Bezpečnost práce na staveništích

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se sídlem v Brně (dále OIP v Brně) provádí každoročně v rámci plnění hlavních úkolů kontroly plnění povinností zaměstnavatelů, popř. i jiných subjektů podnikajících ve stavebnictví v oblasti provádění stavebních a montážních prací.

Stavebnictví je obor dlouhodobě vykazující nepříznivé ukazatele pracovní úrazovosti, a to zejména vysoké počty závažných úrazů. Nejvýznamnějšími zdroji těchto úrazů jsou:

  • pády z výšky,
  • pád břemene (při bourání  a svislé dopravě materiálu),
  • zasypání či zavalení uvolněnou zeminou při sesutí stěn výkopu,
  • pohyb osob, dopravních prostředků a stavebních strojů.

Výsledky kontrol nepotvrzují výraznější zlepšení stavu bezpečnosti práce, i když  někteří zhotovitelé věnují této oblasti značnou pozornost. Prozatím jen výjimečně se začíná pozitivně projevovat činnost koordinátorů.  

Příčiny nedostatečné bezpečnosti na stavbách jsou následující:

  • snaha zajistit co nejnižší cenu, a to často na úkor bezpečnosti práce,
  • dělená odpovědnost za jednotlivé fáze realizace stavby v důsledku činnosti více zhotovitelů (předávání staveniště více zhotovitelům současně) a neprovádění vnitřních kontrol BOZP,
  • nízká schopnost a neochota zadavatelů staveb odborně prověřovat opatření, která zabezpečují zhotovitelé v této oblasti, a nezajišťování koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 
  • chyby v plánování, nedostatečná organizace a špatná koordinace prací a neplnění úkolů v oblasti prevence rizik,
  • nezajišťování potřebné bezpečnosti práce na nově vznikajících dočasných pracovištích na stavbách a podceňování bezpečnostních opatření, které se často nepohybují ani na hranici požadovaného minima,
  • současná činnost více dodavatelských subjektů, včetně velkého počtu fyzických osob podnikajících na vlastní živnostenský list (OSVČ),
  • další vlivy jako variabilita, proměnlivost rizik v závislosti na čase, druhu a místě provádění činností, nekvalifikovanost pracovníků provádějících nebezpečné činnosti, práce cizinců, nedostatečný dozor, odloučenost staveb, klimatické podmínky apod.

Stavebnictví má oproti jiným oblastem výrazná specifika jak v přípravě a organizaci, tak při vlastní realizaci stavby a bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem jsou náročné a neodpovídají podmínkám, které většina menších a středních zhotovitelů má. Z ekonomických důvodů se projevuje tendence zhotovitelů podnikat s co nejmenším počtem zaměstnanců, takže stavby jsou specifické i tím, že počet zhotovitelů podílejících se na realizaci stavby narůstá. Podnikajících fyzických osob, které nikoho nezaměstnávají (živnostníků jako OSVČ), je na stavbách někdy více než zaměstnanců hlavního zhotovitele a jeho podzhotovitelů.

Ve většině případů zadavatel zadá provedení stavby větší stavební organizaci nebo její inženýrské složce (případně zprostředkovatelské organizaci zabývající se inženýrskou činností ve výstavbě), která si provedení stavby smluvně zajišťuje u jednoho nebo více zhotovitelů a kontrakt v podstatě „přeprodává“. Podzhotovitelé se pak snaží svůj díl zakázky zajistit také smluvně, a to u menších stavebních zhotovitelů nebo – a to stále nejčastěji – u podnikajících fyzických osob, které nikoho nezaměstnávají a pracují na svůj živnostenský list  (OSVČ). Tyto osoby jsou na konci dodavatelského řetězce a kontrakt již nemohou „přeprodat“, ale musí svou zakázku odpracovat. V poslední době se začíná projevovat i nedostatek kvalifikovaných pracovníků, bez nichž se stavebnictví neobejde (zedník, tesař, klempíř), což může vést ke snížení úrovně pracovní kázně.

Důsledkem tohoto stavu a způsobu provádění staveb pak je situace, že:

  • jedinými zaměstnanci hlavního zhotovitele jsou na stavbě jeho stavbyvedoucí, kteří nenesou odpovědnost za BOZP na staveništi, protože hlavní zhotovitel předá staveniště svým podzhotovitelům, včetně OSVČ,
  • na stavbě nejsou vytvářeny reálné podmínky BOZP a opatření pro prevenci rizik pro společně užívané prostory a pracoviště, zařízení staveniště, sanitární a pomocná zařízení apod., každý poddodavatel, včetně OSVČ, si pak v podstatě musí zajišťovat BOZP v plném rozsahu sám, 
  • zajišťování BOZP je pak problematické a technická řešení, která jsou finančně náročná a jsou potřebná k minimalizaci pracovních rizik, se přenáší na malé zhotovitele či dokonce podnikající fyzické osoby (dále PFO), které přebraly staveniště,
  • PFO mají značně nerovnoprávné a slabé vyjednávací pozice a postavení při uzavírání smluv (nemají právní zázemí při podpisu smluv s velkými zhotoviteli, kde smlouvy jsou připravovány renomovanými právníky ve prospěch těchto zhotovitelů – objednatelů) a často podepisují smlouvy, které jsou pro ně velmi nevýhodné z hlediska odpovědnosti, zajišťování bezpečnosti práce, předmětu a termínu plnění, sankcí apod.

Ve stavebnictví oproti jiným průmyslovým odvětvím pracuje velký počet PFO, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách, zejména klempířské a pokrývačské práce na střechách, tesařské práce při montáži krovů, železářské a betonářské práce (montáž a demontáž systémových bednění). PFO mají v mnoha případech nízkou úroveň právního vědomí o BOZP i vnímavost na rizika, kterým jsou při provádění stavebních prací vystaveni; samy pak často nedodržují své základní povinnosti v oblasti prevence rizik a pracují („podnikají“) na úkor své bezpečnosti a zdraví, nemají ani stálou pracovní dobu, osmihodinová směna je pro ně iluzorní.

Na úroveň bezpečnosti práce mají vliv i relativně krátké termíny k provedení prací i nízká cena dodávky stavebních prací stlačená při výběru zhotovitelů i na úkor bezpečnosti práce. Zhotovitelé pak při kontrolách argumentují tím, že uvedené nepříznivé vlivy jim neumožňují řádnou přípravu prací, včetně zpracování potřebné dokumentace, ani realizaci finančně náročných technických opatření k zajištění vyšší úrovně a standardu bezpečnosti práce (pomocné konstrukce pro práce ve výškách, zejména na střechách, a pro bezpečné provádění bednění a betonářských prací, na pronájem lešení, pracovních plošin, zajištění objektů zařízení staveniště apod.). Při volbě opatření proti pádu osob z výšky zhotovitelé zohledňují rozsah, dobu trvání práce, a zejména finanční náklady, které jsou v případě použití kolektivní ochrany relativně velké, např. zřízení prostorového záchytného lešení nebo záchytné sítě pod místem práce. Při použití osobního zajištění k ochraně proti pádu pak nejsou vytvořeny potřebné podmínky (nezajištění plné ochrany uživatelů OOPP i při pohybu na střechách, neznalost a neinformovanost o systémech zachycení pádu a kotevních systémech apod.).  

Tento nepříznivý stav však není naštěstí na všech stavbách. Solidní zhotovitelé (v pozici odběratelů), u kterých funguje systém řízení BOZP, i pokud ještě na stavbě nepůsobí koordinátor, sami koordinují činnost svých podzhotovitelů a vyžadují od nich plnění příslušných požadavků BOZP jednak ve fázi uzavírání smlouvy o dílo, jednak při kontrolách při jejich nástupu na stavbu, a dále pak při vlastní realizaci jejich dodávek na stavbě.

Protože se ukázalo, že dosavadní předpisy koncipované převážně na vztah zaměstnavatele a zaměstnance jsou v podmínkách stavebnictví  nedostatečné, byl vydán zákon č. 309/2006 Sb., který nově upravuje BOZP při přípravě a realizaci staveb zapracováním předpisů ES (zejména Směrnice Rady 92/57/EHS  o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích). Tento zákon stanoví některé nové požadavky k zajištění BOZP, což se týká i jiných osob zajišťujících a provádějících práce na staveništích (povinnosti zadavatele, určení koordinátora, vztahy mezi zadavatelem stavby, jejím zhotovitelem a dalšími poddodavateli, povinnosti fyzických osob mimo pracovněprávní vztahy v oblasti BOZP).

Zadavatel jako stavebník, resp. investor (objednatel stavby), tedy fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba prováděna, musí na většině stavbách, na které bylo vydáno stavební povolení po 1. 1. 2007, resp. které byly zahájeny po tomto dni, určit koordinátora a doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště. Tuto povinnost však zadavatelé řádně neplní, ke dni 1. 10. 2007 bylo na OIP v Brně oznámeno pouze 34 staveb. 

Ke zlepšení stavu BOZP na stavbách je nezbytně nutné, aby systém koordinace BOZP – prostřednictvím koordinátorů a následně všech účastníků výstavby – začal postupně fungovat, a tak bylo dosaženo vzájemného souladu a plnění příslušných požadavků BOZP při přípravě a realizaci stavby mezi jednotlivými účastníky výstavby a činností k dosažení minimalizace rizik na staveništi, jakož i při užívání hotového díla. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se sídlem v Brně čeká při prosazování nových zákonných povinností ze strany zadavatelů, koordinátorů i zhotovitelů v následujícím období nepochybně nesnadná práce.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail