Bezpečnost práce

Poznatky o stavu bezpečnosti práce v ČR ve srovnání se státy EU

19.09.2002 | ZDROJ: Personál | AUTOR:

Porovnání úrazovosti v ČR a ve vybraných státech EU z hlediska smrtelných pracovních úrazů, ostatních pracovních úrazů a jednotlivých odvětví.

KLÍČOVÁ SLOVA: úrazy

Z hlediska cílů stanovených Evropskou unií pro oblast bezpečnosti práce je harmonizace legislativy pouze podmínkou nutnou, nikoliv však postačující. Tento krok musí být následován prosazením právních požadavků do praxe. Přitom je třeba si uvědomit, že se nejedná o statické podmínky, kdy splnění jednou stanovených požadavků je postačující pro delší časové období, ale naopak jde o proces velice dynamický, vyznačující se neustálým tlakem na zvyšování úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, a provázený zpřísňováním požadavků na bezpečnost technických zařízení, bezpečnost provozu i ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Konečným cílem musí být dosažení srovnatelné úrovně přístupů i rozvoje této oblasti v ČR se státy EU.

Pro efektivní přípravu vstupu ČR do EU je proto nezbytné znát stav bezpečnosti práce ve srovnání se státy Evropské unie a dlouhodobější cíle EU v této oblasti.

Porovnání úrazovosti

Základní informaci o tom, jaký je stav bezpečnosti práce ve srovnání s vybranými státy EU, dává porovnání úrazovosti. Z materiálu zpracovaného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v roce 2000 vyplývá řada zajímavých poznatků, které jsou dále zachyceny ve formě stručných informací a grafických ztvárnění.

Pro srovnání byla použita následující kritéria:

• u smrtelných pracovních úrazů (SPÚ)
  • četnost SPÚ
• u ostatních pracovních úrazů (PÚ)
  • četnost PÚ na 100 pojištěnců
  • počet dnů pracovní neschopnosti na 1 PÚ
  • průměrné procento pracovní neschopnosti pro PÚ
    
• sledovaný vzorek států EU
  • Rakousko, Belgie, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Švédsko, Velká Británie

Smrtelné pracovní úrazy

Porovnání četnosti smrtelných pracovních úrazů v ČR s průměrem EU ukazuje, že ČR je v oblasti

• zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství lepší o 22 %,
• dobývání nerostných surovin lepší o 53 %,
• zpracovatelského průmyslu horší o 4 %,
• výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody lepší o 15 %,
• stavebnictví horší o 23 %.

V oblasti zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství je ČR spolu s Velkou Británií ve středním pásmu.

Také v oblasti dobývání nerostných surovin je ČR spolu s Irskem a Velkou Británií v nižším pásmu (například v sousedním Rakousku je v této oblasti průměrná četnost smrtelných úrazů více než dvakrát vyšší). Ve srovnání s ostatními ledovanými státy (vyjma Belgie) je u nás varující vzestupný trend.

V oblasti zpracovatelského průmyslu je ČR spolu s Rakouskem a Francií zhruba na střední úrovni. Je zajímavé, že technologicky vyspělejší Itálie vykazuje v tomto směru hodnoty podstatně méně příznivé.

V oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody dosáhla ČR v roce 1997 úrovně, kterou ve vybraném vzorku vykazují státy s nejnižší četností smrtelných pracovních úrazů (Irsko, Itálie, Švédsko).

Horší výsledky má ČR ve stavebnictví. Zde vykazuje třetí nejvyšší četnost smrtelných pracovních úrazů, nepříliš vzdálenou od maximálních hodnot vykazovaných Španělskem a Itálií, a zhruba trojnásobnou oproti Velké Británii a Švédsku. Na druhé straně však můžeme konstatovat sestupný trend, navíc zaznamenaný v letech, kdy stavební výroba v ČR ještě stoupala. Nejnižší četnost smrtelných pracovních úrazů vykazuje podle očekávání kultivované stavebnictví Finska.

Ostatní pracovní úrazy

Podle vývojových řad četností pracovních úrazů na 100 pojištěnců (1991-1997) je pracovní úrazovost v ČR přibližně ve střední oblasti. Zhruba o čtvrtinu větší četnost PÚ než ČR vykazují Belgie, Francie a Finsko. Zhruba o třetinu hůře je na tom Itálie a přibližně dvakrát vyšší četnost vykazuje Španělsko, kde je navíc patrný vzestupný trend. 0 celkové závažnosti PÚ vypovídá ukazatel počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti na jeden PÚ (viz výše uvedený graf č. 2). Největší počet dnů pracovní absence na jeden pracovní úraz vykazuje Francie (průměr 37,8), nejnižší Finsko (20,12). ČR se s průměrem 34,37 řadí hned za Francii. Pozn.: Tento ukazatel můře vypovídat nejen o závažnosti PÚ, ale i o skutečnosti, nakolik je pro pracovníky setrvání v pracovní neschopnosti ekonomicky i jinak „zajímavé".

Zajímavé je také porovnání úrazovosti v jednotlivých odvětvích.

Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství O vývoji pracovní úrazovosti v tomto odvětví (v letech 1992-1997) vypovídají vývojové řady četnosti pracovních úrazů. Sledované země se zde řadí přibližně do čtyř úrovní. Na té prvé, s nejvyšší pracovní úrazovostí, se nachází Itálie (prudce sestupný trend však její bilanci vylepšuje), na druhé nejhorší se ocitá ČR, na třetí oba pyrenejské státy a na čtvrté, s nejmenší četností PÚ, Švédsko, Velká Británie a Irsko. Ještě varovnější poznatky vyplývají z vývojových řad průměrného procenta pracovní neschopnosti pro PÚ, které postihují i míru úrazové závažnosti v této oblasti. Ukazují totiž, že ČR vysokými hodnotami průměrného procenta pracovní neschopnosti tentokrát jednoznačně předstihuje nejen „tradičně" hůře se projevující Španělsko, ale také Itálii.

Dobývání nerostných surovin

Vývoj pracovní úrazovosti charakterizovaný četností PÚ na 100 pojištěnců v této oblasti ukazuje, že nejen země s málo rozvinutým těžebním průmyslem (Itálie, Řecko, Irsko, Dánsko), ale i Švédsko a Velká Británie vykazují v tomto směru podstatně lepší výsledky než ČR. Na druhé straně pozitivní pro ČR je klesající trend tohoto ukazatele, odpovídající trendům, které můžeme pozorovat ve všech výše jmenovaných státech. Vysoké hodnoty četnosti PÚ u Španělska i Portugalska svědčí (podobně jako v případě smrtelných úrazů) o značné rizikovosti těžebního průmyslu v těchto zemích. Výrazněji vystupuje do popředí závažnost pracovní úrazovosti v ČR porovnáním průměrného procenta pracovní neschopnosti. Tady vykazuje ČR ve srovnání s vyspělým Švédskem téměř šestkrát větší hodnoty.

Zpracovatelsky průmysl

Pracovní úrazovost ve zpracovatelském průmyslu, vyjádřená četností PÚ na 100 pojištěnců řadí relativně stálou vývojovou řadu četnostních hodnot v ČR těsně nad střed mezi oběma póly, tvořenými na jedné straně vysokými hodnotami četností u Španělska a Portugalska a na straně druhé pozoruhodně nízkými hodnotami četností u Irska a Velké Británie. Za pozornost přitom stojí, že vyšší hodnoty četnosti než ČR vykazuje technologicky vyspělý zpracovatelský průmysl Finska. Podle průměrného procenta pracovní neschopnosti pro PÚ je na tom ČR hůře než Finsko a ani stoupající trend, zastavený až koncem devadesátých let, není ve srovnání s klesajícími trendy u Itálie, Finska a Švédska pro ČR dobrou vizitkou.

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Průměrné procento pracovní neschopnosti v důsledku PÚ stejně jako četnost smrtelných pracovních úrazů je nejvyšší ve Španělsku. Naopak Finsko, kde byla v této oblasti překvapivě zaznamenána též vysoká četnost smrtelných pracovních úrazů, vykazuje závažnost (počet zameškaných dnů v důsledku pracovního úrazu) mnohem menší. ČR vykazuje druhé nejvyšší hodnoty. Je zajímavé, že téměř třikrát menší hodnoty než ČR vykazuje na energetiku náročné Švédsko. Zajímavé jsou extrémně nízké hodnoty Itálie.

Stavebnictví

Pracovní úrazovost vyjádřená četností PÚ na 100 pojištěnců ve stavebnictví zařazuje ČR do středu mezi oba krajní póly, reprezentované na jedné straně extrémně vysokými hodnotami četností u Španělska a Portugalska, a na straně druhé extrémně nízkými hodnotami vykazovanými Velkou Británií, Švédskem a Irskem. Horší bilanci pracovní úrazovosti ve stavebnictví než ČR vykazuje Itálie i Finsko. Je zajímavé, že s výjimkou Švédska není u sledovaných států klesající trend tak výrazný jako v případě zpracovatelského průmyslu, což by mohlo svědčit i o relativním opožďování technologických inovací ve stavebnictví jako celku. Hůře je na tom ČR z hlediska závažnosti pracovní úrazovosti vyjádřené hodnotou průměrného procenta pracovní neschopnosti. Tady je ČR na předposledním místě jen o tři osminy procenta před posledním Španělskem. Na rozdíl od Itálie a Švédska by mohl být varováním též celkově vzestupný trend.

Srovnání závažnosti pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích v ČR a průměru vzorku států EU (viz graf č. 3) ukazuje, že ČR je v oblasti

• zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství horší o 88 %,
• dobývání nerostných surovin horší o 24%, ° zpracovatelského průmyslu horší o 4 %,
• výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody horší o 37 %,
• stavebnictví horší o 5 %.

Z výše uvedených všech srovnání je zřejmé, že úroveň bezpečnosti práce v České republice posuzovaná na základě rozboru pracovní úrazovosti je stále ještě vyšší než je tomu v méně vyspělých státech Evropské unie. Na druhé straně však zůstávají některé negativní trendy vývoje a tím dochází ke vzdalování se tradičně vyspělým státům EU.

Pro další období je proto nezbytné zvrátit tyto negativní trendy a zejména konkrétně a systematicky začít plnit cíle, které si Evropská unie pro oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci stanovila.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

ZDROJ:
Poznatky o stavu bezpečnosti práce v ČR ve srovnání se státy EU. Personál č. 7-8 (2002), s. 15-16.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM