Téma týdne

Dobrá úroveň BOZP – přínos pro podnik

17.05.2010 | ZDROJ: FS ZČU v Plzni | AUTOR: Pokorná Václava

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci představuje zákonnou a sociální povinnost pro každý druh podnikání. Je prostředkem k tomu, aby se lidé při práci nezranili a nepoškodili si zdraví, což vede v lepším případě ke krátkodobé neschopnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA: bozp, podniky

Úvod

Při závažnější situaci k trvalým následkům, jejichž nejčastější příčinou je pracovní úraz či nevhodné pracovní podmínky. Ty jsou z velké části příčinou nemoci z povolání. Ne vždy jsou pro zaměstnavatele na první pohled patrné přínosy, které vycházejí z dobré úrovně BOZP v konkrétním podniku. Dnes je již známou skutečností, že je lepším řešením důrazněji se zabývat prevencí, než vynakládat velké prostředky na odstraňování škod.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se v posledních letech dostává stále více do podvědomí nás, zaměstnanců či zaměstnavatelů. V běžném životě, ale rovněž v čase, který trávíme v práci je každá činnost, kterou provádíme zdrojem rizik pro člověka.Co se rozumí zdravotním rizikem? Definice zní: Pod pojmem zdravotní riziko rozumíme pravděpodobnost poškození lidského zdraví účinkem expozice člověka určitému faktoru (chemickému, fyzikálnímu nebo biologickému) Ta pravděpodobnost je, větší či menší, vlivem mnoha dalších, doplňujících faktorů a situací. Pokud budeme specifikovat pouze zdravotní rizika, plynoucí z pracovní činnosti, musí se brát v úvahu: profese, způsob a doba vykonávané činnosti, pracovní prostředí a technická či technologická vybavenost konkrétního pracovního místa.

S rostoucím počtem nových výrobních technologií, používáním nových technických novinek, materiálů aj. narůstá počet neznámých rizikových faktorů, které zejména v oblasti diagnostiky mohou být za několik let určujícími pro rozšíření seznamu nemoci z povolání. Pro osoby, které po celou dobu vykonávání zaměstnání s těmito přístroji pracují. Hodnocení rizika jiných faktorů, než jsou chemické látky (fyzikální, biologické), je stále spíše na začátku.

Příčinou je nedostatek dat a potřebná doba pro nezvratné potvrzení či zamítnutí domněnky, kdy se daná expozice jeví nebezpečnou pro zdraví člověka. Největší deficit se týká dvou oblastí v procesu hodnocení: vztah dávka – účinek, a poté následné hodnocení expozice. Samozřejmě i v běžném životě se zdravotní rizika rozšiřují do nekonečného počtu nebezpečí ohrožení zdraví, plynoucí z aktivit, které ve svém volnu každý z nás vykonává. S rostoucí životní úrovní se například adrenalinové sporty stávají módní záležitostí, které lákají nevšedními zážitky široké spektrum zájemců. A s ním narůstá i počet případných úrazů.