Ing. Kateřina Veselá

15.09.2021
Článek pojednává o pracovní úrazovosti spojené s Průmyslem 4.0. Článek obsahuje statistická data pracovní úrazovosti a s tím související pracovní neschopnosti v České republice a v Evropské unii. Zaměřuje se na vývoj pracovních úrazů v současnosti, také na smrtelné pracovní úrazy a úrazy u žen a mladistvých. Pozornost je dále věnována pracovním úrazům souvisejícím s Průmyslem 4.0, především na pracovní úrazy s pracovní neschopností přesahující tři kalendářní dny související se stroji a stabilními zařízeními.
15.09.2021
Článek pojednává o možných dopadech Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost v ČR. Článek uvádí konkrétní příklady povolání, kterých se dopad Průmyslu 4.0 bude pravděpodobně týkat, nabídne i zdůvodnění pro uvedené predikce. Zdrojem práce byla rešeršní práce českých i zahraničních zdrojů, ale také osobní zkušenosti pracovníků a profesionálů v oblasti BOZP v podnicích, kde je dopad Průmyslu 4.0 na pracovní podmínky, prostředí a chování zaměstnanců patrný již nyní. Článek spatřuje pozitivní vývoj úrazovosti díky novým technologiím, které s Průmyslem 4.0 přímo souvisejí. Doporučuje v souvislosti se zaváděním nových technologií věnovat výraznou pozornost analýzám rizik prováděným zaměstnavateli nebo konstruktéry, kteří je vyvíjí.
15.09.2021
Článek pojednává o možných dopadech Průmyslu 4.0 na nemoci z povolání. Analyzuje současná, veřejně dostupná data a predikuje možné vývojové trendy. Článek vychází z konkrétních příkladů využívání nových technologií a trendů v rámci Průmyslu 4.0, zaměřuje se na inovace, které jejich využití přináší, a predikuje jejich vliv na lidský organismus v dlouhodobém měřítku. Článek se zvláště věnuje konkrétním fenoménům naší doby např. globalizaci a vzniku virtuálních pracovních skupin, práci na dálku a nově se objevujícím rizikům (biologická, psycho-sociální). Článek obsahuje odborný odhad, jaké kategorie nemocí z povolání budou nejvíce ovlivněny novými technologiemi, a jakým způsobem.
03.05.2021
Se zaměstnáváním migrantů se pojí negativní jevy na úseku BOZP. Časté jsou případy zvýšené úrazovosti, především v případě migrantů, kteří pracují na dočasných pracovních pozicích, popřípadě pro ně zaměstnavatel nastavil jiné flexibilní formy práce (DPP, DPČ, zkrácené úvazky apod.). Pro zlepšení stávajícího stavu je potřeba zaměřit cílenou kontrolu na dodržování povinností BOZP ze strany zaměstnavatelů. Pracovní úrazovost lze zároveň snižovat cíleným školením, zefektivněním komunikace, odstraňováním jazykových bariér a zvyšováním kultury BOZP v podniku jako celku. Pozornost musí být věnována také rovným podmínkám mezi všemi zaměstnanci. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je třetí ze tří částí.
30.12.2020
Spolu s globalizací se prohloubila migrace pracovníků. Pravidelná přeshraniční migrace pracovníků je dnes již zcela běžná. Tito migrující pracovníci se tak setkávají novými kulturami, což se projevuje i v oblasti BOZP. Tyto faktory musí zohledňovat též vedoucí pracovníci. Ti by měli být připraveni na to, že migranti mohou být zvyklí na jinou kulturu bezpečnosti, což by měli zohlednit v rámci řízení BOZP na pracovišti. Článek definuje pojmy kultura bezpečnosti a bezpečnostního klimatu, věnuje se hodnocení kultury bezpečnosti a kulturními rozdíly a adaptací na ně. V závěru pak shrnuje globální rozdíly v kultuře bezpečnosti. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je druhou ze tří částí.
19.11.2020
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je celosvětově řešená problematika. Většina států má v národním měřítku nastaveny potřebné systémy, které napomáhají k ochraně zaměstnanců a k minimalizaci vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Globálně však tato oblast zcela propojena není. S rostoucí globalizací je potřeba vnímat i nové skupiny zaměstnanců, které je potřeba chránit. Jedná se o migranty, kteří jsou specifickou skupinou, u které je hlavním problémem především jazyková bariéra popřípadě jiný žebříček hodnot. Ten může být ovlivněn kulturním prostředím, ze kterého migranti pocházejí, popřípadě důvody, které vedly tyto osoby k migraci. To se projevuje především v případě krátkodobé pracovní migrace, kdy hlavním smyslem migranta je práce. Zatímco v majoritní skupině zaměstnanců se začíná řešit problematika souladu osobního a pracovního života, toto v případě migrujících zaměstnanců platit nemusí. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je rozdělen do tří částí, které budou publikovány v samostatných příspěvcích.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail