Bezpečně při stavbě (i svépomocí)

Stavby a staveniště místy s vysokou četností pracovních úrazů. Co vše je z hlediska bezpečnosti práce vzít při projektování i při stavebních pracích a činnostech souvisejících s realizací stavby vzít v úvahu.

Bezpečně při stavbě (i svépomocí) - pokračování
Bezpečně při stavbě (i svépomocí) - dokončení

Nedílnou součástí každého projektu musí být řešeny otázky bezpečnosti práce a pracovního prostředí. Zásady prevence jsou řešeny nejen z hlediska pracovního prostředí a pracovních podmínek v projektovaných stavbách po jejich dokončení, ale též se záměrem vytvoření optimálních předpokladů pro bezpečnou a zdraví nezávadnou realizaci stavby. Povinnost zpracovat bezpečnostní požadavky do projektové dokumentace je dána § 9 vyhlášky č.48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že je nutné respektovat příslušná ustanovení stavebního zákona, včetně prováděcích předpisů, tj.vyhlášek č.135/2001 Sb., č.132/1998 Sb. a č.137/1998 Sb. Bez stavebního povolení nezahajovat žádnou stavbu !

Stavebnictví charakterizuje dočasnost stavebních prací vždy na různých pracovištích za současné přítomnosti a činnosti více subjektů. Z tohoto důvodu je třeba, aby na těchto pracovištích byla zajištěna koordinace tak, aby jeden subjekt neohrožoval svojí činností subjekt jiný. Jejich podíl na výstavbě by měl být uskutečňován podle obchodních zásad, včetně odpovědnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vždy před zahájením prací. Pokud nejsou tyto vztahy z pohledu stanovených bezpečnostních opatření řešeny v obchodně právních normách, musí být nejpozději přijaty a obsaženy v písemném dokumentu – zápisu řešícím předání a převzetí staveniště(pracoviště) mezi stavebními partnery, zpravidla na úrovni objednavatel – zhotovitel. Hlavní zásada spočívá v tom, že každý zhotovitel stavebních prací je povinen zajišťovat bezpečnost práce sám a v daném rozsahu nést i příslušnou odpovědnost.

Příprava stavby – staveniště

Tato etapa je jednou z nejdůležitějších, protože přípravou stavby se musí vytvořit takové podmínky, aby již od začátku stavby byla zajištěna BOZP všech pracovníků, kteří budou na stavbě pracovat. Rovněž je nutno zajistit bezpečnost osob nepatřících ke stavbě, např.chodců, kteří kolem stavby procházejí. Projektová dokumentace musí být zhotovitelem stavebních prací podle specifických podmínek doplněna, resp.upřesněna před zahájením stavby konkrétními požadavky a doklady o technologickém či pracovním postupu v rámci výrobní přípravy zhotovitele. O všech opatřeních vyplývajících z dodavatelské dokumentace, musí být pracovníci instruováni v rozsahu, který se jich týká.
Základními povinnostmi dodavatele stavebních prácí jsou zejména tyto: vést evidenci pracovníků, vybavit je příslušnými pracovními ochrannými prostředky, zpracovat dodavatelskou dokumentaci včetně technologického postupu, odevzdání a převzetí stavebních prací(pracoviště) zápisem a povinnost přerušení stavebních prací v případě zjištění závažných nedostatků z hlediska bezpečnosti práce.
Stavební práce v mimořádných podmínkách jsou práce za provozu, za ztížených podmínek (použití speciálních OOPP) a v nebezpečném prostředí a prostoru (blízkost zařízení pod napětím, ochranná pásma el.vedení, osamocený pracovník aj.). V uvedených případech musí být zajištění pracovišť řešeno v technologickém postupu, zpracovaném dodavatelem stavebních prací.

Způsobilost pracovníků

Povinnosti dodavatele stavebních prací spočívají zejména v tom, že 1 x za 3 roky provádí školení a ověření znalostí u pracovníků, kteří stavební práce projektují, řídí, provádějí a kontrolují a 1 x za 12 měsíců provádí školení a ověření znalostí u prací ve výškách nad 1,5 m, pokud pracovníci nemohou pracovat z pevných a bezpečných podlah, na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce větší než 5 m, za použití horolezecké (speleologické) techniky – provádí pouze instruktor a ve výškách při montáži a demontáži pomocných konstrukcí (lešení) – provádí pouze instruktor lešenářské techniky.
Pro školení dalších činností, kde je třeba průkaz nebo osvědčení platí konkrétní předpisy (svářeči, jeřábníci, vazači, řidiči motorových vozíků aj.)
Dodavatel stavebních prací nesmí pověřit pracovníky (zaměstnance) prováděním stavebních prací, pokud nesplňují podmínky odborné způsobilosti.

Povinnosti pracovníků – zaměstnanců

Mezi základní povinnosti patří zejména tyto: seznámit se a dodržovat technologické postupy, návody od výrobce, pokyny a další dokumentaci k provádění činnosti, používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, nářadí, stroje a pomůcky, dodržovat bezpečnostní a výstražná označení a nevzdalovat se z určeného pracoviště bez souhlasu odpovědného pracovníka (kromě závažných důvodů jako je nevolnost, úraz apod.)

Staveniště (pracoviště)

Staveniště musí být v zastavěném území obce oplocené do výšky minimálně 1,8 m. Provádí-li se krátkodobé práce, postačí ohrazení dvoutyčovým zábradlím vysokým 1,1 m. Pracuje-li se pouze z lešení apod., musí být prostor pod místem práce zajištěno např.vyloučením provozu, použitím ochranné konstrukce, vymezením a dále ohrazením. U krátkodobých prací je vhodné jednotyčové zábradlí, nebo označené lano ve vzdálenosti 1,5 m např.od hrany výkopu apod.
Všechny vstupy na staveniště musí být označeny bezpečnostními tabulkami a značkami (zákazu, výstrahy – nař.vl.č.11/2002 Sb., ČSN ISO 3864).
Ohrazení nebo oplocení zasahující do veřejných komunikací musí být v noci a za snížené viditelnosti osvětleno červeným světlem v čele překážky a dále podél komunikace ve vzdálenosti maximálně 50 m od sebe.
Minimální šířka komunikace pro pěší na staveništi je 0,75 m, při obousměrném provozu je šířka 1,5 m. Podchodná výška je minimálně 2,1 m (výjimečně 1,8 m plus výstražné označení). Při sklonu větším než 1:3 musí být alespoň na jedné straně jednotyčové zábradlí. Povrch schodišť a ramp nesmí být kluzký.
Podjezdy, které mají světlou výšku nižší než 4,3 m, musí být označeny jako na veřejných komunikacích, při průjezdu vozidla pod překážkou musí vzniknout vůle o minimálním rozměru 30 cm.
Všechny otvory a jámy musí být bezpečně zakryty nebo ohrazeny. Dále je nutné udržovat pořádek na celém staveništi.
Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu na ně se nesmí používat vratkých předmětů. Žebřík je určen pro výstup a sestup a pouze pro krátkodobě prováděnou a fyzicky nenáročnou práci. Pro práce ze žebříků platí:

  • žebřík je pevně postaven na podlaze a je zajištěn proti posunutí a rozevření
    pracovník pracuje pouze s jednoduchým nářadím, musí mít možnost přidržet se jej oběma rukama
  • je zajištěn prostor pod žebříkem a pracovník
  • žebříky používané pro výstup a sestup musí přesahovat výstupní plošinu o 
    1,1 m; přesah mohou nahradit pevná madla nebo jiná část konstrukce, za kterou se lze spolehlivě uchopit (u konstrukcí lešení jsou odlišné požadavky)
  • nesmějí se používat pneumatické nástroje, vstřelovací přístroje, řetězové pily a podobné nástroje,
  • sklon jednoduchého žebříku nesmí být menší než 2,5 . 1,
  • maximální hmotnost vynášeného nebo snášeného břemene je 20 kg,
  • práce nad sebou jsou zakázány,
  • pracovník je od výšky 5 m chráněn osobním ochranným zajištěním proti pádu,
  • povolená délka dřevěných přenosných žebříků je 8 m,
  • jednoduché i dvojité žebříky je zakázáno používat jako jednoduché nosné prvky pro pracovní podlahy,
  • bezpečná vzdálenost chodidel pracovníka od horního konce jednoduchého žebříku je nejvýše 0,8 m, u dvojitého žebříku je bezpečná vzdálenost 0,5 m; za příčlemi musí být volný prostor 0,18 m, u paty žebříku ze strany přístupu 0,6 m,
  • dodavatel stavebních prací provádí zkoušky žebříků 1x za rok.

