Bezpečnost práce

Důrazně prosazovat bezpečnost práce

02.01.2004 | ZDROJ: Sociální politika | AUTOR:

Pracovním úrazům a nemocím z povolání lze zabránit, pokud se bezpečnost práce stane ve společnosti i v podnicích prioritou. Ze zprávy ILO.

KLÍČOVÁ SLOVA: úrazy, bezpečnost práce

Podle odhadů ILO obsažených ve zprávě o bezpečnosti práce¹⁾
způsobují v celosvětovém měřítku pracovní úrazy a nemoci z povolání ztráty ve výši zhruba 4 % světového hrubého domácího produktu. Ročně připraví o život 2 milióny lidí. Nemocemi které mají spojitost s pracovní činností, trpí asi 160 miliónů lidí. Počet pracovních úrazů, k nimž každý rok dochází, se odhaduje na 270 miliónů. Přitom pracovní úrazy a nemoci z povolání nejsou nevyhnutelnou daní, se kterou se musí při pracovní činnosti počítat. Je možné jim předcházet i zabránit. Svědčí o tom velké rozdíly mezi jednotlivými světovými oblastmi, v některých částech rozvojového světa je totiž výskyt smrtelných úrazů až čtyřikrát vyšší než v nejbezpečnějších vyspělých zemích.

DOPADY NÍZKÉ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI PRÁCE

Vedle náhrad postiženým vznikají společnosti další náklady z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání:

• Nižší konkurenční schopnost: Mezinárodní institut pro rozvoj řízení v Lausanne (IMD) publikuje každý rok žebříček zemí podle míry jejich konkurenční schopnosti. Mezinárodní úřad práce porovnal tento žebříček s vlastnim pořadím zemí podle úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výsledky ukazují silnou pozitivní korelaci mezi bezpečnosti práce a konkurenční schopností. K podobným výsledkům došlo i srovnání provedené v rámci Světového ekonomického fóra.
• Předčasné odchody do důchodu: V bohatých zemích je předčasné ukončení aktivní pracovní činnosti způsobeno asi ze 40 % špatným zdravotním stavem. invalidita zkracuje pracovní život v průměru o pět let a představuje ekvivalent 14 % celoživotní pracovní kapacity zaměstnané pracovní síly.
• Nepřítomnost v práci: Každý pracovní den se nedostaví do práce v průměru 5 % zaměstnanců, což může vyvolávat značné výkyvy v rozmezí od 2 do 10 procent, a to v závislosti na odvětví, typu práce a typu řízení.
• Nezaměstnanost: Průměrně jedna třetina nezaměstnaných lidí má sníženou pracovní schopnost, která nedosahuje takového stupně, aby jim poskytla nárok na invalidní důchod nebo dávku při pracovní neschopnosti, ale snižuje jejich zaměstnatelnost.
• Chudší domácnosti: Pracovní úraz jednoho pracovníka může vážně ohrozit příjem domácnosti. Například v USA ztratí pracovníci, kteří dostanou částečný invalidní důchod v důsledku pracovního úrazu, v následujících pěti letech 40 % svého přijmu. V řadě případů se musí i další členové rodiny vzdát svého zaměstnání vzhledem k náročnosti péče o zraněného pracovníka. Tim se dále sníží příjem domácnosti.

DOPADY NÍZKÉ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI PRÁCE V PODNICÍCÍCH

Zanedbání bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podnicích má tyto důsledky: vyšší nemocnost a větší objem nevyužitého času vedoucí ke ztrátám produktivity, menšímu využití nákladného výrobního zařízení a možnému snížení úspor z množství, nízkou morálku vedoucí ke snížení produktivity, plýtvání dovednostmi a zkušenostmi zaměstnanců, k nevyužití podnikových investic do výcviku a potížím při získání kvalitních zaměstnanců, placení náhrad nebo odškodnění zraněným a nemocným pracovníkům nebo rodinným příslušníkům při úmrtí pracovníků v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolaní, zvýšené náklady při řešení vzniklých sporů a výplatu prémií za ztížené pracovní podmínky a prostředí. K dalším důsledkům patří vyšší sazby pojistného účtované pojišťovnami, vyšší míra poškození strojů, zařízení a objektů v důsledku nehod, pokuty vyměřené orgány inspekce, spory s odborovými organizacemi, veřejnými orgány a místní komunitou, ztráta dobré pověsti, narušení vztahů se subdodavateli a v případě rozsáhlých porušení nebo závažných důsledků dokonce uzavření provozu nebo odnětí povoleni k činnosti.

Přímé náklady způsobené podnikům jsou vysoké. V EU byly roční ztráty pracovních úrazů vyčísleny na 150 milionů pracovních dnů a částka kterou průmyslové podniky platí na pojištění, činí 20 miliard eur. Podniky v USA vynaloží ročně 170,9 miliard dolarů v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání.

Pro podniky, které se zajímají o analýzu nákladů a výnosů v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci, je k dispozici nová příručka ILO obsahující praktické rady.

PROSAZOVAT GLOBÁLNÍ KULTURU BEZPECNOSTÍ PRÁCE

Z celosvětového hlediska je nejčastější příčinou smrti v souvislosti s vykonávanou prací rakovina (odhadem 32 % úmrtí), dále jsou to nemoci srdce a oběhového systému (23 %), pracovní úrazy (19 %) a nakažlivé nemoci
(17 %). Většině těchto předčasných úmrti bylo pravdě podobně možné zabránit. ILO proto vyzvalo k budování celosvětové kultury bezpečnosti práce. Zdůrazňuje zejména klíčovou roli vedení podniků, která by měla dát této oblasti potřebnou prioritu. Firmy, které zavedly systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle doporučení ILO (OSH-MS) vykazují podstatně lepší výsledky v bezpečnosti i produktivitě. Významnou úlohu v této oblasti hrají odbory. Čím jsou silnější, tím je pracoviště bezpečnější. Velmi důležité je zapojení pracovníků do plánování a provádění firemních systémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování pravidel svobody sdružování. Je třeba rovněž zdůraznit, že i když se většina opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci realizuje v podniku, jejich celkový rámec musí být celostátní nebo globální.

Členské státy ILO věnují bezpečnosti práce zvýšenou pozornost. Na podrobný dotazník ILO týkající se průzkumu BOZP odpovědělo 102 členských států a
47 reprezentativních organizací zaměstnavatelů a pracovníků. Z jejich odpovědí vyplynulo, že vysokou prioritu má dodržování standardů ILO a dalších instrumentu, jako jsou kodexy, směrnice a rady pro praxi.

ILO se neustále snaží zlepšovat provádění standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to na základě dvou strategií: integrovaného přístupu, který je zaměřen na využití veškeré aktivní politiky organizace a spolupráce s členskými státy k dosažení efektivní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a využívání dobrovolných opatření, zejména závazků k širokému využiti nových směrnic pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

BEZPEČNOST PRÁCE PRIORITOU

Úrazy a nemoci z povolání vždy maji nějakou příčinu. Nemuselo by k nim docházet, kdyby existovala řádná prevence. Proto je co nejvyšší standard bezpečnosti a ochrany zdraví při práci společným zájmem všech pracovníků, zaměstnavatelů i státu. Toto konstatování lze označit za klíčové poselství panelové diskuse, která proběhla při příležitosti dne bezpečnosti práce v Ženevě. Zástupci pracovníků a zaměstnavatelů diskutovali spolu s experty o způsobech a postupech vytvářeni a prosazováni kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v globalizujícím se světě. Generální ředitel ILO při této příležitosti připomněl, že dva miliony mužů a žen umírají v souvislosti s výkonem svého povolání a že myšlenky na úděl všech, kteří se stanou oběti pracovních úrazů a nemoci z povoláni by nás měly mobilizovat k maximálnímu úsilí. Otázky bezpečnosti a zdraví jsou navíc oblasti, kde je možné bez potíží dojít ke konsenzu. Představitel MKSO, největší mezinárodni odborové konfederace, k tomu uvedl, že program ILO zaměřující se na práci v důstojných podmínkách je základnou pro kulturu bezpečné práce. Spolu s mluvčim zaměstnavatelů se shodli na tom, že zaměstnanci musí dostat větši pravomoc a sehrát při vytváření a prosazováni této kultury větší roli než doposud. Podniky se musí postarat o organizační zabezpečení a odpovídající výcvik zaměstnanců. Musí byt také plně uplatněny sankce proti těm, kteří porušují pravidla stanovená právními předpisy. Kromě toho prosazováni bezpečné a zdravé práce by mělo mít co nejširší podporu v médiích a ve veřejnosti.

¹⁾ Safety in numbers: Pointers for a global safety culture work, ILO, Ženeva.

ZDROJ:
Důrazně prosazovat bezpečnost práce. Sociální politika č.12 (2003), s.  21-22.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM