Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2021 a dále jejich vývojem od roku 2012. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

10. Závěr

10 Závěr

V roce 2021 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 18 smrtelných pracovních úrazů méně a počet událostí klesl také o 18. Tento pokles byl způsoben zejména poklesem počtu případů ve stavebnictví o 27 %. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,18. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 28 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo osm sražených chodců automobilem, z toho nákladním 12 a osobním jeden. K dalším případům došlo v souvislosti s provozem drážních vozidel. Chodec byl sražen vlakem, posunovač vagónem, vlakvedoucí vypadl za jízdy z vlaku a také došlo ke střetu dvou vlaků. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (28 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Zákonodárců, specialistů, úředníků, pracovníků řídících, technických, odborných, ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách šest. Řemeslníků a opravářů bylo zaznamenáno při dopravních nehodách sedm a dělníků pomocných a nekvalifikovaných také sedm. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 532 osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v roce 2021 jich bylo 5,3 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (75 případů, tj. 86 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.

3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (27 případů). Celkem bylo evidováno 131 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 155, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 95. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 26 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 2 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali nejvíce případů, a to 25. Řemeslníci a opraváři vykázali případů 13.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 46–50 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech (2019 a 2013). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2021 byl 47 a medián také 47 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (24 případů), dále pak dopravou a skladováním (18 případů) a také zpracovatelským průmyslem (13 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání nebyly zaznamenány žádné smrtelné pracovní úrazy.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (30) vykázala doprava a skladování.

10. Činnost s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (25 případů), dále pak strojní zpracování (11 případů), práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (9 případů), skladování, včetně obsluhy manipulačních a skladových zařízení (5 případů) a chůze (5 případů).

11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, při nichž zemřelo sedm zaměstnanců. Jednalo se o dopravní nehodu, kdy nákladní vozidlo srazilo pracovníky instalující dopravní značení na silnici. Dále se jednalo o explozi plynu a v dalším případě o nadýchání toxického plynu na automatizované výrobní lince. Sražených a přejetých chodců automobilem bylo evidováno celkem 13 a vlakem 2. Vlak se srazil s vlakem v jednom případě.

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 87 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo k 7 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o přejetí chodce nákladním automobilem, vraždu, dva pády z výše a také tři dopravní nehody osobních automobilů, které byly způsobeny vlastním zaviněním. V jednom případě byl věk řidičky 74 let.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že dva případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu, a to pádem z lešení (1,7 promile) a dopravní nehodou, kdy byl couvajícím nákladním automobilem sražen chodec. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V roce 2019 byl naměřen obsah alkoholu 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 m.

15. Celkem v 83 případech (95 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 4 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 80 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 55 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ;
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
6. Data z databáze Českého báňského úřadu.

Stránky

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail