Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2016, jejich vývojem od roku 2007 a rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod; druh zaměstnání, činnost, úkon; případnou indispozici zraněných v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

10 Závěr

10 Závěr

V roce 2016 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 27 smrtelných pracovních úrazů méně (o 20,5 %). Pokles byl způsoben menším počtem událostí (o 15), absencí hromadných případů a poklesem počtu případů podléhajících dozoru ČBÚ. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,23. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

  1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 39 smrtelných pracovních úrazů. Dohromady s pády letadel (2 případy) a sraženími chodců vlaky (3 případy) došlo ke 44 případům. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (44 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Pracovníků vedoucích, řídících a vědeckých, pedagogů, zdravotníků, architektů, úředníků a provozních pracovníků bylo evidováno při dopravních nehodách 18. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 6 případech. Dělníci pomocní a nekvalifikovaní nezaznamenali případ při dopravní nehodě žádný. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 611 osob při dopravních nehodách v roce 2016 v ČR jich bylo 6,4 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.
  2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (95 případů, tj. 90 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem (dopravník, soustruh, expediční linka, rychloběžná vrata) kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, bagrem, sekačkou, vysokozdvižným vozíkem).
  3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 36 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 10 případů. Celkem bylo evidováno 147 závad BOZP.
  4. Porušených předpisů bylo shledáno 134, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 71. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný,
    převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy, dále pak o nepřizpůsobení rychlosti jízdy a nepoužití bezpečnostního pásu (OOPP). Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 70 případech zraněnému zaměstnanci a ve 25 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 20 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.
  5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) a to 29 případů. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči vykázali 28 případů.
  6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 56 – 60 let (18 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v roce 2008, kdy zde bylo evidováno 28 případů. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2016 byl 46 let.
  7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se dopravou a skladováním (25 případů), potom stavebnictvím (23 případů) a zpracovatelským průmyslem (17 případů).
  8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o 2 autonehody, zraněným jedna zaviněná a jedna nezaviněná. Dále šlo o důlní otřes a pád horniny.
  9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 49. Stejný počet byl evidován i v roce 2015.
  10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (42 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (8 případů), rekonstrukce a údržba staveb (7 případů) a také těžba a sousřeďování dříví(6 případů).
  11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy, které byly důsledkem vždy jen jediné události, nebyly evidovány žádné.
  12. Během denní pracovní aktivity došlo k 86 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.
  13. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen a to ke 2 v důsledku zaviněné dopravní nehody. Dále to bylo přejetí vysokozdvižným vozíkem a pád na rovině.
  14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 5 případů bylo způsobeno pod vlivem alkoholu. Údaje o obsahu alkoholu nejsou od roku 2013 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatním letech 2005 – 2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.
  15. Celkem v 89 případech (85 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 358 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 185 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

  1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
  2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
  3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
  4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
  5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
  6. Data z databáze Českého báňského úřadu

Stránky

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail