Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství v ČR - aktuální témata 2016

Zdroj: 

Legislativa, nakládání žáků s nebezpečnými chemickými látkami, zabezpečení škol, vzdělávání žáků s těžkým zdravotním postižením, statistiky úrazů dětí, žáků a studentů, odstraňování bariér pro vozíčkáře a další zajímavá témata byla na programu 4. národní konference, která se konala 31. října 2016 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze. S jednotlivými prezentacemi přednášejících se můžete seznámit na konci článku.

Konferenci moderovala Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP. Náměstek pro řízení sekce vzdělávání z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) Mgr. Václav Pícl poděkoval zúčastněným za práci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve školství a vyslovil přání, aby školy byly bezpečným místem pro žáky i učitele. Byl zpracován minimální standard bezpečnosti (i pro vysoké školy) a v návaznosti na tento standard dotační program na podporu zabezpečení škol a školských zařízení. V r. 2017 plánují vyhlásit program na zabezpečení škol pro mateřské a základní školy.

V každém kraji pracuje inspektor práce z odborů, který má na starosti určitý region, přes tyto inspektory školy a školská zařízení dostávají metodickou podporu,“ řekl Mgr. František Dobšík, předseda ČMOS pracovníků školství.

Ze závěrů minulých konferencí vyplynula nutnost vydat prováděcí vyhlášku k § 29 školského zákona k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. Vyhláška byla připravena, ale nebyla vydána. Ve vnitřním připomínkovém řízení na MŠMT se zjistilo, že vyhláška stanoví některé povinnosti, které touto vyhláškou nelze uložit a byla přehodnocena nutnost vydání vyhlášky s tímto závěrem: vydáním vyhlášky by došlo k omezení pravomoci ředitelů škol posoudit rizika při některých činnostech. Stávající právní úprava poskytuje dostatečný prostor pro zajištění BOZ ve školství.      

Nyní se opět naskytla šance na vydání této vyhlášky. Informovala o tom Mgr. Michaela Šťastná, vedoucí Oddělení školské legislativy z MŠMT. Při přípravě vyhlášky se bude mimo jiné postupovat podle metodického pokynu č. j.: 37014/2005-25 a závěrů z této konference. Vlastní náměty můžete zaslat na email Mgr. Michaely Šťastné (Michaela.Stastna@msmt.cz).

Právní předpisy byly také tématem přednášky Mgr. Pavla Fošuma z Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství Ministerstva zdravotnictví. Zvláště ty, které se týkají ochrany zdraví mladistvých. Kromě vyhlášky č. 180/2015 Sb. (podrobné informace a srovnání s předchozí vyhláškou č. 288/2003 Sb. najdete v prezentaci) jsou to některá ustanovení zákoníku práce - § 101 a § 103, Hlava IV, oddíl 5 § 243 – 247 ZP, z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů - § 7 odst. 6 – kontrolované pásmo. Připravuje se novela z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhl. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

JUDr. Tomáš Koníček z Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR upozornil v souvislosti se zabezpečením škol na nedávno vydanou ČSN 73 4400 Prevence kriminality - řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení (účinnost od 1. 9. 2016). Norma popisuje bezpečnostní rizika a standardy, které zabezpečí, aby se do objektu nedostala nepovolaná osoba. „Kamerový systém toto nevyřeší. Nácviky ve školách, kdy se zinscenuje útok, nejsou v pořádku. Pomocí normy je možné laicky si spočítat, jaká rizika hrozí podle konkrétní situace na konkrétní škole. Mohla by na ni odkazovat připravovaná vyhláška,“ říká Tomáš Koníček.

Na tuto prezentaci navázal Ing. Libor Sladký ze Security Consulting. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a MŠMT více než dva roky pracují na metodice, která by měla zavést do škol systém řízení bezpečnosti. Audit označí problémy, následují nápravná opatření, pak nácvik postupu při mimořádných událostech a informování rodičů. Audit by měl ukázat, jak jsou ve škole zavedena a jak se uplatňují režimová opatření. Podle Libora Sladkého školy mohou být bezpečné za relativně malých nákladů a technické prostředky nejsou to první, do čeho by měly investovat. Základem jsou organizační a režimová opatření a systém školení a seminářů, který přinese jasná pravidla. Důležitá je delegace rolí – ve chvíli, kdy přichází mimořádná událost, každý musí znát své povinnosti.

O úrazovosti dětí informovala doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc. z Národního koordinačního centra prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti při Fakultní nemocnici v Motole. Úrazy a násilí jsou nejčastější příčiny úmrtí naších dětí, přestože v posledních letech došlo k výraznému snížení úmrtnosti dětí z důvodu úrazů. Celkem je ročně ošetřeno ambulantně na chirurgických odděleních 544 000 dětí a mladistvých do 19 let. Počty ošetřených dětí pozvolna klesají. Naopak nárůst je u úrazů spojených s alkoholem a drogami.

Centrum je certifikačním orgánem v projektu Mezinárodní bezpečná škola, například certifikovali 1. bezpečnou mateřskou školu na světě. Metodiku bezpečné školy je možné najít na webových stránkách centra spolu s dalšími metodikami - Metodika ochrany před násilím, Metodika prevence dětských úrazů, Metodika prevence sportovních úrazů, Metodika činnosti Národního koordinačního centra apod.

PhDr. Ondřej Andrys z České školní inspekce hovořil o kontrolách dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve školním roce 2015/16. Kontrolované mateřské, základní a střední školy převážně splňovaly požadavky na bezpečnost. V tomto školním roce evidují 41 648 záznamů o školním úrazu, nejvíce na základních školách (26 145). Nejčastěji se stávají ve společných prostorách školy, u ZŠ v tělocvičnách, u MŠ na zahradách a při přesunech na nejrůznější aktivity.

Národní akční program na léta 2013 – 2014 si dal za cíl evidovat úrazy na vysokých školách. Byl vydán metodický pokyn, který zavádí povinnost sběru dat o úrazech na VŠ a vykazování těchto údajů MŠMT. O úrazovosti ve vysokém školství hovořil Mgr. Dušan Hrstka z Odboru vysokého školství MŠMT. Protože povinnost je daná pouze metodickým pokynem, není možné vynucení těchto údajů a některé soukromé školy to odmítají nebo nedodržují termín pro zasílání, kterým je 15. listopad. Zatím proběhly 2 sběry dat – ve školním roce 2013/14 a 2014/15, které vykázaly kolem 700 úrazů. Vznikají hlavně při sportovních aktivitách a praktických cvičeních.

MUDr. Zdeňka Trestrová z Oddělení hygieny dětí a dorostu Ministerstva zdravotnictví podala informace o činnosti hygienické služby. Prioritou státního zdravotního dozoru je oblast školního stravování a dětské rekreace. V roce 2015 provedlo 170 odborníků 12 tis. kontrol. Hlavní úkoly byly zaměřené na školní stravování. Společně se Státním zdravotním ústavem realizují řadu projektů – měření vnitřního ovzduší v zařízeních MŠ; program Zdravá školní jídelna; edukační činnost ředitelů, žáků, pracovníků jídelen; metodickou, přednáškovou a publikační činnost.

V roce 2015 bylo dozorováno přes 12 tis. jídelen, 1 x za 2 roky nebo podle potřeby, a školní bufety. Zjistily se nedostatky (cca 30 %), které se dají většinou na místě odstranit. V posledních letech probíhá monitoring potravin určených dětem ve škole. Školním jídelnám se rozesílají nutriční doporučení.

