Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.

30.06.2022
Temporary work arrangements have become increasingly popular, leading to inherently less security for workers compared to permanent contracts. Using Structural Equation Modelling on a sample of 1,698 employees, representative of the overall employee population in the Czech Republic, we show that temporary workers show lower overall quality of working life than their peers with permanent contracts, and that the pathway of effect is both direct and indirect, mediated through worse perception of one’s job. At the same time, the perception of support from managers and organisation appears unaffected by the type of contract, suggesting an equivalent treatment of workers by organisations. The results highlight the need to provide adequate support to temporary workers during the ongoing shift towards more prevalent temporary employment in order to maintain or improve satisfactory quality of working life levels in the organisation and the broader society.
22.12.2021
Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti - existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. - na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.
31.10.2021
Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.
31.10.2021
Článek přináší informace o tom, jak je pro české pracující důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.
31.10.2021
Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
15.09.2021
Tento článek představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail