Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

5. Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz. 
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 80 případů, tj. 76,2 %. Nehody z první skupiny nehod způsobily 34 (32,3 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2016–2020.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2011–2020.

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2020 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje) – 37 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu (21 případů) a osobního automobilu (11 případů) a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou. Čelních střetů automobilů bylo evidováno pět. V šesti případech se řidič nevěnoval řízení a narazil zezadu do automobilu jedoucího před ním. V sedmi případech došlo k vyjetí automobilu z komunikace a nárazu do překážky (strom, viadukt, mostní pilíř, příkop, svodidla). Ve dvou případech se jednalo o střet vozidla s vlakem na přejezdu. V jednom případě řidič po nárazu do jiného automobilu uhořel. Dva zaměstnanci zemřeli při jízdě na stupačce KUKA vozu. Jeden byl při couvání přiražen na betonový sloup a druhý spadl v zatáčce. Bylo sraženo a přejeto sedm chodců. Tři případy byly hromadné a zemřelo při nich sedm pracovníků. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem a dva případy infarktem řidiče. Zranění zaměstnanci v sedmi případech nepoužili bezpečnostní pás ve vozidle (pětkrát řidič, dvakrát spolujezdec). Časová řada 2011–2020 je uvedena v tabulce č. 10.

U Dopravy a skladování (H.) se pak jednalo o 13 případů z celkových 21 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) bylo takto evidováno 12 případů z celkových 33 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) byly zaznamenány případy 4 při dopravních nehodách z celkových 6 smrtelných pracovních úrazů.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) byly evidovány jen 3 případy způsobené dopravními nehodami z celkových 16 smrtelných pracovních úrazů.

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 11 případů, z toho čtyři propady světlíkem a čtyři pády ze střechy objektu. Další 3 pády byly z lešení, z toho u dvou chyběla zábradlí. Nejhlubší pád byl z 30 metrů. U dvou případů byl zjištěn alkohol.

5.1.3 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 11 případům. V šesti případech se jednalo o sražení chodce vlakem a ve dvou případech nákladním automobilem. Jeden případ se stal přejetím chodce nakladačem a dva případy přiražením vysokozdvižným vozíkem.

5.1.4 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 11 pádům předmětu na osobu. Ve čtyřech případech šlo o pád káceného stromu, ve dvou případech o pád zdi a ve dvou o pád roury. Po jednom případu byl zaznamenán pád balíku slámy, betonového kvádru do výkopu a přimáčknutí pracovníka nákladním automobilem, který ho opravoval.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto sedmi případech se jednalo o dvě stisknutí výrobní linkou (robotem), tři případy zavinil dopravník, jeden lis a jeden výtah.

5.1.6 Kolaps, infarkt

Šest zaměstnanců podlehlo při práci kolapsu organizmu. Potvrzeny bylo čtyři infarkty, ostatní pravděpodobně také. Stalo se to řidičům nákladního automobilu nikoli během jízdy (na parkovišti a na WC) a za jízdy také. V jednom případě pracovník zkolaboval při chůzi, při odpočinku v šatně a v kabině vysokozdvižného vozíku.

5.2. Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) zaslaných SÚIP do VÚBP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2020 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2020.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 5 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2020. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2016–2020 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů. 

5.3. Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2020. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2020 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 40,0 %,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 22,9 % případů,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 16,2 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 10,5 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 6,7 % případů,
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 2,9 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 1,0 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky - 21 případů (20,0 %),
• vozidla pozemní nespecifikována - 8 případů (7,6 %),
• dopravní prostředky železniční - 5 případů (4,8 %),
• břemena, materiál, předměty přemísťované - 5 případů (4,8 %),
• schody, žebříky, výstupy (pády osob na nich a z nich) - 4 případy (3,8 %),
• části budov nad úrovní země – pevné (střechy, terasy apod.) - 4 případy (3,8 %).

5.4. Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 145) u jednotlivých událostí (101), které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům v roce 2020. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2011–2020) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2020

Vybrané závady BOZP v roce 2020:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 15 případů
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 12 případů
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 9 případů
• Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění - 8 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 38 případů
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 21 případů
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 8 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 8 případů

5.5. Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2020. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2011–2020) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (93, tj. 89 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 35 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
  • předmětu na osobu - 17 případů,
  • osoby na předmět - 19 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
  • mobilním (např. motorové vozidlo) - 11 případů,
  • stacionárním (lis, dopravník apod.) - 7 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 4 případy.

U 105 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 105 zranění, z nichž 88 byla způsobena mechanicky. Byly to tyto druhy zranění:

• mnohočetná poranění - 61
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 23
• rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace - 2
• zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (88 ze 105), které bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Jsou to:   

• zhmoždění, rozdrcení mozku - 5
• nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku - 8
• krvácení (úrazové) do mozku - 1
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů - 4
• roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu - 2
• pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu - 3
• rozsáhlá devastace těla - 1
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 59
• zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením - 1
• zlomenina - 1
• zhmoždění - 1
• rána bodná, řezná - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (17 ze 105):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí - 5

• otrava, toxické účinky látek - 4
• utonutí - 1

Účinky elektrického proudu, blesku - 2

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 9

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 10 případech. Z toho šest případů bylo způsobeno náhlou poruchou zdravotního stavu (mdloba, kolaps), ve dvou případech byl zaznamenán mikrospánek při dopravní nehodě a jeden zaměstnanec byl indisponován léky při dopravní nehodě. K tomu ještě ve třech případech přispěl extrémní věk zaměstnance. Čtyři zaměstnanci byli pod vlivem alkoholu. Ve dvou případech se jednalo o sražení vlakem. Dále to byl pád ze střechy z 28 metrů s 0,5 promile alkoholu a pád z lešení bez zábradlí z výšky 6,5 metru s 2,3 promile alkoholu. Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015, a to celkem 24. Časová řada (2011–2020) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Ze 105 případů skončilo 95 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 10 případů byly závažné pracovní úrazy, které se postupně změnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 130 dnů a celkem u těchto 10 případů bylo evidováno 303 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011–2018 dramaticky stoupl. V roce 2019 se počet těchto případů vrátil k hodnotám z let 2002–2010. V roce 2020 došlo k dalšímu poklesu na hodnotu 830 případů. Nárůst počtu případů v letech 2011–2018 se nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.