Mgr. Zuzana Šimková, ředitelka Základní školy speciální a Praktické školy v Jihlavě, kam chodí žáci s těžkým zdravotním postiženým od 6 do 26 let, uvedením příkladů dvou těžce postižených, velmi agresivních žáků nenechala nikoho na pochybách, jak těžká může být práce s takovými žáky a že ji mohou vykonávat je velmi fyzicky i psychicky odolní jedinci (učitelům například museli pořídit neoprenové chrániče před kousáním, štípáním chlapce, napadal i asistenta pedagoga – vrcholového sportovce, zápasníka). V takovém typu školy je nutné co nejméně žáků na pedagoga, někdy 1 na 1. Tomu neodpovídá vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která platí od 1. 9. 2016. Vyhláška hovoří o nejméně 6, nejvíce 14 žácích na skupinu, ve výjimečných případech může třída, oddělení a studijní skupina mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků. Kromě toho neexistuje systémová právní ochrana pedagogů, kteří pracují s dětmi s mentálním postižením, škola nese objektivní právní odpovědnost za žáky ZŠ, což je u takto postižených žáků problém. „Pomohly by nabídky a finanční prostředky na vzdělávání pedagogů, možnost odborných supervizí, možnost střídání pedagogů a účinné prevence proti syndromu vyhoření, meziresortní spolupráce školství, zdravotnictví a sociálního rezortu, centrálně definované preventivní postupy, které by se užívaly ve školách, specifikovat povinnosti zákonných zástupců, zajistit odborný a právní servis pro školy, u žáků s těžkou formou autismu vyčlenit na jednoho žáka jednoho pedagoga,“ vyjmenovává Zuzana Šimková možná zlepšení.

MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc. ze Státního zdravotního ústavu upozornila na rizika z chemických látek, se kterými se setkáváme v podstatě všude – v průmyslu, zemědělství, ve školách, kde se používají v rámci přípravy na povolání, ale i doma, například při práci s čisticími prostředky, a dostatečně se proti nim nechráníme.

Státní zdravotní ústav klade důraz na vzdělávání a výchovu dětí v mladším věku, nabízí spolupráci zařazování bezpečného nakládání s chemickými látkami do výuky.

Důležité je vědět, jak se nebezpečnost může projevit - při vypití, při vdechování, při kouření; dále doba práce, množství, ochranná opatření (OOPP). Žáci by si měli nacvičit bezpečné postupy při zacházení s méně nebezpečnými látkami. Měla by se stanovit jasná pravidla pro žáky ZŠ, SŠ v rámci výuky v laboratořích nebo praxe ve firmách a finanční zajištění ochranných opatření. S některými látkami jako karcinogeny, mutageny, látkami toxickými po reprodukci kategorie 1A a 1B by měli nakládat pouze odborníci.

MŠMT připravuje právní předpis pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami podle § 65 školského zákona (z. č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). „Připravovaný předpis je však nesystémový, neřeší problém praktického vyučování jako celek, nepokryje všechny typy škol, neřeší všechny faktory spojené s praktickým vyučováním, návrh textu bude pro uživatele obtížně pochopitelný,“ říká MUDr. Trávníčková.

Zajímavou přednášku se zvukovými ukázkami měl také Mgr. Jiří Strnad ze společnosti Ecophon. Odborníci zjistili, že ve školách je hluk jako v továrně. Například v Polsku má 30 % dětí problémy se sluchem, 30 % učitelů má tinnitus (šelest v uších – pozn. redakce) nebo náběh na něj. Ve školách se všude vyskytuje hluk nad 85 dB (sbíječka 90 dB), 84 dB v jídelně (v traktoru 79,5 dB). Ve školách je také dlouhá doba dozvuku. Existuje ČSN 73 0527 Akustika - Projektování v oboru prostorové akustiky - Prostory pro kulturní účely - Prostory ve školách - Prostory pro veřejné účely, ale příliš se o ní neví. Přitom v tichém prostoru jsou děti více potichu, v ošetřených třídách se učí daleko lépe, je lepší srozumitelnost výkladu, menší stres, nižší krevní tlak jak pro žáky, tak pro učitele.

Ing. Marie Málková z Pražské organizace vozíčkářů hovořila o odstraňování bariér ve školách a zařízeních pro vzdělávání. Spolu s dalšími institucemi a Ministerstvem pro místní rozvoj se rozhodli vytvořit jednotnou metodiku mapování kategorizace přístupnosti objektů, aby každý věděl, jestli je objekt přístupný, částečně přístupný nebo obtížně přístupný. V poslední době se velmi věnují mapování škol, zvláště v souvislosti s inkluzí o to žádají městské části v Praze. Školy jsou z velké většiny obtížně přístupné. U novostaveb je podmínkou, aby byly bezbariérové. U starších staveb se požadavky na bezbariérovost nedají vynutit, je potřeba hledat podporu, jak bariéry odstraňovat. Magistrát hl. m. Prahy podpořil jednotlivé městské části a výstupy z mapování budou na celopražské mapě přístupnosti objektů. Dalším programem, který je podporovaný celonárodně, je Národní rozvojový program mobility, který probíhá od r. 2005. Od r. 2016 do r. 2025 lze využít pravidla podporující odstranění bariér ve školách. V případě škol lze zažádat například o úpravu parkoviště u školy nebo trasy od zastávky MHD.

Jaká psychosociální rizika hrozí učitelům, zhodnotila MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu. Profese učitele je náročná, klade požadavky na jeho profesní vystupování, ale i na jeho soukromý život. Z výzkumů vyplývá, že v ČR je stresováno 78 % učitelek a 60 % učitelů. Za největší stresor je považováno špatné chování žáků (80 %), dále také práce ve shonu (65 %) a nedostatek času na odpočinek (60 %). Neodpovídající plat je až na 4. místě. Z průzkumů Státního zdravotního ústavu v roce 1999 a 2005 vyplynulo, že učitelé mají nevhodné stravovací návyky, nedostatečnou pohybovou aktivitu, vyšší hmotnost (ředitelky). Prevencí by měla být komunikace, promyšlené využití volna, zdravý životní styl, zájmové aktivity, vzdělávání, pomoc psychologa, výchovného poradce, školního ombudsmana.

Jak využít postavičku NAPO – hrdinu filmů s tematikou bezpečnosti práce – i ve školství, přiblížila účastníkům Daniela Kubíčková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Kolem 15 filmů je k vidění v různých jazykových mutacích na https://www.napofilm.net. Ve školách je možné využít miniseriál Napo pro učitele, modul 7 – 9 let: Příběh nejlepšího bezpečnostního značení - o značkách, jak jsou barevně a tvarově pojaté, dají se použít pro různé předměty, O těle chytře s postavičkou NAPO; modul 9 – 11 let: Napo – Lovec nebezpečí - věnuje se vyhledávání nebezpečí, seznámení s riziky.

Možnost vyjádřit se k dalším ožehavým tématům ve školství měli v diskuzi možnost i účastníci konference. Například Ing. Jan Romaněnko, svazový inspektor BOZP pro ČR při ČMOS pracovníků školství, seznámil přítomné s poznatky z kontrol svazových inspektorů BOZP (viz níže), Nikola Křístek ze společnosti AISIS, o. s., hovořil O programu Zdravá abeceda, který se zabývá obezitou dětí, a odpovědností za ni, Libuše Černá, OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik, nastínila problém (ne)bezpečné přepravy žáků autobusy na školní akce, Ing. Mojmír Klas, CSc., odborník na BOZP ve stavebnictví, vyslovil přání, aby si Rada vlády pro BOZP vydobyla pozici jako BESIP, který má možnost ovlivňovat chování občanů.

Konferenci pořádal Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pod záštitou místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny PČR Mgr. Vlasty Bohdalové a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., v součinnosti s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci se zainteresovanými útvary státní správy, Státním zdravotním ústavem a Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství.

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail