Bezpečnost práce

Uzavřené prostory

24.10.2002 | ZDROJ: www.markl.cz | AUTOR:

Problematika bezpečnosti práce v nádržích, jímkách, pecích, kotlích, potrubí, kanalizaci, technologických zařízeních, kolony, prostorech pod úrovní terénu průmyslových areálů, zásobnících sypkých hmot, železničních a silničních cisternách a v řadě dalších prostředí, které lze označit za uzavřené prostory.

KLÍČOVÁ SLOVA: prostory uzavřené, prostředí pracovní

Uzavřené prostory jsou specifickým problémem při zajišťování bezpečnosti osob při práci a pobytu v nich. V praxi se s nimi setkáváme téměř všude. Jedná se o nádrže, jímky, pece, kotle, potrubí, kanalizace, technologická zařízení, kolony, pračky, prostory pod úrovní terénu průmyslových areálů, kabelové a technologické kanály, zásobníky sypkých hmot, železniční a silniční cisterny. Výčet by mohl být ještě dost dlouhý.
I když se uzavřenými prostory jako takovými nezabývá komplexně žádný obecně závazný právní předpis ani technická norma, lze uzavřené prostory identifikovat splněním následujících podmínek:

• Uzavřený prostor je dost veliký na to, aby do něho mohl člověk vstoupit.
• Z uzavřeného prostoru jsou jen omezené možnosti úniku a za běžného provozu je do nich vstup zakázán.
• Uzavřený prostor není navržen pro stálý pobyt osob.

Hlavním problémem uzavřených prostor jsou rizika, která se jinde nevyskytují, a umocnění některých rizik, se kterými se běžně setkáváme mimo uzavřené prostory. Základem je vědět, že pouhým pohledem vstupním otvorem do uzavřeného prostoru nemusí být zřejmé žádné riziko. Nedostatek senzorického varování je jedním z hlavních problémů s uzavřenými prostory. V neprospěch vstupujících osob také působí minulá zkušenost se vstupy do uzavřených prostor, kdy se při malém nebo i žádném zajištění nic nestalo. To vede ke špatnému úsudku, že k ničemu nedojde ani při příštích vstupech.

Rizika, jejichž podcenění vede podle statistik nejčastěji k fatálním událostem, jsou rizika vyplývající ze stavu vnitřní atmosféry. Nejčastějšími jsou nedostatek nebo přebytek kyslíku, hořlavé, výbušné nebo toxické škodliviny původem z předchozího obsahu nebo jeho zbytků, případně škodliviny mající původ v činnosti, kterou pověření pracovníci provádějí uvnitř uzavřeného prostoru.
Problémům s vnitřní atmosférou je nutné předcházet zejména technickými opatřeními před vstupem do uzavřeného prostoru s ohledem na předchozí obsah (vyčištění, propláchnutí, inertizace apod.), při práci uvnitř vhodně instalovaným větracím zařízením. Pokud tato technická opatření nejsou dostačující, případně jsou zjevně neekonomická, je nutné přistoupit k adekvátním osobním ochranným pracovním prostředkům.
Součástí předcházení problémům s vnitřní atmosférou je efektivní monitoring stavu vnitřního ovzduší. Téměř ve všech případech lze doporučit monitoring koncentrace kyslíku, která by se měla pohybovat od 19.5 do 23.5 obj. %. Atmosféra s nedostatkem nebo přebytkem kyslíku je signálem k opuštění uzavřeného prostoru.
Tam, kde nelze vyloučit riziko výskytu hořlavých plynů a par, je nutné monitorovat koncentraci těchto látek, a to v % DMV (dolní meze výbušnosti). Překročení koncentrace 10% DMV by taktéž mělo být signálem k evakuaci personálu z útrob uzavřeného prostoru. Výhodou je, že jedním přístrojem lze monitorovat různé druhy hořlavých plynů a par (podrobnosti udává vždy výrobce). Nutné je však dávat pozor na konverzní faktory, je-li monitorován plyn jiný, než plyn použitý ke kalibraci přístroje. V úvahu je nutné vždy brát také chybu měření.
Mnohem větší komplikace nastávají při měření koncentrací toxických škodlivin, které ani nemusí být hořlavé. K výběru správného typu senzoru pro monitorovací přístroj je nutné předem znát chemické škodliviny, které se mohou v uzavřeném prostoru vyskytnout. Nemalou roli hrají i možné reakce senzorů určených k měření jedné látky na výskyt jiných látek. Bohužel, existují i uzavřené prostory, kde nelze předem spolehlivě odhadnout, s jakými materiály se může vstupující personál setkat.
Atmosférické problémy nejsou zdaleka jedinými riziky, se kterými se v uzavřených prostorách setkáváme. Svou roli mohou sehrát rizika vyplývající z obsahu uzavřeného prostoru, rizika elektrická, hydraulická či pneumatická, rizika spojená s vnitřním uspořádáním, vlastní činností v uzavřeném prostoru, tvarem a sklonem uzavřeného prostoru, biologická rizika, rizika spojená se strukturální integritou v případě demontáží většího rozsahu nebo demolic, vnější rizika a mnoho dalších.
Důležitým momentem před zahájením vstupu a práce v uzavřených prostorách je výběr personálu. Kromě dalších specifických rolí jsou nejdůležitější role vstupujících a dozorujících osob. Před každým vstupem je nutné probrat s celou skupinou postup při vstupu, pobytu a výstupu, použití ochranných pomůcek a vybavení pro práci uvnitř, použití a vyzkoušení osvětlovacích, větracích, komunikačních a záchranných zařízení stejně jako reakcí vstupujících a dozorujících osob při vyhlášení stavu nouze. V případě nouzové situace nesmí dozorující osoba vstoupit do uzavřeného prostoru za účelem záchrany osob uvnitř, pokud není jištěna zvenku další osobou.
Dobrá příprava vede k eliminaci nebo alespoň redukci rizik spojených s uzavřenými prostory. Máte-li na starosti nějaký průmyslový areál, nebo jeho část, je vždy dobré vést evidenci o uzavřených prostorách, kde jsou uvedena nejzávažnější rizika každého z nich, nejčastější důvody vstupů, lokalizace uzavřených prostor, nejvhodnější místa vstupu, místa odpojení a zajištění atd. Součástí evidence uzavřených prostor je také určení, zde je do určitého uzavřeného prostoru možné vstoupit pouze na písemné povolení, anebo zda je možné do něho vstoupit i bez něho. Povolení, kromě jiných skutečností, musí obsahovat podmínky, za jakých je možné do uzavřeného prostoru vstoupit a pracovat v něm. Nesplnění některé z těchto podmínek je opět signálem k evakuaci.
Důležitým faktorem je také výběr vhodného dodavatele prací v uzavřených prostorách, pokud je neprovádíte vlastními zaměstnanci.
Nejideálnějším způsobem redukce rizik plynoucích z uzavřených prostor spočívá v zásadě ve dvou možnostech. Buď změnit dispozice uzavřeného prostoru v rámci technických možností tak, aby přestal být uzavřeným (např.: montáž trvalého osvětlení, instalace větrání s předepsanou výměnou vzduchu za hodinu společně s osazením vhodného vstupního otvoru a pevného schodiště apod.). Tyto možnosti však s ohledem na technologické a v ČR i finanční možnosti nelze provést všude. Zbývá tedy další možnost, a tou je omezení počtu nutných vstupů do těchto prostor, zkrácení doby pobytu osob uvnitř na nutné minimum, případně omezit počet osob uvnitř na nejnižší nutný počet (s tím souvisí i vhodná rotace pracovních čet). Tohoto cíle lze dosáhnout efektivním plánováním vstupů do uzavřených prostor, úkonů do jednoho termínu apod.
V neposlední řadě je nutné sestavit plán pro případ nouze a s tímto plánem detailně seznámit personál účastnící se práce v uzavřeném prostoru. Nouzový plán musí stanovit podmínky, za kterých je nutné vyhlásit stav nouze. Jako příklad častěji se vyskytujícího nouzového stavu může být třeba porucha na monitorovacím zařízení vnitřní atmosféry. Pokud jsou dodržena všechna základní pravidla pro vstup do uzavřených prostor, postačí jako metoda reakce na nouzový stav prostý únik osob z uzavřeného prostoru. Dojde-li však k větším problémům, případně postižením osob uvnitř, přicházejí na řadu další, složitější metody, jakou je vytažení postižených osob, případně záchranná akce. Záchrannou akci je nutné vždy nechat na odbornících s příslušnými zkušenostmi a hlavně s adekvátním vybavením takovou akci provést. Téměř vždy jde pouze o profesionální záchranné týmy, kterými jsou v ČR nejčastěji profesionální hasičské záchranné jednotky podniků nebo okresů.
Prevencí osudných událostí by se měl především zabývat konstruktér při navrhování technických a technologických zařízení, které lze považovat za uzavřené prostory. Vše by mělo směřovat k eliminaci potřeby vstupu osob do jejich nitra. Ne vždy to však bude možné, a tak doporučuji se s problematikou bezpečnosti práce v uzavřených prostorách seznámit blíže každému, kdo má takové prostory na starosti jak z provozního, tak i z bezpečnostního hlediska.

Převzato z internetové stránky www.markl.cz, která nabízí také publikaci věnovanou tomuto tématu s názvem "Jak pracovat bezpečně v uzavřených prostorách" i s možností okamžitého objednání.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM