Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2017

1 ÚVOD

Úvod

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 klesl proti roku předcházejícímu o 11 případů a dosáhl celkového počtu 94 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), Doprava a skladování (H.) a Administrativní a podpůrné činnosti (N.).

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100–200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 25 událostech se smrtelně zranilo 25 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil 1 případ, střet s automobilem nebyl evidován žádný. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i  letech 2009–2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V letech 2014 a 2015 počet mírně stoupl, ale v letech 2016 a 2017 pak opět klesl až na hodnotu 577 (2017) usmrcených osob při dopravních nehodách. Z tohoto počtu bylo 25 smrtelných pracovních úrazů, tj. 4,3 %.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 14,4 % a na smrtelných dokonce 34,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 43 % (40 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,15) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,20). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen dvěma událostmi s následkem dvou smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli, celkem ve 25 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2017 zaznamenala jen jeden hromadný případ. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho se jednalo o dvě autonehody.