V polovině roku 2002 bylo částce 71 Sbírky zákonů publikováno nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky s tím, že nabude účinnosti dnem 1.ledna 2003.

Předpis se týká dopravy silniční, vodní, letecké a drážní. V nejbližší době by mělo dojít ke zrušení vyhlášky č. 213/1991 Sb., na kterou jsme v mnoha případech v textu odvolávali a na její požadavky upozorňovali. Žádáme čtenáře, aby tuto skutečnost vzali na vědomí a po jejím zrušení vycházeli z platných požadavků nového nařízení vlády a na požadavky již neplatné vyhlášky se dívali a je aplikovali jako doporučující (zejména v oblasti automobilového opravárenství, které není novým předpisem souhrnně upraveno). V některé z dalších novelizací této části souboru budeme publikovat  souhrnnou a ucelenou úpravu problematiky, a to nejen vzhledem ke zrušení vyhlášky č. 213/1991 Sb., ale i vzhledem k novým vydaným bezpečnostním předpisům, které otázky opravárenství a jiných činností upravují nebo budou upravovat.

Vlastní text nařízení vlády obsahuje pouhých 5 paragrafů další podrobnosti jsou upraveny ve 4 přílohách, z nichž příloha č. 1 se týká dopravy silniční.

Místním provozním bezpečnostním předpisem se pro účely tohoto nařízení vlády rozumí předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy. Zaměstnavatel  s tímto předpisem v rámci školení seznámí zaměstnance  a  následně bude v souladu s ním organizovat jejich práci. Měla by v něm tedy  být zdůrazněna bezpečnost jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště, resp. pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací; měl by obsahovat i pravidla dorozumívání zaměstnanců při pracovních činnostech – např. při navádění vozidel při jejich couvání a otáčení, při spojování dopravních prostředků, při přepravě zvláště těžkých a rozměrných nákladů apod.  Protože ve smyslu Přílohy č. 1 k tomuto nařízení se za provozování silniční dopravy považuje i obsluha, opravy, kontrola a údržba dopravních prostředků, měl by tento předpis obsahovat i bezpečnostní požadavky na provádění těchto činností (např. ve smyslu   § 8  vyhlášky č. 213/1991 Sb., doplněný o zvedání vozidel, svařování, klempířské práce, lakování apod.). V tomto předpise by se neměly opakovat  známé požadavky  platných bezpečnostních předpisů, ale měly by v něm být obsaženy buď problematiky předpisy neupravené, nebo ty, které přináší to které pracoviště. 

Normovou hodnotou je konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě s tím, že dodržení konkrétního ustanovení normy se považuje za splnění předpisem vyžadovaných požadavků.

Pro bezpečný způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby:

• byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a aby byl určen zaměstnanec, který bude tuto činnost řídit a koordinovat,
• byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvlášť těžkých a rozměrných nákladů (viz § 15 a 16 vyhlášky   č. 341/2002 Sb.), aby byl pro tyto činnosti zajištěn dostatečný počet zaměstnanců a před zahájením prací určen způsob jejich dorozumívání,
• pracoviště mimo pozemní komunikace bylo v případě potřeby vyznačeno výstražnými značkami (viz nařízení vlády č. 11/2002 Sb., zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 30/2001 Sb.), případně nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání dopravního prostředku, a za snížené viditelnosti byla nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami nebo odrazovými deskami,
• v případě, že to vyžadují okolnosti, byl zaměstnanec při pohybu na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami (chápat ve smyslu, že toto seznámení jednoznačně  okolnosti vyžadují  – např. v prostorách zaměstnavatele došlo ke změně dopravní situace, která přináší nebezpečí a změna, např. dopravním značením či objížďkou, nebyla ještě provedena).

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec:

• neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění) a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný,
• používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku, při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné zařízení,
• v případě, že to vyžadují okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace,  zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance (k otáčení na pozemních komunikacích viz § 26 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění;
• prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu (k zakládacím klínům viz § 75 a 76 zákona č. 56/2001 Sb. v platném znění a § 34 odst. 7 vyhlášky č. 341/2002 Sb.),
• používal při vstupu na pozemní komunikace (při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy)  výstražné vesty – viz. požadavky ČSN EN 471 (83 2820) Výstražné oděvy s vysokou viditelností.

Výstražné vesty s vysokou viditelností jsou jmenovitě zařazeny v Příloze č. 2 (čl. 2.13) nařízení vlády č. 172/1997 Sb.  ve znění nařízení vlády č. 284/2000 Sb. Aby měl jejich uživatel jistotu, že jsou vhodné, měl by si zkontrolovat, že jsou na nich  umístěny  symboly a značky podle ČSN EN 471. Pokud výrobek pochází z ČR nebo EU, měl by  na něj být vystaven  (autorizovanou osobou z ČR nebo notifikovaným orgánem z EU) certifikát ES přezkoušení typu a měly by být opatřeny značkou CE (značka je dokladem o tom, že bylo vystaveno prohlášení o shodě); pokud pochází z tzv. třetích zemí, měl by  na ně být autorizovanou osobou vystaven certifikát typu. Dovozce by měl vystavit prohlášení o shodě, popřípadě ujištění o tom, že bylo vydáno prohlášení o shodě, ale nesmí na ně umístit značku CE. 

Vesty  nejsou podle platných českých dopravních předpisů  povinnou výbavou vozidla, nicméně pro zajištění bezpečnosti  řidiče při provádění oprav, jako je např. výměna kola u kamionu či autobusu, tj. vozidel  těžko odstavitelných z pozemní komunikace,   je možno doporučit (i s ohledem na zkušenosti z Německa a států Beneluxu, kde řidiči kamionů těmito vestami vybaveni jsou) v některých vozidlech  mít tuto vestu k dispozici (jako další, nikoli povinnou výbavu). Tímto bude dán předpoklad zajištění zviditelnění osoby vstupující za účelem provedení opravy na pozemní komunikaci (za odstranění poruchy se nepovažuje umístění výstražného trojúhelníku - viz např. § 45 odst. 3 zákona  č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 75 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. a § 32 odst. 7 vyhlášky č. 341/2002 Sb.). 

Je ale  zcela logické, že vesty  budou ve vybavení dopravních prostředků  záchranných  čet (havarijních a vyprošťovacích, hasičského záchranného sboru apod.); naopak se ale nebudou používat např. při provádění oprav na pozemních komunikacích, kde je vyloučen provoz, stejně tak při provádění případných oprav  na neveřejně přístupných účelových komunikacích apod. 

U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahují požadavky zákona č. 111/1994 Sb., v platném znění, a zákona č. 475/2001 Sb., je zaměstnavatel povinen zajistit, aby:

• nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou (tak,  jak stanoví  §  134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce) v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut, zařazených do doby řízení,
• během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby,
• vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.  

ZDROJ:
Šmídová, Miroslava. Způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. ČÚBP. Převzato z  elektronického periodika E-mail noviny pro bezpečnost práce a požární ochranu nakladatelství Verlag Dashofer.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM