Bezpečnost provozu tlakových zařízení

Zdroj: 
Základní požadavky na bezpečný provoz tlakových zařízení - provoz středotlakých parních nebo horkovodních kotlů, tlakových nádob stabilních a nízkotlakých kotelen. Nejčastější nedostatky v dokladech pro obsluhu kotelen a tlakových zařízení.

Předpisy, které určují závazné požadavky pro provoz vyhrazených tlakových zařízení platí bez významnějších změn již poměrně dlouho (vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., podobně pro nízkotlaké kotelny vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb. - obojí v platném znění). Provoz nízkotlakých kotelen řeší (ale požadavky v zásadě nemění) také nová NV 101/2005 Sb. Stejně tak některé obecněji platné zásady jsou obsaženy v NV 378/2001 Sb. a dalších obecně závazných předpisech.

Úvod

V oblasti norem dochází postupně novelizaci nebo náhradám starých ČSN a k zavádění norem typu ČSN EN. Z nich lze zjistit konkrétní možnosti a způsoby minimálního splnění požadavků závazných předpisů.

Určitý nesoulad do vžitých definicí vnesl zákon 22/1997 Sb. včetně prováděcích předpisů, který používá jiné rozdělení tlakových zařízení a některým méně pozorným technikům přestalo být jasné, kde je hranice mezi požadavky pro výrobu zařízení a požadavky pro jejich provoz. Bohužel ani obsah otázek při přezkušování revizních techniků od roku 2005 se těmto otázkám příliš nevěnuje a některé nejasnosti přežívají i do současnosti.

To však nic nemění na skutečnosti, že základní požadavky na bezpečný provoz tlakových zařízení jsou dlouhodobě stálé a měly by být plněny bez větších nedostatků.

Současný stav

Situace však těmto skutečnostem zcela neodpovídá a stále je řada osob, které zřejmě nejsou ochotny se s požadavky podrobně seznámit a získanými znalostmi se řídit. Jiní si možná předpisy kdysi přečetli, ale obsah už dávno zapomněli a výsledek jejich činnosti pak připomíná více lidovou tvořivost (která ve správných podmínkách je velice žádoucí), než plnění požadavků závazných předpisů.

Ukazuje se to při kontrolách, kdy jsou zjišťovány nedostatky jednak v oblasti provádění jednotlivých úkonů a jejich rozsahu a intervalech, jednak v úrovni vystavovaných dokladů. Přičemž zde není hovořeno o intervalech mezi fyzickým provedením např. revizí a předání písemných zpráv v návaznosti na platební morálku provozovatelů - to je zcela jiná kapitola.

Při činnostech v oblasti vyhrazených tlakových zařízení je tedy nutno pozorně vnímat změny právního prostředí, kdy prováděné úkony a navazující vystavované doklady mohou být vystaveny zkoumání u soudu a k jejich nepoužitelnosti pak stačí i technicky nevýznamné formální nedostatky. Neméně důležité jsou požadavky uváděné výrobcem daného zařízení, jejichž plnění je přinejmenším stejně důležité, jako u norem.

Provoz středotlakých parních nebo horkovodních kotlů

Jelikož středotlakých kotlů v současné době výrazně ubylo a dále ubývá v návaznosti na rekonstrukce topných soustav a požadavky na technologickou páru (pokud přetrvávají) jsou často řešeny změnami technologie, v provozu těchto zařízení nebývají zjišťovány nedostatky ve větším počtu. Souvisí to také s tím, že středotlaké systémy jsou zpravidla provozovány už po dlouhou dobu a nezbytné úkony se již dávno staly běžnou součástí činnosti provozovatelů. Jen tam, kde ještě nevešlo ve známost, že topiči těchto kotlů musí mít namísto starého topičského průkazu nové Osvědčení od ITI Praha (které lze získat po ověření znalosti), je co dohánět.

Je nutno mít na paměti, že vlastní doklad topiče (Osvědčení ITI) opravňuje pouze k obsluze vlastních kotlů, nikoliv souvisejících vyhrazených zařízení s výjimkou spalování plynu, což je v případě požadavku také předmětem přezkušování.

Provoz tlakových nádob stabilních (TNS)

Kvalifikační doklady

Provozovatelé a jejich poradci - bezpečnostní technici -jsou si převážně vědomi, že pro obsluhu TNS je nutno mít kvalifikovaného pracovníka. Méně už se respektuje požadavek na prokazatelné přezkoušení znalostí, nutných pro obsluhu nádob. Stávající Zákoník práce v § 133 odst. 1 písm. e) ukládá zaměstnavateli zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady... a pravidelně ověřovat jejich znalosti a ... kontrolovat jejich dodržování. Konkrétní způsob a minimální rozsah provádění těchto úkonů je pak uveden v ČSN 69 0012. Nový zákoník bude mít zřejmě požadavky obdobné.

Při kontrolách je ale často zjišťováno, že doklady, předávané zaměstnavatelům, ani minimálnímu požadavku - obsaženému v normě -neodpovídají a revizní ani bezpečnostní technici tedy neplní důsledně požadavky předpisů. Předkládána jsou pak různá osvědčení o školení, ověření znalostí není nijak prokazatelné, není dodržen termín ověřování znalostí apod. I laikovi však je jasné, že v případě neštěstí a následném vyšetřování se správnost a úplnost dokladů podrobně kontroluje po technické i formální stránce. Pokud nejsou splněny všechny náležitosti, stane se z dokladu nepoužitelný cár papíru a spor zůstane v poloze slovo proti slovu se vším problematickým dokazováním. Odpovědnost za zjištěný stav je ze zákona uložena zaměstnavateli a tomu je pak málo platné, že se může v dalším řízení domáhat náhrady za způsobenou újmu na dodavateli dokladů.

Revize TNS

Zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost pracoviště, kde pracují jeho zaměstnanci a má právo na informace o stavu zařízení i v případě, že je např. v nájmu a revize nebo prováděné kontroly hradí pronajímatel. Musí tedy znát technický stav provozovaných nádob bez ohledu na to, kdo je majitelem nádoby a kdo prováděné úkony platí.

Minimální rozsah a obsah revizí a vydaných revizních zpráv je uveden v již zmíněné ČSN 69 0012 a kromě nejasných závěrů (..Po splnění... čehokoliv., nebo Při dodržení ...čehokoliv... bude nádoba schopná...) jsou revizní zprávy převážně bez větších nedostatků. I když je třeba mít na paměti, že zprávu čte nejen zaměstnavatel, který není odborníkem, ale že může "padnout do ruky" i kontrolnímu orgánu a ten si ji zpravidla podrobně přečíst umí.

Občas se objevují diskuse o lhůtách revizí. Snahou je lhůty prodlužovat (viz náklady) a zdánlivě tomu napomáhá nezávaznost norem, neboť ve vyhl. č. 18/1979 Sb. je uveden termín pouze pro tlakové zkoušky nádob, a to je 9 let. V době vzniku vyhlášky byly normy závazné a stačilo lhůty uvést do norem. V dnešním pojetí jsou však normy chápány jako souhrn minimálních požadavků a tyto minimální požadavky nelze bez rizika redukovat dalšími omezeními. Tak např. změna Z 3 ČSN 69 0012 stanoví v čl. 232 lhůtu pro tlakové zkoušky zásobníků LPG odlišné od požadavku vyhlášky (12 let) a v této části je v rozporu s požadavky závazného předpisu. Tyto nelze měnit jakýmkoliv nezávazným dokumentem a normou uváděná lhůta je zavádějící. Obdobně nelze jakýmkoliv interním firemním předpisem, byť formálně odůvodněným třeba i vyjádřením ITI (při ověřování se pak navíc ukázalo, že vyjádření řešilo jiný problém) prodlužovat lhůty revizí s cílem snižovat náklady - to se skutečně stalo.

Lhůty revizí, určované v uvedené normě formulací "1 x za rok" se také nedoporučuje chápat tak, že jednu revizi provedu v lednu a další mohu bez obav provést až v prosinci příštího roku. Snadno by to mohlo vést k závěru, že zaměstnavatel dostatečné neověřuje bezpečnost provozovaných zařízení.

Vedení provozního deníku

Provozním deníkem tlakových nádob se dokládá plnění povinností provozovatele, to jest sledovat provoz a učinit opatření, aby nedošlo v důsledku poruchy k neštěstí. Tedy ověřovat a případně včas zjistit nebezpečný technický stav zařízení a být o něm informován.

Řádně vedené zápisy v provozním deníku tlakové nádoby prokazatelně dokládají soustavnou péči o zařízení a jejich občasná kontrola zapsaná vedoucím pracovníkem může mít v případě neštěstí velikou cenu. Pro splnění požadavků, uvedených v ČSN 69 0012 stačí i obyčejný školní sešit s nalinkovanými a předepsanými kolonkami.

Provoz nízkotlakých kotelen

Nízkotlaké kotelny jsou sice složitými zařízeními, jako celek však nejsou zahrnuty do vyhrazených technických zařízení ve smyslu platných předpisů a poměrně často jsou jako obecné vnímané málo nebezpečné zařízení podceňovány. Skládají se však zpravidla z různých zařízení a ta už své požadavky na bezpečnost mohou mít určeny.

Kvalifikační doklady

Požadavky na kvalifikaci topičů uvádí vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb. v platném znění. Jde o Osvědčení topiče k obsluze nízkotlakých kotlů (§ 14), kdy znalosti topiče jsou ověřovány zkouškou před tříčlennou komisí, z níž jeden musí být revizní technik kotlů. O zkoušce musí být sepsán zápis a v případě dostatečných znalostí je uchazeči - topiči - vydáno osvědčení o způsobilosti, jehož vzor je uveden v příloze vyhlášky a jehož platnost je pět roků. Pro plynové kotle uvádí vyhláška další požadavky.

Kdyby těchto několik požadavků vnímali všichni autoři topičských dokladů, nebyly by komise dvou či jednočlenné, nechyběl by revizní technik kotlů, zápisům by nechyběly právní náležitosti, přezkoušení by bylo prokazatelné a neobjevovaly by se odlišné lhůty platnosti, nemluvě o různých většinou zmatečných dodatcích pro kvalifikace k obsluze jiných, zejména vyhrazených zařízení. Ta mají samozřejmě své samostatné požadavky a ty je nutno dodržet.

Kontroly a revize

Základním dokladem zaměstnavatele prokazujícím péči o bezpečný provoz kotelny je doklad o provedení odborné prohlídky. Lze to vnímat tak, že jde o závěrečný doklad o bezpečném fyzickém stavu celého zařízení kotelny včetně komínu, platnosti revizí všech instalovaných vyhrazených zařízení, platné kvalifikaci pro obsluhu téhož a úplnosti veškeré požadované provozní (378/2001 Sb.) dokumentace. Kvalifikace osoby provádějící prohlídku není přímo předepsána, ale je zřejmé, že odpovědnost je značná a úplně kdokoliv by pověřován být neměl.

Občas se vyskytující požadavek na revizi kotelny je mimo realitu, kotelna sama není vyhrazené zařízení a není zřejmé, kdo, s jakou kvalifikací a co by vlastně na samotné kotelně (to jest navíc, mimo provozovaných vyhrazených technických zařízení, jejichž revize jsou řešeny samostatnými předpisy) revidoval.

Místní provozní řád kotelny

Tvorba místních provozních předpisů je uložena provozovateli. Ten odpovídá za obsah, může jej dle potřeby upravovat a pokud nemá vhodné podmínky, může si jeho vypracování sjednat. Odpovědným však zůstává provozovatel, externí autor jen pomáhá. Může to být revizní technik, ale i kdokoliv jiný s dostatečnými znalostmi. Bezpečnostní technik jen zpravidla kontroluje, zda doklad je úplný a aktuální a je upraven na místní podmínky. Je třeba dát pozor na existenci závazných požadavků pro průvodní a provozní dokumentaci. Časté chyby jsou v tom, že chybí provozní pokyny pro jiná zařízení než vlastní kotel (např. rozvody plynu, úpravu topné vody apod.), případně jsou požadavky uváděny tak nepřehledně, že není zřejmé, pro jaké zařízení vlastně platí. Nebo naopak řeší jen provoz např. plynových zařízení a o topnou soustavu se nezajímá... Nedostatků je celá řada.

Provozní deník

Základním dokladem zaměstnavatele prokazujícím péči o bezpečný provoz kotelny je provozní deník. Za jeho vedení odpovídá topič. Lhůty úkonů a obsah zápisů musí odpovídat požadavkům místního provozního řádu a jen málokdy tomu tak skutečně je. Jen zcela výjimečně lze v deníku najít zápis nadřízeného pracovníka o kontrole vedené dokumentace.

Příklady nedostatků v dokladech pro obsluhu tlakových zařízení

  • Kvalifikačním dokladem pro obsluhu tlakových nádob stabilních (TNS) je zápis o prokazatelném přezkoušení znalostí pracovníka, obdobné jako u PZ, nic jiného. Platnost kvalifikačního dokladu je 3 roky.
  • Ověření znalostí pracovníka pro obsluhu TNS zajišťuje provozovatel, nikdo jiný. Může tím pověřit revizního technika, ale i jinou osobu, viz ČSN 69 0012
  • Konstatování, že "pracovník je proškolen k obsluze tlakových nádob stabilních dle ...... není kvalifikačním dokladem. Není z něho zřejmé, z čeho byl pracovník konkrétně proškolen, zda tématice rozuměl a to nejdůležitější, zda jsou jeho znalosti dostačující pro bezpečnou činnost.
  • Uváděné předpisy v kvalifikačních dokladech musí souhlasit s textem předpisu. Neplatnost dokladu po právní stránce může způsobit i citace "Pracovník je proškolen k obsluze tlakových nádob stabilních dle ČSN 69 0012 čl. 23, kdy v uvedeném článku je text "Účelem normy je stanovit základní podmínky pro provoz nádob....
  • Obdobně "Provoz nádob zahrnuje též povinnosti provozovatelů nádob a pracovníků, zajišťujících provoz, obsluhu a údržbu..". Takto nelze tlakové nádoby specifikovat.
  • Úspěšnost zkoušky - ověření znalostí - je nutno doložit. Nestačí formulace "byl přezkoušen", nebo ... byl ústně přezkoušen apod.
  • Pro písemné přezkoušení je vhodným dokladem vyplněný a podepsaný test (uložený u provozovatele), obsahem zápisu o ústním přezkoušení musí být i položené otázky a vyhodnocení odpovědí.
  • Všude, kde je možnost popření průběhu či obsahu přezkoušení je nutný podpis zkoušeného. Doporučuje se podpis k převzetí i na Osvědčení topiče.
  • Do dokladu je možno uvádět pouze konkrétní činnosti, chybné je např. samostatné uvedení textu "...způsobilý samostatně obsluhovat ...zabezpečovací zařízení ÚT, tlakové nádoby, expanzomaty a zařízení související s provozem...". Toto zařízení bývá součástí tlakových nádob stabilních a není zřejmé, zda je míněno nějaké, případně jaké, jiné zařízení. Navíc může vést k představě, že expanzomaty (a jiné) jsou dalším vyhrazeným zařízením
    Veškerá Osvědčení (na rozdíl od Oprávnění) vydávaná ITI Praha mají platnost pouze 5 let.

Příklady nedostatků v dokladech pro obsluhu kotelen

  • Revizní technik plynových zařízení není sám oprávněn vystavovat Osvědčení topiče NTL kotelen, obdobně RT TNS
  • Pro obsluhu nízkotlakých kotlů s výkonem nad 50 kW je Osvědčení nutné podle závazného předpisu - vyhl. č. 91/1993 Sb. v platném znění
  • Osvědčení topiče musí být podepsáno zkušební komisí, skládající se ze tří fyzických osob; jejich kvalifikace nebo funkce nemá na počet osob vliv
  • Osvědčení topiče nízkotlakých kotlů neopravňuje k obsluze jiných vyhrazených zařízení (např. rozvodů plynu, regulačních stanic, elektrických zařízení
  • Vzhledem k různosti požadavků (zápis, osvědčení, doklad o zácviku, přezkušující subjekt), době platnosti jednotlivých dokumentů (3 a 5 let) a dalším náležitostem není vhodné doklady pro jednotlivá zařízení slučovat, neboť úspora nákladů na list papíru se může díky možným formálním nedostatkům značné prodražit
  • Vystavení "Osvědčení topiče pro obsluhu nízkotlakých kotlů" na provoz, kde je instalováno 7 kotlů s výkonem pod 50 kW (součet 343 kW) prokazuje, že zkušební komise sama (tedy RT kotlů) nemá v dané oblasti potřebné znalosti
  • Revizní technik plynových zařízení pro spalování plynů je nutným, ale pouhým členem zkušební komise pro vydání Osvědčení topiče pro obsluhu nízkotlakých kotlů, a to pouze v případě, že jde o kotelnu plynovou
  • Osvědčení topiče pro obsluhu středotlakých kotlů (vyhrazených tlakových zařízení) vystavuje a prodlužuje pouze ITI Praha na svých pobočkách. Tato činnost je zcela mimo působnost jakýchkoliv revizních techniků

Jde o požadavky všeobecné známé a - s trochou nadsázky - všeobecně nedodržované. Ani časté zdůrazňování nutnosti předpisy dodržovat zatím všechny nedostatky odstranit nedokázalo. Lze si jen přát, aby neštěstí s návazností na shora uvedené téma bylo co nejméně.

ZDROJ:
Kacetl, Václav. Bezpečnost provozu tlakových zařízení. In Tlakinfo.cz [online]. Klášterec nad Ohří: Tlak s.r.o., 2006 [cit. 19-12-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1335>.

Autor článku: 

Komentáře

Školení obsluhy tlakových zařízení

09.03.2007 - 15:02 Jaroslav Bártl
<P><STRONG><FONT color=blue>V odstavci :</FONT> Příklady nedostatků v dokladech pro obsluhu tlakových zařízení</STRONG></P> <UL> <LI>Kvalifikačním dokladem pro obsluhu tlakových nádob stabilních (TNS) je zápis o prokazatelném přezkoušení znalostí pracovníka, obdobné jako u <FONT color=red>PZ,</FONT> nic jiného. Platnost kvalifikačního dokladu je 3 roky. </LI></UL> <P><FONT color=blue>Je uvedená zkratka PZ omlouvám se, ale nevím co to je. Můžete mi prosím odpovědět. </FONT></P> <P><FONT color=blue>Děkuji Jaroslav Bártl</FONT></P>

Re: Školení obsluhy tlakových zařízení

06.07.2008 - 23:59 Jiří Řádek - RT PZ a TNS
Autor článku použil zkratku "PZ", která se používá pro plynová zařízení. V článku tím přirovnal obsah dokladů, prokazujících odbornou způsobilost obsluh tlakových zařízení, že je stejný, jako u PZ - plynových zařízení.

Pravidelné revize plynového kotle v domácnosti

20.03.2008 - 18:36 Helena Hoření
Pěkný den přeji, může mi, prosím, někdo poradit, jak často se musí provádět revize plynového kotle v domácnosti /Junkers/. Děkuji.

Re: Pravidelné revize plynového kotle v domácnosti

07.07.2008 - 00:59 Jiří Řádek - RT PZ a TNS
Pokud je uvedený spotřebič předán nájemníkovi do osobního užívání, nebo je jeho majetkem, nemá povinnost zajišťovat revize a kontroly plynového kotle (nebo jiného plynového zařízení, která má prokazatelně předáno do osobního užívání), protože se na něho nevztahuje vyhl.č. 85/1978 Sb., v platném znění, ale podle energetického zákona má povinnost udržovat toto zařízení v bezpečném stavu = zajistit jeho bezpečný provoz. Bohužel, energetický zákon (zák. 458/2000 Sb., § 62, odst.2, pís. g)) obsahuje pouze tuto skromnou formulaci a již neřeší způsob zajištění tohoto bezpečného provozu. Snad jsem Vám trochu pomohl, ale odpověď není jednoduchá, protože úroveň naší legislativy vzala v posledních letech za své a naši zákonodárci opravdu plodí "přehledné" skvosty, u kterých i já, při jejich čtení a skládání z několika změn a úprav, utrousím velice často slova, která se nehodí opakovat. Doporučení na závěr: Pro klidnější spaní a zajištění bezpečného provozu vyhrazených zařízení, doporučuji zajistit u oprávněných organizací revizi plynového zařízení, periodický - každoroční servis spotřebiče (dle návodu k obsluze), 2 x ročně kontrolu komína (dle vyhl.č. 111/1981 Sb.), revizi elektroinstalace a zajistit odstranění případných závad v doporučených termínech, což snad každý soud uzná, jako splnění tohoto požadavku, ale vzhledem ke stavu naší legislativy si tím na 100% nejsem jist.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail