10 otázek na téma koordinátor BOZP na staveništi

Požádala jsem Ing. Milana Moravce, vedoucího stavebního oboru Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu, aby zodpověděl dotazy na téma koordinátor a zhodnotil situaci na pražských staveništích.

1. Jaké máte z pohledu inspektora práce zkušenosti s funkcí koordinátora?

Ještě donedávna bych se nemohl  k této otázce vyjádřit. Koordinátorů bylo málo z důvodu, že mnohé stavby měly stavební povolení ještě z roku 2006, kdy povinnost koordinátora BOZP ještě nebyla zavedena. Teprve teď mohu situaci zhodnotit. Asi nejlépe jsou na tom středně velké firmy (investoři). Myslím spíš podle finanční velikosti, než podle počtu zaměstnanců. Obvykle koordinátora najímají, mají menší počet staveb, takže situaci zvládají. U malých firem, pokud stavba dosáhne na potřebu koordinátora, je situace horší obvykle z důvodu nevědomosti. Obtížně se orientují ve složité legislativě, bezpečnost práce si zajišťují samy apod. Problémem jsou firmy největší, i když to samozřejmě není pravidlo.  Neplatí to pro firmy, které řeší státní zakázky nebo zakázky pro město. Tam si je investor obvykle vědom, jak vše má správně probíhat a pohlídá si to. V soukromém sektoru je to jiné. Vše vypadá dobře papírově, ale skutečnost je jiná. Vědí, že mají koordinátora mít, ale někdy tuto povinnost zkouší obcházet. Myslí, že se jim vyplatí zaplatit raději pokutu, než vynaložit náklady na bezpečnost práce. V jiných případech koordinátora mají, ale má toho na starosti tolik, že nestíhá a pak chybí tam, kde je ho zrovna potřeba.

2. Kdo má za povinnost koordinátora určovat?

Ze zákona (§ 14 z. č. 309/2006 Sb.) určuje koordinátora zadavatel stavby, ale praxe je taková, že mnohdy se zadavatel stavby snaží této povinnosti zprostit a smluvně ji přenáší na generálního dodavatele. Možná by bylo praktičtější, kdyby i v zákoně bylo ustanoveno, aby koordinátora určoval hlavní dodavatel stavby. Dříve, před nabytím účinnosti z. č. 309/2006 Sb., zodpovídali za bezpečnost práce hlavní stavbyvedoucí a to jsou lidé, kteří mají praxi. Vezměme například případ úspěšného lékaře (a ten jsme tady i měli), který si chce postavit kliniku. Sežene peníze, dnes je to možné i z eurodotací apod. Stavba bude požadovat koordinátora, ale dotyčný lékař, který je možná i trochu ekonom, se ve stavebnictví neorientuje. Nebo třeba malá obec, kde je minimum zaměstnanců ve veřejné správě, si chce postavit čistírnu odpadních vod. Získají peníze od státu, z EU, měli by jmenovat koordinátora. Samozřejmě je pro ně také lepší najmout si dodavatele, který potřebné zařídí.

3. Jakou kvalifikaci by měl mít koordinátor?

Kromě dobře vykonané zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora BOZP na staveništi by měl mít i kvalifikaci stavební, minimálně střední školu s maturitou, ale to je vlastně i podmínka pro připuštění ke zkoušce z odborné způsobilosti. Zatím platí přechodné pětileté období, až do konce r. 2011 může zastávat tuto funkci bez zmíněné zkoušky. Musí mít celkový přehled o stavbě, předvídat, jaká nebezpečí se mohou přihodit. Někteří koordinátoři, kteří mají odbornou zkoušku, si k ruce mohou vzít další pomocníky, kteří se teprve zacvičují.

4. Existuje někde seznam koordinátorů BOZP?

Pokud vím, u České společnosti stavebních koordinátorů takový seznam existuje. Je tam poměrně dost záznamů. V Praze je koordinátorů také hodně. Myslím, že je to pro „bezpečáky“ zajímavá práce, dostanou se k lepším zakázkám.

5. Kdy (v jaké fázi projektu) je třeba určit koordinátora? Jednou z nejčastějších otázek, které přicházejí do naší redakce na toto téma je: zadavatel stavby najme jednoho zhotovitele, který později najme další zhotovitele. Určuje se tedy koordinátor BOZP dodatečně? Je třeba zajišťovat koordinátora, i když se firmy na stavbě nepotkají?

Lze ho určit i dodatečně, i když by měl být znám už ve fázi projektové dokumentace. Stavební úřady by si to měly zkontrolovat. Ve chvíli, kdy generální dodavatel najme jednu podnikající fyzickou osobu, už je povinnost daná. I když se tam nepotkají, protože v rámci novely z. č. 309/2006 Sb. vypadlo v § 14 odst. 1 slovo současně. Pokud se tam opravdu firmy střídají, koordinátor bude fungovat pouze ve chvíli, kdy firma předává staveniště druhé firmě. To asi lze pouze u jednodušších staveb, jinak je časově výhodnější dělat víc činností najednou. Ale to  záleží na investorovi. Každý zadavatel stavby musí, a mělo by to být i v jeho zájmu, sledovat, kdo na stavbě pracuje. Musí si hlídat, kdy mu povinnost mít koordinátora vznikne. Ale jak už jsem řekl, může to nechat smluvně na generálním dodavateli.

6. Zpracovává koordinátor plán BOZP?

Nemusí ho zpracovávat, ale určitě by se na něm měl podílet. Už ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby. Plán by měl být její součástí. Jsou firmy, které se zabývají pouze projektovou dokumentací. Občas organizace posílají dokumentace k posouzení k nám na inspektorát.

7. Jaké hlavní body by měl plán BOZP obsahovat?

Postup prací, zabezpečení staveniště (nejenom pro dělníky, ale i proti vniknutí třetích osob, například dětí), označení tabulkami. To je většinou v pořádku. Nebývá vyhrazená místnost pro  porady, prostředky pro 1. pomoc – lékárničky. Na to se často zapomíná. Vždy jim napíšeme, že je to potřeba doplnit, ale nestalo se, že bychom kvůli tomu zastavili stavební řízení. Nechceme házet firmám klacky pod nohy. Občas se také stává, že dokumentace je zkopírovaná z internetu a konkrétnímu staveništi to neodpovídá. Například firma stavěla přístupovou cestu a v plánu byla pasáž o práci ve výškách a nad volnou hloubkou.

8. Má koordinátor pravomoc školit zaměstnance?

Školit může. Nikde není dáno, že by nemohl. On zná rizika, ví jaká rizika od všech firem přicházejí. Naopak by bylo dobré, pokud stíhá, aby zaměstnance před zahájením jejich práce proškolil. Protože právě koordinátor by toho měl vědět o bezpečnosti na stavbě nejvíc.

9. Kdy je potřeba více koordinátorů na staveništi?

Počet koordinátorů by se měl odvíjet od velikosti stavby. To je asi jasné. Zatím jsme tak velkou stavbu, kde by bylo potřeba více koordinátorů, nekontrolovali. Ale viděl bych to například u staveb silnic – na poměrně velké ploše pracuje hodně firem na nezávislé stavební povolení. Nebo by to mohla být velká nákupní centra, letiště. Tam bych to viděl na dva koordinátory.

10. Jak byste zhodnotil situaci na staveništích v Praze, kde je pole Vaší působnosti coby inspektora práce?

V Praze je alarmující velký počet pracovních úrazů, i smrtelných. Často bývá příčinou, a o tom se moc nemluví, jazyková bariéra. Na stavbě pracují lidé různých národností. Nedávno byl problém pádu břemene z jeřábu, kdy jeřábník byl ze Slovenska a signalista z Ukrajiny. Ve chvíli, kdy nastal nějaký problém s břemenem, signalista začal křičet, ale jeřábník mu nerozuměl a zvedal břemeno tak dlouho, až se vyháklo a spadlo na sousední pozemek.

Dalším problémem je, stejně jako u obchodních řetězců, tlak na dodavatele s cenami. Tlačí se na snížení ceny stavebních prací a odnese to bezpečnost práce, která vše „zdržuje a prodražuje“. Pokud dodavatel bude jít chtít výš s cenou, vybere se jiná firma. Je to riziko majitelů firem, že se stane například smrtelný úraz, ale přesto jsou ochotni riskovat.

O pracovní úrazovosti ve stavebnictví od r. 2003 si můžete udělat přehled podle v následující tabulky.