Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

10. Závěr

10 Závěr

V roce 2020 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 11 smrtelných pracovních úrazů více a počet událostí stoupl o 8. Počty byly stejné jako v roce 2016. Tento nárůst byl způsobený zejména nárůstem počtu případů ve stavebnictví na dvojnásobek a také událostmí s hromadnými úrazy. Četnost smrtelných pracovních úrazů stoupla na hodnotu 0,22. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 37 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo osm sražených chodců automobilem, z toho nákladním šest a osobním dva. Dva případy se staly střetem s vlakem. Kromě toho bylo sraženo šest osob vlakem. Také došlo ke střetu dvou vlaků. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (39 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Zákonodárců, specialistů, úředníků, pracovníků řídících, technických, odborných, ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách šest. Řemeslníků a opravářů bylo zaznamenáno při dopravních nehodách sedm a dělníků pomocných a nekvalifikovaných také sedm. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 518 osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v roce 2020 jich bylo 7,1 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (93 případů, tj. 89 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.

3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (38 případů). Celkem bylo evidováno 145 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 164, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 88. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 65 případech zraněnému zaměstnanci a ve 33 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 4 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali nejvíce případů, a to 28. Řemeslníci a opraváři vykázali případů 27. 

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51–55 let (21 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v dalších letech (2018, 2017, 2015, 2012 a dalších). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2020 byl 48 a medián 52 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (33 případů), dále pak dopravou a skladováním (21 případů) a také zpracovatelským průmyslem (16 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 2 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o zachycení pásovým dopravníkem a rozdrcení důlní lokomotivou.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (39) vykázala doprava a skladování. 

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla v roce 2020 doprava silniční a závodová (32 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (14 případů), skladování včetně obsluhy manipulačních a skladových zařízení (8 případů) a chůze (6 případů).

11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, kdy při nich zemřelo 7 zaměstnanců. Jednalo se o dopravní nehody. V jednom případě řidič narazil do viaduktu, v druhém případě přejel do protisměru a čelně narazil do jiného vozidla. V třetím případě nákladní vozidlo vjelo do tří pracovníků, kteří opravovali svodidla. Sražených a přejetých chodců automobilem bylo evidováno celkem 7 a vlakem 5 zaměstnanců. Vlak se srazil s automobilem ve dvou případech, jednou s vlakem a jednou s vrtnou soupravou. 

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 87 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo ke 2 smrtelným pracovním úrazům žen. Šlo o přejetí nakladačem a dopravní nehodu, která byla způsobena vlastním zaviněním. U obou případů byl věk hodně nad průměrem všech postižených těmito úrazy.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 4 případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu, a to pád z lešení (2,3 promile), pád ze střechy (0,5 promile) a ve 2 případech se jednalo o sražení vlakem. Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v letech 2013–2018 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07–2,99 promile.

15. Celkem v 95 případech (90 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 10 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 303 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 130 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
6. Data z databáze Českého báňského úřadu