Značení nebezpečných míst

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl Ing. Jiří Tilhon z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Mám dotaz ohledně označení nebezpečných míst. Na novém úseku našeho pracoviště je schodiště do patra a pod ním vznikl prostor, kdy hrana je ve výšce zhruba 160 cm. V tomto prostoru není žádná technologie, pouze volný prostor. Je nutné ho barevně označit, nebo stačí řetízek mezi sloupy a značka zákazu vstupu? Další dotaz mám ohledně značení schodů - stačí je označit žlutou barvou, nebo platí žlutočerné pruhy?

Legislativní vymezení

Dříve než se budeme zabývat samotným dotazem, je vhodné zmínit právní předpisy, které je možné použít při uplatňování příslušných požadavků. Jako prvním ustanovením začneme § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, který na zaměstnavatele klade povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. S tím úzce souvisí požadavek zákona č. 309/2006 Sb., o  zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména § 2 odst. 1 písm. a), který mimo jiné konkretizuje povinnost zaměstnavatele zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané. Přitom je nutné dodržet ustanovení § 6 odst. 1 téhož zákona, že na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Máme-li toto jasné vymezení mandátu, můžeme se zabývat zněním nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (dále jen NV 101/05 Sb.), o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády č. 362/2005 Sb. (dále jen NV 362/05 Sb.), o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a nařízení vlády č. 11/2002 Sb. (dále jen NV 11/02 Sb.), kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

Pracoviště ve výšce

Vzhledem ke konstrukci dotazu a nemožnosti zcela jasné a konkrétní představy, o jaké pracoviště a plošiny jde, začnu polemikou k řetízku mezi sloupy. Takovýto řetízek je akceptovatelný odnímatelný prvek u nákladových ramp, kdy v mezičase nepoužívání rampy k nakládce a vykládce slouží jako systém ohraničující vymezený prostor a částečně zamezující pádu z rampy. U klasického pevného zábradlí lze hovořit o tom, že zabraňuje pádu – takovou funkčnost od řetízku (či řetězu) mezi sloupy nelze očekávat. Z dotazu však vyplývá, že popisované patro neslouží jako rampa a snímatelný řetízek zde tak nemá své opodstatnění. Je proto nutné vybavit takovýto prostor pevnou konstrukcí, která zamezí pádu z výšky či propadnutí.

Ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) NV 362/05 Sb., zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Ve smyslu čl. 3.3.4 přílohy k NV 101/05 Sb. nesmí být zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky s podlahou umístěnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou. V souladu s čl. 3.3.5 téže přílohy je nutné zřídit zábradlí, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m (pozor, nezaměňovat s požadavkem na výši okopné – ochranné lišty lešení o výšce min. 0,15 m dle čl. I.2 přílohy k NV 362/05). Článek 5.6 téže přílohy blíže definuje některé charakteristiky komunikací a stanovuje, že komunikace provedené jako roštové mosty, lávky, galerie, schodiště a ochozy musí mít šířku nejméně 0,5 m a musí mít po celé ploše pevnou, rovnou podlahu upravenou tak, aby jí nemohly propadávat předměty ohrožující bezpečnost osob, podél boků u podlahy musí být opatřeny ochranou lištou o výšce nejméně 0,1 m a musí být podél volného okraje vybaveny vhodnou ochrannou konstrukcí. Vhodnou konstrukcí se rozumí zábradlí nebo jiná rovnocenná konstrukce o dostatečné výšce a s výplní zabraňující propadnutí osob. Pro volné strany schodů a odpočívadel platí požadavek čl. 5.10 NV 101/05 Sb., že musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně.

Bezpečnostní značení

§ 3 odst. 9 NV 11/02 Sb., stanovuje, že značky označující komunikace pro vozidla a pojízdná zařízení ve vnitřních pracovních prostorách objektů mají viditelné souvislé pruhy, jejichž barva musí být kontrastní s povrchem komunikace. Pruhy mají zpravidla bílou nebo žlutou barvu a jsou umístěny tak, aby vymezovaly bezpečnou vzdálenost.

S použitím tohoto ustanovení pak lze uplatnit čl. 5.10 přílohy k NV 101/05 Sb., že ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. V obecné rovině lze připomenout ustanovení čl. 5.1 téže přílohy, že dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách (dále jen „komunikace") včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců, zdržujících se v jejich blízkosti. Od ostatních ploch se stejnou úrovní musí být komunikace výrazně odlišeny a musí být dostatečně široké a trvale volné. Komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat; není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí byt široké nejméně 1,1 m.

Závěr

Vzhledem k menší konkrétnosti dotazu, který tak neumožňuje vytvoření přesné představy dispozičního uspořádání pracoviště a jeho konkrétního určení, byla odpověď koncipována jak s použitím konkrétní odpovědi (pevné zábradlí, označené stupně schodů jednotnou barvou), tak i obecné odpovědi, která by mohla připadnout v úvahu při posuzování předmětného pracoviště a přístupových komunikací.

Při čtení dotazu lze ještě dovodit představu, že vystoupením do patra se před pracovníkem otevře volný prostor, v němž není žádné technické či technologické zařízení a zaměstnavatel hodlá zabránit zaměstnancům ke vstupu do takovéhoto prostoru. Pak by stačil zmiňovaný snímatelný řetízek mezi sloupy se značkou zákazu vstupu. Ale to by mohl být umístěn již na úrovni prvého schodišťového stupně, protože by v takto vymezeném prostoru nemělo docházet k žádné pracovní činnosti – kromě úklidu.

Zajímavou fotografii k bezpečnostnímu značení schodů poslal Ing. Mojmír Klas, CSc.

Značení schodů

Autor článku: 

Komentáře

Jiný názor.

04.01.2016 - 12:47 Ing. Vít Hofman
Trochu nechápu spekulativní a až nic neříkající odpověď, proto si dovolím přiložit svůj asi trochu praktičtější názor. Pokud řetízek opatřený na viditelném místě tabulkou se zákazem vstupu vyloučí, aby se osoby při pohybu mohly uhodit např. do hlavy nebo i jiných částí těla, považoval bych toto za dostatečné opatření. Pokud by vzhledem k povaze provozu i přes přítomnost řetízku se zákazovou tabulkou, riziko "nárazu" osob do hrany schodiště přetrvávalo, tuto hranu bych doporučil označit žlutočerným šrafováním. Co se týče označení prvního a posledního stupně schodiště, domnívám se, že musí být značeno skutečně žlutočerným nebo červenobílým šrafováním a to tak, aby toto šrafování bylo viditelné jak při výstupu tak sestupu. Usuzuji tak zejména s ohledem přílohu NV. č. 101/2005 Sb., bod 5.10 s přihlédnutím k bodu 5.21 a dále s přihlédnutím k bodu 2, přílohy k NV. č. 11/2002 Sb.

Re: Jiný názor.

04.01.2016 - 21:22 Tomáš Neugebauer
Pane Hofmane, já chápu proč je odpověď spekulativní a až nic neříkající, jak jste uvedl. Z odpovědi je zcela zřejmé, že p. Tilhon nepochopil, nač se jej tázající ptá. Zcela nesmyslně do odpovědi zamotal pracoviště ve výšce, které není vůbec součástí dotazu. Plně se ztotožňuji s řešením, které uvádíte v druhém a třetím odstavci. Nemohu však souhlasit s tím, co uvádíte v závěrečných dvou odstavcích. Ani podle současného platného právního předpisu, ani podle předcházejícího předpisu, nebylo nikdy nutné schody označovat žlutou barvou, natož žlutočerným šrafováním. To zavedla praxe, nikoliv právo. U schodiště se nejedná o nebezpečný prostor ve smyslu bodu 5.21 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., a proto není možné tento bod uplatnit. V praxi je nutné důsledně použít ustanovení bodu 5.10 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., tzn., že musí být zajištěno, aby první a poslední schodišťový stupeň v každém rameni schodiště byl ve stavbách pro výrobu a skladování rozeznatelný od okolní podlahy. Jakým způsobem bude rozeznatelný je plně v kompetenci zaměstnavatele. Postačí například, když podlaha bude šedivá, že uvedené schodišťové stupně budou například zelené. Stačí to i v případě, že všechny schodišťové stupně jsou zelené. Právní předpis nedává požadavek na označení hrany schodišťového stupně, ale na označení schodišťového stupně. Tedy pokud je podlaha šachovnicová (střídající se bílé a černé dlaždice o velikosti hrany 15 cm), stačí, když schodišťový stupeň je šedivý (stupeň musí být rozeznatelný, nikoliv významně rozeznatelný).

Re: Jiný názor.

04.01.2016 - 21:49 Vít Hofman
Jelikož samo nařízení vlády 101/2005 Sb., stanoví, že první a poslední stupeň každého schodišťového ramene musí být rozeznatelný od okolní podlahy (tedy nařízení připouští, že zde existuje riziko zakopnutí a následného pádu osob), předpokládám, že právě toto nařízení o těchto místech, tedy nástupních a výstupních místech každého schodišťového ramene uvažuje jako o nebezpečném prostoru. Vím jaké je praxe a že se běžně stupně jen "zvýrazňují", např. právě jinou dlážkou. Budu tedy rád, pokud mi nějak vyvrátíte, že právě nástupní a výstupní stupně nejsou nebezpečným prostorem. Dle mého názoru splňují přesně jeho definici - "nebezpečný prostor, v němž vzhledem k povaze práce existuje riziko pádu zaměstnanců..." Každopádně děkuji za odpověď.

Re: Jiný názor.

04.01.2016 - 23:48 Tomáš Neugebauer
Pane Hofmane, zde se již dostáváme na tvrdě teoretickou rovinu a je nutné to tak brát. Tolik jen na úvod. Uvádíte: "Jelikož samo nařízení vlády 101/2005 Sb., stanoví, že první a poslední stupeň každého schodišťového ramene musí být rozeznatelný od okolní podlahy (tedy nařízení připouští, že zde existuje riziko zakopnutí a následného pádu osob)". To je však jen spekulace, neboť není uvedeno z jakého důvodu má být rozeznatelné. Nemusí to být z důvodu zakopnutí a následného pádu, ale například jen z důvodu upozornění na měnící se druh komunikace, jež má zvýšit ostražitost (míra rizika není vyjádřena). Rozeznatelný prvek může mít jen charakter bezpečnostní značky výstrahy - změna úrovně komunikace (to by odůvodňovalo použití žluté barvy). V čl. 21 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. se uvádí: "Pokud se na pracovišštích vyskytuje nebezpečný prostor, v němž vzhledem k povaze práce existuje riziko pádu zaměstnanců nebo předmětů, musí být toto místo vybaveno zařízením, které zabraňuje nepovolaným osobám v přístupu do tohoto prostoru. Nebezpečný prostor musí být výrazně označen značkou.13) Na ochranu zaměstnanců, kteří mají oprávnění ke vstupu do nebezpečných prostorů, musí být přijata přísluššná organizační opatření". Z toho vyplývá, že se použije v případě, že riziko pádu zaměstnanců je ve vztahu k povaze práce, nikoliv k povaze objektu nebo jeho stavební části. Avšak běžná chůze po schodišti není výkonem práce, ale výkonem chování na pracovišti zaměstnavatele. Proto v rámci školení BOZP nemusíte zaměstnance školit z bezpečné chůze po schodišti a oni přesto jsou povinni na nich provádět bezpečnou chůzi [§ 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce] na rozdíl od zapínání a vypínání počítače (§ 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb.), který má dnes téměř každý doma a běžně jej používá, přesto však je povinnost to školit, neboť se jedná o výkon práce. Vámi zmíněné ustanovení se použije například při opravě schodiště nebo při jeho malování, kdy hrozí pád po uklouznutí po rozlité malbě, nebo v případě opravy schodiště po demontáži zábradlí.

Re: Jiný názor.

05.01.2016 - 00:04 Vít Hofman
Samozřejmě tak jak to píšete, to smysl dává a nemám potřebu tvrdit, že nemáte pravdu. Jen to cítím trochu jinak. V oné povaze práce např. shledávám i to, že daná práce (prováděná právě ve stavbách pro výrobu a skladování), vyžaduje chůzi po schodišti a to např. i chůzi, při níž jsou ručně manipulována břemena a hrozí tak zvýšené riziko přehlédnutí schodu. Snad se však shodneme, že ono žlutočerné šrafování je ve většině případů jedním z nejvýraznějších, nejméně přehlédnutelných a tím i nejvíce bezpečnost zvyšujících forem rozlišení schodišťových stupňů a jeho použitím se provozovatel žádné chyby nedopustí. S pozdravem, V. Hofman.

Re: Jiný názor.

05.01.2016 - 11:40 Tomáš Neugebauer
Plně s vámi souhlasím, že žlutočerné šrafování je nejvýhodnějším řešením. A jak již jsem uvedl ve své předcházející reakci, je plně na zaměstnavateli jakým způsobem se rozhodne schody odlišit, tedy použije-li žlutočerné šrafování, je to jeho rozhodnutí a v žádném případě nechybuje. Na druhou stranu je nutné uvést, že k tomuto způsobu odlišení schodišťového stupně od podlahy ho nikdo nemůže nutit (mám na mysli především auditory, kteří to občas zkoušejí).

žádost

05.01.2016 - 08:54 Mojmír Klas
Pane inženýre, na svých webových stránkách www.mojmirklas.cz zveřejňuji zajímavé informace k BOZP při pracích ve výšce. Prosím, mohu Váš článek (samozřejmě s uvedením autor) na těchto stránkách zveřejnit? Děkuji

Označování schodů - odborně správná odpověď

07.01.2016 - 10:07 Zdenek Šenk
Učíme se psát rok 2016 a také se učíme (na webu bozpinfo.cz) jak správně označovat schody. Po 11 letech od nabytí účinnosti NV č. 101/2005 Sb. (1. března 2005) se nemohou odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (OZO BOZP) dohodnout na triviální záležitosti, jako je správné označení schodišťových stupňů. Naštěstí nikdo do diskuze nevložit názor, že musí být označeny nejenom schody ve stavbách pro výrobu a skladování, ale všechny schody po kterých se u zaměstnavatele zaměstnanci a další osoby pohybují, , ale je vhodné řešit věci postupně. 1. Musíme si uvědomit co je cílem BOZP? Odpověď: Cílem BOZP je snaha zaměstnavatele, aby zaměstnanec odcházel ze zaměstnání tak, jak do zaměstnání přišel, tzn. nezraněn a bez poškozeného zdraví. Dá se také říci, že rozhodující je výsledek (zaměstnanec je zraněn a nebo k úrazu nedojde). Výsledek vždy nezávisí zcela na nás, protože můžeme realizovat bezpečnostní opatření, ale k úrazu a nebo poškození zdraví stejně dojde. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se pro dosažení shora uvedeného cíle BOZP přistupovalo k otázkám BOZP z pohledu prevence. Jinak řečeno nehledejme jak pro BOZP něco přínosného neudělat, ale přemýšlejme (nad rámec právních požadavků) co přínosného pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců zajistit anebo realizovat. 2. Kolik paragrafů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví potřebuje zaměstnavatel a jeho OZO BOZP pro zajištění BOZP? Odpovědný zaměstnavatel a osvícený ,,bezpečák" (OZO BOZP) nepotřebuje pro zajištění BOZP ustanovení čl. 5.10 NV č. 101/2005 Sb., protože oběma stačí § 101 odst. 1 ZP: ,,Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce." 3. Velmi sporné úvahy ,,profesionálů BOZP". 3.1 ,,Takovýto řetízek je akceptovatelný odnímatelný prvek u nákladových ramp, kdy v mezičase nepoužívání rampy k nakládce a vykládce slouží jako systém ohraničující vymezený prostor a částečně zamezující pádu z rampy." (pan Jiří Tilhon) Reakce na úvahu: Pro rampu jsou stanoveny zcela jiné bezpečnostní zásady (rampa musí mít vždy označenou hranu + u rampy sloužící i pro pěší musí být snímatelné zábradlí). Řetízek nemá na rampě co dělat, protože ten pádu osoby z rampy ani částečně nezabrání. 3.2 ,,Tedy pokud je podlaha šachovnicová (střídající se bílé a černé dlaždice o velikosti hrany 15 cm), stačí, když schodišťový stupeň je šedivý (stupeň musí být rozeznatelný, nikoliv významně rozeznatelný). (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Důležitý je výsledek, viz shora uvedené (nikdo nesmí ze schodů spadnout). Vést akademické debaty o tom, zda je označení rozeznatelné a nebo významně rozeznatelné k ničemu rozumnému nevede. 3.3 ,,To je však jen spekulace, neboť není uvedeno z jakého důvodu má být rozeznatelné. Nemusí to být z důvodu zakopnutí a následného pádu, ale například jen z důvodu upozornění na měnící se druh komunikace, jež má zvýšit ostražitost (míra rizika není vyjádřena)." (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Pokud není ,,míra rizika vyjádřena" a nevíme ,,z jakého důvodu má být schod rozeznatelný" tak dochází ke ,,spekulaci" a zaměstnanec i s návštěvou musí spadnout z neoznačených schodů. Nevím co dodat, snad jen - prevenci v BOZP si představuji jinak. 3.4 ,,Z toho vyplývá, že se použije v případě, že riziko pádu zaměstnanců je ve vztahu k povaze práce, nikoliv k povaze objektu nebo jeho stavební části. Avšak běžná chůze po schodišti není výkonem práce, ale výkonem chování na pracovišti zaměstnavatele." (pan Tomáš Neugebauer) Reakce na úvahu: Pokud není ,,běžná chůze po schodišti výkonem práce, ale jedná se výkon chování na pracovišti" tak to už je úvaha, která skutečně stojí za vážné zamyšlení??? 4. Odborně správná odpověď na položené otázky. 4.1 Otázka: Na novém úseku našeho pracoviště je schodiště do patra a pod ním vznikl prostor, kdy hrana je ve výšce zhruba 160 cm. V tomto prostoru není žádná technologie, pouze volný prostor. Je nutné ho barevně označit, nebo stačí řetízek mezi sloupy a značka zákazu vstupu? Odpověď na otázku: Doporučuji na hranu schodiště (ve výšce 160 cm) instalovat bezpečnostní hranu z pěnovky se žlutočerným šrafováním. Řetízek se značkou zákazu vstupu bych raději nahradil fyzickou překážkou (květiny v truhlíku, židle, nábytek) tak, aby byl umožněn jen občasný úklid sníženého prostoru, ale běžný vstup do prostoru by byl shora uvedeným opatřením významným způsobem znemožněn. 4.2 Otázka: Stačí označit schody žlutou barvou, nebo platí žlutočerné pruhy? Odpověď na otázku: 4.2.1 Na pohyb zaměstnanců po schodišti dopadá článek 5.10 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel ..." Poznámka: Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být schody označeny tak, aby na schodech nedošlo k úrazu zaměstnance z důvodu přehlédnutí začátku a nebo konce schodišťového ramene. Zaměstnavatel odpovídá za výsledek = nezraněný zaměstnanec. Závěr: Podle místních podmínek je nutné podlahovou krytinou/dlažbou zvýraznit začátek a konec schodiště a nebo provést dodatečné označení tak, aby bylo prokazatelné, že začátek anebo konec schodišťového ramene nebylo možné přehlédnout. 4.2.2 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 1 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob." Poznámka: Schody schodiště musí být nejenom zvýrazněny, ale musí být také řádně udržovány, viz. judikát NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 2697/2004: ,,Poškozená hrana schodiště - úraz s trvalými následky". Závěr: Všechna schodiště zaměstnavatele musí být zařazena do průběžných kontrol prováděných relevantními vedoucími zaměstnanci a také musí být schodiště zahrnuty do plánu prověrky BOZP, dle § 108 odst. 5 ZP. 4.2.3 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 2 NV č. 101/2005 Sb.: ,,Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení." Poznámka: V tomto ustanovení už nabádá zákonodárce zaměstnavatele k prevenci: vyhodnoť rizika + zvažuj možné zdroje ohrožení = zajisti bezpečnost zaměstnanců, viz shora uvedené ustanovení NV, ale stejný přístup k BOZP je uveden v § 101 odst. 1 ZP. Závěr: Pokud přehlédne zaměstnanec začátek/konec neoznačeného schodiště a spadne ze schodů, tak následky budou velice pravděpodobně velmi podobné u schodů pro výrobu/skladování jako u schodů v administrativní budově. Výstupem z posouzení rizik při pohybu zaměstnanců po všech schodištích zaměstnavatele (bez rozlišení) proto musí být bezpečnostní opatření, že první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém schodišťovém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy. 4.2.4 Další minimální požadavky na bezpečný pohyb zaměstnanců po schodišti jsou v uvedeny § 3 odst. 3 písm. f) NV č. 101/2005 Sb.: ,,Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit: f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů." Poznámka: Minimálně na únikových cestách musí být stanoveno a realizováno bezpečnostní opatření, že první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém schodišťovém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy i v případě mimořádné události, tzn. označení schodů musí být světelnou paměť, pokud není rozeznatelnost schodů zajištěna jinak, např. nouzovým osvětlením. Závěr Fotografie od pana Mojmíra Klase je pěkným příkladem správného přístupu k BOZP, kdy zaměstnavatel nad rámec právních předpisů (preventivní přístup) usměrňuje jednání svých zaměstnanců s cílem minimalizovat vznik úrazu a poškození zdraví zaměstnanců. Zpracoval dne 6. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Re: Označování schodů - odborně správná odpověď

07.01.2016 - 21:05 Tomáš Neugebauer
Při objevení se příspěvku od p. Šenka jsem očekával něco v duchu jeho oblíbeného sloganu "BOZP podle Šenka". Avšak on se tentokrát překonal. Uvést, "odpovědný zaměstnavatel a osvícený "bezpečák" (OZO BOZP) nepotřebuje pro zajištění BOZP ustanovení čl. 5.10 NV č. 101/2005 Sb., protože oběma stačí § 101 odst. 1 ZP", je od osoby odborně způsobilé k zajišťování úkolů v prevenci rizik opravdu silná káva (P. Šenku smím Vás citovat v odborné literatuře? Myslím to vážně.). Vezměme to však postupně. P. Šenkovi pravděpodobně není jasné, k čemu slouží diskuse pod jednotlivými články. Lze to dovodit z prvního odstavce jeho příspěvku. Z předcházející diskuse nevyplývá, že se odborně způsobilé osoby nemohou dohodnout na způsobu správného značení schodišťových stupňů (neodpovídají na otázky položené v článku). V diskusi je vedena výměna názorů na problematiku, jež je tématem článku, a je dobře a správné, že na ni existují různé názory. Jednotný postoj by byl špatný (pomíjím fakt, že by nebylo o čem diskutovat). Hledání odpovědi na otázku "Co je cílem BOZP?" je úsměvné. Cíl, který p. Šenk uvádí je zcela nesmyslný, neboť nejenže je nedosažitelný, ale co podstatnější, odporuje přírodním a společenským zákonům. Jedná se pouze o populistickou proklamaci. Nic víc. Cílem BOZP je "pouze" zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohrožován fyzicky ani mentálně. Vrcholem příspěvku p. Šenka je, jak již jsem uvedl, bod 2 (co potřebuje odpovědný zaměstnavatel a osvícená OZO). Je to samozřejmě úplný nesmysl. A pokud si p. Šenk nedělá legraci (doufám, že ano), tak je to důkazem absolutního amaterismu. Nyní krátce ke sporným úvahám. S názorem týkajícím se řetízku u rampy lze jen souhlasit. Co se týče reakce na šachovou podlahu, souvisí s tím, co již bylo uvedeno k prvnímu odstavci příspěvku p. Šenka. Nechápe, že tyto diskuse složí k výměně názorů a stanovisk. Zároveň p. Šenk touto reakcí dokládá, že asi neví, že prevencí rizik má být dosaženo optimálního řešení, nikoliv absolutně výhodného řešení z pohledu zajištění BOZP. Přiznám se, že ve třetí reakci p. Šenka se trochu ztrácím a nevím, co tím chtěl říci, neboť "že zaměstnanec i s návštěvou musí spadnout z neoznačených schodů" je pochopitelně nesmysl. Běžná chůze po schodišti opravdu není prací, ale výkonem chování na pracovišti. Jedná se o drobnou nuanci v řízení BOZP. Má to, jak již jsem uvedl, vazbu na povinnost školit o tom zaměstnance. V mém příspěvku to bylo uvedeno jako doplňující argument. Jak již jsem uvedl, diskuse nebyla vedena ve smyslu odpovědět na v článku položené dotazy, tedy část čtvrtá je stanoviskem p. Šenka k odpovědi autora. Odpověď p. Šenka na první otázku není odpovědí na otázku, ale návrhem jednoho z několika možných řešení. Odpověď na druhou otázku je zbytečně přeplněna citacemi. Avšak podstatné je to, že je chybně uvedeno v závěru k bodu 4.2.3 "Výstupem z posouzení rizik při pohybu zaměstnanců po všech schodištích zaměstnavatele (bez rozlišení) proto MUSÍ BÝT bezpečnostní opatření, že první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém schodišťovém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy". To je pochopitelně nesmysl, který degraduje význam hodnocení rizik zaměstnavatelem. Zaměstnavatel si MŮŽE toto opatření na základě vyhodnocení rizik stanovit, ale NEMUSÍ. Záleží na něm, jak rizika vyhodnotí, a která se v důsledku toho stanou pro něj neakceptovatelná, a která naopak akceptovatelná. Také poznámka k bodu 4.2.4 je nepravdivá, neboť opět se nejedná o povinnost, tzn. MUSÍ, ale o možnost řešení, které zaměstnavatel může, ale nemusí akceptovat v závislosti na míře rizika, resp. na její přijatelnosti pro zaměstnavatele. Pan Šenk vidí zajištění BOZP velice zjednodušeně. Na prevenci rizik je právě krásné, že díky různým nuancím můžete stanovovat svá vlastní řešení. Ke konzultacím těchto různých možných řešení slouží právě diskuse pod články.

Re: Označování schodů - odborně správná odpověď

08.01.2016 - 18:53 Norbert Chalupa
Souhlasím s panem Neugebauerem, že se nelze odvolávat na obecné ustanovení § 3 odst. 2 NV č. 101/2005 Sb. (bod 4.2.3 příspěvku p. Šenka). Kupř. NV č. 101/2005 Sb. čl. 6.2 : Rampa převyšující okolní plochu o více než 0,5 m, která slouží také pro pěší, musí být podél volného okraje vybavena vhodným ochranným zařízením proti pádu, například snímatelným ochranným zábradlím5). Poznámka: V případě, že by jiná rampa pro pěší nesloužila, z logiky věci by tam nějaká ochranná zařízení proti pádu být nemusela. Ovšem dle postupu p. Šenka by tam zřejmě nějaká ochranná zařízení být musela, poněvadž: Závěr - pokud přehlédne zaměstnanec, který má co do činění na rampě, okraj rampy a spadne z ní, tak následky budou velice pravděpodobně velmi podobné, jako by spadl zaměstnanec na rampě také pro pěší. Tudíž, pokud mi to právní nebo jiný předpis nestanoví, tak mohu, ale nemusím obdobná opatření realizovat. Tak příkladů by molo být mnoho.

Re: Označování schodů - odborně správná odpověď

08.01.2016 - 19:34 Mojmír Klas
Se zájmem sleduji jednotlivé příspěvky. Bohužel, k napsání svého názoru jsem se rozhodl až v době, kdy se stanoviska natolik prolínají, že je to již obtížné. Dovolím se omezit na konstatování, že tyto výměny názorů jsou vždy prospěšné. Je možné si přečíst různé názory a zvážit, zda situace, se kterými se setkává, nelze posuzovat i z jiného pohledu.

Re: Označování schodů - odborně správná odpověď

20.01.2016 - 12:59 Eduard Šimánek
Konečně vyjádření na úrovni. Děkuji pane Šenku. Na "správné" zajištění BOZP nenajdeme návod, a to ani v právních předpisech, ani v judikátech. Právní rámce máme, o zbytek se postaráme. Jak jsem již uvedl při sáhodlouhém řešení problematiky školení 1. pomoci. Nejdelší a nejohnivější diskuze jsou na tomto webu o absolutně triviálních záležitostech. Můžeme se snažit pojmenovat věci správnými jmény nebo vymeditovat správnou bravu značení, ale nezapomeňme, že výklad zákona náleží soudu. Prostě jak uvádí pan Šenk, udělejme BOZP, co možná nejlépe a hlavně dle místních podmínek a míry rizika:-)

Re: Označování schodů - odborně správná odpověď

20.01.2016 - 14:31 Tomáš Neugebauer
Pane Šimánku, musím se přiznat, že jsem Váš příspěvek ne zcela pochopil. Nevím, zda má nabádat k smířlivosti diskutujících, nebo zda má naopak podnítit již jen "doutnající" diskusi. V úvodu svého příspěvku děkujete p. Šenkovi za vyjádření na úrovni. Avšak dále uvádíte, že ani v právních předpisech, ani v judikátech nelze nalézt "správné" zajištění BOZP (judikáty prosazuje, a dokonce jako nejdůležitější, p. Šenk) a dále, že BOZP má být uděláno hlavně podle místních podmínek a míry rizika, což v diskusi tvrdí jednotliví oponenti p. Šenka (p. Šenk v diskusi naznačil, že je to již dávno překonaný způsob). Shrnu-li, tak chválíte p. Šenka, ale ztotožňujete se s názory jeho oponentů. Nevím tedy, co je cílem tohoto Vašeho vyjádření. Na závěr jen malou poznámku. Máte plně pravdu, že výklad zákona náleží soudu. Je však nutné doplnit, že OZO by měla navrhovat takový systém řízení BOZP, aby se nedostatky zajištění BOZP nedostaly před soud a zaměstnavatel by jí měl vytvářet takové podmínky, aby to bylo možné naplnit. Tedy nikoliv podmiňovat úroveň zajištění BOZP dobrému výsledku při soudním jednání, ale podmínce, aby k soudnímu jednání nedošlo, což pochopitelně neznamená stanovení požadavků blížících se k absolutní bezpečnosti, jak naznačuje p. Šenk.

Ještě jednou a polopatě

11.01.2016 - 12:49 Zdenek Šenk
Reakce na názor pana Chalupy a pana Neugebauera: Podobně jako u pracovní jámy pro opravy vozidel, tak i u nákladních ramp je v těchto prostorách právními předpisy povoleno se pohybovat v blízkosti hrany rampy (na rampě) a nebo v blízkosti hrany pracovní jámy jen povolaným osobám (na rampě skladníci / manipulanti a u pracovní jámy - automechanici). Pokud se na rampě mohou pohybovat další osoby (pěší) musí být rampa osazena snímatelným zábradlím. U pracovní jamy je stanovena obdobná bezpečnostní zásada (vyznačený ochranný prostor). Jinak řečeno v reakcích pana Neugebauera i pana Chalupy došlo k promíchání jablek s hruškami, protože na schodech se může pohybovat kdokoliv a kdykoliv, ale pro rampy a jámy je nepovolaným osobám vstup zakázán, a pokud je vstup do prostoru povolen, tak jsou pro tento případ stanoveny jasná pravidla (rampa snímatelné zábradlí a jáma označení). Pro schodiště které používají všichni (zaměstnanci i ostatní osoby) platí označení prvního a posledního schodu. Nevím jak může odborně způsobilou osobu vůbec napadnout a vyslovit názor, že si bude vybírat, které ustanovení právního předpisu použije a kterého si nebude všímat, viz pan Chalupa: ,,Souhlasím s panem Neugebauerem, že se nelze odvolávat na obecné ustanovení § 3 odst. 2 NV č. 101/2005 Sb. (bod 4.2.3 příspěvku p. Šenka)." Pánové je nutné si uvědomit, že NV č. 101/2005 Sb. se nazývá ,,o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí", tzn. v tomto předpisu nejsou žádná ,,obecná ustanovení" a i kdyby jste je za obecná považovali, tak je musíte stejně respektovat / dodržet. Napíšu to polopatě: Pan Neugebauer nemá v reakci na můj bod 4.2.3 pravdu a protože pan Chalupa souhlasí s názorem pana Neugebauera, tak nemá pravdu ani pan Chalupa. Stejná zásada platí i pro další reakce pana Neugebauera. Problém vidím v tom, že kolega nemá dostatečný přehled o tom, jak jsou ustanovení o kterých tady diskutuje posuzovány u soudu. Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu). Tady vystupuje do popředí skutečnost, že zaměstnavatel odpovídá za výsledek. Pokud mohl zaměstnavatel úrazu zaměstnance zabránit pomocí nějakého opatření měl tuto možnost využít. Viz text z judikátu Nejvyššího správního soudu: ,,Nicméně, jak již řečeno, odpovědnost stěžovatelky (zaměstnavatele) podle § 30 odst. 1 písm. o) zákona o inspekci práce je svou povahou blízká odpovědnosti za výsledek; následek, k němuž došlo u pana H., byl představitelný, i když v souhře všech nepříznivých okolností značně nepravděpodobný, a tedy bylo možno jej identifikovat jako možný a snažit se hledat prostředky k jeho eliminaci." Názor pana Neugebauera: ,,Zaměstnavatel si MŮŽE toto opatření na základě vyhodnocení rizik stanovit, ale NEMUSÍ. Záleží na něm, jak rizika vyhodnotí, a která se v důsledku toho stanou pro něj neakceptovatelná, a která naopak akceptovatelná." To je pochopitelně naprostý nesmysl, protože postoje soudů v ustálené judikatuře se nesou ve zcela jiném duchu. Názor pana kolegy vychází ze zastaralé koncepce BOZP, která je již dlouho překonána jiným - novým přístupem. Vysvětlovat na těchto webových stránkách, které mají v názvu ,,BOZP" a provozovatelem těchto stránek je Výzkumný ústav bezpečnosti práce, proč je hlavním cílem BOZP nezraněný zaměstnanec vnímám jako naprostou odbornou ale také profesní degradaci tohoto webu. Pan Neugebauer totiž používá při diskuzích prvky demagogie a na tu se jak známo velmi těžko reaguje, proto jen stručně. Nemám totiž čas na bezduché tlachání k bodům diskuze, které jsou ostatním jasné a proto na tyto nesmysly nebudu reagovat. Udělám jednu výjimku a vyjádřím se k následujícímu konstatování pana Neugebauera: ,,Z toho vyplývá, že se použije v případě, že riziko pádu zaměstnanců je ve vztahu k povaze práce, nikoliv k povaze objektu nebo jeho stavební části. Avšak běžná chůze po schodišti není výkonem práce, ale výkonem chování na pracovišti zaměstnavatele." Pojďme si o této hluboké myšlence (pomocí případové studie) trošku bezduše pohovořit: ,,Referentka zpracovává ve svojí kanceláři dopis. Když dopis zpracuje, vejde na chodbu a jde po schodech o poschodí výše ke svému vedoucímu, zajistit schválení a podpis dopisu." Moje otázka zní: Kdy přestala referentka pracovat a kdy se začala ,,chovat" (pojem p. Neugebauera)? Varianta č. 1: Referentka se začala ,,chovat" když vyšla z kanceláře na chodbu a zavřela za sebou dveře. Varianta č. 2: Referentka se začala ,,chovat" když došlápla na první schod schodiště. Varianta č. 3: V nějakou jinou chvíli, ale kterou? Kdy začala referentka zase pracovat, když před tím ,,se chovala"? Varianta č. 1: Když vešla nazpět do svojí pracovny. Varianta č. 2: Už mne to nebaví s vámi tlachat o ničem. Pane Neugebauer, vy si bohužel nezasloužíte, abych vám věnoval svůj čas. Zpracoval dne 11. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Re: Ještě jednou a polopatě

11.01.2016 - 15:18 Tomáš Neugebauer
1. Působí úsměvně, když někdo uvede "vy si bohužel nezasloužíte, abych vám věnoval svůj čas" a přitom napíše tak dlouhý příspěvek a ne první. 2. Já jsem se plně ztotožnil s vaším stanoviskem ohledně řetízku na rampě (vyslovil jsem souhlas s vámi) a vy mě v dalším příspěvku za to napadáte. Je tedy zřejmé, že do diskuse nevstupujete z důvodu, abyste diskutoval nad problémem, ale z důvodu, abyste nadával na každého, kdo má jiný názor než vy, i když v určité části s vámi souhlasí. 3. Napsal jste poměrně dlouhý příspěvek, ale na mou otázku, zda vás mohu v odborné literatuře citovat jste neodpověděl. Přitom váš názor je perla (i když musím přiznat, že i v tomto příspěvku jste se činil - viz dále). 4. Nebudu zde probírat vaše právní znalosti, nebo spíše neznalosti, jen si dovolím vás upozornit na vaše značné přeceňování judikátů (v celém vašem působení v BOZP). Judikát je jakási berlička, poznámka pod čarou k ustanovení v právním předpise. Není závazná pro nižší soudy, natož pro ostatní subjekty. Proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Neboť například při kontrole OIP odvoláním se na příslušný judikát neřešíte problém. Judikát není pro OIP závazný a MŮŽE na daný problém nahlížet jinak (pro možnost vzniku problému například školení řidičů z dopravních předpisů a jejich přezkušování zaměstnavatelem). Neplatí tedy: "Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu)". 5. Zcela humorně zni: "Názor pana Neugebauera: ,,Zaměstnavatel si MŮŽE toto opatření na základě vyhodnocení rizik stanovit, ale NEMUSÍ. Záleží na něm, jak rizika vyhodnotí, a která se v důsledku toho stanou pro něj neakceptovatelná, a která naopak akceptovatelná." To je pochopitelně naprostý nesmysl, protože postoje soudů v ustálené judikatuře se nesou ve zcela jiném duchu. Názor pana kolegy vychází ze zastaralé koncepce BOZP, která je již dlouho překonána jiným - novým přístupem.", neboť mnou uvádění způsob je právě tím novým přístupem, který Česká republika přejela v rámci podmínek pro vstup do EU a je platný od 1. 1. 2001 až dosud. Vyhledávání a hodnocení rizik při práci je jeho základním pilířem, který zaměstnavateli dává právo rozhodovat o potřebě a způsobu přijetí opatření. Za následky svého rozhodnutí je pak odpovědný. (Musím uznat, že váš příspěvek měl pro mne přínosnou hodnotu. Musím se podívat do typografických pravidel na způsob zápisu vnořených uvozovek.) 6. Z výše uvedeného je zřejmé, že máte mnohé mezery v základech současného pojetí BOZP, a že vysvětlovat vám nuance řízení BOZP je téměř nemožné. Přesto se o to pokusím, neboť já na dotazy odpovídám. Na úvod je nutné vysvětlit pojem. Chování se na pracovišti není můj pojem (nevytvořil jsem jej [na tvorbě zákoníku práce jsem se nepodílel]), ale je pojmem, s kterým se setkáte v zákoníku práce - zásady bezpečného chování na pracovišti - viz § 106 odst. písm. c). Do těchto zásad patří například chůze po schodišti. Zaměstnanec je povinen dodržovat zásady bezpečného chování při chůzi po schodišti, tedy v případě, že pospíchá a bere schody po dvou, tak porušuje ustanovení zákoníku práce, a to bez ohledu na to, zda ho s tím zaměstnavatel seznámil či nikoliv. Pochopitelně, ve vámi uváděném příkladu, referentka koná práci po celou dobu. Ale výkon činnosti, který provádí, z hlediska řízení BOZP je v době, kdy jde po schodišti jejím chováním na pracovišti, nikoliv výkonem práce. Proto zaměstnavatel ji nemusí seznamovat s tím, jak má po schodišti jít. Avšak psaní dopisu, předpokládám na PC, je výkonem práce z hlediska řízení BOZP, a proto ji zaměstnavatel musí školit z toho, jak má počítač zapnout, jak si má nastavit výšku sedáku židle (vím, že se to nedělá, ale tato povinnost je technickou normou zaměstnavateli stanovena) atd. To však jsou ty drobné nuance, které vy považujete za demagogii. Závěr: Každý má nárok na svůj názor a na jeho zveřejnění. Musí však počítat s tím, že když je zcela chybný, že někdo jiný ho za takto chybný označí. Tedy za zcela hrubé chyby ve vašich příspěvcích je nutné označit: 1. "odpovědný zaměstnavatel a osvícený "bezpečák" (OZO BOZP) nepotřebuje pro zajištění BOZP ustanovení čl. 5.10 NV č. 101/2005 Sb., protože oběma stačí § 101 odst. 1 ZP" 2. "Názor pana Neugebauera: ,,Zaměstnavatel si MŮŽE toto opatření na základě vyhodnocení rizik stanovit, ale NEMUSÍ. Záleží na něm, jak rizika vyhodnotí, a která se v důsledku toho stanou pro něj neakceptovatelná, a která naopak akceptovatelná." To je pochopitelně naprostý nesmysl, protože postoje soudů v ustálené judikatuře se nesou ve zcela jiném duchu. Názor pana kolegy vychází ze zastaralé koncepce BOZP, která je již dlouho překonána jiným - novým přístupem." Domnívám se, že kdo je znalý v oblasti BOZP si udělá sám obrázek o kvalitě vašich tvrzení a je tedy opravdu zbytečné dále diskutovat.

Re: Ještě jednou a polopatě

11.01.2016 - 18:01 Norbert Chalupa
Čl. 5.10 - Ve stavbách pro výrobu a skladování5) musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Čl. 5.19 - Tam, kde to povaha provozu a uspořádání pracoviště vyžaduje z hlediska bezpečnosti zaměstnanců, musí být komunikace zřetelně vyznačena značkami označujícími komunikaci13), nebo opatřena vhodným ohrazením. Marně přemýšlím nad tím, proč se tvůrci tohoto NV namáhali v čl. 5.10, kdy uvádí ,, ve stavbách pro výrobu a skladování ,, ? Co je vedlo pouze ke stavbám k výrobě a skladování? Nebylo by tedy zřetelnější uvést kupř. jednoduše ,, ve stavbách ,, ? Popř. uvést obdobně, jak je to uvedeno v čl. 5.19? ,, Tam, kde to povaha provozu a uspořádání pracoviště vyžaduje z hlediska bezpečnosti zaměstnanců, ,,. V tomto případě by byl na místě, pane Šenku, Váš myšlenkový pochod. Pak bych souhlasil s nutností a povinností vyhodnocení rizika, zda to povaha provozu a uspořádání pracoviště (schodiště) vyžaduje a zda je nutno zajistit, aby první a poslední schodišťový stupeň byl rozeznatelný od okolní podlahy. Dle Vašeho názoru, že MUSÍ být na každém schodišti první a poslední stupeň rozeznatelný od okolní podlahy, by byli nuceni inspektoři v případě zjištění, že není rozeznatelný od okolní podlahy, uvádět tuto skutečnost do protokolů. Neděje se tak. Ptám se proč? Poučte, prosím, Státní dozor. Přestože se může zdát tento spor jako malicherný, považuji jej za velmi důležitý, poněvadž nikdo kompetentní se k tomuto problému nevyjádřil, zda MUSÍ všude, nebo ,,pouze,, ve stavbách pro výrobu a skladování? Opravdu Vám závidím Vaše sebevědomé konstatování, že p. Neugebauer a já nemáme pravdu. Přivítal bych názory a zkušenost z dozorů jiných kolegů, popř. inspektorů. Ale bavme se, prosím, o tom, zda černá nebo bílá. Musí, nemusí.

Odpověď pro pana Chalupy

11.01.2016 - 19:24 Zdenek Šenk
Děkuji vám pane Chalupa za vaši reakci na můj příspěvek, protože je zřejmé, že chcete o problému diskutovat a nikoliv se o problému dohadovat. Já mám stejný zájem. Začnu trošku zeširoka, ale je to pro vysvětlení mého postoje k věci důležité. Prosazuji názor, že ve služebních vozidlech zaměstnavatele musí být nejenom jedna výstražná vesta (podle NV č. 168/2002 Sb., ale také podle § 5 odst. 1 písm. l) zákona č. 361/2000 Sb. stačí jedna vesta), ale že musí být ve služebním vozidle tolik vest kolik je členů posádky vozu. Odůvodnění: Z vozidla se vystupuje nejenom při poruše vozidla (jak je velmi nešťastně a nepřesně napsáno v NV č. 168/2002 Sb.), ale také při příjezdu na místo dopravní nehody, při odstraňování překážky z vozovky (spadlá namrzlá větev) apod. Přijíždějícími vozidla dalších účastníků silničního provozu ohrožují všechny členy posádky vozu kteří se pohybují po silnici. Zastávám názor, že se nemůžeme tvářit, že toto riziko (pro další členy posádky) neexistuje (že prostě není) a nebo, že ho nemusíme řešit, protože podle práva má mít vestu jen řidič. Pokud se pane Chalupo shodneme na shora uvedeném, tak si myslím, že jsme se shodli i na přístupu k označování schodů. Dle mého názoru si označování schodů zasluhuje stejný přístup, viz dříve uvede = nos je při pádu ze schodů natlučen u všech schodů stejně. Proč OIP nepostihují ty zaměstnavatele kteří nemají všechny schody bez výjimky označené? To je otázka pochopitelně pro OIP a nebo spíše pro SÚIP, ale myslím, že to úplně pravda není - že nepostihují. Pokud se stane úraz a přijde následná kontrola OIP, tak se inspektor stává generálem, protože po bitvě je každý generál a v zápise se objevují formulace, které někteří důvěrně znají ,,úraz zaměstnance byl způsobem nedostatečně vyhodnoceným rizikem vykonávané práce" apod. Už jsme tam, kde jsme si mysleli že nebudeme a že nám to projde. Rozhodují je totiž výsledek = nezraněný zaměstnanec, viz můj předchozí příspěvek s citací judikátu. Proč je v NV č. 101/2005 Sb. uvedeno jako povinné jen označení schodů ve stavbách pro výrobu a skladování? Možná proto, že stejná formulace je uvedena i v § 46 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu: ,,Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy." Jeden z důvodů může být, že ustanovení z vyhlášky zákonodárci jen přepsali do NV č. 101/2005 Sb., aniž by se nad takovou ,,maličkostí" někdo odborně zdatný zamyslel. Možné je i to, že primátoři magistrátů, ředitelé úřadů a ústavů a dalších institucí (někteří z nich jsou i poslanci = zákonodárci) nechtěli mít žádné ,,odporné značky" na svých vyleštěných schodech, prostě nevím, proč to tak je. Ještě jednou vám děkuji (i když se mnou případně nebudete souhlasit) za váš konstruktivní přístup k problematice. Zpracoval dne 11. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Re: Ještě jednou a polopatě

11.01.2016 - 21:35 Tomáš Neugebauer
Tak co vy na to pane Chalupo? Je to přece jasné - "Možná proto, že stejná formulace je uvedena i v § 46 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu:" Nevadí, že vznikla o čtyři roky později. Prostě p. Šenk nezklame. V době vzniku 101 platila vyhláška č. 137/1998 Sb., kterou později vyhláška č. 268/2009 Sb. nahradila. Vyhláška č. 137/1998 Sb. obsahovala ustanovení pro výrobní a skladové objekty, ale zároveň pro všechna schodiště obsahovala odkaz na vyhlášku č. 48/1982 Sb., jež do doby 101 řešila značení schodů, a to na všech schodištích. Při tvorbě 101, která je prakticky modernizovanou náhradou některých ustanovení vyhlášky č. 48, se usoudilo, že značení postačí pouze ve výrobních a skladových objektech (pro stát se riziko na ostatních schodištích stalo přijatelné). Je otázkou zda je přijatelné i pro konkrétního zaměstnavatele. To si určí on a on je za své rozhodnutí odpovědný. Nikdo nemá právo mu do něj zasahovat (to platí do doby, než se situace změní). Prostě stát přehodnotil riziko a následně odstranil stanovené opatření, neboť usoudil, že riziko je pro něj přijatelné. Není to jediný případ. Například školení obsluh ručních motorových pil, stanovení četnosti malování atd. BOZP se ubírá tímto směrem, kdy jsou rizika přehodnocována a stará již nevyhovující opatření odstraňována a dán tak zaměstnavatelům větší prostor pro přizpůsobení požadavků na BOZP konkrétním podmínkám na jejich pracovištích. To je pochopitelně správné. Tímto směrem se ubírá současná BOZP, nikoliv k požadavkům na absolutní bezpečnost, jak naznačuje p. Šenk. A to je také důvodem k tomu, proč musí být rozeznatelné první a poslední schodišťové stupně pouze ve výrobních a skladových objektech.

Re: Ještě jednou a polopatě

11.01.2016 - 23:55 Vladimír Jindra
Zajímavá diskuse ... Už se těším, až OZO v PR, který zajišťuje BOZP v divadlech pojme BOZP podle Šenka a příště uvidím uvázané herce v postrojích při pohybu na rampě, jeviště obehnané zábradlím a na prvním a posledním schodě do hlediště/lóže žlutočerné šrafování ... Myslím pane Neugebauere a Chalupo, že debata s panem Šenkem je opravdu zbytečná.

Re: Ještě jednou a polopatě

12.01.2016 - 04:13 Norbert Chalupa
Ano, pane Neugebauere, stále to vidím stejně jako Vy. Diskutujeme o tom, co musíme, nikoli o tom, co bychom mohli? Ve vztahu k použití reflexních vest, pane Šenku, se zcela jistě shodneme. Všichni víme, jak rizikový je provoz na pozemních komunikacích. Sám ve vozidle mám reflexní vesty ,,pouze,, 4, ale nic mi to nepřikazuje, abych ty reflexní vesty měl 4, alespoň ne v ČR? Takže si sám, jako fyzická osoba, řidič, nebo zaměstnavatel, zhodnotím to riziko a určím si, zda takové opatření provedu, či nikoli? Totožné je to se schody, v prostorách pro výrobu a skladování musíme, jinde nemusíme. Je na zaměstnavateli, jak si to riziko zhodnotí, zda chce, nebo nechce jinde označit? Neřku-li, že mnoho zaměstnavatelů nesprávně pochopilo příslušné ustanovení jak dříve vyhl. č. 48 (§17 odst. 4), tak nynější NV č. 101, popř. jim nesprávně poradila osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, že přestože mají první a poslední nášlapný stupeň od okolní podlahy rozlišen kupř. barevně od okolní podlahy, tak ještě na schody malují různé žluté a žlutočerné pruhy? Zřejmě pro jistotu

Re: Ještě jednou a polopatě

12.01.2016 - 09:54 Vladimír Jindra
No vidíte a já se neshodnu ani na těch vestách ... Problém náhlého zastavení na silnici řeším tím, že osádku vozu vyženu mimo vozovku "do pole", k tomu není vesty třeba, neboť "evakuace" :-)) probíhá směrem mimo vozovku, každý instinktivně zastaví co nejblíže pravé krajnici mimochodem by si vesty stejně oblékli až po vystoupení z vozu, představuji si plně obsazené auto a v něm si všichni oblékají vestu ... a právě tak to máme řešené v interní dokumentaci, vestu ano, ale nejdřív vylez z auta, vestu měj v ruce ať je vidět, ale stejně vystup až to bude bezpečné, což zjistíš pohledem do zpětného zrcátka, to mimochodem ví i můj šestiletý syn ... Padlou větev přes silnici buď odstraním sám, nebo se s ní nezabývám. Ano, vesty pro všechny bych vyžadoval jako OZO v PR např. u PPL, kde se spolujezdec i řidič často pohybuje na komunikaci, přechází apod. Já sám mám v autě jednu, neboť nesmím činit to, co mi zákon zakáže a musím plnit povinnosti dané mi zákonem. A o tom je celá diskuse zde, mám povinnost označit schody ve stavbách pro výrobu a skladování, ostatní můžu, ale nemusím. Pokud si dokážu obhájit proč nemám označený schod, pak je to OK. Přístup pana Šenka mi přijde zbytečně přehnaný. Bohužel takový přístup z nás pak v očích veřejnosti dělá "ty blbce co si pořád něco vymýšlí" ... Já za sebe přistupuji k celé BOZP tak, že jsou povinnosti a ty se musí plnit (první a poslední schod ve výrobě a skladovacích prostorech), pak jsou doporučení nebo nepovinné záležitosti (není výroba ani skladovací prostor - kolik zde projde lidí, kdo se tady pohybuje, je prostor přehledný a schody jsou vidět včas ...) kde se dá diskutovat a pravidla se tomu přizpůsobí a pak jsou situace, kde máme "volnou ruku" a tam je to na možnostech ... Já mám tu výhodu, že pokud cítím, že by mohl být problém, obrátím se na právní oddělení a pak plně respektuji jejich názor, neboť oni v případě sporu budou zastupovat mého zaměstnavatele.

Demagog a judikáty s berličkou

14.01.2016 - 22:22 Zdenek Šenk
Příspěvek reaguje na názor pana Tomáše Neugebauera z 11. 1. 2016: ,,Nebudu zde probírat vaše právní znalosti, nebo spíše neznalosti, jen si dovolím vás upozornit na vaše značné přeceňování judikátů (v celém vašem působení v BOZP). Judikát je jakási berlička, poznámka pod čarou k ustanovení v právním předpise. Není závazná pro nižší soudy, natož pro ostatní subjekty. Proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Neboť například při kontrole OIP odvoláním se na příslušný judikát neřešíte problém. Judikát není pro OIP závazný a MŮŽE na daný problém nahlížet jinak (pro možnost vzniku problému například školení řidičů z dopravních předpisů a jejich přezkušování zaměstnavatelem). Neplatí tedy: "Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu)". Jak lze definovat demagoga: ,,Demagog je člověk, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci." (H. L. Menclem) Nejvyšší správní soud (NSS) Info z webu Nejvyššího správního soudu: Ve správním soudnictví poskytují krajské soudy a Nejvyšší správní soud ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, kterou doplňuje ochrana před nečinností správních orgánů a před nezákonnými zásahy, pokyny a donuceními správních orgánů. Rozsudek jménem republiky 5 Ads 92/2015: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. K., zastoupený JUDr. Vladimírem Davidem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 48, Louny, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 4. 2015, č. j. 15 A l/2013 - 52, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 4. 2015, č. j. 15 A 1/2013 - 52, se zrušuje. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 7. 2. 2012, č. j. 526/1.30/12/14.3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Rozsudek NSS 3 Ads 42/2014: Dále je třeba zdůraznit, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, z něhož stěžovatelka dovozuje, že české technické normy nejsou obecně závazné, se vůbec nevztahuje na oblast bezpečnosti o ochrany zdraví při práci (srov. § 1 odst. 1 citovaného zákona). Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně upravují. Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické normy. Z tohoto ustanovení zákoníku práce vyplývá závaznost technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je přitom lhostejné, zda jde o "právní předpisy" nebo "ostatní předpisy" ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a závaznost. Námitka stěžovatelky, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je nesprávně stavěn do role zákonodárce, je rovněž lichá. Nic takového z citovaného ustanovení zákoníku práce nevyplývá. Jak již bylo řečeno, zákonodárce pouze na technické normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odkazuje, čímž jím propůjčil právní relevanci a závaznost. Nejvyšší soud České republiky (NS ČR) Základní charakteristika: ,,Soudy první a druhé instance se mohou odchýlit od judikatury NS pouze tehdy, jestliže je judikatura NS ČR nejednotná nebo obecný soud zaujímá nový právní názor, a to zvláště s odkazem na novou judikaturu Ústavního soudu, ESLP, právní literaturu nebo podstatnou změnu společenských podmínek. Protože je ale v takové situaci přípustné dovolání, dojde opět na sjednocující roli Nejvyššího soudu." Z rozsudku NS ČR 21 Cdo 4238/2007: ,,Protože rozsudek odvolacího soudu ve výroku o určení, že pracovní poměr žalobce u žalovaného trvá, není správný, Nejvyšší soud České republiky jej v této části a v akcesorickém výroku o nákladech řízení podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení § 243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek." Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 10 zákona č. 89/2012 Sb.: Odst. 1: Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Odst. 2: Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. § 13 zákona č. 89/2012 Sb.: Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Závěr k jednotlivým konstatováním pana Neugebauera: 1. Značné přeceňování judikátů (týká se mého působení v BOZP). Stanovisko Šenk: Judikáty nelze především podceňovat, ale problém je jinde. Já působím v BOZP a znám judikáty a pan Neugebauer taky působí v BOZP, ale judikáty nezná, protože si myslí, že to jsou jen berličky. 2. Judikát je jakási berlička, poznámka pod čarou k ustanovení v právním předpise. Stanovisko Šenk: Např. v novém občanské zákoníku je v § 10 a § 13 zajímavé ustanovení k ustálené judikatuře. Myslím, že není co dodat, a dále viz shora uvedené judikáty. 3. Judikatura není závazná pro nižší soudy. Stanovisko Šenk: Viz shora uvedené vzorové judikáty NS ČR a NSS. 4. Judikatura není závazná pro ostatní subjekty. Proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Neboť například při kontrole OIP odvoláním se na příslušný judikát neřešíte problém. Judikát není pro OIP závazný a MŮŽE na daný problém nahlížet jinak Stanovisko Šenk: OIP sice může na daný problém nahlížet jinak (to nakonec platí i pro soudy), ale na základě rozsudku NSS bude v případě úspěchu v soudním řízení rozhodnutí OIP (SÚIP) soudem zrušeno. V poslední době se tento princip velmi výrazně projevil u případů nelegálního zaměstnávání, kde musel SÚIP (na základě judikátů NSS) zásadním způsobem zkorigovat svůj přístup při řešení tohoto nešvaru. 5. Neplatí tedy: "Rozhodující jsou totiž judikáty (především judikáty Nejvyššího soudu a nebo Nejvyššího správního soudu)". Stanovisko Šenk: Pane Neugebauer přečetl jsem a nastudoval cca 600 judikátů (vím co v judikátech zhruba je, jaký byl výsledek rozhodnutí) a dalších minimálně 200 judikátů jsem jen pročetl a vyřadil, protože nebyly pro moji práci k potřebě. Napsal jsem dvě knihy o pracovních úrazech s vazbou na judikaturu. Týdně v průměru řeším 2 až 3 pracovní úrazy po telefonu od bezpečáků z firem. Většinu dotazů dokážu vyřešit ihned v průběhu rozhovoru, protože vím který judikát (judikáty) na případ použít. Spolupracuji s advokátními kancelářemi Závěr je zcela jednoznačný. Ve všech pěti bodech (stanoviscích) jste byl zcela mimo a to znamená, že v problematice judikatury se vůbec neorientujete. Zpracoval dne 14. 1. 2016: Zdeněk Šenk

Pane Šenku, na Vaší

18.01.2016 - 09:19 Vladimír Jindra
Pane Šenku, na Vaší interpretaci judikátů bych se moc neodvolával, neboť si asi dost z nás pamatuje diskusi pod Vaším článkem - http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/pripadova-studie-pracovni-uraz.html (mimochodem očekával jsem i druhou část, pokud v nadpisu tohoto článku je sdělení, že se jedná o část první). Nebudu se vyjadřovat k celému Vašemu textu, judikáty jste dost vytrhl z kontextu (nechápu proč je tam odvolávka na závaznost norem? to co tam je psáno ohledně závaznosti tvrdím již pěkných pár let, bez "studia" judikátů). Ale k Vaší odvolávce na NOZ, dovolím si citaci (přiznám též výtažek, protože celý výklad je dlouhý) z výkladu k daným §§: §10 odst. 2 - Občanský zákoník však k analogii a přirozeným zásadám doplňuje, že se má také přihlédnout ke zvyklostem soukromého života, stavu právní nauky a ustálené rozhodovací praxi. Kritériem pro použití všech těchto zdrojů má být výsledek spočívající v dobrém uspořádání práv a povinností. Ve své podstatě to znamená výzvu, aby soudce zkoumal všechny argumenty, jestliže jimi potřebuje podpořit to, co podle svého nejlepšího svědomí považuje za dobré uspořádání práv a povinností, je to výzva osvícenému a kompetentnímu soudci, nikoli vyjádření vázanosti doktrínou. Znamená to ovšem také, že by soudce neměl, a dokonce že nesmí použít doktrinální nebo judikaturní zdroje, jestliže by k takovému výsledku nevedly. Tím nás zákonodárce vrací k rozhodující úloze (abstraktního) rozumného soudce, který bude muset posoudit, zda závěr, k němuž dospívá, odpovídá především oněm zásadám spravedlnosti a zásadám, na nichž spočívá kodex. Takové stanovisko je součástí koncepce právního státu. Z formulace ustanovení určitě nelze usuzovat ani na závaznost judikatury. Takový závěr je v souladu nejen s důvodovou zprávou, ale i s vazbou na inspirační ustanovení švýcarského občanského zákoníku. §13 - Podstatou legitimního očekávání je ve vztahu k soudnímu rozhodování možno rozumět právo strany soudem projednávaného případu očekávat, že tento případ bude rozhodnut stejně jako stejný nebo obdobný případ, tj. případ, s nímž se projednávaný případ shoduje v podstatných znacích a který již soudem projednáván byl. Nejde však o právo na stejné právní posouzení. Pokud bude případ projednávaný soudem rozhodnut jinak, vyplývá ze zákonné ochrany legitimního očekávání strany právo na to, aby odlišné rozhodnutí bylo přesvědčivě odůvodněno. Nestane-li se tak, nebyla soudní ochrana poskytnuta řádně se všemi důsledky, které z toho plynou. Tedy judikatura ano, pokud se shoduje v podstatných znacích, ale žádné případy nejsou zcela totožné a je třeba nahlížet na další skutečnosti. Pokud soudce provede odchylný výrok, oproti očekávanému, pak toto musí přesvědčivě odůvodnit. Souhlasím s tím, že je pro soudce pohodlnější se odvolat na judikát a nemuset nic "přesvědčivě odůvodňovat", ale každý soudce je jiný, že?

Super.

18.01.2016 - 12:43 Václav Syrový
Pane Jindra super. Děkuji. Syrový.

Re: Super.

18.01.2016 - 15:47 Vladimír Jindra
Víte, já se snažím nezdržovat se (často zbytečnou) diskusí zde, odolal jsem i hloupému tvrzení pana Valty, že bez VŠ není odborník a věřte, že už jsem měl napsanou dlouhou odpověď, abych ji nakonec smazal a řekl jsem si, že takový názor spíš vypovídá o jeho pisateli a konec konců si ho každý přebere sám. Nevím proč, ale opět až pan Šenk mě donutil k reakci :-) Prostě mi jeho jednání nepřijde jako fér. Pan Šenk nám zde bude argumentovat judikáty a ukazovat nám všem, jací my jsme pitomci, protože jen on "prostudoval" (zajímalo by mě co tím studiem myslel, neboť já si pod tím představuji návštěvu zúčastněných stran se zjišťováním co a jak bylo, co předcházelo soudnímu jednání atd., to je podle mě studium) víc jak 600 judikátů, aniž by vzal v potaz, že jeho závěr může být zcela mylný (nikdo z nás není neomylný, ani já, ani p. Neugebauer a dokonce ani p. Šenk). Navíc zkreslením některých z judikátů by se nám mohl snažit dokázat platnost svého tvrzení, což bez dalších podstatných informací může být nesmysl. Mohl by "vytáhnout" judikát, že zaměstnavatel musí označit první a poslední schod, protože tak rozhodl NSS. Pokud ale neřekne, že to bylo v souvislosti s tím, že na těch schodech byl každý měsíc jeden pracovní úraz a zaměstnavatel nepřijal žádné opatření, pak je zde demagog někdo jiný ... a dostáváme se k tomu, že judikáty ano, ale s veškerými podklady. Ps. o takovém judikátu nevím, vymyslel jsem si ho, abych ukázal, že judikát vytržený z kontextu může být velmi manipulativní.

Malá trocha do mlýna.

22.01.2016 - 08:04 Václav Syrový
Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat)[1] je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí. Pravidla českého pravopisu připouští i variantu diskuze,[2] avšak za slohově neutrální považují diskusi.[3] Požadavky na diskusi[editovat | editovat zdroj] Diskuse od účastníků vyžaduje: věcnost: věnovat se tématu a argumentovat, nikoli napadat nebo překřikovat, otevřenost: nevylučovat nikoho, kdo může k danému tématu přispět; poctivost: podstatné informace nesmějí účastníci zatajovat nebo tvrdit něco, čemu sami nevěří; trpělivost: pochopení argumentů druhého může vyžadovat čas; zdvořilost, která vyjadřuje společný zájem všech na každé věcné informaci. Zkušenost ukazuje, že taková diskuse může být pro hlubší poznání složitých jevů velmi užitečná, protože překonává přirozené jednostrannosti účastníků a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic důležitého nezapomnělo. Některé diskuse jsou méně náchylné k polemikám, například diskuse řešení v matematice, obtížnější je dodržet požadavky diskuse ve vědě, v právu nebo dokonce v politice. Vybral 22.1.2016. 7 hod. Syrový. Zdroj Wikipedie.

Re: Malá trocha do mlýna.

26.01.2016 - 09:18 Mojmír Klas
Dobrý den, vřele s Vámi souhlasím. Diskuse skutečně takové má být. Patřím k těm, kteří zde na základě svého příspěvku zažili reakce, které k věcné a slušné výměně názorů měly daleko. Vlastně stačil jeden "diskutér", podstata věci samé se vytratila a místo věcné výměny názorů docházelo až k osobnímu napadání i urážkám. Je to velká potíž všude tam, kde je možné si urážkami řešit své osobní problémy. Dokonce jsem nějakou dobu uvažoval, že žádné příspěvky psát již nebudu. To mě časem přešlo. Myslím si totiž, že většina čtenářů těchto stránek si je prohlíží se zájmem o oblast BOZP.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail