Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2014

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2014 a dále jejich vývojem od roku 2005. Mimo jiné uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2014, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Na konci článku v části 17. je tabulková část.

Část 17. 10 Závěr

Část 17. 10 Závěr

V roce 2014 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 6 smrtelných pracovních úrazů více (5,4 %). Nárůst byl způsoben větším počtem hromadných úrazů, neboť počet událostí byl s rokem 2013 shodný a to 107. Četnost smrtelných pracovních úrazů stoupla na 0,26. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy

Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 46 smrtelných pracovních úrazů, z toho se 6 stalo při nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (47 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 30 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 23 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 11. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 9 případech a pomocní dělníci ve 3 případech. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 688 osob při dopravních nehodách v roce 2014 v ČR jich bylo 6,7 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (108 případů, tj. 93 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, manipulátorem, vozíkem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem (dopravník, výtah, fréza, výrobní linka, plošina, myčka) a explozemi.

Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 34 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 17 případů. Celkem bylo evidováno 147 závad BOZP.

Porušených předpisů bylo shledáno 139, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 85. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a nepřiměřenou rychlost. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 41 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 13 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 48 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (30 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (20 případů).

Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 41 – 45 let (24 případů). Nejfrekventovanější věkovou skupinou v posledních 10 letech byla skupina 51 – 55 let a to celkem čtyřikrát. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2014 byl 45 let.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (33 případů), potom zpracovatelským průmyslem (23 případů) a dopravou a skladováním (21 případů).

V odvětví těžba a dobývání bylo zaznamenáno 9 smrtelných pracovních úrazů. Jednalo se o především o závaly nebo zasažení padající horninou. Byl evidován jeden důlní otřes, který způsobil pracovní úraz 12 zaměstnancům, z toho 3 byly smrtelné.

Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 49.

Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (43 případů). Dále to bylo skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení (9 případů) a rekonstrukce a údržba staveb (8 případů).

Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 15 a to při 6 událostech. Šlo o 3 autonehody, z toho jeden střet s vlakem. Při každé této události byly 2 smrtelné pracovní úrazy. Dále to byl již zmíněný důlní otřes (3 případy) a pád mostu (4 případy).

Během denní pracovní aktivity došlo k 78 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

Došlo pouze k jednomu smrtelnému pracovnímu úrazu žen a to pádu z lešení, které nemělo ochranné prvky. Jedná se po mnoha letech o historické minimum. V roce 2012 došlo jen ke dvěma případům. Smrtelné pracovní úrazy žen byly v letech 2005 – 2013 způsobeny většinou dopravní nehodou a to ve 44 případech z celkových 72, to je průměrně 61 %.

Z dostupných materiálů vyplývá, že žádný z případů nebyl způsoben pod vlivem alkoholu. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy.

Celkem ve 100 případech (86 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 274 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 73 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

  1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
  2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
  3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
  4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
  5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
  6. Data z databáze Českého báňského úřadu

ikonka pdf Analýza smrtelné pracovní úrazovosti 2014 - tabulková část

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail