Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.

22.12.2021
V rozvojových zemích představují infekční onemocnění nejčastější příčinu úmrtí a jeden z hlavních faktorů, který brzdí jejich ekonomický růst. Jak však ukázala pandemie covidu-19, epidemie mohou paralyzovat i vyspělé státy a dramatickým způsobem zasahují i do bezpečnosti práce. Změna klimatu, která je primárně spojena se zvýšením průměrné teploty na Zemi, přináší řadu dalších environmentálních jevů: větší teplotní výkyvy, častější výskyt teplotních extrémů a hydrometeorologických katastrof, změny v sezónnosti počasí, ve srážkových poměrech, vlhkosti vzduchu, acidifikaci a salinitě oceánů atd. Všechny tyto aspekty klimatické změny mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na původce infekcí, jejich přenašeče a hostitele. Klimatická změna tak má dopad na geografické rozšíření, sezónnost, incidenci i závažnost průběhu řady infekčních onemocnění. Tání permafrostu s dormantními mikroorganismy představuje riziko rozšíření z epidemiologického hlediska nových patogenů. Adaptace původců chorob studenokrevných organismů na vyšší teploty okolního prostředí mohou vést ke vzniku termostabilních kmenů schopných infikovat člověka. Porozumění komplexnímu vlivu klimatické změny na šíření infekčních onemocnění a spolehlivé predikce propuknutí nákaz vyžadují detailní znalost a pochopení mechanismů, jakými jednotlivé klimatické faktory ovlivňují chování, vývoj, plodnost a mortalitu parazitů, jejich přenašečů i hostitelů. Předložený článek rozebírá tyto faktory ve vzájemných souvislostech a představuje komplexní vlivy probíhající klimatické změny na různé aspekty šíření a virulence infekčních onemocnění.
30.12.2020
Příspěvek pojednává o možném zneužití chemických látek teroristickými skupinami s dopadem především na životní prostředí nebo jeho prostřednictvím, přičemž velkou hrozbou mohou být napadené průmyslové objekty, včetně zemědělských, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami ve velkých objemech. Zneužití chemických látek v průmyslových objektech představuje zásadní hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro civilní obyvatelstvo, včetně kontaminace potravinového řetězce a až s přesahem do kritické infrastruktury. Cílem příspěvku je poukázat na potenciální mezery v této problematice a navrhnout vhodná řešení pro snížení rizik teroristických útoků. Jedním z možných opatření je dostatečné propracování plánů fyzické ochrany průmyslových podniků s možností využití dobrovolných nástrojů, jako je vytvořená metodika „Stanovení perimetrů dosahu teroristy vyvolané průmyslové havárie a zhodnocení úrovně zabezpečení podniku“ a pomocný software (SW TehrochModels).
30.12.2020
Přes rostoucí úsilí o snížení počtu a významu technologických katastrof s nebezpečnými látkami se nedaří je dostatečně intenzivně snižovat. Jednou z příčin je rostoucí komplexita rizik s nimi spojených a stále větší provázání bezpečnosti podniků s vnějším prostředím, ať už z pohledu příčin, nebo dopadů havárií. Zvláštním případem této interakce jsou tzv. NATECH - technologické nehody vyvolané přírodními událostmi. Ve článku je vysvětlen fenomén NATECH, uvedeny případové studie ve světě i v České republice a popsán současný přístup mezinárodních autorit k tomuto jevu.
30.12.2020
Provozovatel je povinen zajistit bezpečnost svých zaměstnanců a ostatních osob s jeho vědomím se vyskytujících v provozech nejen za běžných pracovních podmínek, ale také v mimořádných situacích, které lze předvídat. Jednou z takovýchto situací je kybernetický útok, ať už vedený jen na informační systémy, nebo zaměřený i na fyzické ovládnutí technologií a sabotáž. Význam těchto akcí pak poroste s přechodem na Průmysl 4.0. Příspěvek se zabývá historií kybernetických útoků na podniky v historii v cizině i u nás s vytýčením významných milníků v jejich vývoji, jejich dopady na podnik i bezpečnost a nutností tento problém řešit.
28.04.2014
Tento článek se věnuje problematice potenciálního havarijního úniku plynného čpavku z objektu reálného zimního stadionu v prostředí městské zástavby. Tematicky je rozdělen do tří částí. V první části jsou představeny postup a výsledky numerického matematického modelování havarijního úniku čpavku nástroji CFD reprezentovanými zde softwarem ANSYS Fluent 13.0. Ve druhé části je pak diskutován praktický význam limitů akutní toxicity se zaměřením na hodnoty ERPG-1 a ERPG-2, a především jejich vliv na zdraví a život obyvatel. Ve třetí části jsou pak popsány zásady vhodného chování a improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla v návaznosti na účinky plynného čpavku při mimořádné události. Článek by měl pomoci pochopit podstatu nebezpečí plynoucí z přímého fyzického kontaktu člověka s plynným čpavkem, a také naučit základním zásadám chování a improvizované osobní ochrany, které mohou zvýšit pravděpodobnost přežití, resp. minimalizace poškození zdraví osoby zasažené touto nebezpečnou látkou.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail