Bezpečnost práce

Nová strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 2002 - 2006

10.02.2003 | ZDROJ: Komise evropských společenství | AUTOR:

Strategie vychází z globálního přístupu k pohodě při práci a bere v úvahu změny v světě práce a vznik nových rizik, zejména rizik psycho-sociální povahy. Jako taková je napojena na zvyšování kvality práce a považuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zdravé pracovní prostředí za jednu z jejích nezbytných složek. Podstatná část dokumentu Komise Evropských společenství.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce, eu, projekty

Dokument Komise Evropských společenství zahrnuje tyto části:
1. Úvod
2. Držet krok se změnami ve světě práce
2.1 Změny ve společnosti
2.1.1 Zvýšená feminizace společnosti
2.1.2 Stárnutí aktivního obyvatelstva
2.2 Změny ve formách zaměstnání
2.3 Změny v povaze rizika
3. K nové strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
3.1 Za globální přístup k pohodě při práci
3.2 Posílit kulturu prevence
3.2.1 Vzdělávání, uvědomování, předvídání: zlepšit znalosti lidí o riziku
3.2.2 Lépe aplikovat existující právní předpisy
3.3 Kombinovat instrumenty a budovat partnerství
3.3.1 Přizpůsobit právní a institucionální rámec
3.3.2 Vybízet k inovativním přístupům
3.3.3 Snažit se uvést bezpečnost a ochranu zdraví při práci do hlavního proudu dal´ších politik Společenství
3.4 Připravit se na rozšíření
3.5 Rozvíjet mezinárodní spolupráci

Celý dokument je zveřejněn na stránce českého Focal Pointu http://osha.mpsv.cz/systems/strategie.stm. Čtenářům informačního serveru BOZPinfo nabízíme jeho stěžejní část.

3. K NOVÉ STRATEGII SPOLEČENSTVÍ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
3.1 Za globální přístup k pohodě při práci
Cílem politiky Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být dosahovat trvalého zlepšování pohody při práci, což je pojem, o němž se má za to, že zahrnuje tělesnou, morální a sociální dimenzi. Kromě toho všichni zúčastnění se musí společně zaměřit na řadu komplementárních cílů.
   1. Trvalé snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Je třeba zkoumat možnost stanovení kvantifikovaných cílů, na úrovni Společenství i na úrovních členských států, zejména v sektorech činností s nadprůměrným výskytem a zvláště dbát na uspořádání pro provádění Evropské strategie zaměstnanosti.
   2. Uvedení dimenze pohlaví do hlavního proudu při hodnocení rizika, uspořádání preventivních opatření a způsobů náhrad tak, aby se vzal zřetel na specifické charakteristiky žen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
   3. Prevence sociálních rizik. Stress, psychologický nátlak a pronásledování na pracovišti, deprese a úzkost a rizika spojená se závislostí na alkoholu, drogách a léčivech, to vše by mělo být cílem specifických opatření, ale současně součástí globálního přístupu ve spojitosti se systémem zdravotní péče.
   4. Zvýaená prevence vůči nemocím z povolání. Prioritou by měly být nemoci vyvolané azbestem, poakození sluchu a poruchy svalů a kostry.
   5. V otázkách rizik, úrazů a nemocí je nutné přihlížet k demografickým změnám. Preventivní opatření by měla vzít ve zvýšené míře v úvahu faktor věku a konkrétněji se zaměřovat na mladé a stárnoucí pracovníky.
   6. Je třeba brát zřetel na změny ve formě zaměstnání, uspořádání týkající se organizace práce a pracovní doby. Pracovníci v nestandardních nebo nejistých pracovních vztazích představují zranitelnou skupinu.
   7. Je třeba brát v úvahu velikost firem. Malé a střední podniky a velmi malé provozovny a také samostatně výdělečně činní a neplacení rodinní přísluaníci by měli představovat skupinu, na kterou je třeba zaměřit konkrétní programy v oblasti informací, uvědomování a prevence rizika.
   8. Analýza nových a nově se vynořujících rizik, se zvláštním zřetelem na rizika spojená s interakcí mezi chemickými, fyzikálními a biologickými činiteli a rizika spojená obecně s pracovním prostředím (ergonomická, psychologická a sociální rizika).

3.2 Posílit kulturu prevence
Politika Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je založena na preventivním přístupu, do kterého vstupují všichni zúčastnění, včetně samotných pracovníků, s cílem vybudovat účinnou kulturu prevence rizik. Cílem je předcházet rizikům a dostat je pod kontrolu.

3.2.1 Vzdělávání, uvědomování, předvídání: zlepšit znalosti lidí o riziku. Vytvořit pracovní prostředí pod plnou kontrolou znamená zlepšit znalosti všech pracovníků o existujících ohroženích. Znamená to vypracovat přístup, který je současně globální a preventivní, zaměřený na podporu pohody v práci, přístup který zachází dál než je pouhá prevence zaměřená na konkrétní rizika. Jsou zde tři vzájemně se podporující prvky.
   1. Vzdělávání nezačíná se vstupem do světa práce, jak na to poukázal Hospodářský a sociální výbor: mělo by se stát nedílnou součástí akolních osnov, jednak proto, aby si lidé více uvědomili existenci problému (ze stejných důvodů s v některých zemí vyučuje bezpečné chování v dopravě), jednak by to mohl být samostatný předmět studia. Avšak nejdůležitější prvek je zde stále pokračující školení. To se musí pořádat pravidelně a musí navazovat na realitu každodenní práce a mít přímý dopad na pracovní prostředí. Znamená to, že vyučování je zapotřebí zaměřit na národní, regionální, místní a odvětvová specifika a citlivé oblasti.
   2. Výcvik k uvědomění musí mobilizovat zdroje, které mohou být rozdílné podle specifických situací. Musí být například konkrétně využity ve prospěch malých a středních podniků, velmi malých firem a řemeslníků. Tito lidé a organizace si také musí uvědomit potřebu znovu zapojit do práce lidi se zdravotním postižením, se zvláštním zřetelem na vytváření přizpůsobeného pracovního prostředí.
   3. Předvídání nových a nově se vynořujících rizik, a již je to v souvislosti s technickými inovacemi nebo když jsou způsobena změnami ve společnosti, má zásadní důležitost. Jinak není možné dostat rizika pod kontrolu. Vyžaduje to zejména neustálé pozorování samotných rizik pomocí systematického sběru informací a sledování výsledků vědy a výzkumu. Evropský parlament zdůraznil, že tento typ analýzy je integrální součástí přístupu k prevenci. Vyžaduje to také, aby výzkumníci postupovali konsistentně: výzkumné organizace by měly koordinovat své programy, zaměřit je na řešení praktických problémů vznikajících na pracovišti a realizovat přípravy pro transfer zjištění výzkumu do podniků, zejména též malých a středních podniků.
V otázkách týkajících se posílení vědomí o existenci problému a předvídání rizika by měla působit jako hnací síla Evropská agentura pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V druhé polovině roku 2002 předloží Komise sdělení obsahující hodnocení práce Agentury, kde bude blíže popsána její role v této oblasti
   - Evropská agentura pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:
   - založí "observatoř rizika", opírající se o příklady dobré praxe ve firmách nebo různých oborech činnosti;
   - bude s podporou Eurostatu organizovat výměnu zkušeností a informací pomocí systematického sběru dat;
   - bude integrovat kandidátské země do sítí výměny informací a navrhne pracovní nástroje vyhovující jejich specifickým situacím;
   - zaměří Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na uživatele a lidi, kterým by měl přinášet prospěch;
   - pro Rok zdravotně postižených lidí (2003) založí databázi informací a nejlepší praxe, která bude zaměřena na způsoby jak integrovat lidi se zdravotním postižením a jak přizpůsobit zařízení a pracovní prostředí jejich potřebám.

3.2.2 Lépe aplikovat existující právní předpisy
Účinné provádění právních předpisů Společenství je nezbytný předpoklad pro zlepšení kvality pracovního prostředí. Vyžaduje to také zvýšené uvědomění a zaujetí u všech zúčastněných a na všech úrovních. Komise bude ve spolupráci s Poradním výborem a sociálními partnery vypracovávat návody jak je třeba provádět směrnice a bude při tom brát zřetel na různý charakter sektorů činností a podniků, jak to navrhuje Hospodářský a sociální výbor.
Komise sama, v rámci pravomocí jí svěřených Smlouvou, zaujme rigorózní postoj k zajištění, aby směrnice byly řádně transponovány a aby příslušné předpisy byly řádně prováděny. Bude také úzce spolupracovat s národními orgány k nalezení způsobu jak zajistit, aby přepisy Společenství byly správně a ekvivalentně provedeny. V tomto ohledu připadne nejdůležitější úloha Výboru straších inspektorů práce (SLIC), který bude vybízet k výměně informací a zkušeností a organizovat vzájemnou spolupráci a pomoc. Musí existovat praktická podpora pro společné cíle inspekcí, které budou součástí ročního akčního plánu, jehož důležitost zdůraznil Evropský parlament. 11 Výbor by měl dále vypracovat společné zásady pro inspekci práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a způsoby, jak hodnotit národní inspekční systémy při uplatnění těchto zásad. Pro prosazení účinného provádění právních předpisů Společenství je velmi důležité integrovat inspektoráty kandidátských zemí do tohoto výboru.
I když je důležité přihlížet k rozdílnosti institucionálních struktur a administrativních tradic členských států, právě tak platí, že provádění nové strategie, v návaznosti na kvalitu práce a pohodu při práci, bude vyžadovat posouzení, jaké struktury se nejlépe hodí pro tento přístup:    
  - preventivní služby by měly být skutečně multidisciplinární, měly by obsáhnout sociální a psychologická rizika a brát zřetel na faktor pohlaví;
  - aktivity inspekce práce musí být schopny vyhodnotit všechna rizika, zejména v sektorech, kde tato rizika jsou svou povahou komplexní a kumulativní (například v nemocnicích). Služby inspektorátů práce musí vůči podnikům a pracovníkům kombinovat svou inspekční roli s funkcí prevence. Samy musí být předmětem kontroly a je nutné využívat ukazatele pro měření výsledku a kvality na podporu inovativních přístupů.
Kontroly prováděné inspekčními službami musí vyústit v jednotné sankce, které budou mít účinek odrazení, budou ve správné proporci k přestupkům a budou se účinně aplikovat. Zvláštní význam mají v tomto ohledu dvě oblasti:
   - Ochrana mladistvých, u nichž je tendence k vyššímu riziku úrazů než u jiných skupin obyvatelstva. To bude vyžadovat mít jednak vynucovací opatření k potírání nezákonného zaměstnávání mladistvých, kteří ještě nedosáhli zákonem stanoveného věku a, na druhé straně, pro ty, kteří budou připuštěni k práci musí být zajištěna přísná aplikace pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
   - Některé podniky působící uvnitř Evropské unie někdy unikají administrativním a trestním sankcím v případech, kdy členský stát, v němž provozují svou činnost, je rozdílný od státu, v němž mají své sídlo. To je případ, když poskytují služby omezeného trvání za hranicemi země, v které je umístěno jejich ústředí. Článek 3 (1) (e) směrnice 96/71/EC z 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci ustanovení o poskytování služeb stanoví, že firmy, které vysílají své zaměstnance k poskytování služeb v jiném členském státě, musí v době tohoto vyslání dodržovat stejné standardy bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny práce, které platí v hostitelské zemi. Začíná se uskutečňovat spolupráce mezi veřejnými orgány, jak to stanoví článek 4 směrnice týkající se vzájemného informování, a to by mělo usnadnit stíhání prohřešujících se firem. Nicméně stojí za to blíže se podívat na všechny možné způsoby a prostředky jak si poradit s přestupky v přeshraničních situacích a jak posílit v rámci SLIC práci na tomto úseku.

3.3 Kombinovat instrumenty a budovat partnerství
Prosazovat kvalitní pracovní prostředí a brát ohled na všechny aspekty vyžaduje globální přístup a je třeba využít všechny dostupné nástroje. Vyžaduje to také, aby všichni aktéři převzali plnou odpovědnost, což znamená, že úsilí všech stran musí podléhat prověření a hodnocení.

3.3.1 Přizpůsobit právní a institucionální rámec
Existence úplného, koherentního a solidního legislativního rámce Společenství je nezbytný nástroj pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci všude tam, kde existuje potřeba mít standardy a zásady pro prevenci rizik a ochranu pracovníků. Komise v této oblasti zamýšlí pokračovat ve vyváženém přístupu na základě zkušeností získaných při provádění legislativních textů a bude postupovat čtverým souběžným způsobem:
   - Trvalé upravování stávajících směrnic na základě změn vědeckých poznatků, technického pokroku a světa práce. Práce na analýze národních zpráv o tom, jak byly směrnice uvedeny do praxe, spolu s posouzením provedeným na úrovni podniků umožní zjistit potíže, s kterými se aktéři setkávají při provádění právních předpisů, a mělo by to také umožnit nápravu všech nedostatků. Komise s pomocí poradního výboru (ACSHH) bude vypracovávat zprávy o praktické aplikaci různých směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s cílem identifikovat všechny praktické problémy a zlepšit některá ustanovení, aby byla plně srozumitelná, více konsistentní, a bude zaplňovat mezery v existujícím rámci. Navrhne také rozšíření záběru směrnice o "karcinogenních činitelích". Kromě toho předloží sdělení o poruchách svalů a kostry, kde probere příčiny těchto problémů ve světle preventivních opatření stanovených v existujících právních předpisech Společenství (t.j. ve směrnicích zabývajících se těžkými břemeny, prací s počítačovou obrazovkou a vibracemi) a navrhne jejich novelizaci nebo novou legislativní úpravu v oblastech, kde krytí je stále neúplné (například ergonomie na pracovišti).
   - Brát zřetel na nová rizika. Zvýšený výskyt psycho-sociálních problémů a nemocí znamená novou výzvu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a nabourává snahy o zlepšení pohody při práci. V současné době rovněž představují zvláštní problém při práci různé formy psychologického nátlaku a násilí, a vyžadují si proto legislativní zásah. Jakýkoli takový postup bude vycházet z acquis nedávno přijatých směrnic zakotvených v článku 13 Smlouvy o EC, který definuje co se rozumí pod pojmem "psychologický nátlak" ("harassement") a bude obsahovat ustanovení o nápravě.
   - Racionalizace právního rámce. Lidé mají tendenci považovat právní rámec Společenství za přespříliš složitý a nepříliš jasný. Je třeba ho zjednodušit a racionalizovat, jednak konsolidací existujících směrnic s cílem učinit je více srozumitelnými, jednak tím, že se bude vypracovávat jednotná zpráva o provádění všech směrnic, nikoli tedy samostatné zprávy požadované na základě různých směrnic. Komise předloží potřebné legislativní návrhy pro konsolidaci směrnic a racionalizaci těchto zpráv.
   - Racionalizace instancí Společenství. Účinné provádění právních předpisů Společenství vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí a administracemi členských států. Tato spolupráce by byla lepší a jednodušší, kdyby existující dva poradní výbory ACSHH a SHCMOEI (Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v dolech a jiných odvětvích těžby) byly sloučeny do jednoho Poradního výboru pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci.
Komise
   - bude ve spolupráci s Poradním výborem a sociálními partnery vypracovávat návody jak provádět směrnice a bude mít při tom na zřeteli různou povahu sektorů činnosti a podniků;    
   - navrhne rozšíření záběru směrnice o "karcinogenních činitelích";
   - přizpůsobí existující právní předpisy nově vznikajícímu problému poruch svalů a kostry, navrhne úpravu směrnice o jednotkách vizuálního zobrazení, a doplnění existujících ustanovení, všude kde to bude nutné, aby se více vzal zřetel na ergonomické požadavky na pracovišti;
   - prozkoumá vhodnost a rozsah instrumentu Společenství o psychologickém nátlaku a násilí na pracovišti;
   - předloží potřebné legislativní návrhy na konsolidaci směrnic Společenství a racionalizaci zpráv o jejich provádění;
   - navrhne, aby dva stávající poradní výbory ACSHH a SHCNOEI (Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví na pracovišti a Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v dolech a jiných těžebních odvětvích) byly sloučeny do jediného Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti;
   - navrhne, aby zástupci inspektorátů kandidátských zemí ve Výboru starších inspektorů práce (SLIC) byli přizváni do poradního výboru ACSHH a do různých orgánů řízených agenturou v Bilbau a nadací v Dublinu.

3.3.2 Vybízet k inovativním přístupům
Právě tak, jak je legislativní přístup nutný k stanovení standardů, jsou zapotřebí další instrumenty k prosazení inovativních přístupů, k vybízení různých aktérů, aby "učinili další krok" a k sdružení všech zainteresovaných stran do úsilí o dosažení celkových cílů strategie, zejména v nových oblastech, které nelze snadno postihnout legislativním přístupem. Komise zamýšlí vybízet k takovým inovativním postupům.
1. Benchmarking (srovnávání podle nejlepšího vzoru) a identifikace nejlepší praxe: tyto nástroje by měly být v rámci nové strategie použity na třech různých úrovních:
   - Úsilí směřující ke "konvergujícímu pokroku" v politikách členských států. Evropská strategie zaměstnanosti poskytuje účinný rámec pro přístup tohoto typu a nabízí vstupy z Evropského sociálního fondu.
Měly by být přijaty kvantifikované národní cíle, aby se dosáhlo:
   - snížení míry smrtelných a ostatních pracovních úrazů;
   - snížení míry uznaných nemocí z povolání;
   - snížení počtu dní nepřítomnosti v práci z důvodu těchto úrazů a nemocí.
Úspěch v dosažení těchto cílů je možné měřit pomocí ukazatelů a uplatněním existujících metod. Tyto kvantifikované cíle by měly vzít zřetel na velikost podniků a sektor činnosti a stanovit cíle, kterých by mělo být dosaženo v sektorech, kde je nadprůměrný výskyt pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Aby se tyto ukazatele úspěšně uplatnily v praxi, musí být sebraná data přesnější, srovnatelnější a musí představovat plnější pokrytí než je tomu doposud. Aby se toho dosáhlo a aby se vyloučil problém hlášení nižších údajů za některé členské státy, budou muset Komise i členské státy zlepšit probíhající práci na harmonizaci statistik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ty by měly pokrývat nejen nyní uznané pracovní úrazy a nemoci z povolání, jejich příčiny a následky, ale také zavést kvantifikované prvky týkající se faktorů pracovního prostředí, které mohou pravděpodobně způsobit tyto problémy.
   - Usnadnit identifikaci nově vznikajících jevů. Jedním z příkladů jsou zde potíže a nemoci vyvolané stresem, jiným jsou poruchy svalů a kostry nebo závislost na alkoholu, drogách a léčivech. Komise navrhne, aby tyto problémy byly integrovány do směrnic pro zaměstnanost na rok 2003 a spolu s Dublinskou nadací bude prosazovat práci na sběru dat a dalších informací vhodných k měření těchto jevů a k vypracování ukazatelů pro monitorování.    
  - Rozvíjet znalosti o "nákladech na nekvalitu" a následnou činnost, to znamená zjišťovat ekonomické a sociální náklady vznikající z pracovních úrazů a nemocí z povolání. Komise ve spolupráci s Agenturou v Bilbau bude prosazovat práci na sběru dat a dalších informací s cílem zlepšit fond znalostí o této problematice.
Komise:
   - zvažuje, že v roce 2002 navrhne změnu směrnic zaměstnanosti a vyzve členské státy, aby přijaly národní kvantifikované cíle na snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání a věnovaly při tom zvláštní pozornost sektorům s vysokým výskytem pracovních úrazů a uvádění dimenzí pohlaví a věku do hlavního proudu politik;
   - bude zkoumat, zda bude vhodné navrhnout integraci problému potíží a nemocí vyvolaných stresem do směrnic zaměstnanosti na rok 2003;
   - bude analyzovat roli ESF v oblasti prosazování zdravého a bezpečného pracovního prostředí ve spojitosti s posouzením probíhajícího programování, které proběhne v polovině stanoveného období;
   - zintensivní práci na harmonizaci evropských statistik a na konstrukci ukazatelů dosaženého pokroku;
   - zlepší fond znalostí týkajících se ekonomických a sociálních nákladů pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2. Dobrovolné dohody uzavírané mezi sociálními partnery
Sociální dialog je ideální nástroj pro aplikaci inovativních metod: na jedné straně přispívá k účinnému provádění stávajících právních předpisů a na druhé straně je možné soustředit se na všechny otázky týkající se prosazování pohody při práci. Kromě toho je možné individuálně se věnovat rizikům a problémům, které jsou specifické pro daný sektor činnosti nebo určitá povolání. Odvětvový sociální dialog již v této oblasti shromáždil rozsáhlé zkušenosti. Také některé evropské podnikové rady vypracovaly kodexy "dobré praxe". Na víceodvětvové úrovni pomáhají sociální partneři zlepšit stávající právní předpisy v rámci poradního výboru ACSHH a svou účastí na konzultacích podle článku 138 Smlouvy.
Různé prvky struktury sociálního dialogu by se mohly užitečně zabývat některými novými riziky, zejména problematikou stresu, jehož mnohorozměrná povaha - bereme-li v úvahu široký okruh potíží které mohou se stresem souviset - plně ospravedlňuje přístup se zapojením sociálních partnerů.
Komise zahájí v roce 2002 konzultace se sociálními partnery o stresu a jeho důsledcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bude při tom zachovávat postup stanovený článkem 138 Smlouvy.
3. Sociální odpovědnost podniků
Rostoucí trend k zadávání činností subdodavatelům spolu se zvýšenou citlivostí veřejnosti k otázkám ochrany zdraví vede velký počet firem k závěru, že při výběru subdodavatelů a uvádění výrobků na trh se bezpečné a zdravé pracovní prostředí stalo důležitým kritériem. Například ochrana zdraví při práci se stala součástí dobrovolných iniciativ týkajících se certifikace a značení, zejména při nakupování, často se zapojením třetích stran.
Zelená kniha "Prosadit evropský rámec pro sociální odpovědnost podniků" zdůraznila, že ochrana zdraví při práci je jednou z ideálních oblastí pro dobrovolnou "dobrou praxi" vyhlášenou firmami, která překračuje existující pravidla a standardy. Z toho vyplývající konzultace, které proběhnou s velkým počtem zainteresovaných stran, umožní identifikovat řadu možných reakcí a přístupů.
4. Ekonomické pobídky
Ekonomické pobídky se již dlouho používají v oblasti pracovních úrazů a nemocí z povolání, kde mají formu různě vysokých pojistných prémií pro jednotlivé podniky a/nebo sektory činností, v závislosti na výskytu pojistných případů. To povzbuzuje snahu usilovat o prevenci rizika a doplňuje to další nástroje, které jsou v této oblasti k dispozici. Pojisťovny - ve veřejném i soukromém sektoru - se již zamýšlejí nad dalšími podobnými ekonomickými pobídkami a nabízejí smlouvy o prevenci, které požadují analýzu rizik v podniku, zahrnují technickou pomoc, úpravy zařízení a odpovídající výcvik. Zdá se, že tento typ praxe by mohl být zárukou systematičtějšího provádění předpisů.

3.3.3 Snažit se uvést bezpečnost a ochranu zdraví při práci do dalších politik Společenství Pohodu při práci není možné dosáhnout pouze uplatňováním politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: existují silné vazby se způsobem návrhu a konstrukce pracovního zařízení, s politikou zaměstnanosti, s politikou týkající se zdravotně postižených lidí, a s jinými politikami, například dopravní politikou nebo obecnou zdravotní politikou, ať již preventivní nebo léčebnou.
   - Měl by existovat silnější prvek integrující ochranu zdraví při práci do Evropské strategie zaměstnanosti, protože ochrana zdraví je velmi důležitá pro podporu kvality zaměstnání a pro plné využití produktivního potenciálu EU. Tato strategie předkládá nové návrhy na posílení této vazby.
   - Měla by se zlepšit vazba mezi pravidly Společenství pro výrobu a uvádění na trh pracovního zařízení a chemických výrobků. To je možné dosáhnout systematičtějším úsilím o sběr informací o účincích takového zařízení a výrobků na zdraví pracovníků a o jejich důsledcích na výrobce. V tomto ohledu může být významným příspěvkem dobrovolná praxe označování výrobků a produktů bezpečnostními nálepkami.
   - Dosažením užší spolupráce by se měla posílit vazba mezi novou strategií Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a strategií Společenství v oblasti veřejného zdraví. Zkušenosti získané při prevenci epidemií a pohrom v oblasti veřejného zdraví - zejména pak zkušenosti týkající se typů závislosti na drogách a jiných látkách - by měly být zabudovány do preventivních opatření na pracovišti. Na druhé straně mince ochrana zdraví při práci a zdravotní stav pracovníků by se měly stát důležitým určujícím faktorem všeobecného zdravotního stavu obyvatelstva.
   - Měli bychom vyvinout přístup, který bude koordinovaný s jinými politikami sledujícími cíl ochrany a založenými na preventivních opatřeních; zejména v tomto ohledu přichází v úvahu dopravní politika, politika životního prostředí, civilní ochrana a společná politika rybolovu.
   - Pokud jde o společnou politiku rybolovu, Komise vyzve sociální partnery, aby identifikovali opatření pro zlepšení životních a pracovních podmínek a bezpečnosti práce v odvětví, pro posílení role žen a na pomoc k zlepšení situace zaměstnanosti, zejména pro mladé lidi a pro regiony, které jsou na odvětví lovu ryb závislé.
   - Kdykoli se zadávají veřejné kontrakty cestou veřejných výběrových řízení, musí účastník soutěže plně dodržet pravidla a právní předpisy, které jsou povinné v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Předložené návrhy, z nichž je patrné, že navrhovatel dostatečně neuplatňuje ochranná uspořádání a pracovní podmínky předepsané zadávajícím orgánem v příslušné specifikaci, nebo kde navržená ochrana se jeví pro objednanou práci jako příliš nízká, by měly být z těchto důvodů odmítnuty. V podnicích typu bezpečnostních agentur a úklidu odpadků se otázkami souladu s pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zabývali sociální partneři.

3.4 Připravit se na rozšíření
Rozšíření představuje pro Evropskou unii jednu z největších výzev. Platí to především pro samotnou Evropskou unii, která musí zajistit, aby nové členské státy byly převzaty v souladu s pravidly a se zárukou, že instituce a orgány EU budou řádně a hladce fungovat. Platí to ovšem i pro kandidátské země, které musí převzít do svých národních systémů ohromný soubor právních předpisů Společenství. Aby se zajistilo, že acquis communautaire se bude řádně provádět, musí dojít k účinnému transferu zkuašností a znalostí, zejména pokud jde o:
   1. uplatnění programů technické pomoci, využití partnerství a uspořádání typu twinning;
   2. uspořádání pro výměnu zkušeností a přístup k znalostem a k výsledkům výzkumu Společenství pomocí integrace kandidátských zemí do příslušných institucí a orgánů;
   3. posílení sociálního dialogu na všech úrovních;
   4. podporu sběru a analýzy dat o pracovních úrazech a nemocích z povolání, zejména prostřednictvím integrace kandidátských zemí do probíhající práce na harmonizaci statistik ve Společenství.

3.5 Rozvíjet mezinárodní spolupráci
Politika Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být navázána na práci, která probíhá v mezinárodních organizacích. Komise bude pokračovat ve své aktivní spolupráci s agenciemi Spojených národů - WHO a ILO (SZO a MOP) - které sehrávají podobnou roli v zlepšování úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a s nimiž Komise již po dlouhou dobu rozvíjí plodnou spolupráci. Tato spolupráce by se měla soustředit na následující oblasti:
   - odstranění nejhorších forem dětské práce ve světě v rámci programu "IPEC" a aplikace úmluvy MOP č. 182 z 17. června 1999, kterou všechny členské státy EU ratifikovaly nebo budou zanedlouho ratifikovat;
   - podpora zlepšení ochrany zdraví při práci na celém světě, zejména vybízením MOP, aby vypracovala úmluvy a doporučení, které berou zřetel na právní předpisy Společenství, a spoluprácí na zajištění, aby byly účinně aplikovány;
   - účinky závislosti na drogách, léčivech a alkoholu na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, přičemž důležitost tohoto problému uznává SZO i MOP.
Nezbytná je spolupráce s třetími zeměmi - zejména se zeměmi kolem Středozemního moře, zeměmi oblastí ASEAN, NAFTA a skupiny Mercosur - máme-li zajistit, že budou dodržovány minimální standardy ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, i když primární cíl je usnadnit volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. V tomto ohledu by mohl legislativní rámec Evropské unie posloužit jako základ pro výměnu informací s těmito zeměmi.
Spolupráce a výměna zkušeností v otázkách ochrany zdraví a bezpečnosti při práci již byla zahájena s USA a v rámci Transatlantického paktu by měla být posílena. Každé dva roky konané dvoustranné konference mezi EU a USA a výměna informací, kterou koordinuje agentura v Bilbau, jsou ilustrací přání spolupracovat v zájmu lepší ochrany pracovníků na mezinárodní úrovni.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
Brusel, 11.3.2002
COM(2002) 118 final
SDĚLENÍ KOMISE

TISKNOUT | POSLAT MAILEM