Informace poskytované výrobcem prostředků ochrany proti pádu – kotvících zařízení ČÁST I.

Zdroj: 

V článku jsou uvedeny informace o instalaci dodávané výrobcem kotvících zařízení a instalační dokumentaci dle ČSN EN 795 Prostředky ochrany proti pádu – Kotvící zařízení.

V roce 2013 byly vydány dvě normy týkající se prostředků ochrany osob proti pádu – kotvících zařízení. Jako první byla zveřejněna ČSN EN 795 Prostředky ochrany proti pádu osob – Kotvící zařízení a následně ČSN P CEN/TS 16415 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvící zařízení – Doporučení pro kotvící zařízení v případě použití více než jednou osobou.

ČSN EN 795 v části týkající se informací poskytovaných výrobcem se vztahuje i na informace poskytované k výrobkům vyráběným v souladu s požadavky ČSN P CEN/TS 16415. ČSN EN 795 upřesňuje také rozsah dokumentace dodávané po instalaci kotvících zařízení.

V této prvé části se zaměřím na informace a rady, které mají být poskytnuty výrobcem spolu s dodaným kotvícím zařízením. Průvodní dokumentace k výrobku musí být minimálně v jazyce země určení. To často není, doprovodná dokumentace je většinou v jazyce výrobce a i s odkazy na národní předpisy platné pro bezpečnost práce nebo na národní normy. Požadavek na poskytnutí informací a rad v jazyce země určení je logický a správný. Pokud jsou překlady provedeny, přeložila podklady většinou instalační firma. Tyto překlady nebývají úplné nebo přesné a dokonce některé důležité skutečnosti nejsou v těchto překladech uvedeny. Takovým příkladem může být požadavek na provedení zkoušky upevnění kotvícího zařízení na nosnou konstrukci, nebo provedení statického výpočtu. Zamlčení této skutečnosti je vážným porušením pravidel pro instalaci upevnění kotvících zařízení - prvků.

Informace a rady, které má výrobce dle ČSN EN 795 poskytnout

Výrobce sděluje zejména:
a) že instalace by měla být provedena pouze odborně způsobilou osobou nebo organizací,

Poznámka autora: Většina výrobců požaduje školení oprávněné osoby – montéra  a instalační firmy výrobcem. Řada instalačních firem i montérů je pouze zprostředkovaně zaučena a neprošla řádným školením daného výrobce kotvících zařízení.

b) že instalace kotvících zařízení má být ověřena výpočtem nebo zkoušením,

Poznámka autora: Na českém trhu jsou dvě skupiny kotvících zařízení. Jedna skupina výrobků je doložena zkouškami akreditované laboratoře o upevnění na daný druh nosné  konstrukce. Druhá skupina doklad o zkouškách upevnění nemá. U této skupiny je potřebné doložit výpočet upevnění kvalifikovaným inženýrem. Ve své praxi jsem se prakticky nesetkal s tím, že instalační firma výpočet doložila. Tento nedostatek byl již řešen i na úrovni Evropského soudu. Soud konstatoval, že za upevnění kotvícího zařízení odpovídá zpracovatel projektu záchytného nebo zádržného systému. Zádržný systém uvádím proto, že ČSN EN 795 požaduje stejné vlastnosti kotvícího zařízení pro záchytný i zádržný systém.

c) informaci o vhodnosti základních materiálů, konstrukčního kotvení nebo upevňovacích prvků, jsou-li použity, vzhledem k zatížení zaznamenaným na kotvícím zařízení v průběhu dynamické pevnosti a celistvosti,

Poznámka autora: Nejen různé druhy dřevěných konstrukcí určených pro upevnění kotvících zařízení – prvků, ale také nosné trapézové plechy používané u plochých střech vykazují rozdílnou kvalitu materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.

d) že, pokud značení na kotvícím zařízení není po instalaci přístupné je doporučováno dodatečné značení poblíž kotvícího zařízení,

Poznámka autora: Tato skutečnost nastává u většiny zařízení instalovaných na plochých střechách. Jako vhodné se jeví využít doporučení ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení, kde čl. 6.8 doporučuje umístit u vstupu na střechu informační tabulku s poučením o zásadách provozu na střeše. Tato tabulka pak bude obsahovat i potřebné informace pro používání kotvícího zařízení.

e) U kotvících zařízení typu B (kotvící zařízení bez potřeby konstrukčního kotvení nebo upevňovacího prvku), takovým jako jsou kotvící zařízení se třemi a čtyřmi rameny, radu o požadavku na kvalitu kotvícího zařízení a návod jak ji dosáhnout,

f) u kotvícího zařízení typu C (zařízení s poddajným vedením s odchylkou od horizontály ne více než 15°):

i) vzdálenost způsobená odchylkou poddajného vodorovného kotvícího vedení za podmínek používání, včetně zachycení pádu nebo zadržení,

Poznámka autora: Na tuto skutečnost se při navrhování záchytných nebo zádržných systémů zapomíná. Již samotná změna ucelené délky jednoho úseku poddajného vedení může vést až k ohrožení zdraví. Také rozdílné vzdálenosti mezi kotvícími prvky vyvolávají různé prodloužení poddajného vedení a mění délku pádu.
      
ii) varování, že kotvící zařízení typu C by měla být instalována tak, že v případě zachycení pádu, odchylka kotvícího vedení nevede ke kontaktu s ostrou hranou nebo jakýmkoliv bodem, kde může vzniknout poškození kotvícího vedení,

Poznámka autora: Požadavek takto formulovaný je zcela správný, musí však na něj reagovat odpovídajícím způsobem zejména instalační firmy. Změna výšky poddajného vedení nad plochou, změna vzdáleností mezi kotvícími prvky, na které je nainstalováno poddajné vedení, záměna nedeformovatelného kotvícího prvku za deformovatelný a další, to vše má vliv na vyhodnocení situace, kdy by mohl nastat kontakt poddajného vedení s ostrou hranou. Všechny tyto skutečnosti jen dokládají, že návrh záchytného nebo zádržného systému musí být odpovědně vypracován a případné změny, které si instalace vyžádá, musí být pečlivě posouzeny.

iii) Maximální úhel, při kterém kotvící vedení by mohlo vstupovat nebo opouštět střední podpory, např. střední kotvení nebo rohová kotvení,

Poznámka autora: Výrobci těchto typů tento požadavek respektují a nestává se, že by tato informace chyběla. Informace není sice často v jazyce země určení, ale v dokladech uvedena je.

g) U kotvících zařízení typu E (provedení spočívá výhradně na hmotnosti a tření mezi jím samotným a povrchem), že kotvící zařízení by mělo být umístěno v doporučené bezpečné vzdálenosti od hrany, otevření nebo jiných nebezpečí pádu.

Poznámka autora: řada výrobců dokonce nedovoluje použití těchto výrobků tam, kde není vhodná zábrana, která by případnému smyku zařízení zabránila.
ČSN EN 795 je značným pokrokem zejména v oblasti určení povinností výrobců a instalačních firem. Lze si jen přát, aby na trh nebyly uváděny výrobky bez potřebných informací k instalaci.

Autor článku: 

Komentáře

vše není tak, jak se zdá být

07.01.2014 - 19:33 Ondřej Belica
Vážený pane inženýre, V první řadě dovolte, abych poděkoval za osvětovou činnost, které se věnujete, neboť ne všichni mají přístup k technickým normám a ne všichni sledují změny. Bohužel mi to však nedá a na některé drobnosti musím reagovat. To, co jste napsal, platí pro stabilní kotvení na plochých a šikmých střechách, avšak jsou i situace, které Váš text nepotvrzují. V první řadě je zapotřebí si uvědomit rozdíl mezi kotvicím zařízením a kotevním bodem. Kotvicím zařízením se rozumí výrobek, jehož prostřednictvím se pracovník může ukotvit, který splňuje požadavky EN 795. Naproti tomu kotevní bod je místem kotvení, ke kterému se pracovník může ukotvit, a který musí být ve směru zatížení dostatečně odolný (viz příloha k nařízení vlády č. 362/2005 Sb., část II., bod 5). Dále je nutné brát v potaz i skutečnost, že kotvicí zařízení nejsou pouze stabilní kotvení na střechách, ale že jimi jsou například trojnožky, rozpěrné tyče do dveří, ocelové i textilní kotevní smyčky atp., v dřívější podobě ČSN EN 795 označovány jako třída B - dočasná přenosná kotvicí zařízení, ve znění z loňského února jako typ B kotvicí zařízení s jedním nebo více stabilními kotvicími body bez potřeby konstrukčního kotvení nebo upevňovacího prvku k připevnění ke konstrukci. Pomiňme terminologii v normě použitou a podívejme se na příklad: Statný jinoch, živící se péčí o dřeviny, se pohybuje v koruně trnovníku akátu. Jištěn prostředky pracovního polohování se postupně po větvi vzdaluje od kmene. Aby zabránil kyvadlovému efektu v případě pádu, umístí na větev nad sebe výrobek jediná výrobek, který má u sebe, v internetových obchodech označovaný jako "cambium saver", a který je certifikovaný podle normy EN 795 B. Užuž chce do tohoto výrobku (textilní smyčky s kovovými oky) nacvičeným pohybem vložit karabinu a připnout se k ní, když tu náhle si vzpomene na text, který četl na bozpinfo.cz, "že instalace kotvících zařízení má být ověřena výpočtem nebo zkoušením" a "je potřebné doložit výpočet upevnění kvalifikovaným inženýrem" (aby nebyl text vytržen z kontextu, doplňuji, že se jedná o prostředek, jež není doložen zkouškami akreditované laboratoře o upevnění na daný druh nosné konstrukce). Otázky tedy zní: a) bude tento statný pracovník shánět kvalifikovaného inženýra, aby mu výpočtem doložil, zda uvedené kotvicí zařízení může v daném okamžiku použít? b) bude kvalifikovaným inženýrem držitel titulu Ing., který vystudoval stavárnu anebo držitel titulu Ing., který vystudoval hnojárnu? Obdobné situace se dnes a denně objevují ve stavebnictví. Kotvicí zařízení (smyčka, rozpěrná tyč, nosníková svorka a jiné) bývají používány pracovníky provádějící krátkodobé práce ve výškách a nad volnou hloubkou, z nichž mnohé ani nevyžadují zpracování technologického postupu. Kotví svá kotvicí zařízení k místům dostatečně odolným (což jim zákonodárce umožňuje). Provozně ani technicky není dost dobře možné, aby před připojením kotvicího zařízení k danému bodu kvalifikovaný inženýr doložil výpočtem upevnění tohoto zařízení. Osobně se tedy domnívám, že trvat na doložení výpočtem upevnění kvalifikovaným inženýrem, by bylo snahou nutit uživatele k něčemu, co mu zákon neukládá (což by mohlo být považováno jako skutečnost, která je v rozporu se články 2 a 4 Listiny základních práv a svobod). Rovněž bych rád podotknul, že ČSN EN 795 z února 2013 v příloze A neříká, že "instalace kotvících zařízení MÁ být ověřena výpočtem nebo zkoušením", ale říká, že "instalace kotvících zařízení BY MĚLA být PŘIMĚŘENĚ ověřena, NAPŘ. výpočtem nebo zkoušením". Každopádně v tomto směru bych vycházel z předpokladu, že slovesný tvar "má" vyjadřuje doporučení, jak je tomu v jiných evropských normách. Zároveň ve článku postrádám některé informace, které se s největší pravděpodobností objeví v dalších dílech, avšak by patřila spíše do prvního dílu. Jedná se zejména o odstranitelnost z konstrukce, a explicitní vypsání že výrobky certifikované podle EN 795:2012 jsou jednouživatelská kotvicí zařízení. Závěrem uvádím, že jsme zastáncem co nejvyšších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Avšak je nutné na danou problematiku zočit jako celek, a tyto požadavky musí brát v potaz místní podmínky a nevycházet pouze od stolu. Určení povinností "instalačním firmám" to neřeší. Naopak to povede k omezení užívání ochrany proti pádům a spoléhání na třikrát Otčenáš a dvakrát Zdrávasbuď... Každopádně přeji mnoho energie k tvorbě dalších dílů článků a co nejméně rejpalů... O. Belica

reakce autora příspěvku

08.01.2014 - 10:54 Mojmír Klas
Vážený pane Belico, jsem velmi vděčný za Vaší reakci. K některým bodům však cítím povinnost se vyjádřit. 1) To, co jste napsal, platí pro stabilní kotvení na plochých a šikmých střechách, avšak jsou i situace, které Váš text nepotvrzují. Příspěvek vychází z ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvící zařízení a ve vztahu k ČSN P CEN/TS 16415 (83 2631). Tyto normy v žádném případě neuvádí, že se vztahují na kotvící zařízení na plochých nebo šikmých střechách. 2) V první řadě je zapotřebí si uvědomit rozdíl mezi kotvícím zařízením a kotevním bodem. V mém příspěvku hovořím o bodu pouze jednou o to ve vztahu k případnému pádu. Celý příspěvek se týká kotvících zařízení. 3) příklad statného jinocha. Váš příklad je lidově řečeno "mimo mísu". kdo je kvalifikovaným inženýrem je zcela zřejmé a jasné. Pro objasnění doporučuji obrátit se na ČKAIT. ČSN 795 a ČSN P CEN/TS 16415 (83 2631) neřeší kotvící bod na stromech. 4) Situace objevující se ve stavebnictví. Ani zde není Vaše stanovisko zcela správné. Pro Vámi uváděný příklad ve stavebnictví je potřebné vzít v úvahu také jiné normy - např. ČSN EN 363, 364 a řadu dalších. 5) Rovněž bych rád podotknul, že ČSN EN 795 z února 2013 v příloze A neříká, že "instalace kotvících zařízení MÁ být ověřena výpočtem nebo zkoušením", ale říká, že "instalace kotvících zařízení BY MĚLA být PŘIMĚŘENĚ ověřena, NAPŘ. výpočtem nebo zkoušením". Souhlasím, že v citaci jsem se dopustil chyby a že v citaci mělo být uvedeno: by měla být ověřena. Domnívám se současně, že požadavek ověření není pro případy kdy není provedena tahová zkouška akreditovanou laboratoří je povinná. Vycházím z výnosu Evropského soudu, který právě tuto oblast řešil. Vážený pane, jsem velmi rád, že jste se věnoval mému příspěvku. je to ostatně účelem těchto příspěvků vyvolat diskusi o ochraně před pádem. Mojmír Klas www.mojmirklas.cz

Re: reakce autora příspěvku

08.01.2014 - 12:29 Ondřej Belica
Dobré skoro poledne vinšuji, K Bodu 1: Máte naprostou pravdu, normy to neuvádí, z mé strany šlo o vyústění faktu, že kotvicí zařízení typů C a D se užívají na horizontálách až do sklonu 15° a vzhledem ke skutečnosti, že na chodníku by budování těchto kotvicích zařízení nemělo příliš velký význam, spojuji si tato kotvicí zařízení se střechami, od těch plochých až po šikmé do sklonu 15°. Dále jsem se takto vyjadřoval proto, že Vaše jméno si spojuji právě se zabezpečením na střechách. Proto byla má reakce pojata v duchu toho, že co se plochých a šikmých střech týče, plně souhlasím, se vším co jste napsal, a že mým záměrem je upozornit na to, že nastávají okamžiky, kdy není možné na kotvicí zařízení nahlížet z úhlu pohledu, z jakého mi vyznívá, že jste článek psal. K Bodu 2: I NV č. 362/2005 Sb. hovoří o místě kotvení ve vztahu k pádu. A umístění textilní smyčky certifikované podle EN 795 B kolem pevného bodu nad vertikálou je případ instalace kotvicího zařízení. Proto není možné hovořit o kotvicích zařízeních a opomenout kotevní body (místa kotvení). K Bodu 3: Příklad statného jinocha byl nadsázka (užívání nadsázek je vadou mého charakteru, na záměru to ale nic nemění), rozhodně ale nebyl mimo mísu. Poukazoval totiž na užívání některých kotvicích zařízení v praxi a na absurditu požadavku doložit upevnění výpočtem. K Bodu 4: Naopak, mé stanovisko popisující situace ve stavebnictví (stejně jako v bodě 3) je správné. Důvodem je skutečnost, že technické normy jsou sice výborná věc, avšak nejsou nadřazeny nařízením vlády. Mám na mysli aplikaci kolizního pravidla ve vztahu diskutovaných norem (ČSN EN 363, 364, 795, CEN/TS 16415) a nařízení vlády (č. 362/2005 Sb.), nikoliv obecnou nezávaznost technických norem s výjimkou situací, kdy je jejich závaznost stanovena jiným dokumentem/předpisem. K Bodu 5: Prakticky se to váže na Bod 4, tedy že naše nařízení vlády umožňuje něco, s čím norma nepočítá, tedy s "dostatečnou odolností místa kotvení". Rozhodně uznávám, že ve všech případech je nezbytné postupovat podle pokynu výrobce. Ten jasně uvádí (přinejmenším předpokládám, že jasně uvádí), že v případě instalace kotvicích zařízení typy C a D je potřeba provést takové a takové zkoušky, případně nutnost provedení změny v projektové dokumentaci objektu. Avšak stejné podmínky nemůže stanovit pro smyčky, rozpěrné tyče a další kotvicí zařízení typu B, nebo pro mnohá zařízení typu A, neboť ta vyrábí pro potřeby speleoalpinistů, kteří je pak užívají v jeskyních. Co se Vámi zmíněného výnosu Evropského soudu týče, zde nemám potřebné informace, nevím tedy ani, zda hovoříte o výnosu Evropského soudního dvoru EU nebo Evropského soudu Rady Evropy. Rovněž netuším, jaký charakter měl onen výnos, zda se jednalo o rozhodnutí nebo stanovisko, nebo cokoliv jiného, z čehož by vycházela závaznost onoho předpisu pro nás. Tím se však dostávám hodně daleko za své kompetence. Zde mohu jen doufat, že tím nevznikne nějaký nesmyslný precedens. S přáním pěkného dne O. Belica

Re: reakce autora příspěvku

12.01.2014 - 09:44 Mojmír Klas
Vážený pane Belico, domnívám se, že jde o nepochopení záměru příspěvku. Příspěvek se věnuje informacím poskytovaným výrobcem kotvících zařízení ve smyslu ČSN EN 795 a v souběhu s ČSN P CEN/TS 16415. Příspěvek se tedy netýká např. stromů, umístění textilní smyčky, kotvících bodů obecně a podobně. Rovněž tak nebylo předmětem článku hovořit o horolezecké, speleoalpinické a podobné aktivitě. Toto jsou aktivity, které paří spíše mezi sportovní aktivity. Na Vámi široce pojatou problematiku kotvících bodů nelze v podobě příspěvku věcně a zejména stručně reagovat. Pokud mně budete chtít poslat mail, rád budu konkrétně na konkrétní připomínky reagovat. Zde však píšeme k příspěvku týkajícímu se informací poskytovaných výrobcem kotvících zařízení dle uvedených ČSN a další čtenáře tak zavádíme mimo oblast příspěvku. Mojmír Klas

Re: reakce autora příspěvku

13.01.2014 - 23:02 Ondřej Belica
Dobrý pondělní večer přeji, Nejsem si zcela jist, zda jde o nepochopení záměru příspěvku, anebo spíše o pouhé odchýlení se od jeho původního záměru. Jak správně píšete, příspěvek se věnuje, resp. záměrem příspěvku je věnovat se informacím poskytovaným výrobcem kotvicích zařízení ve smyslu ČSN EN 795 a v souběhu s ČSN P CEN/TS 16415. Avšak kromě informací, které jsou obsaženy v normě, jste jako poznámky přidal své komentáře. Mezi nimi zaznělo, že u druhé skupiny kotvicích zařízení (tuto skupinu jste více nespecifikoval), je potřebné doložit vypočet upevnění kvalifikovaným inženýrem, a že Evropský soud konstatoval, že za upevnění kotvicího zařízení odpovídá zpracovatel projektu záchytného nebo zádržného systému. To bylo důvodem, proč jsem musel reagovat, neboť bych byl velice nerad, kdyby tento Váš výrok byl chápán jako obecně závazný pro veškerá kotvicí zařízení. Kotvicí zařízení jsou různá a na mnohá z nich není možné aplikovat to, co jste uvedl ve své poznámce. Není možné požadavky na kotvicí zařízení generalizovat. Konkrétní případy použití jsem uvedl ve svých reakcích. Nemůžete hovořit o kotvicích zařízení jako o celku, a pominout takovéto případy. Kotvicí zařízení užívaná při lanovém přístupu jsou nezanedbatelnou součástí celku. Rovněž technika horolezecká, speleologická ani stromolezecká nepatří mezi sportovní aktivity, ale jedná se podmnožiny toho, co je dnes označováno jako systém lanového přístupu (ČSN EN 363) nebo jako závěs na laně (NV č. 362/2005 Sb.). To, že současná legislativa tyto techniky nezná ani je nijak nedefinuje, neznamená, že fyzicky neexistují. Rovněž pro objasnění jedné věci v mém minulém příspěvku: jsou výrobci, kteří vyrábění kotevní materiál právě pro speleoalpinistů. A z důvodů známých jen jim (možná že se prostě nespokojí pouze s certifikací podle EN 959) nechávají tento svůj kotevní materiál certifikovat jako kotvicí zařízení ve smyslu EN 795. Vězte, že ani já nemám v úmyslu zavádět čtenáře mimo plánovanou oblast příspěvku, avšak bylo by od nás obou značně neprofesionální pracovat zde pouze s polovičními informacemi a v případě, kdy zazní A, zapomenout zmínit B.

Re: reakce autora příspěvku

14.01.2014 - 08:29 Mojmír Klas
Vzhledem k tom, že jsem obdržel několik dotazů k ověřování upevnění kotvících zařízení, považuji za vhodné ještě jednou reagovat. Vážený pane Belico, také nemám zájem neplodně diskutovat. Ale v jednom se mýlíte, upevnění kotvících zařízení na konstrukci - zdůrazňuji kotvících zařízení opravdu musí být ověřeno. Výrobce musí stanovit, jak ověřit upevnění. Tahové zkoušky po instalaci není možné dělat. Zbývají tedy pouze dvě možnosti: - Provedení zkoušek akreditovanou zkušebnou (řada výrobků tyto zkoušky má). - Výpočet kvalifikovaným inženýrem. Nahrazovat zkoušky akreditované zkušebny vlastními tahovými zkouškami výrobce považuji za chybný postup. Z praxe znám výrobce, kterým důvěřovat je někdy obtížné. Protože ne všechny informace, které jsem získal, hodlám zveřejňovat, budu opakovat obecně: "Evropský soud v této věci již také rozhodoval a tak vycházím z jeho závěrů". Není možné k o t v í c í z a ř í z e n í upevňovat b e z o v ě ř e n í upevnění. To, že je nutné způsob upevnění, vhodnost konstrukce na níž je kotvící zařízení upevněno a další ověřit, přeci neznamená, že to je komplikace, která by bránila navrhování kotvících zařízení v praxi. Osobně tento požadavek považuji za správný, jedná se o lidské životy. Mojmír Klas znalec v oboru bezpečnosti práce ve stavebnictví

Re: reakce autora příspěvku

14.01.2014 - 09:31 Ondřej Belica
Vážený pane inženýre, Kotvicími zařízeními ve smyslu EN 795 jsou i kotvicí smyčky (textilní i kovové), rozpěrná kotvení do dveří, nosníkové svorky, trojnožky, a mnohá další. Jejich upevnění na konstrukci není z logiky věci možné ověřovat. Pokud pracovník provádějící práce ve výškách pomocí systému lanového přístupu během dne 5-20× upevní své, výše zmíněné kotvicí zařízení na jiném místě na objektu, na kterém pracuje, není možné, aby vždy, před každým takovýmto upevněním přišel kvalifikovaný inženýr a ověřil výpočtem toto upevnění. Výrobce nemusí stanovit, výrobce by měl stanovit, jak ověřit... Neustále zmiňujete Evropský soud. Jedinou instituci pod tímto názvem, kterou znám, je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a domnívám se, že tato instituce se kotvicími zařízeními příliš nezabývá. Argumentace typu "já něco vím, ale nepovím to, povím jen obecné" nemůže obstát jako argument, proč by měl uživatel kotvicích zařízení (jmenovitě těch výše uvedených) činit něco, co mu zákon (opakuji zákon, nikoliv doporučení technické normy) neukládá. O. Belica

Re: reakce autora příspěvku

14.01.2014 - 10:56 Mojmír Klas
Vážený pane, myslím, že by šlo o nekonečnou výměnu názorů, která by za čas nemusela být ani věcná a ani zajímavá. K některým vašim poznámkám: - můj příspěvěk se týkal Přílohy A.1 ČSN EN 795, tedy informacím o instalaci. Z kontextu přílohy A.2 téže normy je patrné, co norma za inslaci považuje. Čl. A.2.1 také hovoří o upevnění kotvícího zařízení. Vycházím-li z čl. 3.4 ČSN EN 795 hovoří se o upevňovacím prvku, prvcích. Např smyčka nebo nebo kotvící zařízení se třemi rameny tyto prvky nemá.V odd. A.2.3 se dále některé skutečnosti upřesňují. Aleto jsem chtěl uvést až v druhé čáasti a tak nebudu předbíhat. Nechci a nechtěl bych vystupovat, jak mě podezíráte, že něco vím a nepovím. Jen zvažte, že i informace mají svojí hodnotu a tak některé nechci běžně poskytovat. Aby nevznikala rozprava o tom, kdo v této oblasti jednal, pak to byl Soudní dvůr Evropské unie. Jedná se o veřejně přístupný dokument. Myslím, že by tato výměna názorů nebyla dále produktní a že by nemusela čtenáře těchto webových stránek zajímat. V druhé části mého příspěvku bude řada skutečností uvedena. Dovolím si na závěr doporučit: napiště prosím vlastní příspěvek na toto téma a v něm uveďte své názory. Je mně velmi líto, že těch, kteří o podobných tématech hovoří je mnoho, ale velmi málo těch, kteří "dají svojí kůži v šanc" a veřejně vysloví své názory a to je škoda. Mojmír Klas

Re: reakce autora příspěvku

14.01.2014 - 23:50 Ondřej Belica
Dobrý večer, Přiznám se, že ještě dnes ráno jsem se obával, že naše výměna názorů nikam nepovede. Nyní jsem přesvědčen o opaku. A jsem tomu velmi rád. Konečně se z Vašich úst (resp. klávesnice) začínají linout údaje, o něž mi od samého počátku šlo, o informace, které jste ve svém článku neuvedl. Údaje, o kterých jsem považoval za nezbytné, abyste je uvedl Vy, jakožto autor článku. Tedy to, že požadavky, které jste uvedl ve svém komentáři/poznámce, se nevztahují na všechna kotvicí zařízení. Přiznám se, že jsem nemohl tušit, že tuto skutečnost chcete uvést až v dalším díle svého článku. Na druhou stranu se však domnívám, že tato informace měla zaznít hned v úvodu, aby její absence nemohla způsobit jakékoliv komplikace. Přece jen, poloviční informace může napáchat větší neplechu, než žádná informace. Ostatně § 2950 nového občanského je toho jasnou ukázkou. Z ničeho jsem Vás nepodezíral, jen jsem se snažil poukázat na to, že pojem "Evropský soud" je příliš obecný, aby odvolávání se na jeho výnos bylo relevantní. Rovněž výnosy Evropského soudního dvorce mají různé charaktery a různou závaznost. Ano, chápu, že informace mají svou hodnotu. Ale pokud je chcete bezúplatně poskytovat prostřednictvím publikování na profesním serveru, je žádoucí uveřejnit informace úplné. V opačném případě je lepší neuveřejnit žádné. Poloviční informace, no, to už jsem napsal výš. K Vašemu doporučení. Nepovažuji za nezbytné vytvářet článek na toto téma, neboť tomuto tématu se již věnujete Vy, a vytvářet něco duplicitně nemá význam. Mohu Vás ale uklidnit, nejsem z těch, kteří by pouze komentovali tvorbu cizí, aniž by sami něco vytvořili. Nejsem však tak rychlý, a přestože "dávání mé kůže všanc" je již ve fázi dokončování, ještě nějakou chvíli to potrvá. Zatím se však budu těšit na pokračování Vašeho článku. O. Belica

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail