Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2018

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2018 a dále jejich vývojem od roku 2009. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

10. Závěr

10 Závěr

V roce 2018 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 29 smrtelných pracovních úrazů více (31 %) a počet událostí stoupl o 11. Tento nárůst byl způsoben zejména nárůstem počtu událostí s hromadnými úrazy a nárůstem počtu autonehod. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,26. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, které způsobily 31 smrtelných pracovních úrazů. Dohromady s jedním sražením chodce vlakem došlo ke 32 případům. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (34 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Ze 34 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 24 událo při dopravních nehodách. Pracovníků vedoucích, řídících a vědeckých, pedagogů, zdravotníků, architektů, úředníků a provozních pracovníků byly evidováno při dopravních nehodách 4. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen dva. Dělníci pomocní a nekvalifikovaní zaznamenali při dopravní nehodě jen jeden případ. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 656 osob při dopravních nehodách v roce 2018 v ČR jich bylo 4,9 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (106 případů, tj. 86 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak explozemi, sražení mobilním strojem a kontakt se stacionárním strojem.

3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (30 případů). Celkem bylo evidováno 148 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 144, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 99. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 64 případech zraněnému zaměstnanci a ve 27 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 20 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči vykázali nejvíce případů, a to 34. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) vykázali případů 30.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51–55 let (25 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech 2017, 2015 a 2012 a zejména v roce 2010, kdy zde bylo evidováno 26 případů.  Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2018 byl 47 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se dopravou a skladováním (26 případů), těžbou a dobýváním (19 případů), zpracovatelským průmyslem (18 případů) a stavebnictvím (16 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání bylo zaznamenáno 20 smrtelných pracovních úrazů. Jednalo se především o explozi plynu v dole (hromadný úraz), pád materiálu na osobu, pád osoby, sražení strojem a zasažení elektrickým proudem.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (39) vykázala doprava a skladování.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla v roce 2018 doprava silniční a závodová (31 případů). Dále to bylo skladování, včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení, (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (6 případů).

11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály při čtyřech nehodových událostech. Exploze metanu v dole způsobila 13 případů a exploze zásobníku v podniku 6 případů. Dále šlo o otravu fenolem (2 případy) a dopravní nehodu (2 případy).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 82 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo k 6 smrtelným pracovním úrazům žen. Šlo o jednu zaviněnou dopravní nehodu, dále to byl kolaps, pád, požár, vražda a malárie.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 2 případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu, a to pád z lešení a zavalení zeminou ve výkopu. Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nejsou od roku 2013 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatních letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.

15. Celkem ve 107 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 332 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 178 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

  1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ;
  2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
  3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
  4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
  5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
  6. Data z databáze Českého báňského úřadu.

Stránky

Autor článku: 

Komentáře

Dotaz

07.02.2020 - 17:40 Petr Ledvina
Dobrý den, chci se informovat, zda existuje i statistika (analýza) u OSVČ? A dále by mě zajímalo, zda existuje a kde mohu nalézt analýzu vážných pracovních úrazů bez úmrtí. Děkuji moc a přeji hezký den. Petr Ledvina

Odpověď na dotaz

09.02.2020 - 15:16 Milan KOVAŘÍK
Dobrý den, OSVČ tam nejsou, ale mrkněte na odkaz - jsou tam zajímavé informace i na to co, na co se ptáte: http://www.suip.cz/_files/suip-41b01415dfe4860543133aa5a33a124a/zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2018.pdf

Statistika PÚ

10.02.2020 - 13:40 Kateřina Hrubá
Statistika celkové pracovní úrazovosti je v rubrice Knihovna BOZP/Čítárna/Články/Statistika PÚ.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail