Bezpečnost práce

Jak přesvědčit ředitele podniku, aby se začal ve větší míře zajímat o prevenci?

12.05.2003 | ZDROJ: Cah. Not. doc. | AUTOR: GROSJEAN V.

Postupy, kterými lze na vedoucí pracovníky působit. Využití poznatků i praktických zkušeností francouzského pracoviště Institut National de Recherche et de Sécurité.

KLÍČOVÁ SLOVA: prevence

Teoretické a pragmatické perspektivy

Již po mnoho let narážejí snahy o účinnou prevenci pracovních rizik, úrazů a nemocí z povolání ve středních a malých podnicích na zábrany, které se jen těžko překonávají. A přece právě v těchto podnicích dochází podle statistik k většímu počtu pracovních úrazů i ke zvýšenému pracovnímu i zdravotnímu riziku Tento nezájem má několik příčin, až už je to nedostatečná interní organizace preventivních opatření nebo zdůrazňování zvýšených výdajů. Je tedy nutno se zamyslet nad tím, jak tyto příčiny poklesu snahy o prevenci odstranit. Ve Francii může být velkým externím pomocníkem instituce "Institution prévention“ a pracovníci — konzultanti, zabývající se prevencí. Hlavní úlohu však hraje vždy ředitel podniku a ten musí být v první řadě přesvědčen o nutnosti a výhodnosti preventivních opatření.

Při přesvědčování vedoucího činitele v podniku (ředitele nebo jiného vedoucího pracovníka) o nezbytnosti prevence je možno postupovat jednak teoretickými cestami, jednak na základě pragmatických perspektiv

Při teoretickém postupu se jedná o úvahy, vycházející ze dvou teoretických proudů. Zaprvé se postupuje pod heslem "marketing", což  se dotýká vztahů mezi obchodníkem nabízejícím zboží nebo služby a zákazníkem, který chce být nejen dobře, ale i bezpečně obsloužen. U druhého teoretického přístupu se vychází ze sociální psychologie, přičemž se definuje problém, týkající se postoje ředitele, popř. vedoucího pracovníka. Jeho postoj je nutno změnit tak, aby byl přístupný k provádění preventivních opatření.

Jak bylo výše uvedeno, další možností řešení je uvedení pragmatických perspektiv. Zde se jedná o přímou spolupráci s pracovníky, jejichž denní pracovní náplní je právě dohled nad dodržováním prevence a školení. Tito pracovníci jsou ve stálém styku s podniky a maj zkušenosti s různými přístupy, jak vzbudit v posluchačích zájem o preventivní opatření. Vypracovali pragmatickou koncepci, jak proniknout do malých a středních podniků prostřednictvím jejich vedoucích pracovníků. Pracovníci, jejichž školitelská činnost je v článku popisována, jsou zkušení školitelé vysílaní do terénu pojišťovacími ústavy, což je v daném případě Krajská pokladna nemocenského pojištěni (CRAM) a Všeobecná pokladna sociálního pojištění (CGSS). Těmto pracovníkům byl předložen krátký dotazník, ve kterém odpovídali na otázky, jakým způsobem jednají s vedoucími složkami v závodech, jakých strategií používají a jakých nástrojů je nutno využít, aby školení a přesvědčování o nutnosti prevence bylo úspěšné.

S těmito školiteli byly dále vedeny i přímé rozhovory, probíhající ve skupinách, při nichž se diskutovalo o širším záběru šíření povědomí o nezbytnosti preventivních opatření. Cílem těchto diskusí bylo dospět k závěrům, které by mohly sloužit jako podklad k vypracování určité všeobecné strategie, zaměřené k rozšíření školicích akcí a povědomí, prevence v širokém publiku, Tyto skupinové diskuse byly vedeny na semináři, organizovaném ústavem INRS (Institut National de Recherche et de Sécurité).

Výzkumný ústav INRS přispěl k všeobecnému trendu zkvalitňování prevence a jejímu šíření také tím, že prezentoval i svůj příspěvek a způsob, jak ovlivňovat šéfy závodů. Jedná se o globální strategii spolu se senzibilizační fází. Je to již starší projekt, který se dotýká i dalších koncepcí, souvisejících s prevencí, s vedením podniků i s jejich řízením. Naskýtá se otázka, do jaké míry může tento projekt přispět k syntéze teorie a praxe.

Celý článek se snažil řešit složitý problém, kterým je poselství o nezbytnosti účinné prevence nejen ve velkých, ale i v malých a středních podnicích

ZDROJ:
GROSJEAN, V.: Comment favoriser chez les chefs d´entreprise une plus large prise en compte de la prévention. (Perspectives théoriques et pragmatiques.) Cah. Not. doc.č. 190 (2003) s. 51-65.
Zkrácený překlad z francouzštiny připravila: Lidmila Pozděnová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM