Bezpečnost práce

Stanovení stupně nebezpečí

30.05.2005 | ZDROJ: Proffesional Safety | AUTOR: Robert J. Firenze

Definování nebezpečí a faktorů nebezpečnosti a rizika v pracovním prostředí, vzorec pro odhad pravděpodobnosti rizika.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce, rizika

Odborníci na bezpečnost práce jsou často žádáni o pomoc různými specialisty, kteří se zabývají implementací a tvorbou bezpečnostních opatření pro odvětví, která minimalizují zranění osob a škody na nemovitostech. Kromě toho se na ně obrací také široká skupina právních zástupců či advokátů, kteří jejich odborné znalosti využívají při soudních procesech, v nichž se jedná právě o individuálních úrazech nebo škodách na nemovitostech a je při nich nutné objasnit původ a příčinnou souvislost.

Autor vychází z těchto dvou zkušeností : 1) První výše uvedená skupina vždy plně neodhadne míru nebezpečí pro osoby resp. nemovitosti. V důsledku toho dochází k zavádění opatření, která neposkytují dostatečnou ochranu.  2) Druhá skupina často nedostatečně porozumí, co by měli specialisté na implementaci a tvorbu bezpečnostních opatření udělat pro minimalizaci výskytu nehod.

Tento článek představuje metodu a návod pro zmíněné skupiny odborníků, který jim poskytne lepší orientaci a důslednější znalosti na poli bezpečnosti práce.
    
Definování nebezpečí

Před tím, než se začneme zabývat detailním definováním nebezpečí, podívejme se na definici bezpečnosti. Websterův slovník charakterizuje bezpečnost jako „osvobození od ohrožení v nebezpečí“. Pokud je tedy bezpečnost náš cíl, musíme vymezit a odhadnout prvky, které zformují její základy a poté určit do kterého stupně lze považovat situaci za bezpečnou.

Nebezpečí lze definovat jako nenadálé ohrožení života nebo majetku či nepřípustnou kombinaci nebezpečnosti/risku, která vznikla porušením opatřením o bezpečnosti. Existují dvě formy nebezpečí :1) Nepřijatelná forma 2) Přijatelná forma. Jak již bylo zmíněno první forma vzniká při porušení opatření bezpečnosti popř. nedostatečné ochraně a vede k vážným úrazům, smrti, zatímco druhá forma je ospravedlnitelná a týká se případu válečného stavu, evakuací a záchranných akcí.

Závěrem této části si definujme pět základních bodů, se kterými musí právní zástupci a specialisté zápolit :

• Identifikovat nebezpečí s ohledem na výsledek
• Dokázat nepřiměřenost nebezpečí
• Identifikovat nebezpečnost v kombinaci s rizikem, které tvoří nebezpečí
• Odhadnout riziko
• Identifikovat specifikace a změny jako část řetězce, který vede k nehodě či výslednému úrazu

Platnost norem

Jeden z první kroků, při odhadu nebezpečí, je určení zda normy či specifikace byly v platnosti před nehodou a v jakém rozsahu s ní souvisí. Příklad najdeme v průmyslovém prostředí, a sice ochranu stavebního dělníka.

Dle normy ANSI Z89.1 ochrana hlavy stavebního dělníka zahrnuje přilbu a nosný systém. Tato norma existuje od 1968 a dnes je používána ve většině průmyslových prostředích. Otázka je, zda tato norma předkládá dostatečnou ochranu pro mozek.

Z výzkumů vyplývá, že existují alternativy, které můžou poskytnout lepší ochranu hlavy před nárazy. Nicméně cena, snadnost použití, interference, komfort a další faktory musí být vyváženy s možnými výsledky.

Vyvarování se nástrah

Někteří lidé chybně předpokládají, že dodržování bezpečnostních norem snižuje míru nebezpečí, která existovala v době nehody. Specialista musí rozpoznat, že pokud dodržení  bezpečnostních norem nevede k odstranění či minimalizaci stavu nebezpečí, je taková norma bezvýznamná.

Bezpečnostní normy jsou minimální požadavky, které nejsou vždy nejlepším řešením pro každou situaci. V mnoha případech nemůže existující bezpečnostní norma poskytnout adekvátní kontrolu.

Stručně řečeno, požadavky v normách by měly být považovány za část celkového stanovení možností při nepředvídané události.

Faktor nebezpečnosti

Ačkoli existuje mnoho definicí nebezpečnosti v obchodním i právním světě, jedna se dá použít pro každou situaci: „ Stav, který připouští zranění člověka či poškození majetku.“

Odhad závažnosti nebezpečnosti

Stupeň závažnosti hazardu je určen odhadnutím nejhorších možných důsledků, které mohou nastat, detailněji z hlediska zranění, nemoci nebo poškození, které se nakonec přihodí.

Faktor rizika

Na právním poli se riziko definuje jako nekvantifikovatelná náhoda, při které je člověk vystaven poškození, zranění či škodě. V současné době se specialisté zaměřují na získání kýžené pravděpodobnosti, kdy a za jakých podmínek by mohlo vzniknout riziko poškození, zranění či škody. Nicméně statistická pravděpodobnost zde není na místě.

Potřeba pracovní definice rizika

Z praktického hlediska je riziko stav, kdy jsou lidé nebo nemovitosti vystaveni škodlivému vlivu.

Pravděpodobné důsledky jsou implicitiní k definici rizika. Implicitní z hlediska rizika znamená : „možnost a zvýšenou pravděpodobnost, že dojde ke zranění.“ Následovná definice rizika je : „pravděpodobná možnost (situace), která umožňuje, aby faktor nebezpečnosti zranil, ublížil, zničil.“

Stupňovaní rizikových faktorů

Příklad : Technik provádí montáž určité součástky na letadlo, přičemž používá ukazováčky k vyrovnání třmenu se svorníkem a zúženým koncem těžké vzpěry. Dojde k nehodě, po níž musí být prsty amputovány. Pokud situaci analyzujeme, dojdeme ke třem rizikovým faktorům, které mohly být příčinou nehody :

1. Technik použil své prsty namísto speciálního zařízení, které je pro tuto práci určené, 
2. Technik neviděl, co dělá, pracoval „naslepo“,
3. Technik byl pod tlakem, aby rychle dokončil práci přesně.Po analýze tohoto příkladu docházíme k poznatku, že to, co jeden rizikový faktor nadřazuje na ostatními, se obměňuje případ od případu.

Vzorec pro odhad pravděpodobnosti rizika

K odhadu závažnosti nebezpečnosti je nutné určit a zvážit pravděpodobnost rizika . To obnáší nejprve vytvoření kvalitativního odhadu rizika, který je založen na zkušenosti, poté zpracovat historická data popř. úplnou analýzu (kategorie – 3 tab.). Tyto odhady jsou poté použity k výpočtu stupně nebezpečí.

Faktor expozice

Nevzít v úvahu rozměr expozice lidí daného nebezpečí, znamená nedosáhnout přesného odhadu relevance nebezpečí.

Pravděpodobnost nebezpečí
     
Bylo by opravdu skvělé, kdyby se stupeň nebezpečí mohl odhadnout v každé situaci. Zatím to bohužel není možné, nicméně, odhad stupně nebezpečí, při kterém jsou lidé zraněni, je vyvíjen na základě zkušenosti, historických statistik a analýz.

Výpočet Hodnoty nebezpečí (DV – Danger Value) & Indexu nebezpečí (DI - Danger Index)

Prof. Donald Robinson, statistik a psycholog, který působil na univerzitě v Indianě, použil statistickou rozhodovací teorii a určil relativní veličinu stupně nebezpečí odvozenou od mnohonásobného vztahu mezi faktorem hazardu, rizika a ohrožení. Cíl byl mít vzrůstající stupeň nebezpečí se vzrůstající závažností hazardu, pravděpodobností rizika a ohrožení. Tyto vztahy se staly základem pro schéma (Fig. 1).

Cíl : Hodnota nebezpečí

Cílem je dospět k číselné hodnotě, která určuje stupeň nebezpečí.  Je vyjádřen vzorcem, který je vztahem mezi nebezpečností, rizikem a expozicí. Skládá se z těchto prvků :

1. Hodnota nebezpečí (DV) 
2. Závažnost hazardu (HS)
3. Pravděpodobnost rizika (RP) 
4. Expozice (E)

Index nebezpečí napomáhá rozpoznat  nepřípustný stupeň nebezpečí, co předcházelo zranění a dává racionální odhad důležitosti nebezpečí.

Vzorec pro výpočet DV je :

DV= 100x (HS)(RP)(E) / 16

(Data a tabulky, které obsahují potřebná čísla pro výpočet, jsou uvedena v originálu článku, pozn. překl.)

Z angličtiny přeložil Jan Černý pro VÚBP, zkrácená verze článku

 

ZDROJ:
Robert J. Firenze. Establishing the Level of Danger. / Stanovení stupně nebezpečí. Proffesional Safety , 2005, č. 1, s. 28-35.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM