Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2015 a jejich vývojem od roku 2006. Uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2015, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také právní předpisy porušené v přímé souvislosti se smrtelnými pracovními úrazy. Na konci článku je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2015 stoupl proti roku předcházejícímu o 16 případů a dosáhl celkového počtu 132 případů. Na tomto růstu se nejvíce podílel nárůst počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.) a Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.). Ženy utrpěly dvanáct smrtelných pracovních úrazů.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, parkoviště). Při 29 událostech se smrtelně zranilo 35 zaměstnanců. Kromě automobilů to byl autobus, traktor, stroj, skútr a dvě jízdní kola. Střet s vlakem způsobil 4 případy při 4 událostech. Nebyl zaznamenán žádný případ způsobený pádem letadla. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V roce 2014 ale počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl na 688, z toho se jednalo o 46 smrtelných pracovních úrazů (6,7 %). V roce 2015 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět stoupl na 738 osob, z toho smrtelných pracovních úrazů bylo 35, tj. 4,7 %

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 14,1 % a na smrtelných dokonce 31,8 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 33 % (44 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,24) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,29). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen pěti událostmi s následkem pěti smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 42 případech. Smrtelná pracovní úrazovost se v roce 2015 lišila od let předcházejích. Bylo zaznamenáno 12 případů žen, z toho se jednalo o 4 zaviněné dopravní nehody. Vyšší výskyt případů byl zaznamenán v důsledku explozí (6), zasažení elektrickým proudem (6) a kolapsů nebo infarktů (9).

1. Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2015, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze "Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz" Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2015

V roce 2015 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 133 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

  • 124 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny  oblastním inspektorátům práce (OIP).
  • 9 případů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Z tohoto počtu byl vyloučen 1 případ, který nebyl do dalšího zpracování zahrnut. Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2015 činil:

  • celkem: 132 případů; počet vzrostl proti předcházejícímu roku o 16 případů (ze 116 na 132),
  • ženy: 12 případů (tj. 9,1 %); více než v roce 2007 a 2011, jedná se o  maximum v posledních 10 letech,
  • mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,29. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího a to 0,28 %.

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2006. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

V roce 2009 došlo k velkému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesly ještě výrazněji. Proti roku 2006 poklesl počet případů o 32 % a četnost o 29 %. V roce 2012 došlo k poklesu obou ukazatelů i při nárůstu počtu pojištěnců. Počet pojištěnců v roce 2015 byl přibližně stejný jako v roce 2006, ale počet případů byl nižší o 13 % a četnost o 15 %. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty ukazatelů v roce 2006. Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se v posledních letech nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2006 – 2015. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala v letech 2004 až 2013 (s výjimkou roku 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob. V roce 2014 se tento pokles zastavil a došlo k nárůstu na 688 osob a v roce 2015 tento počet opět narostl na 738 osob. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček. Porovnání je k dispozici z roku 2014 podle počtu usmrcených osob na milion obyvatel, kdy ČR vykázala 65 případů a byla tak na 19. místě v pořadí zemí EU. Na prvních příčkách žebříčku byla Velká Británie (28), Švédsko (29) a Dánsko (33).

Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách za 20 let byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1597 na 1360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.  Další významné  roky  byly 2001 a 2003. V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb. upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2012 byl zaznamenán pokles o 7 případů, v roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012 a v roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. Tyto úrazy byly rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž prvenství ve výskytu těchto případů mělo stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se staly při 3 událostech. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu případů na 11 (při 9 událostech) a v roce 2015 došlo k 9 případům způsobených jen 5 událostmi. Hromadné úrazy zde byly způsobeny explozí a udušením. Při hornické činnosti došlo v letech 2009 – 2013 průměrně k 7 případům ročně a v roce 2006 jen ke 3 případům.

2. Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2015, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle krajů registrace podniků.

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2015

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2015. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,29), vykázaly kraje: Jihočeský (0,53), Pardubický (0,47), Liberecký (0,47) a Karlovarský (0,46),
  • zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,37), Plzeňský (0,36), Ústecký (0,29), Olomoucký (0,26) a hl. m. Praha (0,26),
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,24), Zlínský (0,23), Středočeský (0,22), Jihomoravský (0,21) a Vysočina (0,17).

2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2006 do roku 2015 (tabulka č. 2.2 od 2011 do 2015). Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2006 - 2015

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2006 - 2015

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2015

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2015 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2015 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (33, tj. 25,0 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 5,2 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2), vykázalo stavebnictví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (1,41). Časová řada (2006 – 2015) je uvedena v tabulce č. 10.

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako "ostatní odvětví": Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2015 v odvětvích (CZ-NACE).

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2015 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2011 až 2015 uspořádané podle odvětví (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2 v tabulkové části. Časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2006 až 2015) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2. Některá odvětví (OKEČ) jsou v grafech zobrazena jen do roku 2008.

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo ve většině let stavebnictví. Dále to byl zpracovatelský průmysl. Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů (19) od roku 2000. Po roce 2009 došlo k nárůstu počtu případů a v letech 2014 a 2015 zde bylo evidováno případů 33. Na třetí pozici je trvale doprava a skladování, kde v roce 2015 bylo evidováno 19 případů.

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr Nejvyšší četnost případů byla vykázána v roce 2015 v těžbě a dobývání (1,97), pak ve stavebnictví (1,41) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (0,99).

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2015

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2015 (VÚBP)

kód právní forma počet %
1 01  Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 27 20,9
1 02  Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku - -
1 03  Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku - -
1 07  Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku 1 0,8
1 11  Veřejná obchodní společnost 3 2,3
1 12  Společnost s ručením omezeným 49 38,0
1 13  Společnost komanditní - -
1 21  Akciová společnost 34 26,4
2 01  Zemědělské družstvo - -
2 05  Družstvo 3 2,3
3 01  Státní podnik 4 3,1
3 13  Česká národní banka - -
3 25  Organizační složka státu - -
3 31  Příspěvková organizace 4 3,1
3 52  České dráhy 1 0,8
6 01  Vysoká škola - -
8 01  Obec, městská část hl. m. Prahy 3 2,3
4 21  Zahraniční osoba - -
celkem zúčastněných podniků 129 100,0

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 110 podniků z celkových 129, tj. 85,3 %.

Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

  • Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
  • Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
  • Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
  • Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
  • Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 5 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 86 případů, tj. 65,0 %. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 64 (48,4 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2011 až 2015.

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 35 26,5
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 16 12,1
3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 13 9,8
4. 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 11 8,3
5. 73 Kolaps, infarkt, zkratové jednání 11 8,3
nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem ze 132 86 65,0

Tabulka č. 5.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2015 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 35 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem, u 11 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a většinou čelní střet s protijedoucím vozidlem. Čtyři z těchto událostí měly za následek 9 smrtelných pracovních úrazů, z toho dvě události zavinil mikrospánek řidiče. U těchto 9 případů bylo ještě shledáno u 6 osob nepoužití bezpečnostního pásu. Čtyři případy byly způsobeny střetem vozidla s vlakem na přejezdu. Tři řidiči řídili pod vlivem alkoholu – jeden zavinil střet s vozidlem v protisměru, druhý sjel do příkopu a vypadl z vozidla. Třetí řidič vjel do protisměru a mimo vozovku srazil chodce. Jeden případ se stal pod vlivem léků, kdy řidič přejel do protisměru a narazil do betonového mostku. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Časová řada 2006 – 2015 je uvedena v tabulce č. 10.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) bylo evidováno jen 5 případů způsobených dopravními nehodami (tj. 19 %) z celkových 28 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) bylo evidováno 9 případů (tj. 27 %) z celkových 33 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) byly takto evidovány 3 případy z celkových 7 případů a u Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 10 případů z celkových 19.

Odvětví Zdravotní a sociální péče (Q.) zaznamenalo pouze jediný smrtelný pracovní úraz a ten byl způsoben dopravní nehodou.

5.1.2  Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

V této skupině nehod bylo evidováno 6 pádů z lešení, které ve většině případů nebylo kompletní, chyběly zarážky, případně i zábradlí. V jednom případě lešení spadlo, jakmile na něj pracovník vstoupil. 

Pády ze střechy byly evidovány čtyři, kdy pracovník propadl technologickým otvorem, světlíkem, podhledem nebo střešní krytinou. Dále se jednalo o pád z propadlého bednění, ze žebříku, z lávky apod. Další pády osob byly evidovány ještě v jiné skupině nehod (tabulka č. 5.1.1).

5.1.3  Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu větve z káceného nebo ořezávaného stromu na pracovníka (3 případy). Dále byl evidován pád vysokozdvižného vozíku s pracovníkem nebo rypadla nakládaného na podvalník, kdy pracovník zůstal v převráceném stroji. Jeden případ se odehrál na stavbě při bourání štítové zdi, která na pracovníka spadla. Při opravě hydrauliky krytu kombajnu byl pracovník zasažen krytem a obdobný případ se stal i při opravě hydrulické ruky nákladního vozu. Dva případy se staly překlopením odlitku a prefabrikátu na pracovníka. Také při otevírání návěsu byl pracovník zasažen otvíranými dveřmi a zavalen zbožím a při výměně pneumatiky u návěsu došlo k pádu zvedací nápravy návěsu na pracovníka.

5.1.4 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Bylo evidován celkem 11 případů, z toho 5 bylo způsobeno lisem. Dále se jednalo o frézu, štěpkovací a rozvlákňovací stroj, svařovacího robota, dopravník a vozík dopravníku. Zranění pracovníci vstoupili do stroje za chodu nebo si stroj nevypnuli a ten se automaticky spustil, případně stroj zapnul omylem spolupracovník. 

5.1.5  Kolaps, infarkt, zkratové jednání

V této skupině nehod došlo ke kolapsům, ve většině případů se jednalo o infarkt. V mnoha případech se jednalo o pracovníky ochranky. Jeden případ byl způsoben embolií po úrazu kotníku a v jednom případě šlo o zkratové jednání končící sebevraždou.

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2015 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

 

kód

skupina zdrojů nehod

počet

%

1.

11 19-21

Motorové silniční dopravní prostředky a traktory

36

27,3

2.

91 11

Lidé

14

10,6

3.

53 21

Lešení, podpěrné konstrukce

7

5,3

4.

53 11/31

Budovy a halové objekty/části budov a staveb

5

3,8

5.

51 15

Stromy, porost

4

3,0

6.

31 12

Stroje tvářecí na kovy a plasty

4

3,0

 

 

celkem ze 132

70

53,0

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2015.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 6 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2015. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2011 – 2015 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2015. V tabulce č. 5.3 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2015 zastoupeny:

  • skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 31,8 %;
  • skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 18,2 % případů;
  • skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 16,7 % případů.
  • skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 10,6 % případů;
  • skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 9,8 % případů;
  • skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 9,1 % případů;
  • skupina Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování vykázala 3,0 % příp.;

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

  • motorové silniční dopravní prostředky 18 případů (13,6 %)
  • vozidla lehká osobní i nákladní 6 případů (4,6 %)
  • vozidla pozemní – nespecifikováno 5 případů (3,8 %)
  • ostatní zvýšená pracoviště 7 případů (5,3 %)
  • části budov nad úrovní země – pevné 3 případy (2,3 %)
  • konstrukce, povrchy nad úrovní země – mobilní, dočasné 3 případy (2,3 %)

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 167) u jednotlivých událostí (120), které vedly ke 132 smrtelným pracovním úrazům v roce 2015. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2008 – 2015) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2015

počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM
87 1 87
23 2 46
7 3 21
2 4 8
1 5 5
120   167

Vybrané závady BOZP v roce 2015:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

  • Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 18 případů
  • Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 16 případů
  • Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 11 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 42 případů
  • Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 24 případů
  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 7 případů

Ohrožení jinými osobami:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 9 případů

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2015. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2006 – 2015) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (105, tj. 80 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

  • horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 35 případů,
  • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

předmětu na osobu 23 případů,
osoby na předmět 21 případů,

  • kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

mobilním (např. motorové vozidlo) 6 případů,
stacionárním (dopravník, výrobní linka) 11 případů,

  • kontakt s jiným zdrojem úrazu 9 případů.

U 132 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 132 druhů zranění, z nichž většina (105) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění:

  • mnohočetná poranění 67
  • poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 21
  • rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3
  • zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 4
  • účinky mechanického tlaku 5
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 5

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (105 ze 132 případů), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.
Jsou to: 

  • zhmoždění, rozdrcení mozku 9
  • nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku 7
  • krvácení (úrazové) do mozku -
  • poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů -
  • poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 1
  • roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu 2
  • pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 2
  • rozsáhlá devastace těla 4
  • poranění mnohočetné, nespecifikované 59
  • poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí 1
  • zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční)  -
  • zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí -
  • zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením 3
  • zlomenina 2
  • zlomenina obratle, porušení míchy 2
  • rozdrcení -
  • otevřená rána 1
  • rána tržná, řezná, bodná 1
  • střelná rána 1
  • dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) 5
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 4
  • druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) 1

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (27 ze 132 případů):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 10

  • otrava, toxické účinky látek  6
  • udušení (nedostatkem kyslíku) 1
  • utonutí 3

Účinky elektrického proudu, blesku 6

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 2

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso 9

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice ve 24 případech. Z toho 9 případů bylo způsobeno náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a 2 případy dlouhodobým zdravotním postižením. Pět zaměstnanců bylo indisponováno alkoholem a jeden léky. Dva případy byly způsobeny mikrospánkem při dopravní nehodě. U dvou zaměstnanců došlo ke zkratovému jednání a u třech se jednalo o vysoký věk.

V roce 2015 bylo evidováno extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz, za posledních 10 let. Tato časová řada (2006 – 2015) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost
Ze 132 případů skončilo 119 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 13 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 217 dnů a celkem u těchto 13 případů bylo evidováno 438 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2015 dramaticky stoupl, proti roku 2010 zhruba o 50 %. V roce 2015 bylo těchto případů evidováno SÚIP 1311, z toho se jich 481 událo zaměstnancům nad 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

6 Porušené předpisy

V roce 2015 došlo ke 120 událostem, které měly za následek 132 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 167 závad BOZP a 161 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 71 porušení. Ve 37 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 53 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP ve 31 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U 7 případů dopravních nehod v zahraničí nebyly informace o zavinění a porušených předpisech kompletní nebo k dispozici.

Tabulka č. 6  Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2015 (VÚBP)

předpis:
kdo porušil:
zákon č. 262/2006 zákon č. 361/2000 další zákon, prováděcí předpis CELKEM předpisy BOZP zavinění pravdě-podobné zavinění a porušený předpis
zraněný 12 30 1 43 84 27
jiná osoba - 6 3 9 48 2
zaměstnavatel, jiná firma 59 1 49 109 37 2
CELKEM 71 37 53 161 169 31

6.1 Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 12 případů
Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

  • zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 8 případů
  • písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy… ---
  • písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy… 2 případy
  • písm. e) nepožívat alkoholické nápoje… 2 případy

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 59 případů
Zaměstnavatel je povinen:

  • (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců - 18 případů

odst. 1 - 6 případů
odst. 3 - 5 případů
odst. 4 - 1 případ
odst. 5 - 4 případy
všechny odstavce - 2 případy

  • (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí - 14 případů

odst. 1 - 5 případů
odst. 3 - 2 případy
odst. 4 - 4 případy
odst. 5 - 1 případ
všechny odstavce - 2 případy

  • (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit   16 případů

odst. 1 - 1 případ
odst. 1, písm. a) - 3 případy
odst. 1, písm. c) - 1 případ
odst. 1, písm. d) ---
odst. 1, písm. f) - 5 případů
odst  1, písm. g) ---
odst. 2 - 3 případy
odst. 2, písm. b)    ---
odst. 2, písm. c) - 3 případy

  • ostatní: § 96 – 1 případ, § 104 - 6 případů a § 105 – 4 případy, tj. 11 případů

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (30 případů):

  • §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení 8 případů
  • §   5, odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu… 2 případy
  • §   5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 2 případy
  • §   6, odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 3 případy
  • §   9, odst. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem 4 případy
  • § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy 5 případů
  • § 18, odst. 1  rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… 2 případy
  • § 22, odst. 1  přednost v jízdě, jízda křižovatkou 3 případy
  • § 23, vjíždění na pozemní komunikaci 1 případ

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (6 případů):

  • § 5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 1 případ
  • § 5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 1 případ
  • § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy 1 případ
  • § 18, odst. 1  rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…1 případ
  • § 20 vyhýbání 1 případ
  • § 22, odst. 1  přednost v jízdě, jízda křižovatkou 1 případ

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem (nespecifikováno) 1 případ

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (49 případů):

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 24 případů
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 5 případů
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 8 případů
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích 3 případy
  • zákon ČNR č. 61/1988 Sb. 2 případy
  • zákon č. 373/2011 Sb. 1 případ
  • nařízení vlády č. 27/2002 Sb. 1 případ
  • nařízení vlády č. 28/2002 Sb. 1 případ
  • nařízení vlády č. 168/2002 Sb. 1 případ
  • nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 1 případ
  • vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb. 1 případ
  • vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb. 1 případ

zaměstnancem (1 případ):

  • vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 1 případ

jinou osobou (3 případy):

  • vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb. 1 případ
  • trestní zákon 2 případy

7 Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2015 (VÚBP)

CZ- NACE zaměstnání CZ-ISCO počet smrtelných pracovních úrazů
    celkem z toho dop. nehod zbývá
B.   Pomocní pracovníci v oblasti těžby - - -
B. Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin 5 - 5
C. Obsluha stacio. prům. strojů a zařízení, montážníci, bez horníků 9 - 9
C. H. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 21 9 12
C. H.   Pomocní pracovníci v dopravě a skladování, v přepravě jídla 2 - 2
C. Kovodělníci, strojírenští dělníci, zpracovatelé, atd. 17 3 14
C.   Pomocní pracovníci ve výrobě 4 1 3
F. Řemeslníci a kvalif. pracovníci na stavbách (bez elektrikářů) 24 5 19
F. ... Figuranti, dělníci výkop.prací a ve výstavbě inženýr.děl a budov 4 1 3
A. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 5 - 5
A.   Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 2 - 2
    Uklízeči a pomocníci (v domácnostech, kancelářích, hotelích, ap.) 1 1 -
E.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odpady, ostatní / neuvedeno 3 - 3
. Pracovníci ve službách a prodeji 9 - 9
.   Pracovníci pouličního poskytování služeb a prodeje (kromě potravin) - - -
. Úředníci 6 3 3
. Techničtí a odborní pracovníci 8 7 1
. Specialisté 1 1 -
. Zákonodárci a řídící pracovníci 3 1 2
    nezjištěno 8 2 6
  celkem ČR 132 34 98
  • Obsluha pojízdných zařízení a řidiči utrpěli z 21 případů 12 při dopravních nehodách.
  • Řídící, techničtí a odborní pracovníci, specialisté, úředníci a pracovníci ve službách a prodeji utrpěli z 27 případů 11 při dopravních nehodách. 12345kod
  • Kvalifikovaní pracovníci a řemeslníci na stavbách, strojírenští a kovodělníci, zpracovatelé atd. (nikoli v zemědělství, mimo elektrikářů) utrpěli ze 41 případů pouze 8 při dopravních nehodách. Časová řada (2006 – 2015) je uvedena v tabulce č. 10. 7 kod
  • Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli z 16 případů 3 při dopravních nehodách.

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:

56 – 60 let v roce 2008,
51 – 55 let v letech 2015, 2012, 2010, 2006 (také 2005 a 2004),
46 – 50 let v roce 2013,
41 – 45 let v roce 2014,
36 – 40 let v roce 2011,
31 – 35 let v letech 2009 a 2007.

Věková kategorie 51 – 55 let zaznamenala v letech 2006 – 2015 nejvíce případů, a to 211. Dále to byla kategorie 46 – 50 let se 183 případy a pak 41 – 45 let se 177 případy. Tato časová řada je uvedena v tabulce č. 10 a podrobně v tabulce č. 12.

Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let, u žen to bylo 43 let. Převážná většina (93 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (123 případů), dále ukrajinské (3 případy), a po jednom případu slovenské, polské, rumunské a německé. U dvou případů nebyla státní příslušnost zjištěna. Tito cizí státní příslušníci byli zraněni v 7 případech pádem předmětu – odlitku, prefabrikátu, hydraulického ramene, větve, krytu, zdi a zeminy. Dále šlo o autonehodu a kontakt s kombajnem. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (11 případů) a také ty, kde věk nebyl zjištěn (4 případy).

8 Odvětví podniků, činnosti a úkon

V následující tabulce č. 8.1 je uvedeno všech 120 událostí, které vedly ke 132 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až S., podrobně 1 až 91). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8.1 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (31) se odehrál při činnosti "doprava silniční a závodová" (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř většina odvětví. Největší počet událostí (13) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (8) při  činnosti "doprava silniční a závodová". Rovněž v odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kód C. 25) došlo ke 13 událostem, z toho k pěti při strojním zpracování.

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č. 8.2).

9 Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2015. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen "hromadné pracovní úrazy"). Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, bylo zaznamenáno devět. Při třech zemřelo 9 osob a při šesti 12 osob. Jednalo se o 5 autonehod, 2 exploze a 2 udušení.

K největšímu počtu událostí v roce 2015 došlo při práci samotné (v grafu jako "ostatní") v březnu a červenci, v letech 2007, 2009 a 2013 to bylo v říjnu V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září. V roce 2011 to bylo v červnu a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (autonehody) došlo v měsíci září, stejně jako v letech 2011 a 2008. V roce 2013 a 2009 to bylo v říjnu, v roce 2007 v měsíci srpnu a v roce 2012 a 2014 v červnu.

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo ke 100 událostem ze 120, které měly za následek 109 smrtelných pracovních úrazů. K největšímu počtu událostí došlo mezi 10. a 11. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 20 událostem, které způsobily 23 smrtelných pracovních úrazů.

V roce 2015 došlo k největšímu počtu událostí u dopravních nehod mezi 9. a 10. hodinou. U ostatních nehod došlo k největšímu počtu událostí mezi 10. a 11. hodinou.

10 Závěr

V roce 2015 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 16 smrtelných pracovních úrazů více (13,8 %). Nárůst byl způsoben větším počtem událostí (nárůst o 13 událostí) a také nárůstem počtu hromadných případů. Četnost smrtelných pracovních úrazů stoupla na 0,29. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 35 smrtelných pracovních úrazů, z toho se 11 stalo při nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (36 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 21 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 9 událo při dopravních nehodách. Pracovníků řídících, technických a odborných, specialistů, úředníků a pracovníků ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách 11. Kvalifikovaní pracovníci a řemeslníci na stavbách, strojírenští dělníci a kovodělníci, zpracovatelé (nikoli v zemědělství a mimo elektrikářů) byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 8 případech a pomocní dělníci ve 3 případech. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 738 osob při dopravních nehodách v roce 2015 v ČR jich bylo 4,7 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (105 případů, tj. 80 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem, především lisem, kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, manipulátorem) a explozemi.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 42 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 9 případů. Celkem bylo evidováno 167 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 161, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 109. U dopravních nehod podniky porušily předpis jen v jednom případě, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a nepoužití bezpečnostního pásu (OOPP). Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 84 případech zraněnému zaměstnanci a ve 37 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 27 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní pracovníci a řemeslníci na stavbách, strojírenští a kovodělníci, zpracovatelé (mimo zemědělství, bez elektrikářů) a to 41 případů. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali 21 případů.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (21 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější v posledních 10 letech a to celkem čtyřikrát. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2015 byl 46 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (33 případů), potom zpracovatelským průmyslem (28 případů) a dopravou a skladováním (19 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání bylo zaznamenáno 6 smrtelných pracovních úrazů. Jednalo se především o hromadný případ udušení a 3 případy kontaktu se strojem (kombajn, lis a výtah).

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 49.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (31 případů). Dále to bylo skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení (11 případů), opravy a údržba strojů a zařízení (11 případů) a  také strojní zpracování (11 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 21 a to při 9 událostech. Šlo o 5 autonehod, které způsobily 11 případů, v ostatních 10 případech se jednalo o udušení a exploze.

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 83 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo k 12 smrtelným pracovním úrazům žen a to ke 4 v důsledku zaviněné dopravní nehody. Dále to byly 2 objasněné vraždy, exploze, požár, kolaps, embolie, pád osoby ze schodů a pád předmětu na osobu.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 4 případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy.

15. Celkem ve 119 případech (90 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 13 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 438 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 217 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
6. Data z databáze Českého báňského úřadu

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail