Bezpečnost práce a ochrana zdraví při řízení motorového vozidla

Řízení motorového vozidla, zejména osobního automobilu, je stále vnímáno jako činnost, ke které stačí pouze potřebné řidičské oprávnění, jehož platnost není omezena, pokud nejsou naplněny podmínky k jeho odnětí.

Řidiči, kteří řídí silniční motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a řízení vozidla je  druhem práce, který mají sjednaný v pracovní smlouvě, nebo řídí vozidlo při provozování silniční dopravy podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, patří do známé skupiny řidičů z povolání tzv. řidičů profesionálů. Řidičům z povolání však již nestačí k řízení vozidla pouze řidičské oprávnění dané skupiny, ale musí se ještě podrobit pravidelným lékařským prohlídkám a zúčastnit se pravidelného školení řidičů, včetně přezkoušení, pokud z jejich činnosti nevyplývá povinnost dalšího školení, jako např. u řidičů, kteří zajišťují přepravu nebezpečných věcí .

Právě tyto povinnosti souvisejí s prevencí rizik v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako to vyžaduje zákoník práce ( ZP ) § 133 odst.1 písm. a), d), e) ze strany zaměstnavatele, a  §135 odst.4 písm.a-c), včetně § 141a, ze strany zaměstnance. Podrobnosti související s pravidelnými lékařskými prohlídkami stanoví § 87-89 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č.277/2004 Sb. o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Podmínky pravidelného školení pro zdokonalování  odborné způsobilosti řidičů, kteří řídí nákladní a speciální vozidlo, nebo jízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost je vyšší než 7500kg, s výjimkou jízdní soupravy, kde tažné vozidlo je zemědělský, nebo lesnický traktor, vozidlo taxislužby, vozidlo vybavené majákem modré barvy, nebo autobus, stanoví v § 46-52 zákon č.238/2002 Sb. (úplné znění zákona č.247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel).

Pokud však řidiči z povolání řídí jiná než uvedená vozidla při zajišťování silniční dopravy podle živnostenského zákona č.455/19991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, musí se zúčastnit školení řidičů z povolání a přezkoušení z pravidel silničního provozu na základě § 3 odst1 písm. d) zákona č.111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Řidiči z povolání, kteří řídí silniční motorové vozidlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jsou rozděleni na tři skupiny.

První skupinu, která podléhá povinnosti pravidelného školení pro zdokonalování odborné způsobilosti řidičů podle zákona č.238/2002 Sb., tvoří řidiči, kteří řídí nákladní a speciální vozidlo nebo soupravu, jejichž největší povolená hmotnost je vyšší než 7500 kg, s výjimkou soupravy, kde tažné vozidlo je zemědělský nebo lesnický traktor, vozidlo taxislužby, vozidlo vybavené majákem modré barvy, nebo autobus, se musí zúčastnit školení pro zdokonalování odborné způsobilosti v rozsahu 16 hodin ročně a přezkoušení, které se provádí jednou za 3 roky. Povinnost zúčastnit se tohoto školení a přezkoušení se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu. Zdokonalovací školení řidičů provádí osoba, která je držitelem příslušného profesního osvědčení. Přezkoušení z předpisů o provozu na pozemních komunikacích provádí zkušební komisař pro tu skupinu řidičských oprávnění, pro kterou je držitelem průkazu zkušebního komisaře, nebo držitel platného profesního osvědčení v rámci jeho rozsahu pověřený Ministerstvem dopravy. Přezkoušení se provádí zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti a úspěšně jej složí ten, kdo ze 100% (tj. 65 možných bodů) dosáhne alespoň 80% (tj. 52 bodů). Ke každé otázce v testu jsou přiřazeny 4 odpovědi, z nichž nejméně jedna je vždy správná. Za správně zodpovězenou otázku se považuje otázka, u níž byly vybrány a označeny pouze všechny správné odpovědi. Řidiči mladší 21 let ještě musí absolvovat praktickou zkoušku z ovládání vozidla v délce nejméně 15 minut. Vozidlo nebo jízdní soupravu, pro jejichž řízení absolvoval řidič školení, si pro účely zkoušky zajistí na své náklady. Pokud řidič neprospěje u přezkoušení, může se podrobit opakovanému přezkoušení nejdříve za pět pracovních dnů a nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání přezkoušení. Jestliže řidič opakované přezkoušení neabsolvuje úspěšně do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení, je povinen absolvovat nové školení na vlastní náklady. Řidiči, který absolvoval školení pro zdokonalování odborné způsobilosti a úspěšné přezkoušení, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle bydliště řidiče osvědčení profesní způsobilosti řidiče, do kterého zapíše druh zdokonalování odborné způsobilosti řidiče. Pro další období prodlouží platnost osvědčení na 1 rok provozovatel autoškoly a nejdéle vždy za 3 roky od úspěšného přezkoušení i zkušební komisař. Podle § 6 odst.3 písm. d) zákona č. 361/200 Sb, ve znění pozdějších předpisů, musí mít řidič toto osvědčení při řízení vozidla u sebe.

Druhou skupinu tvoří řidiči, kteří řídí vozidlo, které není uvedeno v § 48 odst.1 písm. a-d) zákona č.238/2002 Sb., ale provádějí silniční dopravu podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tito řidiči se musí zúčastnit školení řidičů z povolání a přezkoušení z pravidel silničního provozu podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. V současné době však toto školení není definováno žádným právním předpisem.

Třetí skupinu tvoří řidiči z povolání, kteří také řídí vozidlo, které není uvedeno v § 48 odst. 1 písm.a-d) zákona č. 238/2002 Sb., ale neprovozují silniční dopravu podle zákona č.111/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jsou povinni podle § 141a ZP soustavně si prohlubovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, čímž se také rozumí její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci, tedy i řidiči, účast na školení, kterým se prohlubuje jeho kvalifikace. Prohlubování kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování, není ani u těchto řidičů definováno žádným právním předpisem. Řidiči z povolání se ještě musejí podle § 87 odst 2 zákona 361/2000 Sb ve znění pozdějších předpisů podrobit pravidelným lékařským prohlídkám do 50 let věku každé dva roky, a po dovršení 50 let věku každý rok. Provádění lékařských prohlídek stanoví vyhláška č. 277/2004 Sb. o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Samostatnou skupinu pak tvoří zaměstnanci, kteří při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním (tedy i na pracovní cestě), řídí služební, nebo vlastní motorové vozidlo a řízení tohoto vozidla u nich není druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, přestože je důležitou podmínkou pro výkon jejich práce v rámci plnění pracovních úkolů. Právě u těchto zaměstnanců, tzv. řidičů referentů, již dlouhou dobu dochází ke zpochybnění jejich povinnosti zúčastnit se školení řidičů z povolání, přestože tato povinnost stále vychází z povinnosti zaměstnavatele podle § 133 odst.1 písmena e) ZP, který je povinen jako u ostatních zaměstnanců, tak i u této skupiny zaměstnanců - řidičů  zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky potřebné pro výkon jejich práce, mezi které patří i dopravní předpisy podle § 273 ZP. Zaměstnavatel je dále povinen znalost těchto předpisů pravidelně ověřovat a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnanec je pak povinen podle § 135 odst.4 písm. a) ZP zúčastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a podrobit se ověření jejich znalostí. Pochybnosti kolem užívání vozidla u těchto zaměstnanců vznikají tehdy, když zaměstnavatel nestanoví žádnou právní formou (příkaz ředitele nebo směrnicí pro používání vozidel při plnění pracovního úkolů a pod.) podmínky, za kterých bude zaměstnanec vozidlo používat, aby mohla být splněna povinnost zajistit bezpečnost práce při řízení vozidla a také vymezena odpovědnost za pracovní úraz způsobený zaměstnancem porušením předpisů k zajištění bezpečnosti práce, ale i za škodu jím způsobenou z nedbalosti na vozidle nebo přepravovaných věcech v souladu s § 133c a § 179 ZP. Proto je zaměstnanec povinen podle § 73 odst. 1 písm. c) ZP dodržovat právní předpisy, vztahující se k práci jím vykonávané, a vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jako to stanoví v § 74 písm.c) ZP.

Školení, které neslouží ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů podle zákona č.247/200 Sb ve znění pozdějších předpisů, ale je určen pro zaměstnance, kteří řídí motorové vozidlo a musí být zajišťováno zaměstnavatelem podle § 133 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, není typickým školením bezpečnosti práce, protože má sloužit především k udržování a obnovování znalostí potřebných k prevenci rizik při řízení motorového vozidla, na základě znalostí příčin dopravních nehod a opakování povinnosti, jejichž porušením došlo k těmto nehodám. Aby tyto požadavky mohlo školení naplnit, musí být prováděno každý rok, tak jako školení ke zdokonalování odborné způsobilosti.