Téma týdne

Rizika podzemních staveb a úloha báňské záchranné služby

18.01.2010 | ZDROJ: SÚJB, HBZS, Energie, a. s. , SÚJCHBO | AUTOR: Klouda Karel, Šarboch Petr, Suldovský Josef, Brádka Stanislav

V Tématu týdne je vybrána řada typů podzemních staveb jako součást subsystému kritické infrastruktury. Jedná se o velmi citlivá místa pro selhání provozů a technologií, vůči sabotážím či teroristickému útoku s dopadem na narušení infrastruktury měst, resp. společnosti. Důležité je proto znát zranitelnost těchto systémů.

KLÍČOVÁ SLOVA: podzemní stavby, báňská záchranná služba, tunel, krizové řízení

Úvod

Prostor pod povrchem terénu (vedle těžby surovin) umožňuje umístit řadu činností, které lze jen obtížně umístit a provozovat na povrchu, ať již z technických, environmentálních či ekonomických důvodů. Vznikají tak podzemní stavby, které mají své nezastupitelné místo v některých systémech kritické infrastruktury. [1]

Liniové podzemní stavby dopravní, tj. silniční a železniční tunely, metro, jsou součástí dopravní sítě (sektor doprava). Liniové podzemní stavby vodohospodářské, tj. vodovodní štoly a přivaděče, kanalizace, jsou součástí rozvodné a kanalizační soustavy (sektor voda). Liniové podzemní stavby energetické, tj. sdružené kolektory, jsou součástí rozvodné elektrizační soustavy, soustavy ostatních médií a komunikačních sítí (sektor voda, energetika, informační a komunikační technologie).

Rovněž tak halové velkoprostorové podzemní stavby, tj. např. zásobníky na ropu a zemní plyn, úložiště jaderných odpadů, vodovody, ochranné stavby, sklady potravin, halové podchody, mohou být součástí rozvodné soustavy, logistiky, státní a veřejné správy (sektor energetika, voda, potraviny, chemický a jaderný průmysl).

Z výše uvedeného je patrno, že řada typů podzemních staveb jsou dílčími subsystémy kritické infrastruktury. Jsou velmi citlivým místem pro selhání provozu a technologií, vůči sabotáži či teroristickému útoku s dopadem na narušení infrastruktury velkých měst (metro, sdružené kolektory), resp. společnosti. Důležité je proto znát zranitelnost těchto subsystémů. Náš přístup k identifikaci rizik u podzemních staveb jsme rozdělili na identifikaci rizik spojených s výstavbou podzemních děl, na rizika spojená s existencí a provozem podzemní stavby a na rizika spojená s lidským selháním uživatelů, provozovatelů a lidských bytostí. Rovněž jsme vybrali z množiny hrozeb hrozby, které ohrožují podzemní stavby jako celek a ty, které naopak nemají vliv na jejich bezpečnost, a které jen na určitý specifický typ stavby. Popsali jsme způsob vyhledávání a identifikaci iniciačních událostí, jejichž dopadem je tzv. TOP událost. Stanovili jsme stupně zranitelnosti podzemní stavby a uvedli některá specifická rizika pro konkrétní typ podzemní stavby.

V druhé části příspěvku je popsán význam nově přijaté legislativy, která ukládá prověřit bezpečný stav podzemních objektů a zapojila báňskou záchrannou službu do tohoto úkolu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

SEZNAM KAPITOL

• Úvod
• Rizika spojená s výstavbou, existencí, provozem podzemních staveb a s lidským faktorem ve vztahu k podzemním stavbám
• Legislativní opatření upravující pravidla k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů
• Závěr
• Literatura