Zaměstnávání zdravotně postižených

Zdroj: 

Zaměstnávání zdravotně postižených osob upravuje zákon o zaměstnanosti, některé povinnosti zaměstnavatelů v této souvislosti jsou zmiňovány v zákoníku práce. Po novele zákona o zaměstnanosti zákonem č. 206/2017 Sb. dojde ke změnám v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením s účinností od 1. října 2017.

Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením, za které se považují osoby zdravotně znevýhodněné nebo osoby invalidní v 1. až 3. stupni podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně, stanoví § 67 až 84 zákona o zaměstnanosti.

Podle § 103 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

Například v občanském sdružení Život bez bariér se mohou zdravotně postižení zapojit do všech pracovních činností. Jsou zaměstnáni v textilní a keramické dílně, na administrativních a finančních pozicích, v oblasti údržby a pomocných prací i v oblasti sociálních služeb. Také v oblasti vzdělávání působí zdravotně postižení zaměstnanci jako lektoři počítačových dovedností, finanční gramotnosti či v rámci projektu Prevence proti úrazům.

"Zaměstnanci vozíčkáři mají výškově nastavitelný stůl, bezbariérové sociální zázemí, vstup do objektu a pohyb po celém objektu bezbariérově. Mají k dispozici i zvláštní pomůcky pro zkvalitnění práce, jako například podávátko pro různé předměty, výškově nastavitelné skříňky pro administrativní práci. I vypínače na světla jsou níže zabudované - ve výši 80 cm. Na okna jsou zabudovaná táhla, aby si sedící sám otevřel okno. Bonusem je zapůjčení vertikalizačního vozíku, který je výškově nastavitelný, zvedací. V dílnách jsou pracovní místa upravena podle konkrétního zdravotního postižení pracovníků. Asistent připravuje materiál pro výrobu a dohlíží na průběh pracovní aktivity,“ odpovídá ředitelka této organizace Jitka Fučíková na otázku, jak jim přizpůsobili pracovní místa.

Výše zmíněný projekt Prevence proti úrazům vznikl v roce 2004. Jde o dvouhodinovou besedu na základních a středních školách rozdělenou na teoretickou a praktickou část. Školitel (vozíčkář) dle zadané osnovy informuje žáky, jak se mu úraz přihodil, jak se žije zdravotně postiženému, jaké má možnosti legislativní, pracovní, vzdělávací. V části praktické představí kompenzační pomůcky - chodítka, vozíky, drobné pomůcky atd. Žáci hravou formou zkouší například hmatovku (pro zrakově postižené), jízdu na mechanickém vozíku, chůzi s chodítkem. „Ročně proškolíme kolem 600 žáků, besedy jsou úspěšné, žáci hodně komunikují. Projekt je částečně hrazen i z prostředků VZP,“ říká Jitka Fučíková.

Podle § 81 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného čtyřprocentního podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů výše uvedených.

Údaje o poskytnutém plnění formou tzv. náhradního plnění, tj. odebírání výrobků a služeb nebo realizace zakázek od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se nyní po novele zákona o zaměstnanosti zákonem č. 206/2017 Sb. budou vkládat do evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 84 zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. října 2017. Evidence, včetně postupu pro zadávání příslušných údajů, bude od tohoto data k dispozici na webových stránkách MPSV.

Kontrole plnění povinností zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v povinném podílu se dlouhodobě věnuje Státní úřad inspekce práce. V roce 2016 oblastní inspektoráty práce vykonaly 202 kontrol, přičemž 10 kontrol je rozpracovaných a budou ukončeny v průběhu roku 2017. Ve 104 případech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nesplnili tuto povinnost ani náhradním způsobem. Dále pak 72 zaměstnavatelů nesplnilo ohlašovací povinnost o plnění povinného podílu vč. uvedení způsobu plnění Úřadu práce ČR (dále jen "úřadu práce") do 15. února následujícího roku. Důvodem pro nesplnění stanovené zákonné povinnosti je mimo jiné také neznalost řady zaměstnavatelů vypočítat plnění povinného podílu. K dalším pochybením v této oblasti také patřilo, že zaměstnavatelé nezaměstnávali zdravotně postižené osoby na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech z důvodu neuzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněných pracovních míst s úřadem práce. V minulosti se také stalo, že dodavatel vystavil pro odběratele fiktivní faktury, které si zaměstnavatel neoprávněně započetl do plnění povinného podílu.

Údaje o počtech pracovních úrazů zdravotně postižených osob bohužel nejsou známy.

Podle zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel, který se rozhodne zaměstnávat zdravotně postižené osoby, dostane finanční podporu od úřadu práce, a sice na zřízení chráněného pracovního místa, které musí být obsazeno po dobu 3 let. Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může úřad práce uzavřít i s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dále je možné čerpat příspěvek i na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje také příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pokud firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může také uplatnit slevu na dani.

Agentury práce již mohou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (generální zákaz zaměstnávání osob se zdravotním postižením pro agentury práce byl zrušen k 1. 1. 2015 – pozn. redakce), ale pokud takového zaměstnance přidělí k výkonu práce k uživateli, nemohou čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.

Jak vyplývá z tiskové zprávy úřadu práce z února 2017, v loňském roce podpořil úřad práce v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti 7 914 osob se zdravotním postižením. Na podporu jejich zaměstnanosti poskytl celkem 5 010 508 549 Kč. Nejčastěji se jednalo o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod.

Použité zdroje

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail