Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2013 a dále jejich vývojem od roku 2004.

Část 17. 10 Závěr

Část 17. 10 Závěr

V roce 2013 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 3 smrtelné pracovní úrazy méně, tj. o 2,7 %. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, zůstala stejná (0,25) jako v roce předcházejícím. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1.    Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 32 smrtelných pracovních úrazů, z toho se 2 staly při nehodě hromadné. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (32 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 22 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 10 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 12. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 5 případech a pomocní dělníci ve 4 případech. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 654 osob při dopravních nehodách v roce 2013 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2.    Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (91 případů, tj. 83 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále

pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem (lis, dávkovač, dopravník, výtah, fréza) a kontakt s agresivním zvířetem nebo člověkem.

3.    Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 30 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 10 případů. Celkem bylo evidováno 142 závad BOZP.

4.    Porušených předpisů bylo shledáno 120, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 70. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a nepřiměřenou rychlost. Jako další prohřešky bylo zaznamenáno nepřipoutání se bezpečnostním pásem, špatné couvání a předjíždění, nedání přednosti a alkohol. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 58 případech zraněnému zaměstnanci a ve 37 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 30 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5.    Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 37 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (22 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (19 případů).

6.    Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 46 – 50 let (20 případů). Nejfrekventovanější věkovou skupinou v posledních 10 letech byla skupina 51 – 55 let a to celkem pětkrát. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2013 byl 46 let.

7.    Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (24 případů), potom zpracovatelským průmyslem (21 případů) a dopravou a skladováním (18 případů).

8.    V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o pád do výtahové šachty, kontakt se strojním zařízením v chodu (dopravník) a udušením dusíkem v podzemí. Případy způsobené důlními otřesy evidovány nebyly.

9.    Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 42.

10.    Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (34 případů). Dále to byly opravy, údržba strojů a zařízení (9 případů), práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (9 případů) a skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení (9 případů).

11.    Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 6 a to při 3 událostech. Šlo o autonehodu nákladního vozu (2 mrtví, 1 těžce zraněný). Dále to bylo utonutí v jímce a udušení dusíkem v podzemí.

12.    Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13.    Došlo k 7 smrtelným pracovním úrazům žen. Dva případy byly způsobené autonehodami.  V jednom případě řidička nezvládla řízení a ve druhém případě jela jako spolujezdkyně. Dále se jednalo o stisknutí výtahovými dveřmi, kontakt s manipulátorem, přitisknutí břemenem, pád ze žebříku a vraždu.

14.    Z dostupných materiálů vyplývá, že tři případy byly způsobený pod vlivem alkoholu, jeho výše uvedena nebyla. V roce 2005 bylo zaznamenáno rekordních 13 případů. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile.

15.    Celkem ve 86 případech (78 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 24 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 556 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 165 dnů. V roce 2012 to bylo celkem 373 dnů, v roce 2011 pak 211 dnů, v roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat

1.    Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ

2.    Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

3.    Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

4.    Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

5.    Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

6.    Data z databáze Českého báňského úřadu

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail