Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2016, jejich vývojem od roku 2007 a rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod; druh zaměstnání, činnost, úkon; případnou indispozici zraněných v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2016, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze "Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz" Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2016

V roce 2016 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 105 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

  • 103 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).
  • 2 případy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2016 činil:

  • celkem: 105 případů; počet klesl proti předcházejícímu roku o 27 případů (ze 132 na 105),
  • ženy: 4 případy (tj. 3,8 %); méně než průměrná hodnota za posledních 10 letech (7 případů),
  • mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,23. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zaznamenal hodnotou 0,22 %.

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2007. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

V roce 2009 došlo k velkému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesly ještě výrazněji. Proti roku 2007 poklesl počet případů o 45 % a četnost o 41 %. V roce 2012 došlo k poklesu obou ukazatelů i při nárůstu počtu pojištěnců. V roce 2016 se hodnoty podobaly hodnotám z roku 2009, četnost i počet případů zaznamenaly pokles od roku 2007 o 45 %. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty ukazatelů v roce 2007. Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se v posledních letech nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2007 – 2016. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala v letech 2004 až 2013 (kromě roku 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob. V roce 2014 se pokles zastavil a došlo k nárůstu na 688 osob a v roce 2015 pak opět narostl na 738 osob. V roce 2016 došlo k poklesu na 611 osob. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček a to na sedmé nejhorší (2015) v pořadí zemí EU. Podle předběžných dat roku 2016 v počtu usmrcených osob na milion obyvatel ČR vykázala 59 případů. Na prvních příčkách žebříčku bylo Švédsko (27), Velká Británie (28) a Nizozemsko (31).

Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách od roku 1996 byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1597 na 1360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h. Další významné roky byly 2001 a 2003. V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb. , který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2012 byl zaznamenán pokles o 7 případů, v roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012 a v roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. Tyto úrazy byly rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž prvenství ve výskytu těchto případů mělo většinou stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se udály při 3 událostech. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu případů na 11 (při 9 událostech) a v roce 2015 došlo k 9 případům způsobených 5 událostmi. V roce 2016 ČBÚ eviduje jen 2 případy. Při hornické činnosti došlo v letech 2008 – 2015 průměrně k 8 případům ročně.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail