1. leden 2009 a nové právní předpisy

Velká neboli koncepční novela zákoníku práce, která je nezbytná na základě změn, které provedl Nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb.  se sice snad  připravuje na MPSV, nicméně  v letě avizovaný termín pro její předložení vládě (konec letošního roku) zajisté nebude dodržen, protože v současné době není žádný materiál ani v připomínkovém řízení.

Druhým avizovaným zákonem byl v letošním roce projednávaný věcný záměr zákona o vyhrazených technických zařízeních. Ten je projednán, nyní by se mělo pracovat na jeho paragrafovém znění, podle věcného záměru byla jeho účinnost stanovena k datu 1. 1. 2010.  Koncem roku vyjde ve Sbírce zákonů ještě nařízení vlády o o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady), toto nařízení vlády je již zařazeno na program vlády, ale ještě nebylo publikováno ve Sbírce zákonů. 

Z oblasti zdravotnictví byla avizována na podzim  poměrně velká novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Původně byla její účinnost stanovena také k datu 1. 1. 2009, ale zde termín dodržen nebude, protože materiál ještě není v Parlamentu. Jde však o transposiční novelu (zapracovává nové předpisy Evropského společenství), proto bude její urychlené přijetí po Novém roce pravděpodobně nezbytné.  Nad trojicí zdravotnických zákonů – zákonem o zdravotních službách, zákonem o specifických zdravotních službách a zákonem o zdravotní záchranné službě visí otazník. Zatím jsou předloženy k projednání do vlády. Nás bude v té souvislosti zajímat především zákon o specifických zdravotních službách, který by měl institucionalizovat pracovnělékařskou péči a udělat pořádek v preventivních prohlídkách zaměstnanců.

 Nový rok 2009 však přesto přinese značné legislativní změny. Předně vstoupí v účinnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 382/2008 Sb. Tato novela zavede systém tzv. Zelených karet na jejichž základě budou moci cizinci pracovat v České republice, tato změna se dotkne i naší oblasti BOZP, protože budeme muset tyto lidi školit z předpisů BOZP.  Další významnou novinkou bude nabytí účinnosti zákona č., 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a v té souvislosti i nabytí účinnosti ustanovení § 192 až § 195 zákoníku práce.  Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti totiž bude nemocnému poskytovat náhradu  mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) zaměstnavatel. Právní úprava této náhrady je obsažena v ustanoveních § 192 až § 195 zákoníku práce. Od dávek nemocenského se tato náhrada liší tím, že je poskytována za zameškané pracovní dny, ne za dny kalendářní, neboť se vychází z principu, že pracovní neschopnost je překážka v práci na straně zaměstnance a náhrada mzdy, platu či odměny z dohody o pracovní činnosti se poskytuje za pracovní dny. V praxi proto bude záležet na tom kolik pracovních dnů zaměstnanec má podle rozvrhu směn v daném období 14 kalendářních dnů odpracovat.  

 Přitom je třeba si však uvědomit, že zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů zavedl tzv. karenční dobu, tedy dobu tří pracovních dnů, po kterou  ze zákona právo na náhradu  mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší. Na to reagoval v letošním roce Nález Ústavního soudu Pl. 2/08 , když konstatoval, že „Zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti je v rozporu s ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny, konkrétně s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.“  Nález Ústavního soudu však reagoval na pouze na změnu  ustanovení § 15 odst. 1, odst. 3 a § 16 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších zákonů, které platilo v letošním roce a nezrušil karenční dobu v ostatních zákonech o nemocenském pojištění ani v zákoníku práce. Výsledkem je tedy legislativní stav, kdy  po II. pololetí r. 2008, kdy karenční doba podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění neplatila bude opět od 1. ledna 2009 platit, protože tak je uvedeno v § 192 odst. 1 zákoníku práce  a ten nebyl citovaným Nálezem Ústavního soudu dotčen. Proto je třeba v praxi vycházet z  ustanovení § 2 zákoníku práce, podle kterého práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. K odchylné  úpravě práv nebo povinností může dojít smlouvou a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 305 zákoníku práce) též vnitřním předpisem.

Další zajímavostí, která v té souvislosti je také již veřejností konzultována je, že od 1. ledna 2009 bude mít zaměstnavatel podle výslovného znění § 192 odst. 6 zákoníku práce právo kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tj. především povinnost  zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti  vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu a  stejnopis tohoto záznamu  doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Na základě těchto zjištěných skutečností může zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy (platu) se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností  snížit nebo neposkytnout.

K problémům které se v souvislosti se zavedením tohoto nového systému zajištění zaměstnance po dobu pracovní neschopnosti vyskytnou se budeme vracet v naší poradně.

Vše nejlepší v novém roce všem čtenářům naší rubriky přeje autorka