ADT způsobuje pokles výkonnosti zaměstnanců a zvyšuje chyby z nedbalosti

Pokud organizace ignoruje symptomy ADT - ztráty pozornosti u svých zaměstnanců, může očekávat pokles výkonnosti, chyby z nedbalosti, nevyužití jejich duševního potenciálu. Jestliže nároky na zaměstnance dále rostou, vytváří se na pracovištích nepříznivá atmosféra plná napětí. Jejím produktem je růst absence a fluktuace.

Attention deficit trait (ADT), neboli ztráta pozornosti, je způsobena přetížením mozku. Hlavními symptomy jsou těkavost, roztržitost, netrpělivost, vnitřní panika. ADT je reálná hrozba pro každého, kdo dnes pracuje v oblasti managementu. Znalost této problematiky umožňuje zlepšit práci i život manažerů.

Jane, viceprezidentka velké společnosti, a Mike, CEO a její nadřízený, mají kanceláře hned vedle sebe, takže by spolu mohli komunikovat rychle a bezprostředně. Přesto spolu téměř nikdy nekomunikují. "Kdykoli přijdu do jeho kanceláře," vypráví Jane, "zvoní mu telefon, nebo někdo klepe na dveře, nebo začne vyzvánět můj mobil. Když se toto všechno uklidní, začne mi vykládat o nějaké záležitosti, kterou chce, abych vyřídila. V tom ho něco napadne, obrátí se k monitoru svého počítače a napíše někomu v rychlosti e-mail. Tak tak si stačíme říci jen o neodkladných záležitostech. Není však šance, abychom si spolu promluvili o něčem skutečně důležitém. Je to na zbláznění." Jane a Mike rozhodně nejsou nenormální, ale způsob jejich práce je prostě přivádí k šílenství.

SYMPTOMY ADT

To, co vyprávěla Jane, se stává normou pro přepracované manažery. Ti, kteří pracují podobným stylem, trpí neurologickým fenoménem, který autor článku nazývá ADT.

Lidé trpící syndromem ADT mají potíže s organizováním své vlastní činnosti, nedokáží pracovat s prioritami a řídit svůj čas. Tyto symptomy dokážou vážně narušit práci jinak nadaných manažerů. Pokud by Mike, Jane a další manažeři trpící ADT dokázali porozumět tomu, co se v nich děje, mohli by se naučit aktivně řídit svůj život místo aby jen panicky reagovali na problémy, které se na ně valí.

ADT je třeba rozlišovat od klinicky známé neurologické poruchy ADD (attention-deficit/hyperaktivity disorder), která má genetický původ a může se zhoršovat vlivem prostředí. ADT naproti tomu pramení výhradně z vlivů prostředí. Podobně jako například dopravní zácpa je ADT produktem moderního života, vyplývá z nároků, které si naše okolí klade na náš čas a na naši pozornost. Tyto nároky za poslední dvě desetiletí prudce vzrostly. Naše mysl je prostřednictvím smyslů neustále a neúměrně zaplňována informačním hlukem - událostmi, které nejsou tolik důležité - a mozek postupně ztrácí svoji kapacitu plně se soustředit na jednu věc.

Symptomy ADT přicházejí na člověka postupně. Postižená osoba neprožívá jednu výraznou krizi, ale spíše sérii drobných nepříjemných situací, kdy člověk dostává další a další požadavky a snaží se je stále usilovněji splnit. A přitom si uvědomuje, že to všechno nedokáže zvládnout tak dobře, jak by chtěl. Ten, kdo trpí syndromem ADT, pociťuje sice nízkou, ale stálou hladinu úzkosti a pocitů viny. Manažer je čím dál uspěchanější, odměřený a nesoustředěný, zatímco předstírá, že všechno je OK.

Studie tohoto problému prokázaly, že pokud mozek člověka musí zpracovávat závratné množství nejrůznějších dat, klesá jeho schopnost řešit problémy pružně a kreativně. Počet chyb tím roste.

JAK SE VYROVNAT SE SYNDROMEM ADT

Top management zatím pohlížel na příznaky ADT zkreslujícím pohledem pracovní morálky a charakteru. Zaměstnanci, kteří nedokážou držet krok s rostoucím množstvím pracovních úkolů, se považují za neschopné nebo slabé.

Syndrom ADT ovlivňuje nejen vnitřní prožívání a výkonnost člověka, ale i pracovní prostředí a atmosféru v organizaci. Následující opatření se ukázala účinná jak pro prevenci, tak pro léčbu ADT.

1. Podporujte pozitivní emoce

Nejdůležitějším krokem je vytvoření takového prostředí, v němž mozek člověka může fungovat nejlepším možným způsobem. To předpokládá vytvoření pozitivní emocionální atmosféry zbavené strachu z neúspěchu. Jak se ukazuje, emoce jsou skutečným vypínačem manažerské výkonnosti. Bylo neurologicky prokázáno, že syndrom ADT se uplatňuje mnohem méně často v takovém prostředí, v němž jsou lidé ve vzájemném fyzickém kontaktu, kde si vzájemně důvěřují a respektují se. V takových podmínkách se dá zvládnout i extrémní stres. Naproti tomu pokud lidé pracují ve vzájemné fyzické izolaci, jsou mnohem náchylnější na ADT. Platí pravidlo, že čím více jsme izolováni, tím více jsme náchylní na stres.

Poučení z těchto zjištění je jasné: podporou kontaktů mezi lidmi a omezením strachu se podporuje duševní výkonnost. Pokud má člověk po 4 až 6 hodinách práce příležitost k mezilidským kontaktům tváří v tvář s lidmi, kteří mu jsou blízcí, je to dobře pro jeho naladění, uspokojení z práce i výkonnost.

2. Nezapomínejte na péči o svůj mozek

Dostatek kvalitního spánku, zdravá strava a pohybová aktivita jsou důležité, chcete-li zůstat mimo oblast náchylnosti k ADT. Bohužel, příliš mnoho lidí porušuje zásady správné fyzické péče o mozek. Můžete se například snažit méně spát, abyste měli více času na zvládnutí pracovních úkolů. To je však přesný opak toho, co je třeba dělat, protože ADT nastupuje právě v takových případech, kdy člověk má spánkový deficit. Je dostatek důkazů o tom, že nedostatek spánku vyvolává nejrůznější problémy, například chybné rozhodování, pokles kreativity, bezohledné, unáhlené nebo neodpovědné chování. Lidé se ovšem různí v počtu hodin, které potřebují spát. Dobré pravidlo, jak poznat svoji potřebu spánku, je probudit se bez budíku.

Zdravá výživa hraje také důležitou roli ve správném fungování mozku. Mozek funguje mnohem lépe, pokud je hladina glukózy v krvi udržována na stálé úrovni. Chcete-li toho dosáhnout, omezte konzumaci cukru, moučníků a potravin z bílé mouky. Místo toho konzumujte uhlohydráty v ovoci, zelenině a celozrnném pečivu. Důležité jsou pro mozek i bílkoviny. Dobrou funkci mozku podporují i multivitaminy. Omezte konzumaci alkoholu, protože jeho nadměrné množství zabíjí mozkové buňky a urychluje ztrátu paměti. Pokud změníte stravu, aby vám lépe fungoval mozek, posílíte i svoje celkové zdraví a pravděpodobně se vaše tělo začne zbavovat nadbytečné hmotnosti.

Pokud si myslíte, že nemáte čas cvičit, zamyslete se nad tím znovu. Příliš dlouhé vysedávání u pracovního stolu má negativní vliv na jasnost a intenzitu mozkové činnosti. Fyzické cvičení naopak přispívá k tomu, že tělo produkuje řadu chemických látek, které podporují mozkovou činnost; jde například o endorfiny a serotonin. Čas, který strávíte fyzickým cvičením, se vám vrátí ve vyšší duševní výkonnosti. Pokud jste v práci a chcete vyloučit symptomy ADT, vstaňte od stolu a projděte se rychlejším krokem v hale nebo po schodech nahoru dolů. Už to vám přinese určitý výsledek.

3. Organizujte

Je důležité vyvinout určité taktiky k tomu, aby vaše pracovní činnost zůstala organizovaná a byla pod vaší kontrolou. Zorganizujte si svoji práci způsobem, který vám bude vyhovovat. Účelem je, aby se dezorganizace nestala překážkou v dosažení vašich cílů.

Především je třeba usilovat o to, abyste měli svoji pracovní činnost neustále pod vědomou kontrolou. To vyžaduje například rozčlenění velkých úkolů na malé, dobře zvládnutelné, nebo udržovat určitou část vašeho pracovního prostoru neustále v uspořádaném a přehledném stavu. (Nemusíte mít úhlednou a uspořádanou celou kancelář, stačí udržovat stálou uspořádanost v určité části vaší kanceláře.) Podobně se můžete snažit o to, abyste z určité části vašeho pracovního dne vyloučili schůzky, jednání, e-maily, telefonování a jiné rozptylující aktivity a získali tak čas na přemýšlení a plánování práce.

Když začínáte svůj pracovní den, nedopusťte, abyste se nechali pohltit čtením e-mailů a odpovídáním na ně nebo jakoukoli jinou činností s nízkou hodnotou důležitosti. Než odejdete z práce, udělejte si seznam nejvýše pěti priorit, na kterých budete pracovat následující pracovní den. A druhý den udělejte něco proti přívalu dokumentů, které se vám dostanou na stůl. Dobré pravidlo zní: Vezměte každý dokument do rukou jen jednou, seznamte se s jeho obsahem a pak s ním něco udělejte: předejte tu věc někomu k vyřízení, nebo to zařiďte sám, nebo dokument založte anebo ho vyhoďte. Také je dobré zjistit, v které části pracovního dne máte nejvyšší duševní výkonnost, pak se v této části dne věnujte těm nejdůležitějším úkolům a rutinní záležitosti dělejte v ostatních částech dne.

Uspořádejte si kancelář a její vybavení tak, aby to podporovalo duševní výkonnost. Pokud se dokážete lépe soustředit při určité hudbě, pouštějte si hudbu - nejlépe do sluchátek. Pokud se vám lépe přemýšlí ve stoje nebo v chůzi, vstaňte nebo choďte. Všechny takovéto maličkosti pomáhají v boji proti syndromu ADT.

4. Zvolněte pracovní tempo

Udělejte si čas na to, abyste se podívali na situaci s odstupem a pochopili správně, o co vlastně jde. Klaďte otázky, naslouchejte a snažte se dobře porozumět tomu, co vám lidé říkají a neuvést přitom mozek do stavu paniky.

Pokud se začnete cítit zavaleni určitou věcí (úkolem, projektem), zkuste tento trik: začněte se zabývat nějakým jednoduchým rutinním úkolem, který s tou věcí může nebo nemusí mít nějakou souvislost. Třeba napište někomu email na nějaké neutrální téma. Nebo začněte navrhovat titulní list projektu, nebo si na list papíru nakreslete obrázek vašeho domu, nebo věnujte pět minut intenzivnímu luštění křížovky. Jednoduché úkoly tohoto druhu dokážou uklidnit vaše podvědomí a vypnout alarmující signály, takže vědomí získá opět kontrolu nad situací.

Posledním krokem je připravit se na příští atak ADT. Jak? Tím, že si někam na vaše pracoviště - na dobře viditelné místo - umístíte přehled hlavních bodů prevence a zvládání ADT. Vědomí, že jste připraveni a umíte se syndromu ADT bránit, snižuje pravděpodobnost, že vás ADT napadne a přemůže.

ČÍM FIRMY ZHORŠUJÍ SYNDROM ADT

Až příliš často dochází k tomu, že f i r m y vyvolávají a zhoršují syndrom ADT u svých zaměstnanců tím, že od nich chtějí, aby mysleli rychle a ne hluboce. Firmy také žádají od svých zaměstnanců práci na několika překrývajících se projektech a iniciativách najednou. Výsledkem pak je povrchní, druhořadé myšlení. Ještě horší je to, že organizace, které žádají od svých zaměstnanců příliš mnoho úkolů najednou, mají sklon jednak odměňovat ty lidi, kteří jsou ochotni brát na sebe neúnosný náklad práce, a jednak trestat ty, co odmítají tento způsob práce a raději chtějí zůstat soustředěni. V jedné organizaci například nechali odejít jednoho z nejtvořivějších a nejtalentovanějších zaměstnanců jen proto, že se chtěl soustředit a ne rozptylovat svoje síly na více úkolů najednou a pracovat v neustálém přetížení. Organizace nedokázala připustit, že by schopný člověk mohl mít právo říci "ne" na další a další úkoly vkládané na jeho bedra.

Nadto všechno ještě mnohé organizace dělají chybu v tom, že nutí zaměstnance dělat víc a víc a zároveň s tím omezují podpůrný personál. Takové organizace na tom dlouhodobě prodělávají, protože pokud manažeři a vysoce kvalifikovaní odborníci nemají komu delegovat úkoly a musí sami sobě být asistenty pro administrativu, přestávají být schopni věnovat se naplno skutečným prioritám své pracovní role.

Chce-li firma učinit něco proti ADT a zároveň lépe využít duševní potenciál každého zaměstnance, měla by investovat do zaměstnaneckých výhod a tím vytvořit pozitivní atmosféru na pracovištích.

Příkladem firmy, která to umí, je americká softwarová firma SAS Institute. Ve firmě existuje sedmihodinový pracovní den, který končí v pět odpoledne. Zaměstnancům je k dispozici velká tělocvična, velké zařízení péče o malé děti, jídelna, kde mohou rodiče poobědvat se svými dětmi, neomezený počet dnů volna pro případ, kdy se člověk necítí dobře. Atmosféra v SAS je uvolněná, vřelá, je zde mnoho příležitostí, aby lidé mohli spolu mluvit. Fluktuace zde nepřevyšuje 5 %. SAS šetří miliony dolarů na nábor a přípravu nových zaměstnanců, protože lidé odsud zpravidla neodcházejí jinam. Něco takového jako syndrom ADT tam neexistuje.

ZÁVĚR

Vedoucí pracovníci mohou udělat hodně pro prevenci ADT také tím, že budou lidem přednostně zadávat úkoly s ohledem na jejich silné stránky, tedy na to, co dokážou dobře zvládnout. Pokud se od lidí žádá něco, co daleko přesahuje jejich možnosti nebo co se soustřeďuje na jejich slabiny, stres zákonitě roste a ADT je na světě.

Nejdůležitější krok, který by měl vedoucí pracovník učinit, je vzít syndrom ADT a jeho negativní účinky na produktivitu na vědomí. To pomůže eliminovat morální odsuzování těch, kteří klesají pod tíhou úkolů a signalizují potřebu pomoci. Dejme lidem možnost žádat pomoc, buďme vnímaví k signálům stresu a pozitivně reagujme. Uděláme tím hodně pro podporu takového prostředí, které všestranně napomáhá produktivitě i radosti z práce.

ZDROJ:
Mezi manažery se šíří epidemie ADT [online]. Moderní řízení, 2005 [cit. 09-14-2005]. Dostupný z WWW: <http://modernirizeni.ihned.cz/1-10018440-16626440-600000_detail-2b>. Výtah redakce z článku Hallowell, E. M.: Why Smart People Underperform. Harvard Business Review, 1/2005, s. 55 - 62.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail