BOZPinfo.cz logo
18:27 | Sobota 26. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VĚDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁŘE PRACOVNÍ MÍSTA
ČASOPIS JOSRA MSP & OSVČ

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Čítárna > Články > Životní prostředí > Jak a proč české podniky zavádí environmentální systémy řízení

Otázky a odpovědi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napište nám


Doporučit server

Pokud se Vám naše strany líbí, doporučte je kolegům:

Vaše jméno:

E-mail příjemce:

Článek

Životní prostředí

Jak a proč české podniky zavádí environmentální systémy řízení

07.07.2003 | ZDROJ: | AUTOR: Fedorová Anna

Důvody, vedoucí k zavedení EMS v českých podnicích, očekávání podniků a jejich naplnění

KLÍČOVÁ SLOVA: řízení, prostředí životní

Ochrana životního prostředí hraje celosvětově stále větší roli. V Evropě v posledních letech náklady na ochranu životního prostředí každým rokem stále vzrůstají. Zatímco v 70. a částečně v 80. letech znamenala ochrana životního prostředí pro podniky převážně aplikaci přístupu "end of pipe,"  začíná v evropském kontextu a posléze i v tuzemských podnicích nacházet stále větší uplatnění jasně definovaná politika životního prostředí, v rámci které jsou zaváděna systémová a preventivní opatření ochrany životního prostředí. Zavedení takového systému environmentálního řízení je preventivní nástroj, který umožňuje podniku organizovat s  vlastní zodpovědností ochranu životního prostředí.

Stále více podniků, které úspěšně završily přechod na systém řízení jakosti podle norem řady ISO 9000 a úspěšně zvládlo certifikaci, se v dalším logickém kroku snaží rozšířit se snaží rozšířit systém řízení na péči o životní prostředí. Systém environmentálního řízení, obecně označovaný jako environmentální manažerský systém - EMS, je možné zavést registrací podle EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) nebo certifikací podle norem řady ISO 14000.

Vedle těchto dvou systémů mohou podniky využívat další nástroje: normy řady ISO 9000, systém čistší produkce, národní program označování ekologicky šetrných výrobků, systém hodnocení výrobků LCA nebo Responsible Care. Zastoupení využívání nástrojů a systémů  environmentálního řízení včetně systému  kvality v České republice je zachyceno na grafu č. 1.

 graf

Graf č. 1: Podíl dobrovolných nástrojů týkajících se ŽP
u zkoumaného vzorku


Systémy ISO 14 000 a EMAS

Registrované či certifikované systémy environmentálního řízení jsou v České republice zastoupeny značně nerovnoměrně. Výrazně převažuje certifikace podle ISO 14000. Například podle registru agentury EMAS (AEMAS) je k září 2002 podle ISO 14000  certifikovaných podniků 310 a podniku registrovaných podle EMAS jen 8. Obdobná je struktura zjištěná naším výzkumem,  kdy největší počet podniků  uplatňující environmentální systém řízení EMS (89 podniků) má zaveden systém řízení podle ISO 14001 (viz graf č.2).

 graf

Graf č. 2: Podíl systémů EMS ve zkoumaném vzorku


Podniky takto certifikované či registrované nemusí mít ovšem zavedený systém environmentálního řízení v celém podniku. I když, jak ukazuje graf. č. 3, je celopodnikové zavedení environmentálního systému řízení častější.

 graf

Graf č. 3: Zavedení EMS podle rozsahu


Oba systémy mají různou historii. Grafy č.4 a č.5 znázorňují podíly certifikovaných a registrovaných firem podle data certifikace. Významným byl rok 2000, kdy ze zkoumaného vzorku byla na ISO 14001 certifikována téměř třetina firem a podle EMAS registrována čtvrtina.

 graf

Graf č. 4: Zavádění a certifikace podle EMAS


 graf

Graf č. 5: Zavádění a certifikace podle ISO 14001


Důvody, vedoucí k zavedení EMS v českých podnicích

Ve sledovaném souboru firem, které mají zavedený EMS, jsme zjišťovali důvody, které vedly k rozhodnutí o jeho zavedení.
Podnikům byly nabídnuty hlavní důvody zavedení EMS s žádostí o doplnění jiných, neuvedených důvodů. Z grafu č.1 je vidět, že v souboru bylo 12 podniků se zavedeným systémem EMAS a 85 podniků se zavedeným systémem ISO 14 000. Poznatky z odpovědí podniků se dají shrnout takto:

důvod zavedení  pro systém EMAS    pro ISO 14 000
 
  abs.počet % abs.počet %
tlak zákonů a norem  27 31,8 7 58,3
vliv koncernu   14 16,5 4 33,3
požadavek odběratele  31 36,5 7 58,3
úspora nákladů  17 20 4 33,3
zlepšení postavení na trhu  64 75,3 9 75
zájem o ochranu životního prostředí  72 84,7 8 66,7

Jiné důvody k zavedení systému EMAS podniky neuvedly.

Naopak k zavedení ISO 14 000 vedly podniky další, jimi uvedené důvody: zvýšení konkurenční schopnosti podniku, požadavek zahraničního vlastníka, tlak správních úřadů v regionu, zefektivnění managementu a zlepšení environmentálního image.

Z těchto dalších uvedených důvodů zavedení ISO 14 000 jsme mohli ověřit skutečnost, že z celkového počtu 36 v souboru zařazených podniků se zahraničním vlastníkem má systém ISO 14 000 zavedeno 92,3?, u podniků s tuzemským vlastníkem je procento zavedení systému ISO 14 000 pouze 79,2?. Je zajímavé, že vliv vlastníka na zavedení EMS se neprojevil v předloženém důvodu - vliv koncernu.

Podniky uvádějí na prvních místech svých rozhodovacích kritérií pro zavedení EMS zájem o ochranu životního prostředí a zlepšení postavení na trhu. Preference r těchto kritérií vyznívá ve prospěch vysokého ekologického uvědomění českých podniků. Příznivý obraz podniků poněkud narušuje prokazatelný vliv vlastníka na enviromentální chování podniků.

Očekávání podniků a jejich naplnění

Když doplníme tvrzení podniků o důvodech zavedení EMS v jejich podnicích odpověďmi na komplementární otázky o očekávaných přínosech ze zavedení EMS a jejich naplnění, pak se situace jeví poněkud jinak.

Podle poznatků z literatury jsme možné přínosy ze zavedení EMS shrnuli do těchto oblastí:

  • zvýšení tržního podílu, zvýšení tržeb, zvýšení zisku
  • snížení nákladů
  • respektování zásad trvale udržitelného rozvoje
  • pokračování v ISO 9000
  • dosažení souladu se zákony
  • lepší jednání s bankami, pojišťovnami a státními orgány
  • zlepšení vztahů s obchodními partnery

U každé z t oblastí jsme zjišťovali:

  • očekávání podniků, které doprovázelo zavádění EMS
  • naplnění očekávání po zavedení EMS.

Údaje z odpovědí podniků v očekávaných přínosech z EMS a jejich naplnění jsou následující:

charakter přínosu  % očekávání % naplnění
zvýšení tržního podílu, tržeb, zisku  61 % 40 %
snížení nákladů  45 % 42 %
respektování trvale udržitelného rozvoje 81 % 73 %
pokračování ISO 9000 89 % 73 %
dosažení souladu se zákony na ochranu ŽP  91 % 90 %
lepší pozice při jednáních s orgány  75 % 65 %
zlepšení dodavatelsko odběratelských vztahů  78 % 66 %


Shrnutí

Z charakteristik očekávání  a jejich naplnění usuzujeme, že při zavádění environmentálních manažerských systémů si podniky nekladly vysoké cíle. Očekávaly hlavně dosažení souladu se zákony na ochranu životního prostředí a samozřejmě pokračování v aktivitách, které začaly zavedením systému ISO 9000. Nejmenší efekty předpokládaly ve snížení nákladů, ve zvýšení tržeb a zisku - tedy v ekonomických výsledcích.
S hierarchií očekávání do jisté míry koresponduje i stupeň jejich naplnění.Podniky tvrdí,  že zavedením některého ze systému environmentálního žízení vedlo především:

  •  k lepšímu dosažení souladu se zákony na ochranu životního prostředí
  •  ke snížení nákladů
  •  k respektování zásad trvale udržitelného rozvoje.

Vlastní postavení na trhu v podobě zvýšení tržního podílu, zvýšení tržeb a zisku se naplnilo v řádově nižší poloze. Poněkud lépe podniky vnímají zlepšení  svého postavení ve vztahu k obchodním partnerům jako důsledek zavedení systému environmentálního řízení.

Vysoký stupeň naplnění očekávaného snížení nákladů, který tvoří výjimku v těchto procesech, může být vysvětlen skutečností, že podniky ve svém účetnictví nebo mimo účetnictví sledují především klasické. environmentální náklady, např. náklady spojené s nakládáním s odpady, odpadními vodami a emisemi do ovzduší, poplatky za znečišťování životního prostředí, sankce za poškozování životního prostředí a je přirozené, že zavedením environmentálního manažerského systému došlo k jejich poklesu.

Usuzujeme tedy, že:

  •  podnik přijaly politiku státu k ochraně životního prostředí
  •  politiku státu považují za správnou a takovou, která vede k trvale udržitelnému rozvoji
  •  s touto politikou se ztotožnily značně formálně a zřejmě pod tlakem legislativy
  •  nevyužívají dostatečně skutečné výhody, plynoucí ze skutečnosti, že věnují pozornost dopadům svých aktivit na
     životní prostředí.

Příspěvek byl zpracován z poznatků získaných při řešení grantového projektu Grantové agentury České republiky informace o environmentálních nákladech pro environmentální mëmanagement", reg. Číslo 402/02/0092.

ZDROJ:
Fedorová, A.: Jak a proč české podniky zavádí environmentální systémy řízení. Environmentální aspekty podnikání č. 2 (2003). S. 14-15, 17.

Systém environmentálního managementu má již více než 400 podniků

Zavádění systému environmentálního managementu pokračuje v českých podnicích velmi rychle,. Registr REM - CZ, který průběžně vytváří České ekologické manažerské centrum ve spolupráci s agenturou EMAS, v současnosti registruje již 420 certifikovaných podniků.

Během necelého půlroku tak do registru přibylo více než 100 dalších firem nově certifikovaných podle ČSN EN ISO 14001 a EMAS. V registru se objevilo také několik nových společností, které mají oprávnění tyto certifikáty udělovat.

Široká je škála zaměření jednotlivých certifikovaných podniků.  Jedná se o firmy z oblasti stavebnictví, strojírenství, chemického, textilního, kožedělného i potravinářského průmyslu a také z oblasti obchodu, dopravy i nejrůznějších služeb.

Systém environmentálního managementu představuje přísnější environmentální kritéria, než jaká stanovuje v současnosti platná legislativa. Z velkého zájmu o EMS je ale patrné, že ho české podniky vnímají jako určitou přednost v konkurenčním prostředí a také jako investici do budoucnosti. Jen za poslední půlrok díky tomu vzrostl počet certifikovaných podnikl téměř o třetinu.

Čerstvě aktualizovaný registr je přístupný zdarma na internetových stránkách www.cemc.cz.


TISKNOUT | POSLAT MAILEM