Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2013 a dále jejich vývojem od roku 2004.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 klesl proti roku předcházejícímu o 3 případy a dosáhl celkového počtu 110 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílel pokles počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) a Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.). Ženy utrpěly 7 smrtelných pracovních úrazů, ve dvou případech se jednalo o dopravní nehody.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice), parkovištích a stavbě. Při 31 událostech se smrtelně zranilo 32 zaměstnanců (31 %), převážně při haváriích automobilů a jednoho motocyklu. Z toho se jednalo o 4 případy přiražení chodce a 2 případy v souvislosti s nárazem KUKA vozu. Střet automobilu s vlakem nebyl zaznamenán žádný ani případ způsobený pádem letadla. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno 654 usmrcených osob. Počet smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami v roce 2013 stagnoval.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4,7 %, na závažných již 15,7 % a na smrtelných dokonce 30,9 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 654 osob při dopravních nehodách v roce 2013 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 38 % (42 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále pak na činnosti a na zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen čtyřmi událostmi s následkem pěti smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou smrtelných pracovních úrazů bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 30 případech.

Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2013, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2013

V roce 2013 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 113 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány. Z toho bylo zaznamenáno:

• 109 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).

• 4 případy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Z tohoto počtu byly vyloučeny 3 případy (úmrtí nesouvisející s pracovním úrazem a úmrtí na pracovišti), které nebyly do dalšího zpracování zahrnuty. Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) v roce 2013 činil:

celkem: 110 případů; počet klesl proti předcházejícímu roku o 3 případy (ze 113 na 110),

ženy: 7 případů (tj. 6,4 %); průměrný počet těchto případů žen za posledních 10 let činí 8 za rok,

mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců zůstala stejná (0,25) jako v roce 2012. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího a to 0,26 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2004. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. 

Smrtelná PÚ 2013

Smrtelná PÚ 2013

Smrtelná PÚ 2013

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období byl do roku 2006 totožný.  V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesly ještě výrazněji. V letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu obou ukazatelů. V roce 2012 došlo při nárůstu počtu pojištěnců k poklesu obou ukazatelů. Tuto skutečnost dokumentuje graf (č. 1.3) srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů, v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 2004. V období 2004 – 2009 poklesla smrtelná pracovní úrazovost o 44 %.

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2004 – 2013. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala v letech 2004 – 2013 (s výjimkou roku 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob (meziroční pokles o 88 osob), tj. 62 usmrcených osob na milion obyvatel. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází na jedné ze spodních příček. Z bývalých postkomunistických zemí bylo nejhorší Polsko (109). Na prvních příčkách žebříčku byly, pro srovnání, Velká Británie (32), Švédsko (33) a Nizozemí (33 usmrcených osob na milion obyvatel v roce 2011).

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

Smrtelná pracovní úrazovost 2013

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb ., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění  bezpečnosti  chodců.  Díky  tomuto  zákonu  byl  při dopravních nehodách

zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb. , který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při výše uvedených dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2011 byl zaznamenán nárůst o 1 případ, v roce 2012 pokles o 7 případů a v roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykázalo stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se udály při 3 událostech. Při hornické činnosti došlo v letech 2009 – 2013 průměrně k 7 případům ročně. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2006  došlo jen ke 3 případům.

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2013, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle krajů registrace podniků.

2.1    Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2013

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2013. Z porovnání  četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

•    výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,25), vykázaly kraje: Jihočeský (0,49), Karlovarský (0,45), Vysočina (0,40) a Moravskoslezský (0,35),

•    zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje:  Plzeňský (0,28), hl. m. Praha (0,23), Jihomoravský (0,23), Olomoucký (0,23) a Pardubický (0,21),

•    nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje:

Středočeský (0,19), Ústecký (0,18), Liberecký (0,14), Královéhradecký (0,11) a Zlínský (0,09).

Smrtelná PÚ 2013

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2004 do roku 2013 (tabulka č. 2.2 od 2009 do 2013). Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2004 - 2013

Smrtelná PÚ 2013

Grafy č. 2.2.2. Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2004 - 2013

Smrtelná PÚ 2013

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2013

Smrtelná PÚ 2013

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2013 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (24, tj. 21,8 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 5,7 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykázalo stavebnictví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (0,96).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). 

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2013 v odvětvích (CZ-NACE).

Smrtelná PÚ 2013

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

Smrtelná PÚ 2013

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2004 až 2013) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Některá odvětví (OKEČ) jsou v grafech zobrazena jen do roku 2008.

Smrtelná PÚ 2013

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazoval zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Tato dvě odvětví se na první a druhé pozici střídají. Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů (19) od roku 2000. V roce 2010 došlo k nárůstu o 8 případů (celkem 27) a v roce 2013 zde bylo evidováno případů 24. Na třetí pozici je trvale doprava, skladování, spoje (event. doprava a skladování). V roce 2013 zde bylo evidováno 18 případů.

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v roce 2013 v těžbě a dobývání (1,18), pak v zemědělství, lesnictví, rybářství (0,97) a ve stavebnictví (0,96).

Smrtelná PÚ 2013

Smrtelná PÚ 2013

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2013 (VÚBP)

kód právní forma počet %
1 01  Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 22 19,0
1 02  Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku - -
1 03  Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku - -
1 07  Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku - -
1 11  Veřejná obchodní společnost - -
1 12  Společnost s ručením omezeným 51 44,0
1 21  Akciová společnost 31 26,6
2 01  Zemědělské družstvo - -
2 05  Družstvo 2 1,7
3 01  Státní podnik 1 0,9
3 13  Česká národní banka - -
3 25  Organizační složka státu 2 1,7
3 31  Příspěvková organizace 3 2,6
6 01  Vysoká škola 1 0,9
8 01  Obec, městská část hl. m. Prahy 2 1,7
4 21  Zahraniční osoba 1 0,9
celkem zúčastněných podniků 116 100,0

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 104 podniků z celkových 116, tj. 89 ,6%.

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).

Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.

Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.

Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).

Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 76 případů, tj. 69,1 %). Nehody z prvních 4 skupin nehod způsobily 66 (60,1 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2013 (VÚBP)

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 32 29,1
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 21 19,1
3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 7 6,4
4. 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 6 5,5
5. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu) 5 4,5
6. 66 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku) 5 4,5
nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem ze 110 76 69,1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 32 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Hromadný případ byl evidován jeden. Byl to střet malého nákladního automobilu s divokým prasetem a náraz do stromu. Zemřel řidič a spolujezdec, protože nepoužili bezpečnostní pásy. Další spolujezdec pás měl a utrpěl těžký úraz. Jeden případ se stal havárií motocyklu, dva případy nehody KUKA vozu. Byly evidované dvě dopravní nehody osobních vozů, kdy došlo ke dvěma smrtelným pracovním úrazům žen (řidička a spolujezdkyně). Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy a dále nepřiměřená rychlost. Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

Odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny pouze dopravními nehodami:

• Výroba a rozvod elektřiny a j.energie (D.) 1 případ,

• Zásobování vodou; činnost s odpady (E.) 2 případy,

• Informační a komunikační činnosti (J.) 1 případ,

• Peněžnictví a pojišťovnictví (K.) 1 případ,

• Ostatní činnosti (S.) 1 případ.

Odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny dopravními nehodami v 50 % případů:

• Doprava a skladování (H.) 9 z 18 případů,

• Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.) 3 ze 6 případů,

• Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) 1 ze 2 případů.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) bylo evidováno 5 případů způsobených dopravními nehodami (tj. 24 % z celkových 21 smrtelných pracovních úrazů) a u Stavebnictví (F.) to byly  3 případy (tj. 13 % z celkových 24 smrtelných pracovních úrazů).

U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.) a Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (O.)  se jednalo jen o nehody osobních automobilů (z pohledu zraněného zaměstnance) způsobené převážně vlastním zaviněním. U ostatních výše uvedených odvětví se jednalo převážně o nehody automobilů nákladních.

U případů způsobených dopravními nehodami bylo zjištěno vlastní zavinění u 17 případů a cizí zavinění u 14 případů.

5.1.2  Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech to byly v této skupině nejčastější pády osob ze střechy (jako části stavby) a propad střechou po prolomení krytiny a to 9 z 21 případů. Dále byly evidovány 4 pády do šachty a 4 pády z lešení. Další 4 případy tvořily pády osob z lodžie, z obslužné lávky, z plošiny a ze štaflí.

5.1.3  Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (3 případy). Další 4 pády předmětů na osobu byly pády ventilátoru, balíku prken, vysokozdvižného vozíku a přívěsu.

5.1.4 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Byly evidovány 2 případy způsobené lisem a případy zachycení a vtažení osoby dávkovačem krmného vozu a pásovým dopravníkem. Dále se jednalo o přimáčknutí fošnou vyjíždějíci z frézy a podlahovými dveřmi nákladního výtahu.

5.1.5  Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně   břemena, nákladu)

V této skupině nehod došlo ke sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (2 případy), dále pak manipulátorem, přejetí couvajícím nakladačem a přiražení vysokozdvižným vozíkem, celkem 5 případů.

5.1.6 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

Jednalo se o udušení a to dusíkem (2 případy při jedné události) v podzemí, dále propanbutanem unikajícího z topného zařízení, plynem v tanku a v jímce, celkem 5 případů.

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Smrtelná PÚ 2013

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2013 (VÚBP)

  kód skupina zdrojů nehod počet %
1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 32 29,2
2. 53 11/31 Budovy a halové objekty/části budov a staveb 12 11,0
3. 91 11 Lidé 5 4,5
4. 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 4 3,6
5. 76 21 Plyny neklasifikované v ostatních skupinách 4 3,6
6. 54 15 Žebříky, stoupačky, manipulační schůdky 3 2,7
7. 56 15 Výpy, přírodní prohlubně v terénu 3 2,7
8. 51 15 Stromy, porost 3 2,7
    celkem ze 110 66 60,0

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2013.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 8 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2013.

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2013. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče.

Smrtelná PÚ 2013

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2013 zastoupeny:

•    skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 30,9 %;

•    skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 22,7 % případů;

•    skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 10,0 % případů;

•    skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 9,1 % případů;

•    skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 6,4 % případů;

•    skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,5 % případů;

•    skupina Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování vykázala 3,6 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

•    lehká vozidla osobní i nákladní 14 případů (12,7 %)

•    pozemní vozidla – nespecifikováno 7 případů (6,4 %)

•    části budov nad úrovní země – pevné 7 případů (6,4 %)

•    materiál, břemena, výrobky, strojní součásti, úlomky – nespec. 6 případů (5,5 %)

•    vozidla pro těžké náklady 5 případů (4,5 %)                                                                 

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 142) u jednotlivých událostí (107), které vedly ke 110 smrtelným pracovním úrazům v roce 2013.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2013

počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM
80 1 80
21 2 42
4 3 12
2 4 8
107   142

Vybrané závady BOZP v roce 2013:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 14 případů

Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 5 případů

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 5 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 30 případů

Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 11 případů

Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 10 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 10 případů

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2013. Naprostá většina (91, tj. 83 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 32 případů,

• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

• předmětu na osobu 14 případů,

• osoby  na  předmět 27 případů,

• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

• mobilním (např. motorové vozidlo) 8 případů,

• stacionárním (dopravník, výrobní linka) 6 případů,

• kontakt s živým tvorem, napadení (zvířetem, člověkem) 4 případy.

Smrtelná PÚ 2013

U 110 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 110 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (91 ze 110). Byly to tyto druhy zranění:

mnohočetná poranění 47

poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 23

rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3

zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 5

účinky mechanického tlaku 2

druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 11

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (91 ze 110), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

• zhmoždění, rozdrcení mozku 10

• nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku 4

• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů 3

• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 1

• pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 5

• poranění mnohočetné, nespecifikované 46

• zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením 1

• zlomenina 5

• rozdrcení 2

• traumatická amputace 1

• dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) 2

• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 9

• druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) 2

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (19 ze 110):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 8

• otrava, toxické účinky látek 5

• utonutí 3

Účinky elektrického proudu, blesku 2

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 5

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso 4

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 9 případech. Z toho jeden případ byl způsoben únavou. Tři případy se staly z důvodu vysokého věku zaměstnance a to pád ze schodů (68 let), pád na rovině při náhlé nevolnosti se zraněním hlavy (67 let) a přejetí nakladačem (80 let). Ve dvou případech zaměstnanci dostali infarkt v dopravním prostředku, v jednom případě při řízení autobusu a v druhém případě za volantem stojícího automobilu. Indispozice vlivem alkoholu byla evidována ve třech případech, z toho jednou při dopravní nehodě motocyklu. U dvou případů šlo pravděpodobně také o úmrtí vlivem nespecifikovaného kolapsu.

Pracovní neschopnost

Ze 110 případů skončilo 86 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 24 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 165 dnů a celkem u těchto 24 případů bylo evidováno 556 dnů pracovní neschopnosti.V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2013 dramaticky stoupl, proti roku 2010 zhruba o 50 %. V roce 2013 bylo těchto případů evidováno 1367, z toho se jich 523 událo zaměstnancům nad 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelná PÚ 2013

V roce 2013 došlo ke 107 událostem, které měly za následek 110 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 142 závad BOZP a 120 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 50 porušení. Ve 30 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 40 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP ve 30 případech. U 6 případů nebylo zavinění prokázáno. Přesné informace však nejsou v současné době k podrobné analýze k dispozici, protože oblastní ispektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.).

Tabulka č. 6   Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2013 (VÚBP)

předpis: zákon č. 262/2006 zákon č. 361/2000 další zákon, prováděcí předpis CELKEM předpisy BOZP zavinění pravděpodobné zavinění a porušený předpis
kdo porušil:
zraněný 14 20 4 38 58 30
jiná osoba - 10 2 12 12 -
zaměstnavatel, jiná firma 36 - 34 70 37 2
CELKEM 50 30 40 120 107 32

6.1 Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 14 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

• zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 3 případy

• písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 1 případ

• písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 7 případů

• písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 3 případy                             

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 36 případů

Zaměstnavatel je povinen:

• (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců 5 případů

odst. 1 - 2 případy

odst. 3 - 2 případy

odst. 5 - 1 případ

• (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 7 případů

odst. 1 - 3 případy

odst. 3  -  3 případy

odst. 4  -  1 případ

• (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit 19 případů

odst. 1, písm. a) - 4 případy

odst. 1, písm. b) - 1 případ

odst. 1, písm. d) - 1 případ

odst. 1, písm. f) - 6 případů

odst. 2 - 3 případy

odst. 2, písm. b) - 1 případ

odst. 2, písm. c) - 2 případy

odst. 3 - 1 případ

• ostatní ustanovení: § 104, § 90, § 94, § 309 - 5 případů

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (20 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 9 případů

• §   5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 1 případ

• §   6, odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 3 případy

• §   9, odst. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem 1 případ

• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… 5 případů

• § 22, odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou 1 případ

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (10 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 3 případy

• § 17, odst. 5, písm. b) předjíždění 1 případ

• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…2 případy

• § 19, odst. 1     vzdálenost mezi vozidly… 1 případ

• § 23, vjíždění na pozemní komunikaci 1 případ

• § 24, odst. 2  couvání 2 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno.

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (34 případů):

• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 18 případů

• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 4 případy

• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 3 případy

• a dále jediněle to byly předpisy: zákon č. 373/2011 Sb., zákon ČNR č. 61/1988 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb., nařízení vlády č. 406/2004 Sb., nařízení vlády č. 591/2006 Sb., vyhláška č. 79/2013 Sb.,  předpis SŽDC - Op 16 a technická norma.

zaměstnancem (4 případy):

• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 2 případy

• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 1 případ

• předpis SŽDC – Op 16 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 1 případ

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2013 (VÚBP)

CZ- NACE zaměstnání počet smrtelných pracovních úrazů
celkem z toho dop. nehod zbývá
C. H. Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci 7 1 6
C. H. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči 22 10 12
C. H. Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči 16 2 14
C. H.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap. 5 1 4
F. Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé 14 2 12
F.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, ap. 3 - 3
A. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap. 5 - 5
A.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, ap. 2 - 2
B. Kvalifikovaní horníci, kameníci ap. 2 - 2
B.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech - - -
. Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno 2 1 1
.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno 5 1 4
D. Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení 3 - 3
. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 4 1 3
. Nižší administrativní pracovníci, úředníci 2 1 1
.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách 5 2 3
. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci 8 6 2
. Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři 2 1 1
. Vedoucí a řídící pracovníci 3 3 -
  celkem ČR 110 32 78

• Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 22 případů 10 při dopravních nehodách.

• Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 19 případů 12 při dopravních nehodách.

• Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) utrpěli ze 37 případů pouze 5 při dopravních nehodách.

• Pomocní dělníci ze 20 případů 4 při dopravních nehodách.

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:

56 – 60 let v roce 2008,

51 – 55 let v letech 2012, 2010, 2006, 2005 a 2004,

46 – 50 let v roce 2013,

36 – 40 let v roce 2011,

31 – 35 let v letech 2009 a 2007.

Věk zraněných žen byl 28, 37, 39, 52, 57, 59 a 61 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let. Převážná většina (92 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (101 případů), dále slovenské (3 případy), ukrajinské (2 případy), rumunské (2 případy), bulharské (1 případ) a rakouské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni ve většině případů vlastním pádem. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové skupiny do 20 a nad 65 let (8 případů).

Smrtelná PÚ 2013

V následující tabulce č. 8.1 je uvedeno všech 107 událostí, které vedly ke 110 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až S., podrobně 1 až 95). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Smrtelná PÚ 2013

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8.1 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (34) se odehrál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř většina odvětví. Největší počet událostí (15) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (10) při  činnosti „doprava silniční a závodová“.

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu.

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

Smrtelná PÚ 2013

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2013. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, byly zaznamenány tři. Při každé zemřely dvě osoby. Jednalo se o utonutí, udušení a dopravní nehodu.

K největšímu počtu událostí v roce 2013 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci říjnu. Stejně tomu bylo i v letech 2007 a 2009. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září. V roce 2011 to bylo v červnu a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (autonehody) došlo v letech 2011 a 2008 v měsíci září. V roce 2013 a 2009 to bylo v říjnu, v roce 2007 v měsíci srpnu a v roce 2012 v červnu.

Smrtelná PÚ 2013

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 87 událostem ze 107, které měly za následek 88 smrtelných pracovních úrazů. K největšímu počtu událostí došlo mezi 9. a 10. hodinou a mezi 14. a 15. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 20 událostem, které způsobily 22 smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelná PÚ 2013

V desetiletém období 2004 – 2013 se odehrálo nejvíce událostí:

  • při dopravních nehodách

mezi   8. a   9. hodinou,

mezi 12. a 13. hodinou,

mezi 10. a 11. hodinou,

  • při ostatních nehodách

mezi 10. a 11. hodinou,

mezi   8. a   9. hodinou,

mezi 14. a 15. hodinou,

mezi 13. a 14. hodinou.

V roce 2013 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 3 smrtelné pracovní úrazy méně, tj. o 2,7 %. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, zůstala stejná (0,25) jako v roce předcházejícím. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1.    Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 32 smrtelných pracovních úrazů, z toho se 2 staly při nehodě hromadné. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (32 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 22 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 10 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 12. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 5 případech a pomocní dělníci ve 4 případech. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 654 osob při dopravních nehodách v roce 2013 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2.    Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (91 případů, tj. 83 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále

pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem (lis, dávkovač, dopravník, výtah, fréza) a kontakt s agresivním zvířetem nebo člověkem.

3.    Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 30 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 10 případů. Celkem bylo evidováno 142 závad BOZP.

4.    Porušených předpisů bylo shledáno 120, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 70. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a nepřiměřenou rychlost. Jako další prohřešky bylo zaznamenáno nepřipoutání se bezpečnostním pásem, špatné couvání a předjíždění, nedání přednosti a alkohol. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 58 případech zraněnému zaměstnanci a ve 37 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 30 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5.    Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 37 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (22 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (19 případů).

6.    Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 46 – 50 let (20 případů). Nejfrekventovanější věkovou skupinou v posledních 10 letech byla skupina 51 – 55 let a to celkem pětkrát. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2013 byl 46 let.

7.    Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (24 případů), potom zpracovatelským průmyslem (21 případů) a dopravou a skladováním (18 případů).

8.    V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o pád do výtahové šachty, kontakt se strojním zařízením v chodu (dopravník) a udušením dusíkem v podzemí. Případy způsobené důlními otřesy evidovány nebyly.

9.    Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 42.

10.    Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (34 případů). Dále to byly opravy, údržba strojů a zařízení (9 případů), práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (9 případů) a skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení (9 případů).

11.    Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 6 a to při 3 událostech. Šlo o autonehodu nákladního vozu (2 mrtví, 1 těžce zraněný). Dále to bylo utonutí v jímce a udušení dusíkem v podzemí.

12.    Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13.    Došlo k 7 smrtelným pracovním úrazům žen. Dva případy byly způsobené autonehodami.  V jednom případě řidička nezvládla řízení a ve druhém případě jela jako spolujezdkyně. Dále se jednalo o stisknutí výtahovými dveřmi, kontakt s manipulátorem, přitisknutí břemenem, pád ze žebříku a vraždu.

14.    Z dostupných materiálů vyplývá, že tři případy byly způsobený pod vlivem alkoholu, jeho výše uvedena nebyla. V roce 2005 bylo zaznamenáno rekordních 13 případů. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile.

15.    Celkem ve 86 případech (78 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 24 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 556 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 165 dnů. V roce 2012 to bylo celkem 373 dnů, v roce 2011 pak 211 dnů, v roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat

1.    Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ

2.    Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

3.    Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

4.    Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

5.    Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

6.    Data z databáze Českého báňského úřadu

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail