BOZPinfo.cz logo
13:39 | Sobota 26. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VĚDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁŘE PRACOVNÍ MÍSTA
ČASOPIS JOSRA MSP & OSVČ

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Čítárna > Články > Bezpečnost práce > Právo a politiky ES; vstup ČR do EU

Otázky a odpovědi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napište nám


Doporučit server

Pokud se Vám naše strany líbí, doporučte je kolegům:

Vaše jméno:

E-mail příjemce:

Článek

Bezpečnost práce

Právo a politiky ES; vstup ČR do EU

03.11.2003 | ZDROJ: Personál | AUTOR: Balhar Oldřich

Orientační přehled závazných aktů i zcela nezávazných ustanovení práva ES a oblastí, které jsou dnes úplně či převážně regulovány společným právem jednotného evropského trhu a přímo souvisejí s právy a povinnostmi podnikatele.

KLÍČOVÁ SLOVA: legislativa

Příští rok, rok 2004 je rokem vstupu ČR do Evropské unie. Tento vstup bude znamenat velký zásah do mnoha oblastí našeho života a je třeba se alespoň rámcově seznámit se základy institucionálního, procesního a materiálního práva Evropských společenství.

Jejich následující přehled má pouze orientační charakter a zájemcům o další a hlubší studium je možné doporučit publikační řadu „Komunikační strategie před vstupem ČR do Evropské unie“, kterou vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a další zdroje.

Podstatnou zvláštností evropské integrace jsou její instituce – Komise, Parlament, Rada a Soudní dvůr – které dohromady vytvářejí právní řád závazný pro členské státy i jejich občany. Na základě zmocnění a rozhodovacích postupů uzákoněných v základních smlouvách ES/EU mohou tyto orgány přijímat právní akty, které jsou nadřazeny celému vnitrostátnímu právu (tj. včetně práva ústavního) členských zemí. Každé ustanovení tohoto práva ES, které je dostatečně jasné v tom, co umožňuje či zakazuje, může být navíc aplikováno přímo na konkrétní soudní spor v kterékoli členské zemi.

Pravomoci společných orgánů při schvalování práva ES jsou rozděleny následujícím způsobem:

Pouze Evropská komise může zahájit legislativní proces tím, že předloží návrh právního aktu. K jeho schválení je třeba souhlasu Rady ministrů a Evropského parlamentu. Způsob jejich rozhodování, tedy to, zda ministři v Radě rozhodují jednohlasně či kvalifikovanou většinou hlasů a zda jsou poslanci Evropského parlamentu oprávněni zastavit legislativní proces svým odmítavým stanoviskem nebo jsou jen konzultováni, stanoví pro každou oblast integrace základní smlouvu o založení ES. Dohled nad aplikací přijatých norem provádí Evropská komise, která je též oprávněna vyzvat členský stát k tomu, aby lépe respektoval či vymáhal společné právo ES. Evropský soudní dvůr dává závaznou interpretaci práva ES národním soudům, pokud si jejich soudci nejsou jisti, jak mají jeho ustanovení v praxi aplikovat. Evropský soudní dvůr je též instancí, která rozhoduje ve sporech jednotlivců, firem, či celých států s orgány EU. Je podstatné, že na návrh Evropské komise může Soudní dvůr členského státu, který opožděně či nedostatečně naplňuje právo ES, vyměřit peněžitou pokutu.

1. Typy závazných aktů i zcela nezávazných ustanovení práva ES

Základní smlouvy o ES a EU

Vznik Mezivládní konference členských států schvaluje text, který musí být ratifikován způsobem daným ústavou každého z těchto států.
Hlavní rysy Definují cíle, principy a vůči oblasti integrace upravují vznik a fungování společných orgánů, stanoví jejich pravomoci v každé oblasti integrace.
Plnění Tvoří „ústavu“ integrace a jsou právně závazné, nadřazené dalšímu právu ES i právu členských států. Každé jejich právně jasné ustanovení může být aplikováno národním soudem na případ, jehož se dané ustanovení dotýká.

Nařízení (Regulation)

Vznik Návrh Komise musí být schválen Radou ministrů a (ve většině případů) Evropským parlamentem.
Hlavní rysy Obecně závazné jak na úrovni ES, tak i jednotlivých členských států, a to i pro právnické a fyzické osoby pod jejich jurisdikcí.
Plnění Vstupuje v platnost automaticky v podobě schválené společnými orgány integrace, zpravidla několik dní po zveřejnění. Platí přímo a ve všech členských státech od momentu vstupu v platnost a ve znění obsaženém v Úředním listu. Orgány členského státu jsou povinny ho vymáhat aniž by ho nějakým formálním aktem transponovaly do svého národního práva nebo mu dávaly jakoukoli národní interpretaci.

Směrnice ( Directive)

Vznik Návrh Komise musí být schválen Radou ministrů a (ve většině případů) Evropským parlamentem.
Hlavní rysy Je závazná pro členské státy, které jsou povinny ji k určitému datu transponovat do svého národního práva tak, aby byl zajištěn výsledek, který je ve směrnici definován, tj. dát národní formu evropsky harmonizovanému obsahu.
Plnění Zpravidla do dvou až tří let po schválení orgány ES jsou orgány členských států povinny provést takové změny ve svém právním řádu (přijmout nový zákon, novelizovat stávající, příp. vydat nařízení vlády, či vyhlášku ministerstva), aby naplnily cíl dané směrnice. Až po této transpozici do národního práva vznikají povinnosti fyzickým a právnickým osobám daného státu. V případě, že stát transponoval směrnici špatně nebo je s transpozicí v prodlení, může být pokutován na základě rozhodnutí Komise a Evropského soudního dvora. Fyzické a právnické osoby se mohou domoci u svého státu náhrady, pokud byly poškozeny ve svých právech tím, že stát nedostatečně či opožděně transponoval směrnici.

Rozhodnutí (Decision)

Vznik Je vydáno Komisí nebo Radou ministrů.
Hlavní rysy Nemá obecnou platnost, je závazné pouze pro ty, jimž je adresováno. Může jít o jeden nebo více členských států, o fyzické i právnické osoby.
Plnění Zpravidla jsou nástroji pro administrativní naplnění obecných ustanovení práva ES, např. v oblasti ochrany hospodářské soutěže dochází k naplnění obecných ustanovení rozhodnutími ve věci protisoutěžního chování určitých firem apod. Jejich nerespektování ze strany adresátů by bylo protiprávním jednáním se všemi následky.

Doporučení a stanoviska (Recommendations + Opinions)

Vznik Mohou být vydány Komisí, Radou ministrů, Evropským parlamentem nebo Hospodářským a sociálním výborem (konzultativní orgán ES).
Hlavní rysy Nejsou právně závazná, vydávají se k celé řadě otázek tehdy, když není (zatím) nutné nebo možné přijmout právně závazný akt. Mohou dávat nezávazné „kodexy chování“ v určitých otázkách, a to jak členským státům, tak i jejich právním osobám.
Plnění Nejsou soudně vymahatelná. Komise však jejich naplnění sleduje a v případě, že se nezávazné doporučení míjí účinkem, přistupuje zpravidla k zahájení legislativního procesu s cílem dosáhnout naplnění zamýšleného účelu právně závazným aktem.

Rezoluce (Resolutions)

Vznik Jsou přijímány Radou ministrů a / nebo Evropským parlamentem.
Hlavní rysy Jejich cílem je ustavit základní principy a postoje ES/EU v určité problematice, případně stanovit i dobu, během níž by se měly společné orgány dohodnout na akci, právním aktu apod.
Plnění Jsou právně nezávaznou deklarací politické vůle, mohou sloužit jako vodítko pro odhad další činnosti společných orgánů.

Judikáty (rozhodnutí) Evropského soudního dvora

Vznik Jsou výsledkem některého ze základní smlouvou uzákoněných druhů řízení před Evropským soudním dvorem. Řízení Evropský soudní dvůr zahajuje, je-li podána písemná žaloba (např. pro porušení povinnosti některým členským státem, pro nečinnost orgánů ES, na neplatnost aktu ES), nebo je-li národním soudem členského státu požádán o výklad práva ES v rámci tzv. prejudiciálního (předběžného) řízení.
Hlavní rysy Jsou závazné pouze individuálně, tj. pro ty, jimž jsou určeny. Nemají obecné normativní účinky. Ovšem tam, kde Evropský soudní dvůr interpretuje právo ES tak, že specifikuje obsah obecného předpisu, nebo dokonce formuluje na jeho základě nové pravidlo, stává se obsah jeho rozhodnutí de facto obecnou normou , neboť ostatní orgány ES i členských států jsou povinny respektovat jednotnou interpretaci práva ES danou Evropským soudním dvorem.
Plnění Jako závazné musejí být naplněny. Stát, který by je sám nerespektoval, nebo je nevymáhal u subjektů pod svou jurisdikcí, by porušoval právo ES a mohl by být Evropským soudním dvorem pokutován.


Zelené a Bílé knihy (Green + White Papers)

Vznik Jsou připravovány a vydávány výhradně Komisí.
Hlavní rysy Jsou zaměřeny na určitou problematiku, která dosud není právem ES adekvátně pokryta. Zelené knihy jsou diskusními dokumenty, u nichž Komise očekává do určitého data odezvu od všech zainteresovaných subjektů, ať již jednotlivců, firem, nebo institucí. Bílé knihy jsou strategickými dokumenty nastiňujícími politiku a částečně i budoucí legislativu ES v určité oblasti. Bílé knihy nejsou tudíž diskusním, ale analyticko-programovým dokumentem, pokrývajícím širší oblast než knihy zelené.
Plnění Nejsou závazné, ale mohou být předzvěstí budoucí legislativní činnosti ES.

Z hlediska svého materiálního obsahu není právo ES zdaleka srovnatelné s národním právem jakéhokoli členského státu. Vzniká pouze v těch oblastech, v nichž se členské státy rozhodly vzájemně integrovat a předat pravomoci společným orgánům integrace. V tomto smyslu je právo ES vyjádřením – jakož i nástrojem – politické vůle členských států EU dosahovat prostřednictvím integrace určitých cílů. Společné právní akty jsou tudíž orgány EU schvalovány tam, kde je společně prováděna, či alespoň koordinována určitá politika napomáhající – jak právní Smlouva o založení ES v úvodu své preambule – „stále užšímu spojení evropských národů“.

Oblasti pokryté společnými (či koordinovanými politikami) tvoří dvacet hlav aktuálního znění Smlouvy: I. Volný pohyb zboží, II. Zemědělství, III. Volný pohyb osob, služeb a kapitálu, IV. Vízová, azylová a přistěhovalecká politika, V. Doprava, VI. Společná pravidla pro soutěž, daně a sbližování právních předpisů, VII. Hospodářská a měnová politika, VIII. Zaměstnanost, IX. Společná obchodní politika, X. Celní spolupráce, XI. Sociální politika, všeobecné a odborné vzdělání a mládež, XII. Kultura, XIII. Zdravotnictví, XIV. Ochrana spotřebitele, XV. Transevropské sítě, XVI. Průmysl, XVII. Hospodářská a sociální soudržnost, XVIII. Výzkum a technologický rozvoj, XIX. Životní prostředí, XX. Rozvojová spolupráce. Právo a politiky ES jsou, jak patrno, soustředěny především do oblasti obchodu, podnikání a otázek souvisejících (zaměstnanost, ekologie, infrastruktura atd.). Naopak jsou málo rozvinuté nebo téměř neexistující tam, kde zůstávají členské státy naprostými suverény (právo trestní, občanské, rodinné apod.).

2. Oblasti, které jsou dnes úplně či převážně regulovány společným právem jednotného evropského trhu a přímo souvisejí s právy a povinnostmi podnikatele:

Oblast úpravy Skutečnosti regulované právem ES
Soutěžní politika a státní pomoc
(ochrana hospodářské soutěže a regulace státní pomoci firmám)
- zákaz určitých dohod mezi podniky
- zákaz zneužívání dominantního postavení
- kontrola fúzí a převzetí
- zákaz státní pomoci narušující soutěž a ovlivňující obchod mezi státy
- jednotné podmínky a postup při povolávání státní pomoci
Ochrana spotřebitele a jeho práv - regulace reklamy
- podmínky spotřebitelských úvěrů
- povinnosti prodejců při podomním a dálkovém prodeji
- ustanovení spotřebitelských smluv
- ochrana osobních dat
- vyznačování cen
- ochrana účastníku turistických zájezdů
- ochrana klientů v systému děleného vlastnictví nemovitostí
- odpovědnost výrobce za škodu způsobenou vadou výrobku
- bezpečnost výrobku – technické, hygienické, veterinární požadavky na výrobky (zejména na stroje a technická zařízení, potraviny chemikálie, kosmetiku, léky)
Energetika - plynulé zásobování elektřinou a plynem
- transevropské energetické sítě
- volná soutěž (jednotný trh) v oblasti energetiky
- využití obnovitelných zdrojů energií
Životní prostředí - informační povinnosti a kontrola ochrany životního prostředí
- nakládání s chemikáliemi a nebezpečnými látkami
- prevence průmyslových rizik a havárií
- emise (včetně hluku) do všech složek životního prostředí
- nakládání s odpady a obaly a skládkové hospodářství
- hodnocení ekologického vlivu projektů a staveb
- integrovaná prevence a kontrola průmyslového znečištění
- ekologické značení, management a audit
Finanční služby - zásady obezřetného hospodaření bank a úvěrových institucí
- boj proti praní špinavých peněz
- parametry plateb či přeshraničních obchodních transakcích
- zásady činnosti pojišťoven, náležitosti pojistných smluv
- předpisy pro investiční společnosti a kapitálové trhy
Právo obchodních společností - nediskriminace mezi občany EU při zakládání společnosti
- povinnosti formální a materiální publicity kapitálových společností
- ochrana práv třetí osoby (vkladatelů, klientů, obchodních partnerů)
- náležitosti výročních zpráv a konsolidovaných ročních závěrek
- ochrana jmění akciových společností
- pravidla pro fúze a dělení společností
- jednotná právní úprava Evropského hospodářského zájmového sdružení, v budoucnu i Evropské akciové společnosti
Rozvoj průmyslu a podnikání - liberalizace veřejných zakázek na dodávky zboží, prací a služeb
- podpora vědy, výzkumu a inovací
- podpora malého a středního podnikání
- budování transevropských sítí
- harmonizace technických požadavků na výrobky a postupů prokazování shody
- vzájemné uznávání národních požadavků na výrobky (tam, kde nejsou harmonizovány) a certifikátů o shodě se zákonnými požadavky
Hospodářská a měnová unie - konvergenční kritéria pro hospodaření států umožňující účast v projektu jednotné měny
- uzákonění jednotné měny a principů jednotné měnové politiky
- pravidla pro přechod od užívání národních měn k jednotné měně
Ochrana duševního a průmyslového vlastnictví - ochrana počítačového software
- ochrana autorských práv
- ochrana databází
- ochrana polovodičových topografií
- ochrana průmyslového designu a modelů
- ochrana biotechnologických vynálezů
- zákaz uvádění padělaného zboží do oběhu
- evropská ochranná známka a evropský úřad pro ochranné známky
Sociální práva, pracovně-právní vztahy, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti - ochrana práv zaměstnanců při převodu podniků
- ochrana práv zaměstnanců při hromadném propouštění
- ochrana práv zaměstnanců při insolvenci zaměstnavatele
- zastupování zájmů zaměstnanců vůči zaměstnavateli
- organizace a délka pracovní doby
- minimální doba odpočinku
- ochrana mládeže a těhotných žen
- možnost rodičovského volna
- nediskriminace na základě pohlaví, státní příslušnosti atd.
- ochrana před nebezpečnými látkami, zářením atd.
- ochranné pracovní pomůcky
- bezpečnostní značení na pracovišti
- ochrana zdraví při práci s monitory
- manipulace s těžkými břemeny
- vzájemné uznávání získané kvalifikace
- harmonizované požadavky na určité profese (lékaři, architekti apod.)
Daně - zabránění dvojímu zdanění
- harmonizace systému nepřímého zdanění: DPH a spotřební daně (na tabák, alkohol a minerální oleje)
- zrušení fiskální hranice a hraničních kontrol mezi státy ES
- refundace nepřímých daní občanům třetích stran při vývozu z EU
Telekomunikace, audiovize a informační technologie - volná soutěž (jednotný trh) v telekomunikačních službách
- vzájemná propojitelnost telekomunikačních sítí, systémů a zařízení
- standardy veřejných telekomunikačních služeb
- standardy pro přenos televizního signálu
- satelitní přenos dat, rozhlasového a televizního vysílání
- ustanovení o podílu evropské tvorby ve vysílání
Společná obchodní politika (vůči zemím mimo EU) - tranzit přes území EU
- ochrana před dumpingovými a subvencovanými dovozy
- jednotné celní postupy a formuláře pro vývoz a dovoz ze třetích států
- jednotný celní sazebník a jednotná celní klasifikace zboží
- preferenční celní ujednání se třetími státy, včetně smluv o volném obchodě a celní unii
- společná statistika obchodu a tranzitu
- programy spolupráce se státy (oblastmi) mimo EU
Společná dopravní politika - společné předpisy pro leteckou, námořní dopravu
- volná soutěž (jednotný trh) dopravních služeb (letecké, železniční a nákladní silniční dopravy)
- nediskriminační stanovení poplatků za užití dopravní sítě a letišť
- požadavky na finanční a odbornou způsobilost dopravce
- sjednocení předpisů technické a silniční kontroly, náležitosti řidičských průkazů
- požadavky při přepravě nebezpečných nákladů

Čeští podnikatelé zprostředkovaně pocítí i dopady takových společných a koordinovaných politik, jakými jsou politika zemědělská, rybolovná, regionální, zaměstnanosti, migrační a azylová. Tyto politiky se dotýkají především státu, jeho územně správních celků a občanů, nikoli fungování jednotného trhu, tedy výroby a obchodu. Nevyplývají z nich žádná práva a povinnosti pro průmysl, obchod a služby. Jejich dopady ve formě např. podpory vytváření nových pracovních míst, uvalení vízové povinnosti na občany některých zemí nebo financování určitých regionálních projektů však rovněž ovlivňují podnikatelské prostředí jednotného trhu.


ZDROJ:
Balhar, Oldřich. Právo a politiky ES – vstup ČR do EU. Personál (2003), s. 15 – 18.


TISKNOUT | POSLAT MAILEM