Sbíjené žebříky mohou mít maximální délku 3,5 m. používají se pouze pro výstup a sestup mezi podlahami lešení, příčle jsou vsazeny do zdvojených postranic. K těmto žebříkům musí být k dispozici dokumentace,tj.typový výkres a výpočet (řezivo, profil, počet hřebíků).
Provozní žebříky ocelové, pevně zabudované, delší než 5m, je třeba opatřit ochranným košem, který začíná nejvýše 3 m nad nástupní úrovní. Ochranný koš tvoří třmeny a pět podélných prutů.
Druh, množství a skladování stavebního materiálu musí být stanoveno projektovou dokumentací stavby. Rozmístění skládek musí být navrženo tak, aby byla zajištěna bezpečnost a hospodárnost provozu na staveništi. Skládky musí být zřízeny s ohledem na postup stavebních prací a mezi skladovým materiálem nutno zajistit bezpečné komunikace pro dopravu a pro pohyb pracovníků. Proto mezi skládkami nutno ponechat volné prostory široké alespoň 1 m. Musí být zajištěna stabilita uloženého materiálu podložkami, proklady, stojany, klíny, opěrami a provázáním.
Rampy, které slouží jako komunikace pro pěší, musí být z volné strany opatřeny snímatelným zábradlím od výšky 0,5 m; volné okraje ramp včetně schodišť musí mít bezpečnostní označení.
Nebezpečné látky skladované v demižonech, kovových koších a podobných nádobách nesmějí být přenášeny na zádech nebo v náručí, nesmějí být taženy ani tlačeny po podlaze.
Sypký materiál může být skladován v hromadách neomezené výšky za předpokladu, že je uložen v přirozeném sklonu materiálu a odebírán strojně. Při ručním odebírání takto uloženého materiálu by však neměla výška hromady přesahovat 2 m. Pytlovaný materiál při ručním ukládání do maximální výšky 1,5 m; při mechanizovaném skladování do výšky 3m (nesmí dojít k sesunutí – vytvořit pomocné opěry, provázání apod.).
Pro stabilní skladovací zařízení sypkých hmot platí zejména tyto požadavky  na bezpečný provoz  a používání:

  1. Zabránění přístupu k nebezpečnému prostoru, ve kterém by mohlo dojít k zachycení zaměstnanců.
  2. Ochrana před padajícími, odlétajícími nebo rozprašovanými sypkými hmotami a zabránění nežádoucímu vniknutí předmětů do skladovacího zařízení.
  3. Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
  4. Zabránění vzniku  požáru nebo výbuchu s  následným požárem pro případ  možného  nebezpečí  nahromadění  plynných  nebo tuhých emisí nebo jejich směsí ve výbušných koncentracích.
  5. Stanovení velikosti a tvarů otvorů ochranných zařízení s přihlédnutím k nebezpečnému prostoru a s ohledem na vlastnosti, strukturu a množství skladovaných sypkých hmot a na možnosti propadnutí zaměstnanců do skladovacího zařízení.
  6. Zabezpečení vstupů a otvorů do uzavřených nebezpečných prostor proti  nežádoucímu vstupu  zaměstnanců nebo  jejich nahodilému  pádu; ochrana  vstupů k otevřenému  skladovacímu zařízení, kde je  možnost  stálého  přístupu  k  hornímu  otvoru, před pádem dovnitř  skladovacího  zařízení  pevným  zábradlím  s  vrchním    madlem ve výšce 1,1 m.
  7. Zajištění  spolehlivé  těsnosti  vypouštěcích  otvorů a jejich  uzávěrů  tak,  aby  odpovídaly  vlastnostem  skladované  sypké hmoty,  největšímu  přípustnému  tlaku  nebo  podtlaku  a  aby nemohlo dojít k jejich náhodnému otevření.
  8. Zabezpečení  instalovaných  ochranných  zařízení  proti samovolnému uvolnění; uzamčení odnímatelných částí klíčem nebo  jiným nástrojem.
  9. Zřízení  plošin  a  přístupových  lávek  pro  obsluhu  o šířce nejméně 0, 5 m.
  10. Vybavení  účinným  ochranným  zařízením  k  omezení nebezpečné koncentrace škodlivin.
  11. Přijetí bezpečnostních opatření  k zabránění vytváření kleneb, trychtýřů, převisů  skladovaných hmot nebo  jejich ulpívání na stěnách   skladovacího   zařízení,   k   zabránění  nahrnování skladované  sypké hmoty  v okolí  plnicích otvorů skladovacích zařízení umístěných  pod úrovní terénu nebo  podlahy nad výšku 1,5 m od úrovně okolního terénu nebo podlahy.
  12. Zajištění  osvětlení,  včetně nouzového osvětlení, v manipulačním prostoru, kde se zdržuje obsluha a zaměstnanci.
  13. Zpracování  místního  provozního  bezpečnostního  předpisu, ve kterém zaměstnavatel uvede:
  1. zaměstnance  oprávněné  k  používání  skladovacího zařízení a k  vedení evidenční  knihy o  údržbě obsahující  termíny,  rozsah a způsob jejího provádění,
  2. opatření  pro  vstup   do  skladovacího  zařízení,  zejména  technologický  postup, způsob  signalizace, zajištění proti nežádoucímu  spouštění,  zabezpečení  zaměstnanců  a jejich zajištění při vstupu do skladovacího zařízení nejméně dvěma dalšími  zaměstnanci  s  napnutým  zajišťovacím  lanem a se stálým dozorem,
  3. opatření  k   zajištění  bezpečnosti  práce   ve  škodlivém prostředí  při  zjištění  výskytu  nebezpečných  látek a na ochranu proti výbojům statické elektřiny,
  4. způsob  zajištění  vstupních  otvorů  do uzavřených skladovacích zařízení,
  5. technologický  postup  pro  obsluhu,  dojde-li  k přerušení vyprazdňování,
  6. termíny a rozsah kontrol  vlastností uložených sypkých hmot  z hlediska možného samovznícení nebo výbuchu,
  7. zakázané  úkony  a   činnosti,  zejména  vstup  vypouštěcím  otvorem, pokud není skladovací zařízení prázdné, vstupování na  skladovaný  materiál,   ovládání  uzávěru  skladovacího zařízení z  ložné plochy dopravního  prostředku a zdržování  se  na   jeho  ložné  ploše  po   celou  dobu  plnění  nebo  vyprazdňování. 

Při skladování tekutých materiálů je nutno dodržovat zásadu, že plnící – vyprazdňovací otvor musí být vždy nahoře, dále pak, že otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich (ohrazení, zábradlí apod.). Sudy a barely se skladují nastojato v jedné vrstvě, naležato se mohou skladovat ve více vrstvách za předpokladu zajištění jejich stability (proklady nebo konstrukcí). Ukládání hořlavých kapalin řeší ČSN 65 0201, skladování nátěrových hmot ČSN 67 0811. V požárně nebezpečných prostorách musí být řešena elektroinstalace do daného prostředí (nebezpečí požáru nebo výbuchu – ČSN 33 2000-3).
Kusový materiál může být ukládán do hranic pravidelných tvarů do výšky 2 m za předpokladu, že šířka základny je min. 100 cm a ukládaný materiál je pravidelného tvaru. Pro ruční manipulaci s materiálem je doporučováno dodržovat maximální skladovací výšky: cihly kladené na plocho do 170 cm; cihly kladené na úzké hrany do 150 cm; materiál těžší než 50 kg na pracovníka do 120 cm; lomový kámen do 100 cm; dřevo kulatina do 100 cm; dřevo v hráních (desky,řezivo) do 250 cm, je-li šířka základny rovna min.polovině výšky. U nepravidelných tvarů je povolena maximální výška do 1,5 m. Tabulové sklo je nutno ukládat nastojato v rámech s měkkými podložkami. Křehký materiál (zařizovací předměty, sanitární technika apod.) ukládat v jedné vrstvě, do výšky 1,5 m v nosných rámech. Prvky a dílce pravidelných tvarů při používání mechanizace se ukládají do výšky 4 m, nestanoví-li výrobce nebo zvláštní předpis jinak. Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být označeny druhem látky, ukládání se provádí podle pokynů výrobce.
Sklady a regály musí odpovídat druhu skladovaných materiálů. Regály musí být trvale označeny nejvyšší nosností buňky a počtem buněk v regálovém sloupci, kontrola stability regálů se provádí 1 x za rok. Šířka uliček je minimálně 0,8 m; pro průjezd manipulačních vozíků musí být šířka uličky o 0,4 m větší než šířka vozíku nebo nákladu. Plech a ostrý materiál je nutno skladovat do výšky max.100 cm. Materiál nebo vlastní konstrukce regálu musí být uspořádány tak, aby se nemohly sesunout a aby nebyl vyvíjen nežádoucí tlak na příčky nebo jiné části konstrukce objektu. Únosnost vodorovných konstrukcí objektu musí odpovídat zatížení skladovaným materiálem.
Na skládkách je nutno udržovat pořádek
Maximální hmotnost břemene při ruční manipulaci pro jednoho pracovníka – muže je 50 kg, pro ženy a mladistvé pracovníky – viz příslušné přílohy vyhlášky č.288/2003 Sb.

Zemní práce

Vyznačení inženýrských sítí v projektu stavby musí být ověřeno a potvrzeno provozovateli (povinnost investora stavby). Před započetím zemních prací musí odpovědný pracovník (pověřený řízením práce s odpovídající rozhodovací pravomocí a tomu rovnou zodpovědností za prováděné dílo, zabezpečuje na svěřeném úseku plnění úkolů ze strany zaměstnavatele) dodavatele zajistit vyznačení tras podzemních vedení přímo na terénu.
Výkopy musí být zakryty nebo u okraje zajištěny proti pádu do výkopu. Ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od hrany výkopu je možné použít jako zábranu jednotyčové zábradlí 1,1 m vysoké, nápadnou překážku 0,6 m vysokou nebo materiál z výkopu, uložený do výše min.0,9 m. Výkopy zasahující do veřejné komunikace musí být označeny dopravní značkou, v noci a za snížené viditelnosti červeným světlem.
Výkopy musí být opatřeny přechody. Šířka přechodu na staveništi apod. při hloubce výkopu od 0,5 m do 1,5 m je min.0,75 m, nad 1,5 také min.0,75 m. Šířka přechodu na veřejném prostranství bez ohledu na hloubku výkopu je min.1,5 m. Zábradlí přechodu na staveništi apod. při hloubce výkopu od 0,5 m do 1,5 m musí být instalováno jako oboustranné jednotyčové, nad 1,5 m hloubky výkopu jako oboustranné dvoutyčové se zarážkou, zábradlí přechodu pro chodce na veřejném prostranství bez ohledu na hloubku výkopu musí být instalováno jako oboustranné dvoutyčové se zarážkou.
Ve výkopech hlubších než 1,5 m musí být bezpečné výstupy od sebe vzdáleny maximálně 30 m. Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Zajištění výkopů musí být pravidelně kontrolováno odpovědným pracovníkem dodavatele a před prvním vstupem do výkopu po přerušení práce delším než 24 hodin. Od hloubky 1,3 m na odlehlých pracovištích nesmí provádět výkopové práce osamocený pracovník. Při souběžném strojním a ručním provádění výkopů platí zákaz pohybu v nebezpečném dosahu stroje. Obsluha stroje musí mít vždy dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, jinak nesmí pokračovat v práci.
Provádění zemních prací je nutno zorganizovat a řídit tak, aby se jednotliví pracovníci vzájemně neohrožovali, aby nepracovali nad sebou, a aby v každé fázi výkopu byla zajištěna jejich bezpečnost a stabilita provedeného výkopu. Proto musí být ruční výkopy rýh a jam se strmými stěnami hlubšími než 1,3 m v zastavěném a 1,5 m v nezastavěném území opatřeny bezpečným roubením. U výkopů v nesoudržných zeminách a tam, kde je nutno počítat se silnými otřesy, musí být výška strmých  nezapažených stěn snížena na 0,7 m. Strojní výkopy musí být roubeny vždy předem, než do výkopu sestoupí pracovníci k zahájení montáže konstrukce, pro níž je výkop prováděn. Druh a rozsah roubení musí být navržen projektem. Po zhotoveném roubení se nesmí lézt a na části roubení se nesmějí pokládat a upevňovat pomocné konstrukce např.pro dopravu materiálu. Je nutno zkontrolovat i pevnost házeček, což jsou pomocné další pracovní podlahy pro postupné přehazování vykopané zeminy, protože maximální výška pro ruční vyhazování výkopu je 175 cm. Při vyhazování zeminy se nesmí zapomenout na to, aby kolem okraje výkopu zůstal volný pruh široký nejméně 50 cm. Ruční odstraňování roubení jam, rýh a šachet se musí provádět zespodu za současného zasypávání již nechráněného prostoru. Současně se smějí odstraňovat nejvýše tři spodní pažiny, v sypkých a rozbředlých zeminách pouze jedna pažina. Zbývající část roubení musí poskytovat pracovníkům bezpečnou ochranu proti zasypání. Pokud se výkopy provádějí v místech, kde jsou uloženy kabely a potrubí, nesmí se použít sochorů, špičáků a pneumatických nástrojů. Strojní vykopávky se nesmějí provádět blíže než 1 m od míst podzemního vedení.
Pro dopravu výkopu kolečkem musí být zřízeny dostatečně pevné cesty bez prudkých přechodů s neklouzavým povrchem. Jejich sklon nesmí být větší jak 1:5. Pro zásyp výkopu musí být zřízena při okraji zarážka z hranolů průřezu 10 x 10 cm a zábradlí zamezující pádu pracovníků do výkopu.
Pro hloubení (kopání) studní je nutno dodržet všechny zásady, které platí pro provádění ručních zemních prací. To znamená zajistit bezpečný vstup a výstup ze studny, zhotovit bezpečné roubení proti sesuvu zeminy a zvlášť zřídit ochranný přístřešek na dně studny pro bezpečnost pracovníků při jízdě těžní nádoby. Pro provádění studnařských prací je nutné dodržet zejména tyto zásady:

  • před vstupem do studny zjistit, zda se v prostoru studny nevyskytují nebezpečné plyny,
  • pro práci v mokrém prostředí nepoužívat elektrické ruční nářadí a osvětlení, které není pro tyto účely konstruováno a nemá pro dané prostředí patřičnou ochranu, tzn.ochranu před nebezpečným dotykovým napětím,
  • zvedací zařízení musí být dimenzováno na předpokládané zatížení. Zařízení je nutno udržovat v bezpečném stavu a provádět jeho pravidelnou kontrolu (nosné lano, provozní brzdy, nosná konstrukce atd.),
  • vytěžený výkopek neskladovat v blízkosti vykopávané studny. Rovněž nářadí a materiál skladovat tak, aby nemohlo dojít k jeho pádu do prostoru studny,
  • pracovníka ve studni musí jistit minimálně jeden další pracovník na povrchu. Tento pracovník musí být schopen zajistit vyproštění kopáče ze studny v případě event.úrazu nebo havárie. Před zahájením práce si musí tito pracovníci domluvit signály pro zajištění bezpečné práce,
  • při každém přerušení práce, při kterém se pracoviště opouští, je nutno studnu zakrýt krytem, aby bylo zabráněno pádu do studny,
  • při práci je nutno osadit kolem studny zábradlí pro ochranu pracovníka na povrchu.

ZDROJ:
Mráz, V.  Bezpečně při stavbě (i svépomocí). Dashöfer e-mail noviny pro bezpečnost práce a požární ochranu. 5.12.2003.

 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail