Uznat či neuznat tento pracovní úraz?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl JUDr. Zdeněk Přeslička.

Potřebovala bych poradit o postupu ve věci uznání nebo neuznání pracovního úrazu. Naše zaměstnankyně, která prošla bez omezení zdravotními prohlídkami lékaře pracovnělékařských služeb, zkolabovala v pracovní době při chůzi, když přecházela z jednoho pracoviště na druhé. Při pádu narazila do zárubně dveří, ale k žádnému úrazu nedošlo. Vše se zaznamenalo do knihy úrazů. Zaměstnankyni byl změřen krevní tlak a vzhledem k tomu, že jej měla vysoký, byla dovezena na vyšetření do místní nemocnice na rentgen hlavy. Vše měla v pořádku. Druhý den paní donesla neschopenku s pracovním úrazem. Dle našeho názoru nejde o pracovní úraz. Jak máme prosím postupovat?

Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro určení, zda jde o pracovní úraz, je třeba zkoumat, je-li mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví přímá příčinná souvislost. Přitom úrazem se rozumí porucha zdraví vyvolaná působením zevní příčiny. Touto zevní příčinou nemusí být jen působení mechanických vlivů, ale i latentní chorobný stav. Ve Vámi popisovaném případě došlo k úrazu zaměstnankyně při plnění pracovních úkolů. Jde o pracovní úraz se všemi důsledky platné právní úpravy, i když k němu došlo v důsledku náhlé nevolnosti zaměstnankyně, která nebyla vyvolána pracovním prostředím. Z toho vychází i konstantní judikatura.

Autor článku: 

Komentáře

pracovní úrazy

07.07.2014 - 11:02 Jiří Hána
Překvapivě jednoznačné stanovisko - to zde nebývá úplně zvykem:-) Rozhodující asi bude, zda byl přechod mezi pracovišti v souvislosti s plněním pracovních povinností (což nutně být nemuselo = mohla jít např. do druhé kanceláře na kávu:-))... Nicméně k podobným pracovním úrazům a jejich uznávání: právní předpisy i judikatura mluví poměrně jasně. Z praxe však musím konstatovat, že zejména v některých ročních obdobích (prázdniny, Vánoce...) je s podivem, jak narůstají úrazy podobného typu = pád na rovině, zakopnutí a pod. bez zjevných prvotních projevů vážnosti poranění, které si však dále vyžádá více než třídenní pracovní neschopnost... Zvláště u středních a větších zaměstnavatelů tyto případy zhoršují statistiku úrazovosti. Jako opatření doporučujeme klientům spol. ABEPO, s.r.o. zavedení motivačního systému pro zvýšení bezpečnosti práce: - na jednotlivých pracovištích nebo v celém podniku zavést systém kvartálních (příp. měsíčních nebo pololetních) odměn za bezúrazovost v předchozím období. Tzn. pokud za určené období nedojde na pracovišti (ve firmě) k pracovnímu úrazu s 3 a více denní pracovní neschopností (tj. k takovému, kdy se musí vypisovat a zasílat Záznam o úrazu), dostanou zaměstnanci příslušného pracoviště (firmy) stanovenou odměnu. Pokud ale dojde ve stanoveném období byť k jedinému takovému úrazu, nikdo odměnu nedostane. Zaměstnanci jsou tak motivováni nejen finančně (byť symbolicky), ale i tlakem okolí ostatních zaměstnanců, jejichž odměny jsou závislé na bezpečném chování celého pracovního kolektivu. Kupodivu po zavedení tohoto opatření ubývá v prvé řadě úrazů, jejichž příčinou je zakopnutí (nebo omdlení) a pád na rovině.

S uvedeného textu nevyplývá,

09.07.2014 - 19:34 Roman Poláš
S uvedeného textu nevyplývá, že by následkem pádu došlo k poškození zdraví. Zkusil bych si vyžádat od lékaře písemné potvrzení, zda je pracovní neschopnost v přímé souvislosti s úrazovým dějem. Je možné, že postižená upadla doma ještě jednou a třeba je práce neschopná pro poškození zdraví, ketré neodpovídá uvedenému úrazovému ději. K panu Jiřímu Hánovi: Motivovat zaměstnance je podle mne možné, ale nedoporučuji motivovat finančně vedoucí zaměstnance pracovišť, protože je vždy velká pravděpodobnost, že bude docházet ke snížení pracovní úrazovosti, ale jen proto, že pro odměny vedoucích zaměstnanců budou mít zaměstnanci strach hlásit pracovní úrazy.

Re:

03.08.2014 - 22:05 Norbert Chalupa
Naprosto souhlasím s panem Polášem. Motivovat vedoucí zaměstnance finančně za účelem snížení pracovní úrazovosti na jejich pracovištích je nesmyslné, poněvadž to skutečně vede k tomu, že zaměstnanci úrazy nehlásí, popř. se úrazy různě kamuflují. Bohužel to v některých firmách takto funguje a jsou to mnohdy firmy se zahraniční účastí, popř. ryze zahraniční firmy, kde se tento systém uplatňuje.

Přímá motivace vedoucích

04.08.2014 - 15:53 Radoslav Vlasák
Přímá motivace vedoucích zaměstnanců počtem pracovních úrazů na jimi vedeném pracovišti je vždycky problematická. Jednak většinou nezohledňuje závažnost takových úrazů, tedy především délku pracovní neschopnosti (tu zohledňovalo v dobách minulých tzv. dané procento pracovní úrazovosti, a my dříve narození dobře víme, jak se výsledky "upravovaly"), jednak může skutečně vést k tomu, že se pracovní úrazy budou "řešit" jinak, než stanoví legislativa. Smysluplnější je komplexní hodnocení toho, jak to které pracoviště naplňuje požadavky z oblasti BOZP (počet a zejména závažnost pracovních úrazů budou samozřejmě součástí tohoto hodnocení).

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail