Bezpečnost práce

Směrnice o pracovní době má chránit zaměstnance

16.05.2005 | ZDROJ: Sondy | AUTOR:

Změnu návrhu směrnice Evropské komise o pracovní době, která výrazně posiluje ochranu pracovníků a omezuje pružnost zaměstnavatele, bude v květnu projednávat Evropský parlament.

KLÍČOVÁ SLOVA: doba pracovní, podmínky pracovní, právo pracovní, eu

Výbor pro práci a sociální věci Evropského parlamentu (EP) minulý týden podstatně pozměnil návrh směrnice o pracovní době předložený Evropskou komisí (EK). Text, o kterém se bude hlasovat v plénu v květnu, výrazně posiluje ochranu pracovníků a omezuje pružnost pro zaměstnavatele.

Změny v Evropském parlamentu prosadili zejména poslanci levicových frakcí, pravice byla vesměs proti. Ochranu pracovníků podpořil také europoslanec a bývalý předseda ČMKOS Richard Falbr, který proti návrhu Evropské komise již dříve vystoupil. „Návrh by vedl k neúměrnému prodlužování pracovní doby pod záminkou dobrovolnosti,“ řekl letos v únoru Sondám.

Poslanci zmíněného výboru EP  30 hlasy proti 12 prosadili, aby jednotliví pracovníci ztratili do tří let právo dobrovolně se zříci nejvýše 48 hodinové týdenní pracovní doby a právo souhlasit s delší prací (takzvaný opt-out). Hlavní argument zněl, že taková „dobrovolnost“ bývá obvykle vynucená. Evropská komise navrhovala tuto možnost, o kterou stojí zejména Velká Británie, zachovat, ale zpřísnit podmínky pro její využití. Ty měly být vyváženy prodloužením období, ze kterého se vypočítává průměrná týdenní pracovní doba ze čtyř měsíců na dvanáct.

Pokud plénum EP potvrdí stanovisko výboru, lze si podle odborníků jen těžko představit úspěšné smírčí řízení mezi Parlamentem a Radou Evropské unie, tedy členskými státy, z nichž některé na opt-out trvají. V takovém případě by byla směrnice zřejmě pohřbena a evropský komisař Vladimír Špidla by mohl přijít s novým návrhem pravděpodobně ve druhé polovině příštího roku.

Čas strávený na pracovišti

Výbor EP se také neztotožnil s návrhem Evropské komise, podle něhož se nemá čas strávený na pracovišti čekáním  nebo odpočinkem započítávat do pracovní doby. Opřel se o nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) a navrhl, aby se do pracovní doby počítal všechen čas strávený na pracovišti. V kolektivních smlouvách by však bylo možné vyjednat odchylky od této zásady.

Rozsudek ESD vyvolal zděšení v některých zemích, které namítaly, že povede ke zhroucení zdravotnictví, protože lékaři při službách tráví v nemocnicích daleko více času než 48 hodin týdně. Francie, Německo a Španělsko požádaly pro své zdravotnické systémy o výjimky.

Dnes platná směrnice o pracovní době z roku 1988 nařizuje, že pracovníci v EU nemají pracovat více než 48 hodin týdně, mají nárok na nejméně 11 hodin odpočinku denně, na pracovní přestávky a minimálně čtyři týdny dovolené ročně.

ZDROJ:
Směrnice o pracovní době má chránit zaměstnance. Sondy, č. 16 (2005), s. 3.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM