Bezpečnost práce

Nejde jen o prevenci úrazů

03.03.2003 | ZDROJ: Technik č. 2 (2003), s. 34-35. | AUTOR: Paleček M.

Má-li BOZP přestat být v chováni podnikových managementů pouze „nutným zlem" a nákladovou položkou je nezbytné, aby se stala součástí podnikového řízení. Základní normu přitom představuje systematické získávání informací o BOZP a vzdělávání.

KLÍČOVÁ SLOVA: bezpečnost práce

S blížícím se vstupem ČR do EU se dnes stále častěji objevují pochyby a obavy podnikatelů, zda dokáží včas splnit požadavky evropských směrnic a norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To je v naprostém protikladu k sebevědomí a uspokojení vedoucích pracovníků českých podniků prezentovanému v rámci výzkumu ekonomických dopadů implementace evropských směrnic do českého právního řádu.

V roce 1999 převládalo přesvědčení, že v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se není čeho obávat a 90 % respondentů bylo přesvědčeno, že v této oblasti jsou zcela konkurenceschopní.

Avšak výsledky podrobnějšího výzkumu ukázaly, že šlo spíše o přání, než o reálný stav. Jak jinak si vysvětlit, že většina manažerů přiznává, že nezná příslušné evropské směrnice a jejich požadavky. U značné části podnikatelů přetrvává falešná představa, že v oblasti BOZP naprosto postačuje formálně splnit stanovené požadavky.

DISKUTABILNÍ PŘÍSTUP K PLNÉNÍ ZÁKONNÝCH NOREM

Zdá se, že i v této oblasti se projevují, vedle pro nás tak typického „ponechání věcí na poslední chvíli", i důsledky až chronického nezájmu o BOZP jak vlastníků, tak i vedoucích pracovníků podniků. Tuto skutečnost lze snadno dokumentovat například na rozdílném přístupu firemního vedení k naplnění ustanovení zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci a likvidaci havárií.

V české republice spadá do působnosti tohoto zákona 160 podniků a přestože byly zákonem jednoznačně stanoveny 'lhůty pro zpracování a předložení bezpečnostní dokumentace, značné procento firem tuto:povinnost ve stanoveném termínu nesplnilo. U těch, které dokumentaci předložily, byla mnohdy její kvalita velice diskutabilní a nebylo možné ji doporučit ke schváleni.

NÍZKÁ KULTURA PODNIKÁNÍ V MNOHÝCH FIRMÁCH

Až příliš často, přijde-li řeč na požadavky BOZP, slýcháme od managementů podniků otázku: „Kde to je napsáno, který zákon nebo jiný právní předpis to požaduje? Proč to máme dělat, když to není v zákoně?" K tomuto přístupu vede řada důvodů — ekonomická situace podniku, čas, nedostatek odborníků a v neposlední řadě nízká kultura podnikání. Příliš mnoho podniků a organizací nejenže nemá jasnou představu o významu bezpečnosti práce pro podnikání, nebo jak tuto oblast plánovat a řídit, ale nemá ani zájem potřebné informace získat.

Řada podnikatelů se domnívá, že udělali pro bezpečnost práce dost, když mají zřízen útvar bezpečnosti práce nebo bezpečnostního technika. Mají-li však uvést, jaká kritéria používají pro posouzeni účinnosti a efektivnosti svého přístupu k BOZP, bývá převážně uváděna jako jediný kvalitativní ukazatel pouze pracovní úrazovost. Ta je však pouze velice hrubým ukazatelem a svádí k stejnému závěru jako domněnka, že pokud člověk nedostal infarkt, tak je zdráv.

Vedení těchto firem a podniků si neuvědomuje, že BOZP není jenom prevence pracovních úrazů, ale že to je prevence veškerých pracovních rizik. Ta mohou ohrozit zdraví a životy osob (a to nejen zaměstnanců), ale i životní prostředí nebo majetek. A právě takové je současné pojetí bezpečnosti práce, které se promítá do evropských směrnic a jejich prostřednictvím do české legislativy.

Pochopení tohoto přístupu může značné usnadnit i řešeni konkrétních problémů spojených s implementací požadavků BOZP v praxi.

Má-li BOZP přestat být v chováni podnikových managementů pouze „nutným zlem" a nákladovou položkou a naopak má-li se stát faktorem přispívajícím k prosperitě podniku, je nezbytné, aby se bezpečnost a ochrana zdraví při práci stala součástí podnikového řízení a tvořila jeho další pilíř vedle ochrany životního prostředí, kvality a produktivity práce. Potom jí však musí být věnován stejný čas, výcvik a vzdělávání, jako ostatním uvedeným oblastem.

Nabízí se otázka, proč tomu tak již není, proč se u bezpečnosti práce považuje za dostačující splnění minimálních požadavků, když stejný přístup v. oblasti produktivity nebo jakosti by byl považován přinejmenším za nerozumný.

ZÁKLADNÍ ZÁSADOU JE SYSTEMATICKÉ VZDÉLÁVÁNÍ

Přistup vedoucích pracovníků podniků a organizací k BOZP je do značné míry ovlivněn jejich vzděláním i získanými zkušenostmi. A tady lze hledat i jednu z příčin současného stavu. Střední ani vysoké školství neposkytuje manažerum častokrát ani základní znalosti o bezpečnosti, o vztahu bezpečnosti práce a produktivity práce, o vlivu bezpečnosti práce na ekonomiku podnikání, konkurenceschopnost apod. To vede k tomu, že přístup vedoucích pracovníků je zaměřen převážně na řešení problémů, které vyvstaly a nikoliv na jejich předcházeni.

Probíhající změny charakteru i podmínek práce vyplývají zejména z:

• rozvoje nových klíčových technologií,
• integrace dosud samostatných oblastí techniky,
• narůstající složitosti technických systémů,
• stále se zkracujících inovačních cyklů,
• globalizace,
• potřeby zajištění trvale udržitelného rozvoje,
• změn pracovních forem a vztahů,
• postupující individualizace,
• změn hodnotových kriterií, ° stárnutí společnosti,
• posunu od izolovaného chápání BOZP k systémovému a holistickému pojetí řízení rizik.

Jsou úzce spojené s rychlým zastaráváním izolovaných odborných znalosti a tim kladou nové požadavky a nároky nejen na vedoucí pracovníky a specialisty BOZP, ale i na ostatní zaměstnance a pracovníky.

Znalosti stále více ovlivňují nejen činnost podniku, ale i podnikovou kulturu. Jinými slovy kvalifikace a praxe (znalosti, zkušenosti a dovednosti) výrazně ovlivňují schopnost inovace a kvalitu výrobků/produktů a služeb a tím i konkurenceschopnost podniku. Proto úspěšné splnění úkolů, a to nejen v oblasti BOZP, vyžaduje a bude stále více vyžadovat neustálé vzdělávání a výcvik, který bude vytvářet klíčové kompetence v rámci celoživotního procesu a který bude udržován dynamikou nového učení a proškolování.

Z pohledu řízení a organizace podniků je zřejmý trend k nižší centralizaci a vyšší flexibilitě schopné rychle reagovat na změny trhu. Toho je možné dosáhnout pouze v případě, že podnik má dostatek validních informací a znalostí a provádí „řízení se znalostí věcí", tj. uplatňuje management znalostí.

MANAGEMENT ZNALOSTÍ SE STÁVÁ NÁSTROJEM ŘÍZENÍ I V BOZP

Management znalostí neznamená pouze školení, vzdělávání nebo využívání databází on-line, ale jde především o efektivní propojeni těch, kdo znají, s těmi, kdo potřebují znát. Na úrovni podniku se pak jedná o přeměnu individuálních znalostí jednotlivců ve znalosti organizace.

Základem.pro funkční management znalostí jsou dostupné, vhodně zpracované a strukturované informace, které musí být následně transformovány do znalostí. Při tom je však třeba mít na zřeteli, že množství informací ještě netvoří množství znalostí. Záleží na širšim intelektuálním vybavení, neboť „pokrok je v souvislostech". Poznání je však přístupností a dostatkem informací podmíněno.

Moderní informační technologie mohou zprostředkovat odborné veřejnosti i zájemcům o problematiku BOZP rychlý, nekomplikovaný a pohodlný přístup k elektronickým informačním zdrojům. Zároveň jsme obklopeni nejrozmanitější technikou poskytující možnosti, které za "školních" dob dnes dospělých lidí neexistovaly. K tomu, aby mohla být technologie využívána, je třeba určité „informační a komunikační gramotnosti".

Vyhledávání informaci na internetu je dnes asi nejběžnějším způsobem získávání informací z oblasti BOZP, z multimédií jsou v současné době nejčastěji využívány CD-ROM. Převážné většina obsahuje programy na PC k vedení agendy BP a PO nebo právní předpisy k BOZP, na CD nosiče bývají zaznamenávány závěrečné nebo výroční zprávy, v minimální míře jsou zatím používány k přenosu jiných informací a dokumentů. Významným zdrojem informací nejen o BOZP jsou také internetové  stránky, včetně bozpinfo.cz.

I když produktivita je určujícím faktorem každého podnikáni, bez jakosti výsledného produktu ztrácí na významu. Nízká jakost vede k nízkým výdělkům a k ztrátě konkurenceschopnosti a nakonec ke ztrátě trhu a zániku organizace. Nízká bezpečnost práce vede k odchodu kvalitního personálu, ke zvýšení výrobních nákladů, ztrátě konkurenceschopnosti se všemi doprovodnými následky. Proto organizace, která chce být úspěšná na trhu, musí věnovat stejnou pozornost vedle produktivity i bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. To však vyžaduje čas, finanční prostředky a v neposlední řadě i spolupráci a součinnosti vedení podniku a zaměstnanců.

(Výtah)

ZDROJ:
Paleček, M.: Nejde jen o prevenci úrazů. Technik č. 2 (2003), s. 34-35.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM