Bezpečnost v relaxační místnosti pro zaměstnance a případný úraz

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Ráda bych pro své zaměstnance zřídila relax zónu - žebřinák s hrazdou, cvičící míče, činky, gumy na protahování. Bude třeba zpracovat rizika, když aktivity v relax zóně nesouvisí s výkonem práce? A pokud by se stal v místnosti úraz, bude považován za pracovní?

Osobně nepovažuji nápady takového typu za šťastné, ale omlouvám se – možná jsem staromódní. Zaměstnavatel bezpochyby odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců po celou dobu, co se zdržují na pracovišti, resp. v místech, kde jsou povinni podrobovat se jeho příkazům z hlediska BOZP. Vyhodnocení rizik tedy ano, patrně budete spolupracovat s odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, a měla by se určit osoba odpovědná za provoz a údržbu zařízení.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je značně široká, v teorii se označuje jako odpovědnost objektivní, protože zaměstnanec nemusí prokazovat žádné zavinění, stačí, když prokáže, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojmy plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním nám vysvětlují ustanovení § 273 a § 274 zákoníku práce (ZP). Mezi úkony v přímé souvislosti s plnění pracovních úkolů máme v § 274 odst. 1 ZP zařazeny i tzv. „úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele“.  To tam bylo dáno v r. 2001, když se zkracovala stanovená týdenní pracovní doba o 2,5 hod. a přestávka na jídlo a oddech se stala de facto dobou odpočinku zaměstnance, byť tráveného většinou na pracovišti zaměstnavatele. Zatím nemáme konstatní judikaturu, která by blíže ozřejmila, co máme vykládat pod pojmem „úkony obvyklé v době přestávky“.

Bude to i případný úraz na hrazdě, když zaměstnavatel ji přímo zaměstnancům koupil na pracoviště? Já to nevím a judikatura k tomu není. Spíše jsem k tomu skeptická a bojím se, že by soud řekl, když to zaměstnavatel zaměstnancům zakoupil a sledoval tím určitou fyzickou zdatnost zaměstnanců nebo relaxaci v pracovní době (co já vím, jak to kdo odůvodní), pak za to také odpovídá. Podívejte se na Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, tam Nevyšší soud vysvětlil „Pro závěr, zda poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl při některé z aktivit v rámci tzv. team-buildingu, může být považováno za pracovní úraz, není rozhodující formální označení tohoto kurzu týmové spolupráce v příslušných dokumentech, nýbrž vlastní obsahová náplň činnosti, při které zaměstnanec úraz utrpěl.“ To by bylo asi podobné.

Vezměte v úvahu případy judikaturou dobře popsané, když zaměstnanci po sobě házeli špunty od lahví a jeden přišel o oko, když zaměstnanec vzal kolegu ze zadu za hlavu a trhl mu s ní apod. To jsou úrazy zcela zbytečné, zcela se vymykající zásadám bezpečného chování zaměstnanců na pracovišti a tady dá zaměstnavatel zaměstnancům na pracoviště činky... Já neznám to pracoviště, zaměstnance a jejich vztah k dodržování předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci, to je také třeba vzít do úvahy. Ale závěrem jen upozorňuji, abyste vzali v úvahu i to, co úrazů se stává každoročně ve školách na tělocvičném nářadí. To jsou výrobky, které spadají pod nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody a protože to jsou nebezpečné výrobky (možnost pádu z výšky apod.) tak tam musí být zajištěn pravidelný dohled a revize.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail