Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v České republice

Zdroj: 
Česká společnost je i přes vnitřní vývoj a změny v posledních letech stále relativně homogenní a uzavřená. Je však nutné si uvědomit, že příliv cizinců do České republiky se stupňuje. Proto je třeba hledat odpovědi na otázku jak formovat proces příchodu a začleňování imigrantů do společnosti.
  • Proč si imigranti a imigrantky vybírají Českou republiku ke svému životu a práci?
  • Jaké překážky zdolávají při vstupu na český trh práce?
  • Jaký mají přístup ke vzdělávání a jaké materiální zázemí?
  • Cítí se zde spokojeni? Co dělají ve svém volném čase?
  • Jak jim pomáhají neziskové organizace?
  • Jaké problémy překonávají jejich děti ve školách?
  • Považují imigranti a imigrantky neznalost českého jazyka za bariéru jejich začleňování do české společnosti?
  • Jsou rozdíly mezi ženami imigrantkami a muži imigranty v úrovni jejich výdělků? Přístupu ke vzdělávání a na trh práce?
  • Mají ženy imigrantky a muži imigranti rovné šance? A stojí o ně?

Na tyto otázky se snažil odpovědět kvantitativní a kvalitativní výzkum, který pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zpracovaly společnosti GAC a Jiří Kocourek aplikovaná sociologie. Výzkum byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, a jeho výstupy budou mimo jiné využity pro zefektivnění pomoci z ESF v období 2007-2013 v oblasti integrace imigrantů (imigrantek) do společnosti a na trh práce.

Česká společnost je i přes vnitřní vývoj a změny v posledních letech stále relativně homogenní a uzavřená. Je však nutné si uvědomit, že příliv cizinců do České republiky se stupňuje. Proto je třeba hledat odpovědi na otázku jak formovat proces příchodu a začleňování imigrantů do společnosti. Provedený výzkum byl ojedinělý zejména svým rozsahem a dále také tím, že se poprvé v ČR zaměřil na genderový aspekt integrace imigrantů a detailně se věnuje dvěma důležitým oblastem života imigrantů: zaměstnávání a vzdělávání. Výzkum byl zaměřen na imigranty ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí), a to jak s dlouhodobým, tak trvalým pobytem na území ČR. Součástí výzkumu byly vedle dotazníkového šetření mezi více než šesti stovkami cizinců a cizinek z Vietnamu, Číny, Ukrajiny i Ruska a dvěma stovkami azylantů a azylantek i hloubkové rozhovory s pracovníky a pracovnicemi neziskových organizací, škol, obcí a úřadů práce.

Některá důležitá zjištění:

  • respondenti z řad imigrantů pociťují nedostatek informací o právech a povinnostech vyplývajících z právního řádu ČR, české společnosti a zvycích, a nedostatečnou znalost češtiny;
  • při zprostředkování práce se imigranti obracejí především na své známé či příbuzné imigranty; webové stránky ministerstev, služeb NNO či institucí využívá jen minimum z nich;
  • získání občanství představuje pro pracovní imigranty spíše marginální téma, pro azylanty je však prioritou;
  • populace imigrujících cizinců je významně diferencovaná podle míry motivace trvale se usídlit v ČR – 40 % cizinců, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, podmiňuje svůj pobyt v ČR ekonomickými podmínkami a podmínkami k práci, více než čtvrtina chce v ČR zůstat trvale, 11 % chce dokonce získat občanství, naopak 24 % se chce dříve či později vrátit domů;
  • průměrný čistý měsíční osobní výdělek pracovních imigrantů se pohybuje zhruba mezi 11-13.000 Kč; ženy imigrantky vydělávají výrazně méně než muži (rozdíl činní cca 3 500 Kč);
  • za nejvyšší prioritu při výchově svých dětí imigranti považují to, aby se jejich děti naučily česky a vystudovaly univerzitu;
  • integrace dětí imigrantů do českého školství na všech stupních je důležitým nástroje integrace jejich rodičů;
  • školy nejsou dostatečně informovány o možnostech čerpání z grantových programů pro doplňkovou výuku českého jazyka pro dětí cizinců;
  • největším problémem spojeným se vzděláváním dětí imigrantů je neznalost českého jazyka a skutečnost, že tento problém není řešen systémově;
  • ženy-imigrantky stojí v centru udržování kulturních tradic země původu na druhé straně ženy-matky zprostředkovávají integrační strategie druhé generaci;
  • ženy-imigrantky jsou celkově méně informovány o podmínkách pobytu a práce v cílové zemi, častěji tedy mohou podléhat rizikovým situacím při uplatňování na českém trhu práce, což se projevuje nižšími mzdami, neplacenou prací a nevyužíváním kvalifikace;
  • Síť relevantních NNO poskytujících imigrantům a imigrantkám poradenské, sociální a vzdělávací služby není rovnoměrně rozložená po celém území ČR.
  • NNO pohybující se na poli integrace cizinců z tzv. třetích zemí jsou dostatečně informovány o možnostech čerpání prostředků z ESF, avšak jejich absorpční kapacita není optimální.

Další informace a výstupy z této analýzy bude možno nalézt v publikaci „Přistup imigrantek a imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR“, která bude v tištěné podobě k dispozici na MPSV ČR a od 5. 9. 2007 v elektronické podobě na stránkách www.esfcr.czwww.cizinci.cz

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail