Životní prostředí

Dopady havárií na životní prostředí

16.04.2002 | ZDROJ: | AUTOR: Pavel Danihelka

Nebezpečné látky, zvl. chemické, zvyšují možnost vzniku havárie. Metodiky stanovení a hodnocení dopadů havárií na životní prostředí, analýza rizik havárie s účastí nebezpečné látky podle metodiky Hazard & Vulnerability Index (H&V Index).

KLÍČOVÁ SLOVA: havárie, prostředí životní

Obrázek č. 1: Události se zásahy jednotek PO

Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií předepisuje podnikům zařazených dle tohoto zákona do skupiny A či B zpracovat bezpečnostní dokumentaci (bezpečnostní program a bezpečnostní zprávu). Vyhláškou č. 8/2000 Sb. je dán způsob zpracování bezpečnostní dokumentace, která mimo jiné musí obsahovat detailní hodnocení rizik a stanovení rozsahu možných škod pro:

• ohrožení zdraví a životů osob
• ohrožení životního prostředí (ŽP)
• ohrožení majetku.

Pro hodnocení dopadů havárií na zdraví a život osob, ohrožení majetku existuje řada metodik (IAEA TEC DOC 727, Dow CEI, Dow F&EI, RMP EPA Guide apod.), které jsou vhodné pro tuto analýzu rizik. Těmito metodami lze efektivně stanovit dosahy účinků nebezpečných látek, pravděpodobnost vzniku havárie či počet potenciálně usmrcených a ohrožených osob.

Stanovení dopadů havárií na ŽP má svá specifika. Zatímco při haváriích s dopadem na obyvatelstvo lze za cestu přenosu považovat pouze šíření vzduchem (toxický mrak, tlaková vlna, tepelné záření), při analýzách s dopadem na ŽP existuje možnost šíření nejen vzduchem, ale i půdním prostředím a vodou. Rovněž cíl, který může být havárií zasažen je specifický. V ŽP nedochází jen k ohrožení živých organismů. Potenciální havárií mohou být ovlivněny rovněž povrchové vody (včetně vodohospodářsky významných vodních děl), půdní prostředí, bonita půdy a v neposlední řadě podzemní voda, prostřednictvím které může dojít k dalšímu šíření kontaminantu a ohrožení zásob pitné vody. Průběh havárie v ŽP není závislý jen na vlastnostech nebezpečné látky. Důležitými parametry, které je třeba analyzovat, jsou rovněž množství látky, aktuální klimatické, hydrologické, sezónní podmínky a zranitelnost složek životního prostředí.

Pro analýzu rizik havárie s účastí nebezpečné látky na ŽP byla navržena metodika pro stanovení dopadů havárií na životní prostředí nazývaná pracovně „H&V index“ (Hazard & Vulnerability Index).

Pro zjištění a sestavení indexů byla vybrána následující kritéria:

Multikriteriální hodnocení

V úvahu jsou brány různé vlastnosti látek a různé složky ŽP, např. povrchová voda, podzemní voda, půda, živé organismy

Dosažitelnost dat

Hodnocené vlastnosti musí být pokud možno lehce dosažitelné, například z bezpečnostních listů, informací o ŽP dostupných na úřadech atd. Z tohoto důvodu byly voleny např. R a S věty, vodohospodářské mapy, BPEJ atd.

Využití existujících metod analýzy rizik

Tam, kde to bylo možné, byly adaptovány již existující a používané metody jako IAEA TECDOC 727, Dow indexy atd.

Jednoduchost výstupu

Výstup by neměl být složitý, avšak měl by přitom reflektovat komplexní pohled na jednotlivé hodnocené složky. Z tohoto důvodu  byla celá metoda navržena jako indexová, přičemž výsledný index vzniká kombinací dílčích indexů, zahrnujících jednotlivé složky a vlastnosti.

Metodika navazuje na detailní hodnocení rizik (viz obr. č. 2). Využívá v detailním hodnocení rizik určené scénáře, pravděpodobnosti a množství uniklé látky. Neexistuje-li detailní analýza rizik, předpokládáme  při provádění analýzy únik celkového množství látky v zařízení. Vlastní analýza možných dopadů havárií s účastní nebezpečné látky na životní prostředí probíhá ve třech základních krocích:

• posouzení nebezpečnosti látky;
• posouzení zranitelnosti životního prostředí;
• stanovení závažnosti havárie.

Prvním krokem je posouzení (eko)toxických a fyzikálně-chemických vlastností látky z hlediska jejich účinků na jednotlivé složky prostředí. Výsledkem je index nebezpečí ekotoxicity látky pro biotickou složku prostředí, index nebezpečí ekotoxicity látky pro půdní prostředí, index nebezpečí ekotoxicity pro vodní prostředí a index nebezpečí hořlavosti látky s dopadem na biotickou složku prostředí.

V případě, že látka vykazuje nebezpečnost pro některou ze složek ŽP, je dále analyzována zranitelnost životního prostředí. V této části jsou samostatně posuzovány složky prostředí:

• povrchové vody (zejména jejich vodohospodářský význam);
• podzemní vody (propustnost hydrogeologického prostředí, charakteristika horninového kolektoru, vodohospodářský význam kolektoru apod.);
• půdní prostředí (půdní druh a půdní typ);
• biotické složky prostředí (přítomnost cenných biotopů, lesních porostu, zemědělské půdy apod.).

Výsledkem této části je stanovení indexu zranitelnosti povrchových vod, indexu zranitelnosti podzemních vod, indexu zranitelnosti půdního prostředí a indexu zranitelnosti biotické složky prostředí.

Obrázek č. 2: Hodnocení dopadů havárií na ŽP v návaznosti na analýzu rizik

Před stanovením závažnosti havárie je provedena syntéza indexů (viz obr. č. 3). Syntézou indexů nebezpečnosti a zranitelnosti a v kombinaci s množstvím uniklé látky je stanovena závažnost havárie ve stupnici A – E. Výsledná závažnost havárie je pak hodnocena stejně, jako nejvyšší kategorie závažnosti jednotlivých složek ŽP. Tuto vypočtenou závažnost lze vynést do matice závažnost a pravděpodobnost a určit přijatelnost rizika dopadů havárie na životní prostředí.

 Obrázek č. 3: Průběh hodnocení dopadů havárií na ŽP

V současné době je popisovaná metodika připomínkována odborníky. Plný text metodiky pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí je ve formátu PDF dostupný na www stránkách VŠB – Technické univerzity v Ostravě viz H&V Index.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM