankyně, která přenáší vysoké finanční částky

Existuje nějaký obecně závazný předpis na přepravu peněz? Jedná se mi o případ, kdy pokladní nosí částky nad 100 000 Kč v kabelce na poštu velmi daleko. Má strach o sebe i o peníze.

Obecně závazný předpis týkající se ochrany při přepravě peněz neexistuje, to je záležitost jednoho každého zaměstnavatele a jeho přístupu k BOZP zaměstnanců. O tom, že ale tuto otázku nelze podcenit, svědčí i to, že podle živnostenského zákona je koncesovanou živností ostraha majetku a osob, zahrnuje poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz a jejich zpracování, cenností či jiného majetku, ochranou osob a právních zájmů, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a provozováním centrálních pultů ochrany, takže ji nemůže vykonávat každý.

V daném případě se ale jedná o zcela něco jiného, o zajištění BOZP u zaměstnavatele. Předpokládám, že dotyčná pokladní má uzavřenou i dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Proto i v této dohodě měly být jasně stanoveny podmínky, za kterých bude manipulace s hotovostí prováděna. Za situace, když dotyčná nosí částky nad 100 000 Kč v kabelce, bych od hmotné odpovědnosti okamžitě ustoupila z důvodu nevytvoření podmínek pro řádnou manipulaci s penězi.

Jinak ale celá odpovědnost za BOZP dotyčné zaměstnankyně leží na zaměstnavateli, on totiž odpovídá za BOZP a tuto odpovědnost nelze na nikoho přenést. Zaměstnavatel  musí u dotyčné zaměstnankyně vyhodnotit rizika, které vyplývají z toho, že nosí hotovost do banky nebo na poštu a následně musí přijmout účinná preventivní opatření, zejména poskytnout jí ochranné pracovní prostředky či stanovit, že ji bude provázet např. ještě jeden zaměstnanec. To se ale musí stanovit se znalostí místních podmínek, to nelze určit od zeleného stolu. Musí se vzít v úvahu, jak často do banky dochází, v kterou denní dobu a jestli používá nějakého dopravního prostředku či jde-li pěšky apod. Od toho má zaměstnavatel tzv. odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a tato osoba by měla zaměstnavateli vyhodnotit rizika a navrhnout účinná opatření.