Poškození zdraví

Jak se řeší pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti?

30.01.2012 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

KLÍČOVÁ SLOVA: pracovní úrazy, odškodňování

Kam a jak se má hlásit pracovní úraz, u něhož nebyla způsobena pracovní neschopnost delší než 3 dny a tudíž nepřipadá v úvahu vypořádání dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.? Příklad: Pracovník upadne, trochu ho bolí koleno, vše se řádně zapíše do knihy úrazů, pracovní neschopnost z toho není. Po dvou týdnech přijde dotyčný s tím, že koleno je oteklé a musí k lékaři. Práce neschopen není, ale chodí na převazy a nějaké terapie. Pak přinese od lékaře soupis bodů o bolestném apod. pro pojišťovnu. Nebo je práce neschopen více než 3 dny, ale je příliš pozdě na to, aby se pracovní úraz mohl řádně vypořádat podle NV 201/2010 Sb. Jak a kam to hlásit a jak vyřídit s pojišťovnou, aby zaměstnanec dostal nějaké odškodnění a vše proběhlo řádně podle práva?

Odškodňování pracovních úrazů se neděje podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ale podle zákoníku práce. NV č. 201/2010 Sb. upravuje pouze postup při evidenci pracovních úrazů a zjména při evidenci pracovních úrazů s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny, jak uvádíte v dotazu. Odškodňování všech pracovních úrazů, tj. úrazů, které vznikly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, anebo úrazy, ke kterým dojde pro plnění pracovních úkolů, se odškodňují podle zákoníku práce u pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu ve smyslu § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (pozn. ze starého ZP platí pouze tento jeden §) bez ohledu na to, zda tam proběhne pracovní neschopnost nebo ne. Proto pojišťovna odškodňuje řadu případů např. vyvrknutých kotníků, zlomenin ruky, kdy zaměstnanec chodí dále do práce a neschopnost mu vystavena není. V tom není problém.

V případě Vámi uváděného příkladu bych ale trochu viděla problém. Tam se skutečně musí prokázat, že koleno, které nateče až po 14 dnech, má skutečně prvopříčinu v tom upadnutí před 14 lety. Potvrzení o této skutečnosti musí samozřejmě vyžadovat odpovědný zaměstnavatel po ošetřujícím lékaři. V praxi se může totiž stát, že zdravotní stav, k jehož zhoršení došlo v práci (upadnutím) se ještě zhorší v mimopracovní době a výsledkem je ono nateklé koleno. Lékař musí tedy jednoznačně deklarovat, že zdravotní stav poškozeného celých 14 dnů sleduje, že stav se zhoršoval, až koleno oteklo do dnešního stavu.

Z hlediska evidence je třeba rozlišovat pracovní úraz s neschopností delší než 3 kalendářní dny a pracovní úraz s neschopností kratší než 3 dny nebo bez neschopnosti. O pracovních úrazech s neschopností delší než 3 kalendářní dny se sepisuje záznam o úrazu podle NV č. 201/2010 Sb. Ten se musí sepsat hned, když zaměstnanec přinese neschopenku a když je jasné, že pracovní neschopnost bude trvat déle než 3 dny. Postup upravuje uvedené nařízení vlády. V případě, kdy k úrazu dojde např. 5.1. a pracovní neschopenka je vystavena až 17.1. se nic neděje, záznam o úrazu stačí vystavit a odeslat patřičným orgánům a institucím do 5. dne následujícícho měsíce, tedy do 5. února. Pracovní úrazy s neschopností kratší než 3 dny nebo bez neschopnosti se pouze evidují v knize úrazů a tam se pojišťovně jako podklad pro odškodnění úrazu dává kopie záznamu z té knihy úrazů. Takže s pojišťovnou by neměl být problém. V případě odškodnění úrazu s pracovní neschopností delší než 3 dny dodá zaměstnavatel jako podklad záznam o úrazu, v případě odstatních úrazů dodá kopii záznamu v knize úrazů.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM