Aplikace BOZP v rámci předmětu opravy automobilové techniky

Úvod

Z hlediska BOZP se v naší legislativě můžeme opírat především o zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Při provádění povrchové úpravy a mytí dílů v rámci odborného předmětu Opravy automobilové techniky je třeba rovněž aplikovat vyhlášky a nařízení pro práce s chemickými látkami, jejich označování, skladování a bezpečnou likvidaci.

Bezpečná manipulace, skladování a likvidace

Studenti pracují během praktických cvičení s poměrně širokou škálou chemických látek, ať se jedná o analýzy vzorků, metody čištění nebo samotný zásah. Vzhledem k tomu, že laboratoře využívá několik skupin studentů, dochází k přesunům personálu, materiálu a techniky a je třeba věnovat zvýšenou pozornost manipulaci s chemickými látkami, jejich skladování a likvidaci. Pravidelně probíhají školení, která jsou zaměřena na konkrétní a specifické podmínky a situace, které se mohou během praktických cvičení vyskytnout. Při své práci přicházejí studenti do styku s nebezpečnými chemickými toxickými, hořlavými a výbušnými látkami; uvědomují si, že problematika toxických účinků látek je velmi široká a rychlý rozvoj chemických technologií neohraničuje možnosti používání stále nových toxických sloučenin. Tento aspekt klade stále vyšší nároky na bezpečnost technologií a legislativa musí vytvářet nástroje pro maximální omezení toxických účinků látek na člověka a životní prostředí.

Unikající látka může ohrozit nejen osoby, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti místa úniku, ale i v určité vzdálenosti. K ohrožení může dojít v důsledku některých fyzikálních, chemických, fyzikálněchemických a toxikologických vlastností unikající látky; kromě toho u řady
látek ve směsi se vzduchem v přítomnosti vhodného iniciátoru dochází k výbuchu. Při používání, skladování manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky nemůžeme vyloučit, že dojde ke vzniku malé či větší havárie.

Studenti jsou seznámeni s platnou legislativou i zásadami analýzy rizika pro konkrétní možné případy. Klasifikace nebezpečných chemických látek a přípravků se provádí dle platného zákona č. 356/2003 Sb., § 2, odst. 5:

Tab. 1: Klasifikace nebezpečných chemických látek a přípravků podle platného zákona č. 356/2003 Sb., § 2, odst. 5 

Nejpravděpodobnější „havárií“ je únik chemikálie, přesněji řečeno rozlití nebo vylití při porušení obalu nebo nesprávné manipulaci. Jak v takovém případě reagovat? S výhodou lze použít modifikovanou, jednoduchou, dvoustupňovou metodu, kterou úspěšně využívají příslušníci ozbrojených sil NATO v rámci ochrany životního prostředí. Jestliže ji volně přeložíme, první krok zní – chraň sebe, druhý – jednej (REACT). Krok jedna: Jaká látka unikla? Kolik jí uniklo? Pokud stále ještě uniká, jak rychle? Kolik jí ještě může uniknout? Máme potřebné vybavení a know-how, jak zasáhnout? Jestliže po vyhodnocení těchto informací odpovíme NE, provedeme evakuaci a žádáme pomoc zvenčí. V případě, že odpověď zní ANO, použijeme ochranné prostředky a „REACT“. Co vlastně znamenají jednotlivá písmena anglické zkratky?

R – Remove the source
E - Envelope the spill
A - Absorb
C - Clean/Containerize
T - Tell your supervisor

Kromě toho je pro každou látku k dispozici tzv. bezpečnostní list chemické látky, který obsahuje postup pro správnou manipulaci, používání a skladování konkrétní látky; tyto informace je povinen dodat výrobce. Jaké informace dokument obsahuje:

• název,
• složení,
• identifikaci nebezpečnosti,
• pokyny pro poskytnutí první pomoci,
• způsob hašení a opatření pro případ požáru,
• postup pro případ, že dojde k úniku látky,
• zásady pro manipulaci a skladování,
• zásady pro ochranu osob/jak předejít působení látky
• fyzikální a chemické vlastnosti,
• stabilitu a schopnost reagovat,
• informaci o toxicitě,
• ekologické informace,
• pokyny pro likvidaci,
• zásady pro přepravu.

Spolehlivost lidského činitele

Spolehlivost lidského činitele je třeba chápat jako nedílnou součást hodnocení rizik v bezpečnostní dokumentaci podle zákona o prevenci závažných havárií, která v praktickém výstupu znamená popisy, informace a prokázání existence a funkce určitých podsystémů a účinnosti opatření v souvislosti se zařízením a lidským činitelem, který může ovlivnit bezpečnost provozu a vznik havárie. Metodické přístupy a hodnocení spolehlivosti lidského činitele se snaží zúžit rozsah řešení na minimální, ale ještě dostatečnou úroveň s ohledem na bezpečnost provozování zařízení a na prevenci havárie.

V prvním kroku metodického postupu je třeba vytvořit seznam a stručné výstižné charakteristiky pracovních pozic s přímou vazbou na vznik havárie; jedná se o pracovní pozice, které mohou bezprostředně ovlivňovat bezpečnost provozu a vznik havárie – manipulátoři ve skladu nebezpečných látek, obsluha cisteren, pracovníci údržby…

Dále je třeba provést rychlou kvalitativní nebo kvantitativní analýzu a posouzení možných konkrétních chyb a selhání člověka na takto vybraných pozicích a jednotlivé výsledky popsat v bezpečnostní dokumentaci. Je třeba provést kategorizaci systému člověk – technologie, kde jsou zohledněna kritéria, jako např.: účel systému, technická úroveň systému, nároky na obsluhu a odborné dovednosti, počet a složitost podsystémů, apod. Výše uvedená kritéria systému člověk – technologie charakterizují spíše vnější atributy. Vzhledem k úloze, kterou má v tomto systému člověk, je potom rozhodující úroveň technologického vybavení pracoviště a s tím související požadavky na obsluhu, kvalifikaci, zkušenosti a znalosti. Mezi tato kritéria je možné zahrnout požadavky technologie na obsluhu, složitost softwaru a hardwaru, možné následky chybování člověka, apod. U jednotlivých kritérií lze stanovit stupně složitosti, které v konečném výsledku umožní stanovit selektivní požadavky na obsazení pracovních pozic.

Preventivní opatření v souvislosti se spolehlivostí lidského činitele musí zahrnovat následující prvky: pracovní podmínky (režim práce a odpočinku), sledování mimopracovních a sociálních faktorů, odolnost, zdravotní stav a osobnostní faktory člověka, vyšetřování nehod a havárií apod.

Závěr

Problematiku řešení spolehlivosti lidského činitele je třeba chápat v kontextu zákona o prevenci závažných havárií a navazující legislativy a minimálních požadavků a metodických doporučení příslušných orgánů EU ke směrnici 96/82/EC (96/82/EC on the major accident hazard of certain industrial activities), která byla novelizována v roce 2004.

Metodické materiály EU se zmiňují i o organizačních chybách a chybách lidského faktoru, které chápu jako selhání schopnosti řídit a obsluhovat zařízení s rizikem vzniku havárie. Tato schopnost má zásadní význam pro plně automatizované systémy a zařízení i pro zařízení, které vyžadují značný podíl manuální obsluhy. Materiály EU, které se zabývají selháním lidského činitele, uvádějí např. chyby obsluhy (záměna ovladačů, chyby při míšení chemických látek, špatné provedení servisní a údržbářské práce, apod.). Materiály EU prezentují obecný názor, že lidské chybování je parametr značně složitý a nepředvídatelný. Řešení spolehlivosti lidského činitele není proto možné chápat jako izolovaný krok nebo jednorázové rozhodnutí. Celková spolehlivost je dána spolehlivostí všech hlavních složek souvisejících s lidským činitelem, jejímž výsledem by měl být systém schopný odolávat více než 15 jednotlivým selháním nebo kombinacím takových selhání.

Literatura

[1] GRASSEOVÁ, M.: Srovnání procesního a funkčního přístupu k řízení. In Interoperabilita managementu ochrany obyvatelstva. Brno: Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně, 2006. ISBN 80- 7231-138-7.
[2] MAŠEK, I. – MIKA, O.,J. – ZEMAN, M.: Prevence závažných průmyslových havárií. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2006. ISBN 80-214-3336-1.
[3] ROSICKÁ, Z.: Can We Handle, Manage and Dispose of Hazardous Material & Hazardous Waste Properly? In Sborník mezinárodní konference Požární ochrana. VŠB TU Ostrava, 2006. ISBN 80-89241-03-4.
[4] ROSICKÁ,Z.: You Spill, You Dig – Comments on Hazardous Materials Management. In Mezinárodní konference Opotřebení, Spolehlivost, Diagnostika 2006. Brno: Univerzita obrany v Brně, 2006. ISBN 80-7231-165-4.
[5] MALÝ, S.: Problematika spolehlivosti lidského činitele  v bezpečnostní dokumentaci podle zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2002 [cit. 2002-04-18].  Dostupné na WWW: http://www.bozpinfo.cz/citarna/clanky/lidsky_cinitel/lc020308.html.