Bezpečnost práce

Pracovní podmínky v těžebním průmyslu

31.07.2003 | ZDROJ: Pracovní podmínky v těžebním průmyslu. Sociální politika č. 7-8 (2003), s. 18. | AUTOR:

Ze zprávy ILO o vývoji zaměstnanosti v odvětví těžby: zvyšování produktivity práce za současného snižování počtu pracovníků může přinášet nová nebezpečí.

KLÍČOVÁ SLOVA: podmínky pracovní, hornictví

Těžká práce v tmavém, hlučném, horkém a prašném prostředí hluboko v podzemí se právem považuje za vysoce rizikovou. Mladí lidé při ní často z nedostatku jiných příležitostí nebo kvůli lepšímu výdělku riskovali v nedostatečně bezpečných šachtách své zdraví a život. Dnes se celkový obraz dost radikálně mění. Těžba uhlí a nerostů se zvyšuje, přičemž zaměstnanost v dolech klesá. Odvětví, které kdysi zaměstnávalo velké množství pracovníků, jich nyní celosvětově zaměstnává méně než jedno procento. Průměrný věk horníků i nezaměstnanost v oblastech s dominantním postavením těžkého průmyslu roste Pracovní podmínky v dnešních dolech se sice mnohde zlepšily, pracovníci jsou však vystaveni novým nebezpečím, k nimž patří především únava a stres.

Zpráva ILO připravená pro tripartitní zasedání o vývoji zaměstnanosti v odvětví těžby konstatuje, že se tlak na horníky zvyšuje. Jen v období posledních pěti let se jejich stavy snížily o více než tři miliony. Zaměstnanost v některých regionech se sice stabilizovala, ale celkový trend snižování stavu pracovníků bude dále pokračovat. Výrobci otevírají nové vysoce výkonné doly zejména v rozvojových zemích a daří se jim zvyšovat produktivitu i v již existujících dolech. Například v Kanadě, Indii a ÚSA se produktivita práce v uhelných dolech zvýšila o 100 % a v Austrálii dokonce o 200 %. V Polsku se během pěti let těžba snížila asi o 60 % a zaměstnanost klesla dokonce o 70 %. V Jižní Africe se hodnota produkce dolů v období 1985 - 2000 zvýšila o více než 250 %, zaměstnanost však přitom klesla o polovinu.

NEBEZPEČÍ ÚNAVY

Zvyšování produktivity za současného snižování počtu pracovníků má své důsledky. Současná organizace práce může mít závažnější důsledky, než se připouští. Práce v dolech dnes většinou probíhá v nepřetržitém provozu, horníci se střídají v dlouhých směnách a kumuluje se také doba pracovního volna. Důsledky takového pružného uspořádání práce nejsou dosud jasné a dosud nebyl ani dostatečně prozkoumán vztah mezi dlouhými pracovními směnami, únavou a pravděpodobností chyb a úrazů. Únava však může mít závažný účinek na pracovní výkon. Někdy bývá srovnávána s účinky pití alkoholických nápojů. Zatímco pracovník pod vlivem alkoholu nesmí pracovat, pro pracovníka při dlouhé směně, který vykazuje podobné symptomy a reakce, žádné zábrany neexistují.

Únava a dlouhé směny mají mnohdy také nepříznivé sociální důsledky a ovlivňují rovněž rodinný život. Výsledky studií zabývajících se prací na směny a jejich důsledků pro rodinu ukazují na zvýšenou úroveň stresu v rodině a rozkol mezi partnery. Noční práce a deficit spánku vyvolávají specifické problémy jak v rodině, tak při organizaci života ve společnosti.

Globální konkurence ohrožuje existenci starých dolů v tradičních centrech těžby, například ve střední a východní Evropě, kde dochází k racionalizaci a uzavírání dolů. Snahy o zvýšení produktivity a udržení na trhu vedly v některých dolech k zanedbání bezpečnosti práce. Tvrdí to alespoň zástupci ukrajinských horníků.

(Výtah)

ZDROJ:
Pracovní podmínky v těžebním průmyslu. Sociální politika č.  7-8 (2003), s. 18.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM