Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství je stále v popředí zájmu

Zdroj: 

V BOZ ve školství existuje řada palčivých problémů, které se stále nepodařilo uspokojivě vyřešit. Dostaly se do Národního akčního programu pro BOZP a již třetím rokem se jim věnují národní konference na téma "Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství v ČR – aktuální témata". Letošní se konala 12.6. v Senátu Parlamentu ČR v Praze.

Jak uvedla Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc. z Národního centra prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti úrazy jsou první příčinou úmrtí dětí a mladistvých. Ročně se ošetří přes půl milionu dětí a mladistvých do 19 let. Úmrtnost dětí klesá od r. 2007, přesto stále zůstávají nejrizikovější skupinou.  Většina úrazů jsou preventabilní. Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017 si dal za cíl prevenci dopravních úrazů, domácích úrazů, úrazů při sportu, sebevražd atd. Podrobnější informace najdete na www.nkcpu.cz.

Jedním z cílů minulých ročníků těchto konferencí bylo vytvořit prováděcí vyhlášku k § 29 školského zákona. O „osudu“ tohoto předpisu informoval Mgr. Pavel Šimáček z Ministerstva školství. Vyhláška byla připravena. Ve vnitřním připomínkovém řízení, které probíhalo v červnu 2012 na MŠMT se zjistilo, že vyhláška stanoví některé povinnosti, které touto vyhláškou nelze uložit (povinnosti, které upravují jiné zákony – např. použití helmy při jízdě na kole apod.). Dále byla přehodnocena nutnost vydání vyhlášky s tímto závěrem: vydáním vyhlášky by došlo k omezení pravomoci ředitelů škol posoudit rizika při některých činnostech. Stávající právní úprava poskytuje dostatečný prostor pro zajištění BOZ ve školství.

Mgr. Karolína Gondková upozornila na nedostatečnou právní úpravu BOZ na vysokých školách (§ 391 zákoníku práce, § 62 z. č. 111/1998 Sb.). Podrobnosti (například povinnost dokumentovat úrazy, ke kterým dojde v souvislosti s výukou) jsou stanoveny ve vnitřních předpisech vysokých škol. Měl by se připravit metodický pokyn k vykazování evidence úrazů.

MUDr. Anežka Sixtová upozornila na předpisy upravující zdravotní způsobilost pedagogů. Vztahuje se na ně zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a vyhláška č. 79/2013 Sb. příloha 2 část. II. Prohlídky tedy provádí smluvní lékař, přestože jsou zařazeni podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie I. a periodicita prohlídek je stanovena na 1 x 4 roky, po 50. roce věku 1 x 2 roky. Z důvodu psychické zátěže, které jsou pedagogové vystaveni, byla tendence zařadit je do vyšší kategorie (informoval o tom i Mgr. František Dobšík, předseda ČMOS pracovníků ve školství), ale jak uvedla MUDr. Sixtová pedagogové podmínky zařazení do vyšší kategorie nesplňují. Ochrana jejich zdraví je mimo jiné dána tím, že mají častější lhůty prohlídek než jiní pracovníci zařazení do kategorie I.

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání upravuje § 51 z. č. 373/2011 Sb. Zdravotní způsobilost při podání přihlášky posuzuje registrující poskytovatel pro děti a dorost nebo praktický lékař. Před zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejím průběhu vydává lékařský posudek poskytovatel pracovnělékařských služeb právnické nebo fyzické osoby, na jejichž pracovištích se bude tato příprava uskutečňovat. Posuzování zdravotní způsobilosti hradí osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Lékařská prohlídka se neprovádí, je-li při praktické přípravě vykonávána práce zařazená do kategorie I. podle zákona o ochraně veřejného zdraví (pokud není vykonávána činnost podléhající jiným právním předpisům).  V případě rizikových prací prohlídky v průběhu vzdělávání probíhají dle vyhlášky č. 79/2013 Sb. - 1 x ročně.

Je všeobecně známo, že učitelé musí odolávat vysoké psychické zátěži a stresu. Výzkumný ústav bezpečnosti práce se tím zabýval v projektu "Stres na pracovišti - možnosti prevence" - projekt MPSV č. HR173/08 (2008 - 2009), o kterém informoval PhDr. David Michalík, Ph.D. Stres je druhým nejčastějším problémem v souvislosti s prácí (po bolestech páteře). Pomoci by mohlo navýšení prestiže a ocenění profese učitele, lepší organizace práce a řízení ve školských zařízeních a odpovídající přístup samotných učitelů, žáků a rodičů.

Za rok 2011/12 nashromáždila Česká školní inspekce (ČŠI) cca 36600 záznamů o úrazu žáků, jak uvedl Paedr. Pavel Skácelík, Ph.D. Dodal, že v reálu je toto číslo určitě vyšší. Záznam o úrazu lze totiž posílat pouze elektronicky a některé školy stále nemají elektronický podpis. Do budoucna bude problematika BOZ z hlediska ČŠI více sledována, jsou připraveny podklady pro aktualizaci vyhl. č. 64/2005 Sb.

O odpovědnosti škol a školských zařízení za úrazy žáků hovořila Mgr. Marie Picková z České školní inspekce. Za škodu odpovídá pouze škola, nikoliv pedagogický pracovník. Škola může vymáhat náhradu regresně po svém zaměstnanci (do 4 a půl násobku platu) a v případě praktické přípravy konkrétní pracoviště. Odpovědnost základních, středních a vyšších odborných je absolutní, bez ohledu na zavinění (§ 391 odst. 2 a 3), v případě mateřských škol škola musí prokázat že nezanedbala dohled (§ 422 občanského zákoníku). Od 1.1.2014 se chystají změny.

O ergonomii, která je základem zdravotní prevence na školách, informoval RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Prezentoval poznatky ze zahraničních studií, ze kterých vyplynuly základní ergonomické problémy – přetěžované školní batohy, nevhodný nábytek, nadměrné používání počítačů a další techniky, zrak a světelné poměry ve třídách. Podobné téma, ale se zaměřením na naše školy, si vybraly RNDr. Věra Filipová a MUDr. Věra Faierajzlová, CSc. ze Státního zdravotního ústavu. Z vyhlášky č. 410/2005 Sb. § 11 vyplývá, že se pro výrobce nábytku i pracovníky škol stala závazná norma ČSN EN 1729-1. Škola je povinna zajistit ergonomický nábytek, ale tato povinnost platí pouze pro nové školy, které vznikly po roce 2009.

Ing. Šárka Seifertová, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, předala účastníkům své zkušenosti z praxe. Nedostatek finančních prostředků se projevuje nedostatečnou péčí o BOZ, někde jsou závady v dokumentaci, chybí smlouvy s lékaři (nejčastějším argumentem je, že je lékaři nechtějí podepisovat), dokumentace o rizicích není přizpůsobena konkrétním rizikům ve škole. Je-li v budově více zaměstnavatelů, ve smlouvě o pronájmu se zapomíná na BOZP a PO, chybí nácviky evakuací, není určený potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují 1. pomoc, není stanoven obsah a četnost školení v dokumentaci, nejsou poskytovány OOPP zejména žákům, používání OOPP není prokazatelně kontrolováno. V knize úrazů chybí data narození, dokonce i data úrazů, nezajišťováno plnění úkolů v BOZP odborně způsobilou osobou v prevenci rizik. Byly zjištěny závady zahradních prvků, hřišť, chybí oplocení, pokud škola chová nějaká zvířata, neřeší se řády pro jejich chov.

Mgr. Judita Stuchlíková z oddělení Besip Ministerstva dopravy vyjádřila potěšení nad tím, že se dopravní výchova dostala do výukových programů na školách. Dopravní výchově je určen nový portál www.ibesip.cz/cz/dopravni-vychova.

Mgr. Zuzana Strnadová z Centra dopravního výzkumu informovala o zádržných systémech při přepravě dětí v autobusech. Od 1.4.2004 je stanovena povinnost vybavit autobusy určené pro dálkovou dopravu bezpečnostními pásy, což platí pro autobusy registrované pro uvedení do provozu po 1.4.2004. Povinnost přepravovat děti za použití dětské autosedačky je uvedena v § 6 z. č. 361/2000 Sb., autobusy tam však zmiňovány nejsou.

PhDr. Irena Kuhnová ve své přednášce na téma „Podpora výchovy žáků k ochraně před riziky“ seznámila zúčastněné s výtvarnými soutěžemi pořádané Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, které výrazně posilují povědomí dětí o BOZP. O soutěžích pravidleně na BOZPinfo informujeme, jejich přehled je i na portálu určeném BOZ ve školství.

1. a 2.národní koference si stanovila určité cíle, na závěr je shrnula Bc. Libuše Bělohlávková z Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Prováděcí vyhláška k § 29 školského zákona byla připravena, ale nebyla vydána. Požadavek na její vydání stále trvá, ozývaly se i hlasy z řad účastníků konference pro její vydání. Je připravena novela zákona o vysokých školách, oblast bezpečnosti a ochrany zdraví není však v návrhu řešena.

Dalším úkolem bylo zajistit důsledné vyžadování posuzování zdravotní způsobilosti žáků a studentů při volbě povolání a v průběhu přípravy na povolání, včetně náplně, frekvence a financování těchto lékařských služeb. Tento úkol byl splněn.

Úkol jmenovat na MŠMT odborně způsobilou osobu pro zajišťování úkolů v oblasti BOZ  v rámci rezortu školství a ke spolupráci se státními a dalšími odbornými subjekty a ustavit při MŠMT mezirezortní pracovní skupinu k problematice BOZ stále trvá.

Z této konference vyplynuly další úkoly, například uplatňování ergonomických zásad na školách, zaměření podpory na prevenci rizikového chování mládeže, vyhodnocování výtvarných soutěží na dalších národních konferencích.

Bohužel jsme nemohli v tomto článku dát prostor všem přednášejícím a v takovém rozsahu, jaký by si tato problematika zasloužila. Na konferenci vystoupili odborníci z MŠMT (PhDr. Jindřich Fryč, Mgr. Pavel Šimáček, Mgr. Karolína Gondková), České školní inspekce (PaedDr. Pavel Skácelík, Ph.D., Mgr. Marie Picková), Ministerstva zdravotnictví (MUDr. Anežka Sixtová), Ministerstva dopravy (Mgr. Judita Stuchlíková), Centra dopravního výzkumu (Mgr. Zuzana Strnadová), ČMOS pracovníků ve školství (Mgr. František Dobšík), Národního centra prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti (Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.), , Pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK Praha (MUDR. Pavel Kabíček, CSc.), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., PhDr. Irena Kuhnová, PhDr. David Michalík, Ph.D.), Státního zdravotního ústavu (RNDr. Věra Filipová, MUDr. Věra Faierajzlová, CSc.), odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (Ing. Šárka Seifertová, Mgr. Libuše Černá). Jejich prezentace jsou ke stažení v tomto článku.

Autor článku: 

Komentáře

Učitelé učí i s vážnými psychiatrickými poruchami

03.07.2013 - 13:19 Miroslav Palásek
Dobrý den, jsem lékař provádějící pracovnělékařské služby a opakovaně se setkávám s paušálním zařazením všech zaměstnanců škol do kategorie první, přestože jsou tam profese školník, kuchařka, vychovatelka v družině, učitel tělesné výchovy či odborných předmětů, kde se v různé míře vyskytuje zvýšená zátěž v oblasti hluku (ztráty sluchu u vychovatelek z družin), větší lokální či celkové fyzické zátěže, psychické zátěže, prachu, vynucené polohy a někdy i vibrací minimálně v kategorii 2. Navíc, co považuji za velký problém je kategorie I učitelů, kteří si to vysvětlují tak, že nemusí podstupovat prohlídky u smluvního lékaře, ale svého registrujícího lékaře (při svobodné volbě registrujícího lékaře potom vpodstatě u kteréhokoliv praktického lékaře). Vyloučení takového učitele z vlivu na děti např. při projevu závažné psychiatrické poruchy (vážné poruchy osobnosti, některé ze schizofrenních poruch, vážných fobických poruch a.j.) je jen zbožným přáním, neboť si mohou přinést potvrzení i od praktického lékaře z druhého kouta republiky a stále trvají na tom, že kategorie první tak může být posuzována. Jsem zvědavý na zkušenosti ostatních. S pozdravem dr.Pavlásek

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail